Čína novelizovala svůj zákon o kontrašpionáži a rozšířila oblast jeho působnosti i oficiální pekingskou definici špionáže. Americká rozvědka proto varovala americké společnosti podnikající v Číně. Zákon je jen jedním z mnoha opatření přijatých prezidentem Si Ťin-pchingem k posílení státní moci a potlačení zahraničního vliv.
Čínský prezident Si Ťin-pching osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. Napsal to britský list Financial Times (FT), který se odvolává na západní a čínské představitele. Podle nich to naznačuje, že Peking má obavy z ruské agrese ve východoevropské zemi, ačkoliv Moskvě nabízí tichou podporu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters řekl, že zprávu FT nemůže potvrdit.
Americká ministryně financí Janet Yellenová navštíví mezi 6. a 9. červencem Čínu, kde bude jednat s vrcholnými představiteli komunistického režimu. O cestě Yellenové v tiskové zprávě informovalo americké ministerstvo financí. Agentura DPA připomíná, že se návštěva uskuteční v době napjatých vztahů mezi oběma velmocemi. Yellenová, která označila pojem ekonomické odluky od Číny za „katastrofální“, se vloni nechala několikrát slyšet, že by ráda Čínu navštívila.
Čína má již delší dobu obavy o to, zda se ruský prezident Vladimir Putin udrží u moci. Víkendová vzpoura Wagnerovců tak Peking zřejmě velmi znervóznila. Putinova současná slabost dává podle Alexandera Gabujeva z Carnegie Russia Eurasia Center Číně větší páku, protože prezident je doma slabší a čínsko-ruské vztahy se tak budou řídit strategickým soupeřením USA a Číny, informuje server Nikkei Asia.
Americká rozvědka v pátek zveřejněné zprávě ujistila, že nemá žádný důkaz o tom, že Covid-19 byl vytvořen v čínské laboratoři. Washington tak nemá žádné informace, které by podpořily nedávné tvrzení, že tři vědci z virologické laboratoře ve Wu-chanu byli mezi prvními, kteří byli infikováni covidem a mohli být těmi, kdo samotný virus vytvořil.
Spojené státy před několika dny uspořádaly jednání vládních expertů s protějšky z Číny, Ruska, Francie a Británie o snižování „strategického rizika“ kolem jaderných zbraní a o politice v této oblasti. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí. V prohlášení vyzdvihuje profesionalitu účastníků, žádné výsledky jednání ale nezmiňuje.
Za diktátora označil v úterý americký prezident Joe Biden svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga. Učinil tak podle agentury Reuters na setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. O den dříve Biden mluvil o tom, že vztahy obou mocností jsou na správné cestě.
Český výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV bude spolupracovat s evropským výrobcem letecké techniky Airbus na bezpilotních leteckých systémech. Firmy k tomu podepsaly memorandum o porozumění. Primoco UAV vyvíjí a vyrábí civilní a vojenské bezpilotní letouny, které dokážou létat zcela samostatně podle naprogramovaných letových plánů. Memorandum o porozumění podepsali zástupci společností Primoco UAV SE, Airbus Defence and Space a její dceřiné firmy Airbus DS Airborne Solutions.
Občas se ze zpravodajství zdá, že válka mezi Spojenými státy a Čínou je na spadnutí, dokonce je nevyhnutelná. USA jsou dosavadní světový hegemon, zmítaný vnitřními problémy a nezvládající závazky po celém světě. Čína se hlásí o své místo, neustále rostoucí ekonomika jednou jistě předstihne Ameriku, Peking masivně zbrojí. Čína a Amerika se budou muset porvat o první místo ve světovém řádu. Spouštěčem bude nejspíše Tchaj-wan, který Peking považuje za své území a rád by ho dostal pod kontrolu.
Evropská unie by mohla v budoucnu jednotně regulovat vývoz citlivých technologií do Číny a dalších nedemokratických zemí i jejich investice do strategických evropských firem. Počítá s tím plán pro zajištění ekonomické bezpečnosti bloku, který dnes představila Evropská komise. Unijní exekutiva chce v jeho rámci členské státy a jejich firmy přesvědčit i k větší obezřetnosti při vlastních investicích do výroby ve zmíněných státech.
Vztahy Spojených států a Číny jsou podle amerického prezidenta Joea Bidena na správné cestě. Řekl to v pondělí po návštěva šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena v Pekingu. Ta podle Bidena, kterého citovala agentura Reuters, přinesla pokrok. ten může souviset také s vyjádřením Blinkena ohledně Tchaj-wanu, podle něj USA nepodporují nezávislost ostrova na Číně.
Nástup levných čínských elektromobilů do Evropy je něco, co bude mít zásadní dopad na místní trh a už ho nelze dál ignorovat. Tak by se dalo shrnout nedávné dění okolo čínské expanze na starý kontinent. Každou chvíli se objeví zpráva o uvedení některého dalšího asijské modelu v Evropě, který místním vozům konkuruje atraktivní výbavou a nízkou cenou. Evropa, ale i Česká republika se tak musí připravit na to, že čínské značky si z trhu ukousnou desítky až stovky miliard korun ročně.
Rozhovory amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena s jeho čínským protějškem Čchin Kangem byly upřímné, věcné a konstruktivní, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Čchin pak za nejvýznamnější riziko v čínsko-amerických vztazích označil otázku Tchaj-wanu. Blinken, který je po pěti letech prvním šéfem americké diplomacie, který tuto asijskou mocnost navštívil, pozval čínského ministra do Washingtonu, aby tam pokračovali v rozhovorech.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli přiletěl do Číny, a stal se tak prvním šéfem americké diplomacie, který asijskou mocnost za pět let navštívil. Dnes Blinkena čeká jednání s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem a v pondělí možná také schůzka s prezidentem Si Ťin-pchingem, uvedla agentura AP. Blinken se měl do Pekingu vydat už v únoru, ale cestu tehdy zrušil kvůli přeletu čínského špionážního balónu nad Spojenými státy, který výrazně narušil vzájemné vztahy.
Americký prezident Joe Biden doufá, že se v příštích několika měsících setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Šéf Bílého domu to v sobotu řekl novinářům. Agentura AP uvedla, že šance na schůzku obou státníků by mohly být například na okraj jednání vedoucích představitelů zemí skupiny G20 v září v Dillí či na summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který budou hostit Spojené státy v listopadu v San Francisku.
Počet zemí, které si přejí vstoupit do organizace BRICS, stále roste a již dosáhl téměř dvou desítek. Agentuře TASS to ve středu řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. "Seznam žadatelů o vstup do asociace se stále rozrůstá. Počet států, které mají o vstup do této asociace zájem, se blíží dvěma desítkám. Je to odrazem rostoucí a již nyní velmi významné role BRICS na mezinárodním poli jako asociace podobně smýšlející, to bych rád zdůraznil, "řekl Rjabkov.
Počet jaderných hlavic, které by mohly použít světové armády, se meziročně mírně zvýšil. Nejvíce se ve srovnání s loňským rokem rozrostl čínský jaderný arzenál. Uvádí to pondělní zpráva Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Zhruba 90 procent jaderných zbraní mají Rusko a Spojené státy. Dostupné informace o jejich jaderných arzenálech však v důsledku války na Ukrajině klesají.
Čečenská jednotka bojující ve válce na Ukrajině na straně Ruska obdržela obrněná vozidla Tiger čínské výroby. Informoval o tom čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Dodávek vozidel z Číny by mělo být více, informuje například server Defence Blog. Se slovy "nová vozidla zakoupená pro čečenské jednotky účastnící se speciální vojenské operace" se Kadyrov na svém Telegramu pochlubil první várkou čínských obrněných vozidel, které dorazily do Ruska.
Henry Kissinger, poradce pro národní bezpečnost a později i státní tajemník neboli ministr zahraničí za prezidentů Richarda Nixona Geralda Forda, oslavil sté narozeniny. Tento vyznavatel nesentimentální reálpolitiky je považován snad za nejvýznamnějšího myslitele i praktikanta v oblasti mezinárodních vztahů v druhé polovině dvacátého století. O jeho odkazu diskutovali jeho překladatel Martin Pokorný, historik Jan Koura a europoslanec za ODS Jan Zahradil.
Americké námořnictvo informovalo, že čínská válečná loď v Tchajwanské průlivu provedla nebezpečný manévr v blízkosti jeho plavidla. Na videu zveřejněném indopacifickým velitelství je vidět, jak překřížila dráhu, po které americký torpédoborec plul. Agentura Reuters čínský manévr nazvala riskantním incidentem, který se odehrál na pozadí zhoršujících se vztahů mezi Washingtonem a Pekingem.
Aplikace TikTok, WeChat nebo telefony Huawei. Čínské technologie vzbuzují mezi uživateli stále větší nedůvěru. Řada států, včetně Česka je proto kvůli bezpečnosti zakazuje používat zaměstnancům klíčových státních institucí, ministerstev nebo pracovníkům v energetice a kritické infrastruktuře. Důvodům k obavám je hned několik. Na rozsáhlý sběr informací v kyberprostoru ze strany čínských tajných služeb upozorňuje i ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Vladimír Posolda.
Hongkongská policie zadržela v sobotu večer osm lidí v blízkosti Victoria Parku, kde se v minulosti konaly připomínky masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men. Během neděle byli pak zadrženi další aktivisté, včetně některých známých osobností prodemokratické opozice. V Hongkongu, který spadá pod čínskou správu, byla také v souvislosti s dnešním výročím potlačení pekingských prodemokratických demonstrací z roku 1989 posílena bezpečnostní opatření.
Evropa se stala silně závislou na výrobě určitých zásadních komponent léků zejména v Číně a Indii. Totální obrat nastal za posledních dvacet let a staví „starý kontinent“ i do potenciálně mnohem větších problémů. Na možná rizika upozornila velmi rychle už bující covidová pandemie a s ní jdoucí tvrdé restrikce, rozbité dodavatelské a výrobní řetězce se na výpadcích léků podílí dodnes.
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns v květnu navštívil Čínu, kde svým protějškům zdůrazňoval potřebu udržovat komunikaci mezi Washingtonem a Pekingem. S informací v pátek přišel deník Financial Times (FT), jehož zjištění pak potvrzovala další média. Podle FT cesta vysoce postaveného činitele ilustruje hloubku obav týmu amerického prezidenta Joea Bidena ohledně zhoršení vztahů s Čínou. Burns je podle médií nejvýše postaveným představitelem americké vlády, který Čínu navštívil od únorového sestřelení čínského balónu nad USA.
Evropu a s ní i Českou republiku čeká masivní nástup levných čínských elektromobilů. Tamější autoprůmysl se v posledních letech významně přeorientoval právě na vozidla s alternativním pohonem a s tím, jak se čínský trh plní, hledá prostor pro expanzi. Podle nedávné analýzy společnosti Allianz by si během několika let mohla dostupná čínská auta z evropského trhu vzít sedm miliard eur (163,5 miliardy korun) ročně. Českou ekonomiku by pak mohla čínská konkurence připravit až o 0,4 procenta HDP.
Zatímco skupina zemí G7 na nedávném setkání v Japonsku strávila čas voláním po odklonu od čínských dodavatelských řetězců, Peking odpověděl novou drtivou statistikou, která znamená další "velký skok" čínského hospodářství. Čína v prvních třech měsících roku 2023 překonala Japonsko a stala se největším světovým vývozcem automobilů. Mezitím evropské automobilky jen sledují, kam se čínský automobilový průmysl během covidu kvalitativně i cenově posunul.
Do Evropy se pomalu chystají miliony aut z Číny, které by podle mnohých mohly do pár let solidně zválcovat místní produkci. Čínský automobilový průmysl si v poslední době prošel výraznou proměnou – namísto dřívějších nekvalitních a nebezpečných vozidel teď nabízí moderní elektromobily s nízkou cenou. Ty se teď pomalu, ale jistě dostávají i na starý kontinent. Podle pojišťovny Allianz by čínští výrobci mohli evropským producentům do roku 2030 ukousnout více než 150 miliard zisku každý rok.
Čína se ostře vymezila proti společnému prohlášení lídrů skupiny velkých ekonomik G7 v Hirošimě, podle Pekingu se vměšuje do vnitřních záležitostí Číny, včetně otázky Tchaj-wanu. Podle agentury Reuters čínská diplomacie dala svůj nesouhlas s prohlášením najevo Japonsku, které summit pořádá. Podobně výstup G7 kritizoval také ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov, podle něhož mají rozhodnutí přijatá na summitu za cíl "dvojí omezení vlivu" Ruska a Číny.
Čína předstihla Japonsko na pozici největšího světového vývozce aut. V prvním čtvrtletí Čína vyvezla podle oficiálních statistik zveřejněných minulý týden 1,07 milionu vozů, což je meziročně o 58 procent více. Z Japonska putovalo na světové trhy 954.185 automobilů, o šest procent více než ve stejném období loni, píše zpravodajský server BBC. Čínský vývoz podpořila poptávka po elektromobilech a prodej do Ruska. V loňském roce Čína předstihla Německo a stala se druhým největším vývozcem automobilů na světě.
Tvrzení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Moskva se stává vazalem Pekingu, je „mylné“ a je důkazem Macronova „chybného chápání“ vztahů Ruska Číny. Podle agentury AFP to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal také, že vztah s Čínou považuje Moskva za „speciální strategické partnerství“. Macron v rozhovoru zveřejněném v neděli deníkem L‘Opinion uvedl, že Rusko kvůli válce na Ukrajině už geopoliticky prohrálo a Moskva vstoupila do „jisté formy vazalství“ vůči Číně.
