Podobně jako nedávno při schůzi premiérů zemí Visegrádské skupiny (V4) cloumaly i ve čtvrtek pražskou tiskovou konferencí po jednání ministrů zahraničí emoce. Ve tvářích šéfů diplomacie se projevily rozdílné názory na pomoc Ukrajině a další záležitosti. Když jedna strana hovořila o svých prioritách, druhý blok často reagoval mračením, smíchem, nebo pohoršeným výrazem.
V Praze ve čtvrtek proběhlo jednání ministrů zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4). V poslední době rozděleným státům se podařilo shodnout na tom, že ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva. Kde se však rozcházejí, je přístup k iniciativě České republiky na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Tam se skupina dělí na dva bloky. Polsko se totiž k české iniciativě přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil polský ministr Radoslaw Sikorski.
Česko a Polsko by měly posílit spolupráci v bezpečnostní oblasti, Evropa je dnes v ohrožení a je nutné umět na to reagovat. Po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským to ve středu řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Obě země podle něj ví, co znamená ruský imperialismus a že se nezastaví na Ukrajině. Česko a Polsko podle Lipavského sdílí společné hodnoty svobody, demokracie a právního státu.
Posledních několik týdnů je ve znamení zhoršených vztahů mezi Prahou a Bratislavou. Iniciátorem je česká strana, odůvodňuje to prostě: nepřijatelnými názory slovenské vlády na rusko-ukrajinskou válku, které se mj. zhmotnily v setkání ministrů zahraničí Slovenska a Ruska při diplomatické konferenci v turecké Antalyi. Vyrazili jsme tedy pořídit rozhovor s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti používal provokativní slovní figury, které jistý americký diplomat označil slovy rétorické senzace. V posledních týdnech však převzal iniciativu a pokouší se stát evropským válečným lídrem. Vyjde mu to? A jaká role připadne Česku?
Budapešť premiéra Viktora Orbána by v budoucnu chtěla posílit regionální spolupráci "mezi svrchovanými státy", kam Orbán podle MTI zařadil Slovensko premiéra Roberta Fica, Srbsko a případně také Rakousko, podle výsledku tamních voleb. Toto možné rakousko-maďarsko-slovensko-srbské partnerství by podle něj mělo doplnit stávající kooperaci v rámci V4, kde je Maďarsko a Slovensko společně s Polskem a Českem. Orbán se přitom domnívá, že V4 by neměla být opuštěna, "dokud zůstává životaschopná".
Premiéři všech zemí Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují v tom, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Po jednání lídrů zemí V4 v Praze to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle premiéra se ale liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat.
Vést dialog v rámci Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarska) má smysl, řekl v úterý krátce přes premiérským summitem V4 český předseda vlády Petr Fiala (ODS) po předcházejícím bilaterálním jednání se svým polským protějškem Donaldem Tuskem. Země sice dělí téma přístupu k válce na Ukrajině, ale mají společná středoevropská témata, konstatoval. Schůzka V4 se pravděpodobně ponese v napjatém duchu. Kvůli postoji Bratislavy a Budapešti k válce na Ukrajině je podle Tuska po pražském summitu třeba zhodnotit, zda má visegrádská čtyřka ještě smysl.
Premiéři zemí visegrádské skupiny mají v úterý v Praze jednat o energetické bezpečnosti, strategické agendě EU, předcházení nelegální migraci či další podpoře Mezinárodního visegrádského fondu. Už předem je ale rozdělil postoj k Ukrajině. Dlouho odkládané jednání lídrů uskupení narušily v jeho předvečer výroky slovenského premiéra Roberta Fica na adresu Ruskem dva roky napadené země a jejích podporovatelů. Polský premiér Donald Tusk chce v Praze zkusit, zda má uskupení V4 ještě smysl.
V Polsku proběhly volby. Dosud vládnoucí konzervativní strana utrpěla nevýhru. Sice získala největší počet hlasů, 35,4 %, ale zdánlivě nemá žádné partnery do koalice. Vládu proto bude s velkou pravděpodobností sestavovat druhá liberální Občanská koalice, kterou tvoří Občanská platforma a několik menších stran. Ta získala 30,7 %. Do vlády s ní je ochotna jít středopravicová Třetí cesta a progresivistická Levice. Do Sejmu se ještě dostala antisystémová Konfederace.
Na visegrádské uskupení se stalo módou v posledních letech plivat. Zpravidla se to odehrává podle schématu Viktor Orbán, Jarosław Kaczyński či nějací jejich straníci mají nějaký výrok, ten se ocituje a s poukazem na něj se deklaruje: Nechci být s nimi v jednom spolku! Předchází to ukrajinskou válku a je to typická politika pro éru sociálních sítí. Symbolické zaujetí stanoviska, které celkem vzato není nutné, není motivované nějakou nutností něco dělat, jen deklarovat a sbírat lajky.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v neděli sešel s hlavami několika balkánských a středoasijských států včetně srbského prezidenta Aleksandara Vučiče. V neděli v podvečer se setkal také s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.Čekají se ještě schůze s čelnými představiteli Kataru. Lídři do Budapešti přijeli kvůli mistrovství světa v atletice. Agentura AP dříve uvedla, že tato bilaterální diplomatická jednání jsou důkazem, že se Maďarsko dál ubírá směrem k východní sféře vlivu.
Doby, kdy všechny země Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) měly stejný názor na spoustu zahraničněpolitických či unijních záležitostí, jsou pryč. V4 už není homogenní silou, která by si díky své jednotnosti dokázala v EU protlačit nějaký svůj záměr. Zároveň se ale v bloku, který nemá žádné institucionální zakotvení, dá spolupracovat na mnoha společných akcích, plánech a projektech. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Evropským federalistům se podařilo útoky na Visegrádskou skupinu (V4) získat Česko na svou stranu. V tradičním projevu k maďarské menšině v rumunském městě Baile Tušnad (maďarsky Tusnádfürdö) to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán, informovaly web hirado.hu či telex.hu. Slovensko podle něj nyní váhá a jedinými členy V4, kteří brání suverenitu členských států EU, jsou tak Maďarsko a Polsko. Volby do Evropského parlamentu v příštím roce budou po Orbána soubojem mezi „federalisty a suverenisty“.
Jedním z hlavních témat posledních týdnů je nová migrační dohoda Evropské unie, která počítá s principem takzvané povinné solidarity. Podle ní mají všechny státy unie povinně pomáhat zemím přetíženým velkým počtem žadatelů o azyl. Buď tím, že část z nich přijmou, nebo finanční či materiální podporou. Dohoda je předjednaná, její dotažení nicméně blokují Polsko s Maďarskem, které se ostatním evropským politikům na nedávném summitu nepodařilo přesvědčit k jednotnému postoji. Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy od někdejší odmítavé politiky upustila.
Otázka přistěhovalectví, tzv. uprchlických kvót, zaujme v české politice větší prostor než dosud. Andrej Babiš si pro první zahraničněpolitický střet s vládou nevybral česko-americkou smlouvu o vojenské spolupráci, ale souhlas Fialovy vlády s přerozdělováním azylantů napříč EU. Petr Fiala se kritice svého předchůdce brání argumentem, že Babiš buď lže, nebo nerozumí materii, neboť žádné přerozdělování fyzických osob dohodnuto nebylo. Implicitně samozřejmě bylo, jen se z povinnosti odebírat lidi bude možné vykoupit.
Vlnu zájmu, účasti až soucitu vyvolala i u nás zpráva ze Slovenska, že tamní prezidentka Zuzana Čaputová už nehodlá znovu kandidovat. Spojení s ní očekávaná vedou k otázkám, jaké proudy ve společnosti prezidentka zastupuje a nakolik jsou slovenské názorové spory přenosné k nám. Peter Weiss je veteránem slovenské politiky od roku 1989, byl i velvyslancem v Budapešti a v Praze. Ovšem starý politický praktik Weiss podrobuje slovenskou politiku několika posledních let kritice, aniž by se omezoval jen na dosud vládnoucí, jak říká, populistickou pravici.
Česko má nejvyšší sazbu daně z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4). Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Mazars. V Česku se uplatňuje daň z příjmu právnických osob ve výši 19 procent, vláda v rámci konsolidace veřejných financí navrhuje její zvýšení na 21 procent.
Cesta nového českého prezidenta Petra Pavla na Slovensko mohla být zdvořilostní návštěvou. Ale stala se politickým gestem. Pavel se demonstrativně přátelí se svou slovenskou kolegyní, levicovou liberálkou Zuzanou Čaputovou, na Slovensku po jejím boku podpořil manželství pro stejnopohlavní páry nebo boj s „dezinformacemi“. Má to být pokus oslabit „reakční“ Visegrádskou skupinu? Jak silný je ve slovenské politice progresivistický tábor? Má Robert Fico, který nedávno zaujal kritický postoj k bezpodmínečné podpoře Ukrajiny, ještě šanci na politický comeback?Otázky pro intelektuála a bývalého politika Vladimíra Palka.
V této fázi války na Ukrajině je podle příštího českého prezidenta Petra Pavla téměř nemožné mluvit s ruským vedením. Musí nejprve projevit ochotu jednat a předložit alespoň rámec mírového návrhu, řekl v rozhovoru s francouzským listem Le Monde. Uvedl také, že je z dlouhodobého hlediska pro dodávky stíhaček Ukrajině. Kritizoval pročínské a proruské postoje svých předchůdců, s tím, že nelze být mostem mezi východem a západem. A přihlásil se k západním demokraciím.
Petr Pavel se týden před nástupem do úřadu v pátek sešel s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou. Prezidentka je v Praze, aby se rozloučila s Milošem Zemanem, o schůzku se Zemanovým nástupcem projevila zájem sama. Je to snad důvod k naději, že příští prezident omezí jednu svou začínající posedlost, a to je neustálá signalizace vlastní ctnosti (virtue signalling) na pozadí údajně vykřičené Visegrádské čtyřky. Není v tom naneštěstí ani zdaleka sám. Víceméně všechny složky pětikoalice, s důležitou výjimkou ODS, předvádí svoje demokratické ctnosti na kontrastu s Viktorem Orbánem.
Maďarskou prezidentku Katalin Novákovou v pátek odpoledne v Hrzánském paláci přijal zvolený prezident Petr Pavel. Nováková předtím po jednání s končícím prezidentem Milošem Zemanem uvedla, že se na setkání s jeho nástupcem těší. Zeman doufal, že prezidentka Pavla přesvědčí o přínosu Visegrádské čtyřky. Pavel o spolupráci pochybuje především kvůli postojům Ma´darska. Po příjezdu před Hrzánský palác Nováková s novináři nehovořila, před budovou ji uvítal šéf Pavlova protokolu.
Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 – Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česko) dnes potvrdili i přes názorové rozdíly společný postup při pomoci a podpoře Ukrajiny. Po společném jednání to uvedl český premiér Petr Fiala, podle kterého je potřeba Ukrajině pomoci i finančně. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval Evropskou komisi, aby státům na východním křídle NATO pomohla se zvládáním péče o uprchlíky z Ukrajiny.
Cesty Polska a Maďarska se kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině rozešly, řekl podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. V podobném duchu se již dříve vyjádřil také předseda maďarské vlády Viktor Orbán. „Potvrzuji slova premiéra Orbána, že se cesty Polska a Maďarska rozešly,“ řekl Morawiecki v pátek večer při návštěvě obce Kózki východně od Varšavy. Orbán minulý týden řekl, že válka na Ukrajině otřásla maďarsko-polskou spoluprací, která je podle něj základem takzvané visegrádské čtyřky (V4).
Nejhorším činem Miloše Zemana v prezidentské funkci bylo to, jak v roce 2013 ignoroval většinu ve sněmovně a po policejním puči proti Nečasově vládě vytvořil vládu svoji, úřednickou. Ta ignorovaná většina ve sněmovně by se tehdy shodla na tom, že premiérkou bude Mirka Němcová za ODS. S odstupem času vidíme, že prezidentova svévole byla vůči Němcové nevědomky vstřícná. Senátorka by na takovou funkci jednoduše neměla.
Visegrádská čtyřka je již přes třicet let hlavním formátem, přes který se řídí spolupráce Česka, Polska, Maďarska a Slovenska na světové scéně. Společně tyto země usilovaly o vstup do NATO a EU a často fungují jako blok při vyjednáváních v Bruselu. Válka na Ukrajině však odhalila rozpory. Zatímco Polsko, Česko a Slovensko se rezolutně postavily za Ukrajinu a dodávají jí ve velkém zbraně a další pomoc, Maďarsko odmítlo povolit transporty zbraní přes své území.
Většina maďarské opozice a odporu vůči vládě Fideszu a speciálně vůči Viktoru Orbánovi se soustřeďuje v Budapešti. Profesor András Inotai je typický zástupce této skupiny. Ve své dlouhé kariéře byl coby expert po nějakou dobu spjat s postkomunisty a pracoval na přijetí do EU, současně má bohaté akademické kontakty do zahraničí, kde opozice vůči Orbánovi neustále hledá oporu.
Maďarsko zrušilo nadcházející setkání ministrů obrany zemí Visegrádské skupiny (V4) poté, co se kvůli přístupu Budapešti k Ukrajině odhlásili ministři z Česka a Polska. S odvoláním na informace maďarského ministerstva obrany o tom informoval server Euractiv. Svou neúčast jako první v pátek oznámila česká ministryně obrany Jana Černochová. Své rozhodnutí doprovodila prohlášením, podle něhož je maďarským politikům milejší ruská ropa než ukrajinská krev. V pondělí se k ní přidal její polský kolega Mariusz Blaszczak.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepojede příští týden na setkání ministrů obrany zemí Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Maďarsku. Zapojila by se tím podle svých slov do maďarské volební kampaně. Uvedla to dnes na twitteru. V Maďarsku se příští týden v neděli 3. dubna konají parlamentní volby. Zároveň Černochová zkritizovala přístup Maďarska k pomoci Ukrajině, kterou vojensky napadlo Rusko.
V éře instantních stanovisek na sociálních sítích by se mohlo zdát přepjaté vracet se k tweetu předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové-Adamové na Twitteru. Bylo ale vyjádřením přání, aby Maďaři za čtyři měsíce vyhnali stávajícího premiéra Viktora Orbána. Ale co naplat, jsou to slova, která spřátelená země, a to i v rámci Evropské unie, může chápat jako nepřátelský akt nové vlády, jejíž jedné ze stran Pekarová-Adamová předsedá.
