Tag: Visegrádská skupina

Články k tagu

Už máte lístek na Baltic Express?

15. prosince vyrazil první přímý vlak Českých drah z Prahy k Baltu – do Gdaňsku a Gdyně. Na hlavní nádraží přišli kromě cestujících i ministr dopravy Martin Kupka či zástupci polské ambasády. Denně vyjedou z Prahy k Baltu čtyři spoje, cesta bude trvat jen osm a půl hodiny. Proč ale taková sláva kvůli něčemu, co by mělo být úplně přirozené? Zaprvé, Baltic Express je symbol proměny, kterou prošel v posledních letech obraz Polska v Česku. Ještě nedávno se Polsko v obecném povědomí jevilo jako zaostalá východní země katolických fanatiků, postkomunistických tržišť s levnými výrobky a nudných planin.

Visegrád a jeho místo v Evropské unii

Visegrádské země jsou si v mnoha ohledech velmi podobné. Vůbec přitom nejde pouze o minulost. Mají srovnatelnou úroveň HDP na obyvatele, podobnou strukturu výroby, zahraniční investoři je vnímají téměř jako jednotný trh. Spolu s několika dalšími středoevropskými zeměmi patří Polsko, ČR, Slovensko a Maďarsko v posledních desetiletích k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících regionů .V testech PISA pro středoškoláky dosahují zdejší mladí lidé lepších výsledků než Němci nebo Francouzi. Je však obecněji střední Evropa schopna lépe než doposud politicky zúročit onen téměř civilizační skok, jenž byl učiněn po pádu komunistické diktatury?

Česko má nejvyšší daň z příjmu právnických osob ze zemí V4, ukazuje studie

Česko má nejvyšší daň z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4), její letošní zvýšení z 19 na 21 procent tuto pozici potvrdilo. Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Forvis Mazars. V regionu střední a východní Evropy nebylo Česko jedinou zemí, která letos zvýšila zdanění firem, k podobnému kroku sáhlo také Slovinsko.

Sikorski se smál, když Szijjártó mluvil o Rusech. Ministři V4 v Praze těžko skrývali emoce

Podobně jako nedávno při schůzi premiérů zemí Visegrádské skupiny (V4) cloumaly i ve čtvrtek pražskou tiskovou konferencí po jednání ministrů zahraničí emoce. Ve tvářích šéfů diplomacie se projevily rozdílné názory na pomoc Ukrajině a další záležitosti. Když jedna strana hovořila o svých prioritách, druhý blok často reagoval mračením, smíchem, nebo pohoršeným výrazem.

Propast napříč V4. Poláci pomohou i s přepravou „české“ munice, Slovensko a Maďarsko odmítly

V Praze ve čtvrtek proběhlo jednání ministrů zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4). V poslední době rozděleným státům se podařilo shodnout na tom, že ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva. Kde se však rozcházejí, je přístup k iniciativě České republiky na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Tam se skupina dělí na dva bloky. Polsko se totiž k české iniciativě přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil polský ministr Radoslaw Sikorski.

Ruský imperialismus se na Ukrajině nezastaví, shodli se Lipavský se Sikorským

Česko a Polsko by měly posílit spolupráci v bezpečnostní oblasti, Evropa je dnes v ohrožení a je nutné umět na to reagovat. Po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským to ve středu řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Obě země podle něj ví, co znamená ruský imperialismus a že se nezastaví na Ukrajině. Česko a Polsko podle Lipavského sdílí společné hodnoty svobody, demokracie a právního státu.

Tak nás třeba zabijte

Posledních několik týdnů je ve znamení zhoršených vztahů mezi Prahou a Bratislavou. Iniciátorem je česká strana, odůvodňuje to prostě: nepřijatelnými názory slovenské vlády na rusko-ukrajinskou válku, které se mj. zhmotnily v setkání ministrů zahraničí Slovenska a Ruska při diplomatické konferenci v turecké Antalyi. Vyrazili jsme tedy pořídit rozhovor s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.

Orbánovi nestačí Visegrád. Chce novou skupinu „svrchovaných států“, bez Polska a Česka

Budapešť premiéra Viktora Orbána by v budoucnu chtěla posílit regionální spolupráci "mezi svrchovanými státy", kam Orbán podle MTI zařadil Slovensko premiéra Roberta Fica, Srbsko a případně také Rakousko, podle výsledku tamních voleb. Toto možné rakousko-maďarsko-slovensko-srbské partnerství by podle něj mělo doplnit stávající kooperaci v rámci V4, kde je Maďarsko a Slovensko společně s Polskem a Českem. Orbán se přitom domnívá, že V4 by neměla být opuštěna, "dokud zůstává životaschopná".

Premiéři V4 zůstávají rozděleni: Ukrajina potřebuje pomoc. Neshodli se jakou

Premiéři všech zemí Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují v tom, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Po jednání lídrů zemí V4 v Praze to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle premiéra se ale liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat.

„Má cenu to zkusit,“ řekl Fiala před summitem V4. Demonstranti posílali Fica do Ruska

Vést dialog v rámci Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarska) má smysl, řekl v úterý krátce přes premiérským summitem V4 český předseda vlády Petr Fiala (ODS) po předcházejícím bilaterálním jednání se svým polským protějškem Donaldem Tuskem. Země sice dělí téma přístupu k válce na Ukrajině, ale mají společná středoevropská témata, konstatoval. Schůzka V4 se pravděpodobně ponese v napjatém duchu. Kvůli postoji Bratislavy a Budapešti k válce na Ukrajině je podle Tuska po pražském summitu třeba zhodnotit, zda má visegrádská čtyřka ještě smysl.

Tusk jede do Prahy na zkoušku. „Není to moje největší radost,“ řekl Fiala o setkání V4

Premiéři zemí visegrádské skupiny mají v úterý v Praze jednat o energetické bezpečnosti, strategické agendě EU, předcházení nelegální migraci či další podpoře Mezinárodního visegrádského fondu. Už předem je ale rozdělil postoj k Ukrajině. Dlouho odkládané jednání lídrů uskupení narušily v jeho předvečer výroky slovenského premiéra Roberta Fica na adresu Ruskem dva roky napadené země a jejích podporovatelů. Polský premiér Donald Tusk chce v Praze zkusit, zda má uskupení V4 ještě smysl.

Polsko může začít přehlížet Česko

V Polsku proběhly volby. Dosud vládnoucí konzervativní strana utrpěla nevýhru. Sice získala největší počet hlasů, 35,4 %, ale zdánlivě nemá žádné partnery do koalice. Vládu proto bude s velkou pravděpodobností sestavovat druhá liberální Občanská koalice, kterou tvoří Občanská platforma a několik menších stran. Ta získala 30,7 %. Do vlády s ní je ochotna jít středopravicová Třetí cesta a progresivistická Levice. Do Sejmu se ještě dostala antisystémová Konfederace.

Krátkozraké pohřbívání Visegrádu

Na visegrádské uskupení se stalo módou v posledních letech plivat. Zpravidla se to odehrává podle schématu Viktor Orbán, Jarosław Kaczyński či nějací jejich straníci mají nějaký výrok, ten se ocituje a s poukazem na něj se deklaruje: Nechci být s nimi v jednom spolku! Předchází to ukrajinskou válku a je to typická politika pro éru sociálních sítí. Symbolické zaujetí stanoviska, které celkem vzato není nutné, není motivované nějakou nutností něco dělat, jen deklarovat a sbírat lajky.

Orbán jedná s „politickými přáteli“. Na mistrovství světa nepozval nikoho ze zemí EU

Maďarský premiér Viktor Orbán se v neděli sešel s hlavami několika balkánských a středoasijských států včetně srbského prezidenta Aleksandara Vučiče. V neděli v podvečer se setkal také s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.Čekají se ještě schůze s čelnými představiteli Kataru. Lídři do Budapešti přijeli kvůli mistrovství světa v atletice. Agentura AP dříve uvedla, že tato bilaterální diplomatická jednání jsou důkazem, že se Maďarsko dál ubírá směrem k východní sféře vlivu.

Ministr Dvořák vidí upadající skupinu V4. Chce teď vylepšit obraz EU mezi Čechy

Doby, kdy všechny země Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) měly stejný názor na spoustu zahraničněpolitických či unijních záležitostí, jsou pryč. V4 už není homogenní silou, která by si díky své jednotnosti dokázala v EU protlačit nějaký svůj záměr. Zároveň se ale v bloku, který nemá žádné institucionální zakotvení, dá spolupracovat na mnoha společných akcích, plánech a projektech. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Češi přešli v EU na stranu federalistů, hodnotil Orbán postoje V4 k suverenitě

Evropským federalistům se podařilo útoky na Visegrádskou skupinu (V4) získat Česko na svou stranu. V tradičním projevu k maďarské menšině v rumunském městě Baile Tušnad (maďarsky Tusnádfürdö) to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán, informovaly web hirado.hu či telex.hu. Slovensko podle něj nyní váhá a jedinými členy V4, kteří brání suverenitu členských států EU, jsou tak Maďarsko a Polsko. Volby do Evropského parlamentu v příštím roce budou po Orbána soubojem mezi „federalisty a suverenisty“.

„Fiala rozbil V4. Dohoda o migraci je pozvánkou pašerákům,“ říká Babiš

Jedním z hlavních témat posledních týdnů je nová migrační dohoda Evropské unie, která počítá s principem takzvané povinné solidarity. Podle ní mají všechny státy unie povinně pomáhat zemím přetíženým velkým počtem žadatelů o azyl. Buď tím, že část z nich přijmou, nebo finanční či materiální podporou. Dohoda je předjednaná, její dotažení nicméně blokují Polsko s Maďarskem, které se ostatním evropským politikům na nedávném summitu nepodařilo přesvědčit k jednotnému postoji. Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy od někdejší odmítavé politiky upustila.

V uprchlických kvótách jsme podrazili Visegrád

Otázka přistěhovalectví, tzv. uprchlických kvót, zaujme v české politice větší prostor než dosud. Andrej Babiš si pro první zahraničněpolitický střet s vládou nevybral česko-americkou smlouvu o vojenské spolupráci, ale souhlas Fialovy vlády s  přerozdělováním azylantů napříč EU. Petr Fiala se kritice svého předchůdce brání argumentem, že Babiš buď lže, nebo nerozumí materii, neboť žádné přerozdělování fyzických osob dohodnuto nebylo. Implicitně samozřejmě bylo, jen se z povinnosti odebírat lidi bude možné vykoupit.

Bída antipolitické politiky

Vlnu zájmu, účasti až soucitu vyvolala i u nás zpráva ze Slovenska, že tamní prezidentka Zuzana Čaputová už nehodlá znovu kandidovat. Spojení s ní očekávaná vedou k otázkám, jaké proudy ve společnosti prezidentka zastupuje a nakolik jsou slovenské názorové spory přenosné k nám. Peter Weiss je veteránem slovenské politiky od roku 1989, byl i velvyslancem v Budapešti a v Praze. Ovšem starý politický praktik Weiss podrobuje slovenskou politiku několika posledních let kritice, aniž by se omezoval jen na dosud vládnoucí, jak říká, populistickou pravici.

Nejvyšší korporátní daň z V4 má Česko, ale některé firmy v Maďarsku platí až 50%

Česko má nejvyšší sazbu daně z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4). Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Mazars. V Česku se uplatňuje daň z příjmu právnických osob ve výši 19 procent, vláda v rámci konsolidace veřejných financí navrhuje její zvýšení na 21 procent.

My Slováci jsme skeptičtější

Cesta nového českého prezidenta Petra Pavla na Slovensko mohla být zdvořilostní návštěvou. Ale stala se politickým gestem. Pavel se demonstrativně přátelí se svou slovenskou kolegyní, levicovou liberálkou Zuzanou Čaputovou, na Slovensku po jejím boku podpořil manželství pro stejnopohlavní páry nebo boj s „dezinformacemi“. Má to být pokus oslabit „reakční“ Visegrádskou skupinu? Jak silný je ve slovenské politice progresivistický tábor? Má Robert Fico, který nedávno zaujal kritický postoj k bezpodmínečné podpoře Ukrajiny, ještě šanci na politický comeback?Otázky pro intelektuála a bývalého politika Vladimíra Palka.

S Ruskem teď nelze mluvit, Orbán tu nebude věčně, řekl Pavel pro Le Monde

V této fázi války na Ukrajině je podle příštího českého prezidenta Petra Pavla téměř nemožné mluvit s ruským vedením. Musí nejprve projevit ochotu jednat a předložit alespoň rámec mírového návrhu, řekl v rozhovoru s francouzským listem Le Monde. Uvedl také, že je z dlouhodobého hlediska pro dodávky stíhaček Ukrajině. Kritizoval pročínské a proruské postoje svých předchůdců, s tím, že nelze být mostem mezi východem a západem. A přihlásil se k západním demokraciím.

Ruce pryč od Visegrádu

Petr Pavel se týden před nástupem do úřadu v pátek sešel s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou. Prezidentka je v Praze, aby se rozloučila s Milošem Zemanem, o schůzku se Zemanovým nástupcem projevila zájem sama. Je to snad důvod k naději, že příští prezident omezí jednu svou začínající posedlost, a to je neustálá signalizace vlastní ctnosti (virtue signalling) na pozadí údajně vykřičené Visegrádské čtyřky. Není v tom naneštěstí ani zdaleka sám. Víceméně všechny složky pětikoalice, s důležitou výjimkou ODS, předvádí svoje demokratické ctnosti na kontrastu s Viktorem Orbánem.

Nováková měla přesvědčit Pavla, že je Visegrád užitečný. „Mluvili jsme na rovinu,“ řekl

Maďarskou prezidentku Katalin Novákovou v pátek odpoledne v Hrzánském paláci přijal zvolený prezident Petr Pavel. Nováková předtím po jednání s končícím prezidentem Milošem Zemanem uvedla, že se na setkání s jeho nástupcem těší. Zeman doufal, že prezidentka Pavla přesvědčí o přínosu Visegrádské čtyřky. Pavel o spolupráci pochybuje především kvůli postojům Ma´darska. Po příjezdu před Hrzánský palác Nováková s novináři nehovořila, před budovou ji uvítal šéf Pavlova protokolu.

Premiéři V4 se shodli na společné podpoře Ukrajiny. Souhlasil i Orbán

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 – Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česko) dnes potvrdili i přes názorové rozdíly společný postup při pomoci a podpoře Ukrajiny. Po společném jednání to uvedl český premiér Petr Fiala, podle kterého je potřeba Ukrajině pomoci i finančně. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval Evropskou komisi, aby státům na východním křídle NATO pomohla se zvládáním péče o uprchlíky z Ukrajiny.

Cesty Polska a Maďarska se rozešly kvůli válce na Ukrajině, prohlásil Morawiecki

Cesty Polska a Maďarska se kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině rozešly, řekl podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. V podobném duchu se již dříve vyjádřil také předseda maďarské vlády Viktor Orbán. „Potvrzuji slova premiéra Orbána, že se cesty Polska a Maďarska rozešly,“ řekl Morawiecki v pátek večer při návštěvě obce Kózki východně od Varšavy. Orbán minulý týden řekl, že válka na Ukrajině otřásla maďarsko-polskou spoluprací, která je podle něj základem takzvané visegrádské čtyřky (V4).

Mirka Němcová rozpouští Visegrád

Nejhorším činem Miloše Zemana v prezidentské funkci bylo to, jak v roce 2013 ignoroval většinu ve sněmovně a po policejním puči proti Nečasově vládě vytvořil vládu svoji, úřednickou. Ta ignorovaná většina ve sněmovně by se tehdy shodla na tom, že premiérkou bude Mirka Němcová za ODS. S odstupem času vidíme, že prezidentova svévole byla vůči Němcové nevědomky vstřícná. Senátorka by na takovou funkci jednoduše neměla.

Osu Budapešť–Varšava střídá osa Varšava–Praha

Visegrádská čtyřka je již přes třicet let hlavním formátem, přes který se řídí spolupráce Česka, Polska, Maďarska a Slovenska na světové scéně. Společně tyto země usilovaly o vstup do NATO a EU a často fungují jako blok při vyjednáváních v Bruselu. Válka na Ukrajině však odhalila rozpory. Zatímco Polsko, Česko a Slovensko se rezolutně postavily za Ukrajinu a dodávají jí ve velkém zbraně a další pomoc, Maďarsko odmítlo povolit transporty zbraní přes své území.

Evropa Orbána tolerovala příliš dlouho

Většina maďarské opozice a odporu vůči vládě Fideszu a speciálně vůči Viktoru Orbánovi se soustřeďuje v Budapešti. Profesor András Inotai je typický zástupce této skupiny. Ve své dlouhé kariéře byl coby expert po nějakou dobu spjat s postkomunisty a pracoval na přijetí do EU, současně má bohaté akademické kontakty do zahraničí, kde opozice vůči Orbánovi neustále hledá oporu.