Evropa se stala silně závislou na výrobě určitých zásadních komponent léků zejména v Číně a Indii. Totální obrat nastal za posledních dvacet let a staví „starý kontinent“ i do potenciálně mnohem větších problémů. Na možná rizika upozornila velmi rychle už bující covidová pandemie a s ní jdoucí tvrdé restrikce, rozbité dodavatelské a výrobní řetězce se na výpadcích léků podílí dodnes.

Najít skutečné viníky výpadků léků v Evropské unii se snažilo už více studií v posledních letech. Jedna z nich vznikla v době pandemie pod křídly Evropské komise, i přes zapojení renomovaných společností byly výsledky poněkud rozpačité, podle autorů se totiž ukázalo, že chybí napříč státy systematický sběr dat o výpadcích a problémy se objevují prakticky v celém lékovém řetězci výrobou počínaje. Kromě té však ukázala studie i na rozdíly ve výpadcích v různých státech, které spojovala s komerčními kroky farmaceutických společností, ale i s rozdílnou legislativou jednotlivých států.

V posledních letech se však objevují i přímočařejší varování: Evropa se přesunutím výroby do Asie stala nebezpečně závislou na dodávkách některých léčiv a jejich důležitých komponentů. Evropský trh podléhající mnohem přísnějším regulacím, včetně těch ekologických, v řadě oblastí mohl těžko konkurovat cenové hladině dosažitelné v tomto případě zejména v Číně a Indii. A ze stejných důvodů je složité hledat cestu, jak situaci opět zvrátit.

Studie zpracovaná pro německou asociaci výrobců léků Pro Generika v roce 2020 došla k závěru, že se během dvaceti let zcela obrátil poměr výroby ve prospěch Asie. „Evropa ztratila svou dřívější vůdčí postavení,“ konstatovali autoři studie. A tak zatímco v roce 2000 držela Evropa ze sledovaných účinných látek povolení k jejich produkci z téměř 60 % a Asie jen 30 %, po dvaceti letech je poměr zcela opačný.

Důvodem výpadku léků tak může být i nedostatek účinné látky, který se pak většinou týká i všech alternativ. Jde zejména o Čínu a Indii, kde se vyrábí 66 procent účinných látek, Evropa z nich dováží asi 15 procent objemu a u nemalé části z nich podle podle výrobců neexistuje na evropském území výrobní alternativa.

Objevují se tak varování před tím, že dopady takto nastavené závislosti mohou být mnohem závažnější. Server Politico v minulém týdnu upozornil, co by pro evropský lékový trh mohla znamenat náhlá událost jako vypuknutí konfliktu mezi Čínou a Tchajwanem. Omezení distribučních toků, možné uvalení sankcí, přerušení dodávek, vše by mohlo zásadně zasáhnout důležité dodávky komponentů či léků.

Na to upozorňovala v letošním roce i BIS. „Ani si neumíme představit, co by se dělo, kdyby Čína v důsledku nějaké mezinárodní krize či konfliktu zastavila výrobu léků pro Evropu,“ uvedl ředitel služby Michal Koudelka. Evropa je podle studie citované serverem Politico závislá odhadem na třech čtvrtinách potřebných farmaceutických ingrediencí z Asie, Čína v tomto přitom pokrývá kolem 70 %.

Výpadky léků se řeší už několik měsíců a problémy se týkají zemí napříč Evropou, výrobci se odvolávají na zvýšenou poptávku, kterou mohla podpořit i panika vyvolaná obavami z dalších výpadků, které v některých případech stále přetrvávají, ministerstvo zase ukazuje na některé výrobce. Na české národní, ale i na evropské úrovni se tak řeší, jakými způsoby do budoucna upravit legislativu a fungování trhu.