Evropa vyhlíží „krvavou lázeň“. Elektroauta z Číny se prodávají i za 370 tisíc
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Automobilová Evropa se připravuje na příliv levných čínských elektroaut. Vzhledem k tomu, že čínští konkurenti spolu s americkou automobilkou Tesla ukazují slabiny největších evropských výrobců automobilů, přemýšlejí o dříve nemyslitelném – tito zapřisáhlí konkurenti zkoumají možnosti spojení, aby mohli vyrábět levnější elektromobily a odvrátili existenční hrozby. Na jejich trhy totiž míří vozy s výbavou a cenou, které nejsou vůbec schopni konkurovat.
Nejvýraznější čínskou značkou je BYD. To evropským firmám zatápí auty, jako je jeho model Dolphin s dojezdem 310 až až 427 kilometrů. A cena? Začíná na částce 29 990 eur, což je přibližně 760 tisíc korun.
Tím to ale nekončí. Nově představená plně elektrická verze nově modelu Qin Plus EV má pět variant, a to s cenami v přepočtu od 370 tisíc do 460 tisíc korun. Baterii bude mít o kapacitě 48 kWh, nebo 57,6 kWh, přičemž dojezd bude činit 420, respektive 510 kilometrů.
Krvavá lázeň
Je jasné, že firmy, které nejsou schopny čínské konkurenci čelit, se v budoucnu dostanou do problémů, řekl minulý týden ředitel společnosti Stellantis Carlos Tavares. Firma vznikla v roce 2021 spojením italského Fiatu a francouzské skupiny PSA. Tavares už dříve uvedl, že pokud se evropský automobilový sektor nepřizpůsobí, hrozí mu „krvavá lázeň“. Napsala to agentura Bloomberg.
Kvůli zpomalení tempa nákupu elektromobilů vedoucí představitelé automobilek jednají o různých možnostech, od sdružování při vývoji až po propojování podniků napříč evropskými státy, aby mohli lépe konkurovat při změně na trhu, která přichází jednou za generaci. A nadcházející měsíce budou rozhodující.
Prodej plně elektrických automobilů v letošním roce poroste nejpomaleji od roku 2019, odhaduje organizace BloombergNEF. Nečekané zpomalení zesiluje konkurenci a způsobilo masivní zlevňování, které má dopady dokonce i na Teslu. Akcie Tesly od začátku letošního roku oslabily už asi o 20 procent, což snížilo její tržní kapitalizaci o více než 150 miliard USD (3,5 bilionu Kč). To je více než dvojnásobek hodnoty Volkswagenu.
K překážkám v tomto sektoru patří snižování pobídek od vlád, odmítání těchto vozů autopůjčovnami, kterým kvůli elektromobilům rostou náklady na opravy, a frustrace spotřebitelů, kterým se stále více nelíbí, že opatření na ochranu klimatu mají negativní dopady na jejich peněženky. Volby v USA a v Evropě by mohly více podpořit negativní náladu vůči elektromobilům, a to právě ve chvíli, kdy se blíží bod zlomu.
V roce 2025 vstoupí v Evropské unii v platnost přísnější emisní pravidla. To znamená, že automobilky budou muset prodávat více bateriových elektromobilů, jinak jim budou hrozit vysoké pokuty. Podle výpočtů agentury Bloomberg by například v případě Volkswagenu, pokud se mu nepodaří dostatečně snížit emise vozového parku, mohla pokuta činit více než dvě miliardy eur (přes 50 miliard Kč).
A zatímco se zvyšuje tlak na evropské výrobce, aby prodávali více elektromobilů, vstupují na trh čínští, státem podporovaní výrobci s modely, které jsou často lepší a levnější. Pokud evropské automobilky nepřijdou s funkčním plánem B, hrozí otřesy v odvětví, které zaměstnává zhruba 13 milionů lidí a které se na ekonomice EU podílí sedmi procenty.
„Jako odvětví jsme vynaložili miliardy, abychom umožnili elektromobilitu,“ uvedl generální ředitel německé společnosti ZF Friedrichshafen Holger Klein. Firma vyrábí automobilové součástky a po celém světě má 165 000 zaměstnanců. „A teď je otázkou, zda máme ty správné parametry,“ dodal.
Špatné vstupní podmínky
Například Autopůjčovna Hertz se v USA zbavuje 20 tisíc elektroaut a nahrazuje je vozy s tradičnějším pohonem. Klíčovým důvodem jsou příliš vysoké náklady na údržbu a opravy elektroaut. Ty jsou i zásadní příčinou toho, proč se celosvětově zadrhává poptávka po elektrovozech.
„Zle dopadají hlavně jejich evropští výrobci v čele s Volkswagenem, kteří jen paběrkují a jejichž globální prodeje dramaticky zaostávají za tržbami americké Tesly a čínské BYD. Tesla kvůli slábnoucí poptávce jde s cenami prudce dolu. Čínská elektroauta jsou mnohem levnější než ta evropská,“ dodává ekonom Lukáš Kovanda.
Generální ředitel Renaultu Luca de Meo podporuje vytvoření aliance, která by byla podobná spojení, kterým vznikl evropský výrobce letadel Airbus, konkurent společnosti Boeing. Firma byla vytvořena spojením aktivit v Německu, Francii, ve Španělsku a v Británii. De Meo argumentoval, že takzvaný automobilový Airbus by pomohl sdílet obrovské náklady na výrobu levných elektromobilů a zároveň by umožnil získat výhody z většího rozsahu výroby. De Meova iniciativa je inspirována japonskými vozy označovanými kei. Tato oblíbená miniauta vyrábí několik společností a regulační orgány mají vůči nim vstřícnější přístup.
Je to dohraná hra
Otázkou je, jak silně se čínská auta do Evropy vrhnou. Podle nedávné analýzy společnosti Allianz by si během několika let mohla dostupná čínská auta z evropského trhu vzít sedm miliard eur (163,5 miliardy korun) ročně. Českou ekonomiku by pak mohla čínská konkurence připravit až o 0,4 procenta hrubého domácího produktu, což by činilo asi 25 miliard korun.
Vít Havelka z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, který se elektromobilům věnuje několik let, soudí, že to může být ještě více. „Vlastně žádná prognóza se nakonec netrefí do reality. A to především proto, že nástup elektromobility i nástup čínských výrobců je daleko rychlejší, než se předpokládá,“ míní. Podle něj mnohé evropské automobilky v průběhu let výrazně navýšily své předpoklady ohledně toho, kolik elektromobilů má v budoucnu tvořit jejich portfolio. „Nejsou tolik schopny zachytit tu změnu paradigmatu,“ myslí si.
Podle něj si totiž nechaly evropské automobilky ujet vlak. „Myslím si, že ta hra je v současné době už dohraná a půjde už spíš o minimalizaci ztrát. Velký automobilový průmysl byl poměrně konzervativní a do jisté míry přesvědčen o tom, že Číňané nebudou schopni přijít s něčím revolučním. Zkrátka a dobře jednou za čas dochází u některých produktů k úplné změně a je otázka, jak to jsou firmy schopny zachytit,“ vysvětluje Havelka.