Turecko 69,97 procenta, Moldávie 27,1 procenta, Estonsko 18,8 procenta, Rusko 17,8 procenta, Lotyšsko 16,8 procenta, Bělorusko 16,8 procenta, Ukrajina 16,4 procenta, Bulharsko 14,4 procenta, Česká republika 14,2 procenta, Polsko 13,9 procenta. Desítka zemí s největší inflací v Evropě. Všechny na východ od nás. Ukrajina už čtvrtý měsíc sužovaná ruskou agresí má zdražování jen o 2,2 procenta vyšší než my.
Praha po velké mezinárodní architektonické soutěži rozhodla, že novou budovu Vltavské filharmonie postaví dánské studio BIG architekta Bjarkeho Ingelse. Jako každá významná stavba vyvolala i filharmonie novou vlnu debaty o současné architektuře v Česku. A o tom, jak obstojí ve srovnání s evropskými architektonickými velmocemi, jako jsou Švýcarsko, Nizozemsko, Dánsko nebo Portugalsko. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli Miroslav Brýdl, Petr Hlaváček, Josef Pleskot, Boris Redčenkov a Petr Hájek.
O důvodech současného rekordního zdražování, jaké vyspělý svět nezažil desítky let, vedou ekonomové a politici divoké polemiky. Jak velký podíl na něm má covid a dva roky lockdownů, které rozložily světový obchod, a jak se na něm podílí rekordní zadlužování, které přinejmenším v Evropě a částečně i v Americe jede od roku 2008? Jak velký vliv má zelená revoluce a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku v Evropě známé jako Green New Deal? A jak velkou roli hraje Putinova agrese na Ukrajině?
Guvernérka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová otevřeně přiznala, že Green Deal bude dál zvedat ceny energií a surovin. Dodala, že ECB už nebude koukat jen na stabilitu cen, ale i tzv. zelené cíle. Podle některých odborníků je taková politika naprosto v rozporu se zákonným mandátem, jedná se totiž podle nich o prolomení „inflační hráze“. Šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že přechod na zelenou energii ve světě pravděpodobně ve střednědobém horizontu povede k růstu cen, což může zvýšit inflaci.
Vzpomínáte, jak se ministr vnitra Hamáček chystal do Moskvy, pak tam nejel a podle toho, koho jste se zeptali, tam určitě zamýšlel jet, anebo se tam nikdy nechystal, a nikdo už nic nechápal? Něco podobného se minulý týden odehrálo v Německu, zemi důležitější než my, jejíž demokracie nám je dávána za vzor. Parlamentní státní tajemnice spolkového ministerstva obrany oznámila minulou neděli v televizním rozhovoru, že existuje dohoda v rámci NATO, že na Ukrajinu se nebudou dodávat západní tanky a obrněné transportéry. To se však ukázalo být novinkou pro německé opoziční poslance, ale i pro spolkové ministerstvo zahraničí.
Ve Švýcarsku byl potvrzen první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové případy v Berlíně, uvedla dnes agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli tomu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy. První případ ve Švýcarsku je z kantonu Bern, kde se podle sdělení místních úřadů nakazil člověk blízkým fyzickým kontaktem v zahraničí.
Evropa naplno rozjela svou snahu o nahrazování ruského plynu. Síly se upínají především k dohodám o dodávkách zkapalněného plynu (LNG), budování potřebné infrastruktury a zajišťování kapacit v terminálech. Problém ovšem může nastat kvůli nedostatku samotného LNG, objem potřebných dodávek totiž dramaticky stoupl. USA či Katar jakožto významní dodavatelé navíc požadují uzavírání pouze dlouhodobých kontraktů. Jednání s Německem proto začínají váznout.
Vítězem letošního ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize se stala ukrajinská skupina Kalush Orchestra se skladbou Stefania. Český zástupce, skupina We are Domi se zpěvačkou Dominikou Haškovou, skončil se skladbou Lights Off na 22. místě. Ve finále vystoupilo 20 účastníků soutěže vybraných hlasováním a zástupci zemí takzvané velké pětky, a sice Itálie, Francie, Španělska, Británie a Německa. Ukrajinská skupina patřila k největším favoritům celého klání, a to i vzhledem k ruské invazi.
Méně nápaditým čtenářům knihy Pavly Horákové Srdce Evropy, třeba mně, může chvíli trvat, než jim dojde, že ta divná oranžová věc na obálce je smažený řízek. Tedy měl by to být asi vídeňský řízek, který by se ovšem v takové podobě před začátkem konzumace správně vyskytovat neměl, neboť jeho normativní forma je tzv. sloní ucho, tedy „koláč“ překrývající plochu talíře: brambor, respektive bramborový salát, se podává zvlášť.
Leoš Šedo (1952) je autor čtivých próz, v nichž čerpá ze své profese a z prostředí jemu blízké rockové hudby, a také je trochu fantasta a hypotetik. Alternativní historii si poprvé vyzkoušel před lety v novele Beatles přistanou v Praze dnes večer (2009), v níž zhmotnil vroucí přání (nejen) své generace a skoro uspořádal v roce 1966 v Praze na Strahově koncert Beatles, který byl jen těsně předtím zmařen (jistou roli v tom hrál KGB), takže se dějiny o tom nedověděly a šly si dál svou smutnou cestou.
Ceny nafty a benzínu stále rostou, prezident Biden nemůže splnit své sliby o snížení spotřeby fosilních paliv. Souběžně Evropa hledá cestu, jak ukončit svou energetickou závislost na Rusku. Americké společnosti se ale na zvýšenou těžbu ropy nechystají, bojí se poklesu její ceny. Pokud se tedy Evropa rozhodne odmítnout energie od Ruska, americkou ropou svou spotřebu v blízké době nepokryje.
Celý vyspělý svět zažívá prudké zdražování. V růstu cen jsou ale i uvnitř Evropy obrovské, násobné rozdíly. My jsme zemí s třetím nejprudším růstem cen v celé Evropě. „Pozoruhodné je, že u nás prudce stoupají ceny i všeho dalšího zboží a služeb vedle energií a potravin. Stoupá i takzvaná jádrová inflace. To v jiných zemích není vidět,“ říká v rozhovoru ekonom Jan Švejnar, profesor mezinárodní ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Pojem Trianon se už pravděpodobně dostal i k těm, kdo by ještě před pár lety mysleli, že je to třeba nějaká sportovní disciplína: podle vzoru biatlon. No jo, Trianon, komentovali nyní novopečení znalci maďarských poměrů čtvrté vítězství Viktora Orbána a možná přidali, že Maďaři jsou holt frustrovaný národ, který se není schopen smířit s historií, což je příznak nedospělosti a zastydlosti a nejspíš i mnohem horších věcí. Člověk se opravdu nemusí radovat z dalšího Orbánova triumfu, ale přece jen trochu pochopení by pro ten blízký a přitom vzdálený národ mít mohl.
V době vzniku tohoto textu probíhá ruská agrese proti Ukrajině šestým týdnem. Přicházejí pozitivní zprávy o mírových rozhovorech, jenže zároveň se zdá, že Rusko chce ještě dosáhnout velkého vojenského úspěchu na Donbase, aby tak získalo nějakou silnou vyjednávací kartu (a něco, co by mohl režim doma prezentovat jako „vítězství“). Válka ale znamená pro Rusko strategickou katastrofu obrovských rozměrů, protože dosažené výsledky rozhodně neodpovídají strašlivým ztrátám osob i techniky, které Rusko zaznamenává.
Válka, kterou proti Ukrajině rozpoutal Vladimir Putin, bude mít největší ekonomické a společenské dopady od roku 1989, kdy se začal rozpadat bipolární svět. Ruský útok přišel ve chvíli, kdy nejen Evropa byla zkoušená dopady čínského viru. Jen na českém státním rozpočtu se podepsaly loni dluhem 420 miliard korun a letos byl plánován ve výši téměř 300 miliard. To bylo bez dopadů války na Ukrajině. A to jsou jen škody číselné, ekonomické, společenské se v plném rozsahu projeví později.
Ruská invaze na Ukrajinu dává náměty na přepsání hranic v Evropě. V Polsku se začíná diskutovat o připojení ruské exklávy Kalinigrad k Polsku. Jiné nápady jsou ještě radikálnější. Návrh publikovaný v ruském deníku Pravda počítá se vznikem nového státu Velká Halič, který by současnou Ukrajinu posunul na západ. Slovensko by přestalo existovat. Podle bývalého velitele polských pozemních sil patří Kalinigradská oblast Polsku a mělo by si ho nárokovat.
Velká většina Evropanů schvaluje přijetí uprchlíků z Ukrajiny, kterou před dvěma týdny napadlo Rusko, vyplynulo z průzkumu francouzského institutu Ifop. Ve Francii souhlasí s příchodem ukrajinských migrantů do země 80 procent dotazovaných, v Itálii je to 89 procent, v Německu 90 procent a v Polsku 92 procent. Je to více, než kolik souhlasilo s příchodem uprchlíků ze Středomoří před sedmi lety. Od začátku války z Ukrajiny podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uprchlo přes 2,5 milionu lidí.
Ve válce o Ukrajinu každá informace rychle zastarává, a tak raději upozorníme na některé starší texty, které nám k tomu, co se děje, mohou něco říct. Experti se od počátku přeli, jak říkat tomu, co se v roce 1990 stalo ve východní Evropě. Podle klasických kritérií to revoluce nebyly. Nenásilné kontrarevoluce? „Refoluce“, spíš reformy než revoluce? Ekonom srbského původu Branko Milanović, proslulý svým grafem globální nerovnosti známým jako Milanovićův slon, načrtl v roce 2017 radikální výklad toho, o čem ty revoluce byly. Primárně o národní emancipaci.
„Obávám se, že jsme probudili spícího obra a naplnili ho strašlivým odhodláním“ je výrok přisuzovaný Isorokuovi Jamamotovi, veliteli japonského loďstva, jež zaútočilo na Pearl Harbor. Podobná slova se možná nyní honí hlavou Vladimiru Putinovi. Vše nasvědčuje tomu, že jeho prvotní plán útoku na Ukrajinu selhal. Země se nezhroutila a ruská vojska se musejí krvavě probíjet. Přes počáteční neúspěchy tuto válku stále může vyhrát.
Americká společnost Meta Platforms, dříve známá jako Facebook, pohrozila, že své sociální služby Facebook a Instagram stáhne z Evropy, pokud nebude moci přenášet data uživatelů na servery ve Spojených státech. Dodává, že věří, že dosáhne letos v Evropě nové dohody, ale pokud k tomu nedojde, „pravděpodobně nebudeme moci v Evropě nabízet řadu našich nejvýznamnějších produktů a služeb, včetně Facebooku a Instagramu.“)
Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že do dvou měsíců se koronavirovou variantou omikron nakazí více než polovina evropské populace, píše agentury Reuters s odvoláním na šéfa evropské sekce WHO Hanse Kluga. V prvním týdnu roku 2022 se v evropském regionu nově infikovalo přes sedm milionů lidí. Počet nových nákaz se tak během dvou týdnů více než zdvojnásobil, uvedl Kluge.
S tuhou zimou, která dopadla na Evropu, pomáhají bojovat nákladní lodě s dodávkami zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Ceny zemního plynu v Evropě se v důsledku toho už šestým dnem snižují, což je nejdéle trvající pokles za více než rok. Cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu se v úterý dopoledne snížila o více než osm procent na 98 eur (2450 Kč) za megawatthodinu (MWh). Později část ztrát smazala a odpoledne vykazovala pokles asi o tři procenta na 104 eur.
Neutěšená situace s drahým bydlením netrápí jen české domácnosti, ale podstatnou část Evropy. Ačkoliv Češi mají jedno z nejhůře dostupných bydlení v EU, ceny domů a bytů zde za poslední roky nerostly nejrychleji, ukazují nejnovější data Eurostatu. Statistiky dávají nahlédnout do toho, kde ceny nemovitostí vystřelily nahoru nejvíce nebo kde se těší nejvyšší oblibě nájemní bydlení. Všechna data se vztahují k uplynulé dekádě.
Epidemická situace se zhoršuje téměř všude v Evropě. Může za to především nová mutace koronaviru omikron. Od neděle se ocitli v tvrdém lockdownu lidé v Nizozemsku, kde vláda zavřela všechny obchody neprodávající nezbytné zboží a omezila také stýkání lidí v domácnostech. V Dánsku uzavřeli kina, divadla a koncertní sály. Ke zpřísnění podmínek se schyluje pravděpodobně také v Anglii. Od neděle platí v Nizozemsku přísný lockdown.
Národní kolo Eurovize (ESC) vyhrála česko-norská kapela We Are Domi a bude reprezentovat Českou republiku na 66. ročníku hudební soutěže. Skupina v čele se zpěvačkou Dominikou Haškovou, dcerou slavného českého hokejisty Dominika Haška, s písní Lights Off postoupila do jednoho ze dvou semifinále, která se uskuteční v Turíně 10. a 12. května příštího roku. Finále se bude konat 15. května. O vítězné písni rozhodovaly hlasy hudebních fanoušků z České republiky i ze zahraničí. Přišlo jich více než 45.000.
Kdo by neměl rád titulky typu „Češi jsou nejhorší v EU“? Někteří novináři určitě. Osvědčený materiál k jejich výrobě jim poskytuje téma (ne)schopnosti Čechů naučit se anglicky. „V úrovni angličtiny jsou Češi na chvostu Evropy. Lepší jazykovou vybavenost má 22 evropských zemí,“ hlásí zpráva ČTK z minulého týdne. Je snadno zaměnitelná s titulkem „Češi se v angličtině zhoršili, ukázal průzkum“ z roku 2019 nebo „Češi si uřízli ostudu. Anglicky umějí nejhůř z celé EU“ z roku 2012. Je to neodolatelné.
V roce 1968 vyšla kniha, která způsobila nezměrné utrpení ve světě. Jmenovala se Populační bomba (The Population Bomb) a jejími autory byli americký biolog Paul R. Ehrlich a jeho žena Anne.V ní varovali před důsledky nekontrolovaného růstu lidské populace. „Bitva o nakrmení lidstva je u konce. V sedmdesátých letech miliony lidí zemřou hlady, a to navzdory jakýmkoli krizovým programům, které budou zahájeny. Nyní již nic nezabrání výraznému nárůstu světové úmrtnosti,“ stojí v knize.
Sídlem čínských hybridních a propagandistických operací je základna 311 Čínské lidové osvobozenecké armády ve městě Fu-čou na jihovýchodě země v provincii Fu-ťien, ukrývá se za místním koupalištěm a sestává údajně z devíti jednotek. Na dezinformační válce se účastní desítky milionů Číňanů. Tvrdí to zpráva Institutu strategického výzkumu francouzské vojenské školy l’École militaire (Isrem), která ukazuje na obrovský rozsah sítí vyvinutých Čínou v horizontu několika let.
Výška italské sopky Etna, která je považována za nejvyšší aktivní vulkán v Evropě, vzrostla o několik desítek metrů. To je závěr pozorování z vesmíru a měření, které uskutečnili odborníci z italského Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii (INGV). Nová výška sopky, která se rozprostírá u města Katánie na jižní Sicílii, činí 3357 metrů nad mořem, uvedla agentura AFP. Za růst sopky může mimo jiné její intenzivní aktivita v posledních měsících.
Střety mezi Izraelci a palestinským Hamásem se obvykle odehrávají natřikrát. Jednou jako reálný ozbrojený konflikt. Podruhé jako válka obrazů a interpretací v médiích. A do třetice v podobě pouličních demonstrací nebo internetové nenávisti. Právě tato třetí fronta možná letos sehrála výraznější úlohu než dřív. Vzrušené demonstrace v evropských městech, urážky a výhrůžky na sociálních sítích, případně i fyzické útoky na Židy vlastně překvapivé nebyly.
