Tag: potraviny

Články k tagu

Hra o pšenici. Lavrov pojede do Turecka. Nabízí, že by konvoje s obilím doprovázely ruské lodě

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijede 8. června do Turecka, aby jednal o možném koridoru v Černém moři pro export zemědělských produktů. Oznámil to v úterý šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Lavrov podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko přestane s blokádou ukrajinských přístavů, když je Kyjev odminuje. Çavuşoglu podle agentury Anadolu uvedl, že stále probíhají jednání s OSN o otevření koridoru v Černém moři a že neshody mezi Moskvou a Kyjevem v této věci trvají.

Koridory pro ukrajinské obilí. Lídři EU řeší, jak obejít blokované přístavy

Lídři členských zemí Evropské unie budou v úterý, tedy druhý den mimořádného summitu k dopadům ruské agrese vůči Ukrajině diskutovat o tom, jak napadené zemi pomoci vyvážet zemědělské produkty v době blokády jejích přístavů v Černém moři. Summit se podle návrhu závěrů chystá vyzvat k posílení exportu jinými cestami a vytvoření „koridorů solidarity“. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky chtějí také na základě čerstvé unijní analýzy jednat o společných obranných strategiích.

Drahá pšenice jako nová zbraň. Česko si zákaz vývozu dovolit nemůže

Obiloviny a zejména pšenice se čím dál víc ukazují jako strategická surovina. Ještě znatelněji se to ukázalo během ruské invaze na Ukrajinu, která patří mezi hlavní dodavatele obilovin a dalších zemědělských produktů na světový trh. Na možný nedostatek pšenice reagovala i Indie, která zastavila vývoz této plodiny do ostatních zemí. Česká republika je v tomto případě maximálně soběstačná a skoro polovina produkce se vyváží. Přesto v případě nouze nemůže stopnout export pšenice kvůli jednotnému evropskému trhu.

Británie se bojí apokalyptického růstu cen potravin. Královský bankéř přiznává bezmoc

Děsivý růst cen potravin a příprava na velkou nezaměstnanost. Černé scénáře očekává britská centrální banka, která v současné době bojuje s vysokou inflací. Ta se odráží zejména na ceně potravin a také u vysokých cen energií. Šéf centrální banky dokonce uvedl, že se očekává apokalyptický růst cen potravin zejména pro chudé a rozvojové státy. Británie přitom vstupuje do obtížného období s nejnižší nezaměstnaností za posledních 48 let. To se však může rychle změnit, protože tlak na vyšší růst mezd požene inflaci ještě výše.

Rusko nám blokuje vývoz milionů tun obilí, kritizuje Zelenskyj

Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí. Podle serveru The Kyiv Independent to v sobotu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusové podle něj obilí kradou. Kvůli ochromenému vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny hrozí nedostatek potravin v chudých zemích, uvádí OSN. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v sobotu podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že Ukrajina spolu se svými partnery vytvořila dvě alternativní pozemní trasy pro export zemědělské produkce.,

Překvapení v obchodech. Prudce zdražil kuchyňský olej, na cenu pod 50 korun zapomeňte

Vaření se domácnostem letos nejen kvůli ruské invazi na Ukrajinu prodraží. Kromě mouky či masa lidi překvapila i cena obyčejného kuchyňského oleje. Například v pražském obchodě Tesco bylo možné zakoupit nejlevnější olej za 49,90 Kč, ten však z regálů rychle zmizel. V nabídce byly i slunečnicové oleje kolem 70 Kč, neobvyklá nebyla ani cena 89,90 Kč či dokonce 99,90 Kč. Některé obchody kvůli vysoké poptávce zavádějí množstevní regulace.

Historická drahota. Mouka za rok podražila o 52 %, mléko o třetinu

Pro řadu domácností se stane nakupování potravin nepříjemnou záležitostí. Mohou za to neustále vysoké ceny produktů, které v současné době postihují zemědělce. A to jak kvůli ruské invazi na Ukrajině, tak i kvůli světovým dodávkám některých potravin. Poslední čísla z dubna ukazují, že výrobce v zemědělství drtí velmi vysoké zdražování obilovin nebo olejnin. Očekává se tak, že další zdražování v regálech obchodů ještě přijde a potravinová drahota tím rozhodně nekončí.

Strejček hlad znovu na scéně

Jaké všeobecné dopuštění byl začátek války na Ukrajině, se ukazuje co chvíli v dalších rovinách. Ukrajina a Rusko dohromady vyvážejí téměř 30 procent pšenice a desítky procent dalších zemědělských komodit. Rusko od začátku války blokuje Ukrajinu z moře, ta tedy může vyvážet jen omezeně po železnici a po silnicích. Ukrajina nemá dobrou dopravní infrastrukturu a podle odhadu agentury OSN tak v zemi cestou do světa uvízlo 25 milionů tun obilovin.

Advokáti slepic

Mladé manžele Michaelu a Lukáše Vincourovy znají především vegani. Oba bojují za práva zvířat a upozorňují na to, jak fungují velkochovy. Na záchranu živočichů pořádají různé akce, účastní se pietních akcí u jatek, sbírají uprchlé kusy a starají se o ně. Natočili dokumentární film Svědectví, v němž je barvitě vylíčen svět velkochovů i malochovů u nás. „V dokumentu můžete vidět záběry z více než 100 chovů ze všech krajů a tisíce zvířat.

Další rána pro ceny potravin: Indie, druhý největší výrobce pšenice, zakázala její vývoz

Indie, která je druhým největším výrobcem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů - Ruska a Ukrajiny. Před vyhlášením zákazu Indie počítala s tím, že letos do světa vyveze na deset milionů tun pšenice.

Drahotu pocítí i česká střední třída. Inflaci tlačí nahoru potraviny

Zdražování potravin je tak citelné, že se brzy projeví na životní úrovni chudších obyvatel i střední třídy. Poslední čísla dubnové inflace totiž ukazují, jak moc se některé potraviny zdražují a jak jejich cena vyletěla v porovnání s loňským rokem. Alarmující je zejména cena mouky, která vystřelila o 52,3 procenta. Růst cen se však projevuje u polotučného trvanlivého mléka, cukru, masa nebo pekárenských produktů.

V Česku chybí až pět tisíc řezníků. Mladí o obor nemají zájem

Podle odhadů některých zpracovatelů masa v Česku chybí v současné době až pět tisíc řezníků, důvodem je podle nich především klesající zájem mladých lidí o učňovský obor řezník-uzenář. Počty absolventů přitom nedokážou pokrýt poptávku po těchto zaměstnancích. Podle dat Národního ústavu pro vzdělávání tento obor loni absolvovalo 83 lidí, v roce 2020 bylo absolventů 59. Odhad počtu řezníků, kteří chybí v českých firmách, vychází podle výrobců z údajů Českého svazu zpracovatelů masa.

Ukrajinské obilí podle OSN trčí v přístavech. „Rusko chce vyvolat krizi,“ tvrdí Zelenskyj

Ukrajina může kvůli ruské blokádě černomořských přístavů přijít o desítky milionů tun obilí, což by vyvolalo potravinovou krizi v Evropě, Asii a v Africe. V pořadu australské televize 60 Minutes to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Světového potravinového programu Martin Frick upozornil na tuny obilí uvězněných v ukrajinských přístavech, které svět naléhavě potřebuje. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že Ukrajina formálně uzavřela čtyři přístavy v Černém a Azovském moři, které obsadili Rusové.

Na co sakra ta vláda čeká?

Pokračujeme v rozhovorech s českými průmyslníky, lidmi, kteří prudký růst cen a především cen energií pociťují jako první. Vlastník Madety Milan Teplý (73) odepisoval investice už po první ukrajinské válce, tedy po Majdanu, záboru Krymu a bojích ve dvou separatistických republikách na východě Ukrajiny v roce 2014. Evropská unie tehdy na Rusko uvalila různé sankce a embarga na dovoz zboží, Rusko odpovědělo embargem na evropské potraviny.

Bochník běžného chleba může brzy stát 60 korun, varují pekaři

Ceny potravin letí nahoru. Dramatické zdražování se promítá i do pečiva, oproti loňskému roku pšeničná mouka zdražila o 60 procent. Obyčejný chléb teď stojí zhruba o třetinu víc, za běžný bochník nyní zákazníci zaplatí kolem 40 korun. Ceny však budou v dalších měsících ještě razantně růst, Svaz pekařů a cukrářů varuje, že běžný chléb se bude brzy prodávat až za 60 korun, některé předpovědi hrozí dokonce 100 korunami, podle analytika Petra Havla to nehrozí.

Slevové akce v nemilosti. Ministr Nekula chce zklidnit ceny potravin

Velkou rozkolísanost cen vyřeší zákon o cenách, který by například limitoval slevové akce. Řekl to ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po čtvrtečním jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků. Schůzka se konala poté, co ministr ve středu oznámil, že antimonopolní úřad (ÚOHS) začal minulý týden monitorovat ceny másla, vepřového a kuřecího masa a pečiva. „Všichni chceme zklidnit situaci kolem cen potravin, nechci regulovat trh, nechci nikoho postihovat, za resort zemědělství říkám, že zvedáme varovný prst,“ řekl.

Šunka s přirážkou 255 procent. Ministr Nekula poslal kontroly na obchodníky

Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Kontroly mají trvat nejméně tři měsíce, řekl novinářům ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po jednání s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou. Konkrétní mechanismus kontrol nechtěl komentovat. Ke kontrolám chce ministerstvo vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo.

Před hladem chce svět zachránit Indie. Nabízí, že dodá obilí namísto Ruska a Ukrajiny

Minulý týden indický premiér Narendra Modi sdělil americkému prezidentovi Joe Bidenovi, že Indie je připravena vyvážet potraviny do zbytku světa po otřesech dodávek a rostoucích cenách kvůli válce na Ukrajině. Modi podotkl, že země má dostatek jídla pro 1,4 miliardy lidí a je „připravena od zítřka dodávat zásoby potravin světu“, pokud to Světová obchodní organizace dovolí. Informuje BBC.

Za oběd v restauraci si připlatíte. Jídlo meziročně zdražilo o 15 korun

Oběd v restauraci v březnu podle společnosti Edenred meziročně zdražil asi o 15 korun na 156 korun. Nejdražší obědy byly v Praze, průměrná cena činila zhruba 175 korun. Jídlo může v důsledku vysoké inflace a dalších nákladů provozovatelů stravovacích zařízení dál zdražovat. Počet lidí, kteří šli v březnu do restaurace na oběd, poprvé od září 2020 překonal hranici 50 procent proti době před koronavirovou krizí. Růst spotřebitelských cen je v dalším období může od návštěvy ale odradit.

Na malé farmáře zamíří větší podpora, velcí agrobaroni protestují

Od nástupu nové vlády Petra Fialy (ODS) ukazují velcí zemědělci nespokojenost, zatímco malí farmáři si na změnu nemohou stěžovat. Nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) totiž nepokračuje ve stopách svého předchůdce Miroslava Tomana (ČSSD) a zásadně tak změnil rozdělení dotací. Velcí zemědělci proto kritizují vládu za nové změny pravidel a varují před tím, že hrozí pokles produkce potravin. Navrhované rozvržení je však podle malých agrárníků více spravedlivé a napomáhá se vypořádat s násilnou kolektivizací z 50. let 20.století

Katastrofální situaci s hnojivy přiživuje jejich dovoz z Ruska. Odskáčeme to v cenách potravin

Ruská invaze na Ukrajinu má tvrdé dopady na život běžných lidí v Evropě. Rusko totiž drží státy v kleštích kvůli své ropě a plynu. Jako důsledek se zdražují běžné materiály ve stavebnictví, ale i v textilním či chemickém průmyslu. Rusko však díky svému levnému plynu křiví hospodářskou soutěž. Hovoří se dokonce o katastrofální situaci, kdy evropským firmám rostou náklady na výrobu hnojiv, močoviny i methanolu.

Maso i pekařské výrobky zdraží až o 30 procent. Válka ještě urychluje růst cen

Ceny veškerých potravin v letošním roce porostou. Situaci zhrošuje válka na Ukrajině, která řadu dalších potravin ještě více prodražuje. Důvody jsou zejména vysoké ceny energií, pohonných hmot a také vysoké ceny na zemědělských burzách. Ty totiž určují, za jaké ceny se nakonec budou potraviny prodávat. Nic na tom nemění ani fakt, že se budou zdražovat i potraviny, ve kterých je Česká republika soběstačná.

Ukrajinského obilí se vyváží stále méně. „Dopad bude dramatický,“ varuje Kyjev

Válka na Ukrajině zbrzdila i vývoz obilovin. Jeden z největších světových producentů obilí je totiž právě pod útokem svého souseda, před kterým svou zemi brání i ukrajinští farmáři. Podle nového ukrajinského ministra zemědělství Mykoly Solského se situace ukrajinského exportu zhoršuje den za dnem. Nízký objem vývozu ale ohrožuje nejen ukrajinskou ekonomiku, ale i země, do kterých Ukrajina obiloviny běžně vyváží. V souvislosti s obilnou krizí se růstu cen potravin nevyhne ani Česko.

Panika kvůli nedostatku slunečnicového oleje roste. „Češi se nemusí bát, mají řepku“

Válka na Ukrajině způsobila silné obavy z nedostatku důležitých zemědělských plodin. Ruskou invazí zasažená země je totiž největším vývozcem především obilovin a olejnin, jejichž ceny vystřelily vzhůru. Česko je sice v produkci obilí soběstačné, s krizí a zdražováním se však sveze také, protože situace na trhu začíná být nebezpečná. Jak pro Echo24 říká někdejší ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, Češi se nemusí obávat alespoň nedostatku slunečnicového oleje.

Válka narušila výrobu hnojiv. Potravinová krize ohrožuje miliony lidí

Nedostatek čpavku a močoviny způsobí řetězovou reakci v dodávkách potravin. Svein Tore Holsether, prezident a generální ředitel norské chemické společnosti Yara pro CNN řekl, že svět směřuje k potravinové krizi, která by mohla postihnout miliony lidí. Rekordně vysoké ceny zemního plynu donutily společnost, kterou řídí, omezit výrobu čpavku a močoviny na 45 % kapacity. Hrozící potravinovou krizí se už zabývá Ukrajina i státníci ze skupiny G7.

Po moru a válce přijde hlad

Čtyři jezdci apokalypsy jsou smrt, válka, mor a hlad. Po moru, který řádil dva roky, přišla válka. Nyní však vážně hrozí, že se přidá ještě hlad. Ukrajina a Rusko patří mezi největší exportéry potravin na světě, zvláště pšenice. Nejúrodnější ukrajinské oblasti jsou na východě, často v místech, kde se nyní vedou ty nejzuřivější boje. Zbytek Evropy naštěstí není na ukrajinských dodávkách závislý a případné zdražení potravin bude nepříjemný, ale ne existenciální problém. To se nedá říct o velkých částech Afriky a Asie, které jsou na ukrajinské pšenici závislé.

Co jsme to za lidi?

Internetový jazyk je plný akronymů – všechny ty LOL, BTW, WTF a spousta jiných, jejichž význam je mi často utajený. Mezi mé naopak oblíbené patří AITA, zkrácenina vpravdě existenciální otázky Am I the asshole?, volně přeloženo: Jsem debil? Pochází z twitterového účtu a redditového fóra, které publikují příběhy anonymních přispěvatelů. Jsou v nich popsány nějaké jejich příhody, které v nich retrospektivně vzbudily pochybnost, zda vypravěč nesehrál právě roli debila.

Všudypřítomné potravinářské „éčko“ končí. Může měnit DNA buněk, zjistili vědci

Bílé potravinářské barvivo E 171, známé také jako oxid titaničitý, je od 7. února zakázáno v Evropské unii používat při výrobě potravin, vyskytovalo se v poživatinách od žvýkaček až po pečivo. Vědci se teď domnívají, že může způsobovat změny DNA v některých typech buněk, což může vést k nádorovým onemocněním nebo vývojovým poruchám plodů. Výrobci mají ještě šest měsíců na to, aby se novému zákazu Evropské komise přizpůsobili. Zákaz totiž nabude účinnosti až 7. srpna.

Až polovina českých chovů prasat skončí. Ničí je levné maso z ciziny

V Česku pokračuje pokles v soběstačnosti ve vepřovém mase. Podle průzkumu Agrární komory má v příštích letech ukončit provoz až polovina chovatelů prasat. Jak upozorňuje agrární analytik Petr Havel, klesající tuzemská soběstačnost se dá snadno nahradit dovozem ze zahraničí. V následujících letech se ale Česko kvůli tomu nevyhne výraznému zdražování tohoto druhu masa. Redukci chovů prasat oznámili nedávno sami chovatelé.

„Se mnou přicházejí restrikce.“ Konec levných potravin. Zmlsaní Němci pocítí „ekologickou pravdu“

Vlády dosud jen pobízely, s tím je ale teď konec. Nový německý ministr zemědělství za Zelené Cem Özdemir se rozhodl vytáhnout proti nekvalitním, nedostatečně ekologickým a podle něj proti příliš levným potravinám a potažmo obézním Němcům. Jeho vláda se zavázala zvýšit podíl organických potravin z 10 na 30 procent do roku 2030. Podle Özdemira by cenovky v prodejnách měly „brát v potaz ekologickou pravdu,“ píše kupříkladu Deutsche Welle.