Čínský parlament v sobotu ratifikoval mezinárodní dohodu o klimatických změnách, která byla koncem loňského roku sjednána v Paříži a která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Informovala o tom státní tisková agentura Nová Čína. Přijetí dokumentu o globální ochraně klimatu v sobotu oznámily i Spojené státy, uvedla o něco později agentura Reuters.
Americký prezident Barack Obama, který je na návštěvě Číny, se setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Bílý dům označil program jednání obou hlav států za nabitý, Obama chce s čínským prezidentem zhodnotit všechna důležitá témata vzájemných vztahů za posledních osm let, a to včetně citlivých záležitostí, jako jsou území nároky Číny v Jihočínském moři, americká obvinění Číňanů z kyberšpionáže či postoj Pekingu k dodržování lidských práv.
Ruský prezident Vladimir Putin se na okraj zářijového summitu skupiny zemí G20 v Číně setká se svým francouzským protějškem Françoisem Hollandem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou pouze na samostatných schůzkách. Společné setkání všech tří státníků, které mělo být původně věnováno ukrajinské krizi, se nakonec neuskuteční.
Vedení Prahy v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) bude v Číně jednat s představiteli Pekingu a Šanghaje o spolupráci v oblasti kultury či cestovního ruchu a projednávat budou i zapůjčení pandy pro pražskou zoo. Novinářům to dnes řekla primátorka Krnáčová. Vedení města odcestuje do Číny v sobotu 27. srpna 2016. Praha má s Pekingem opozicí kritizovanou uzavřenu sesterskou smlouvu. S Šanghají o ní jedná.
Čínská státní společnost China General Nuclear (CGN) je vyšetřována ve Spojených státech ze špionáže. Podle deníku The Times jsou obviněni z krádeže průmyslového tajemství.
Čínské expanze nemají zastavení a po masivní kampani v srdci Evropy se opět upírají k Asii. Podle Forbesu je v hledáčku tamního ministerstva pro rozvojové strategie a mezinárodní obchod je nyní Srí Lanka, kde chtějí Číňané vybudovat obří ekonomické centrum pro milion lidí. Dle návrhu na to budou potřebovat půdu o 15 tisících akrech, což přesahuje například rozlohu vodní nádrže Lipno.
V jedné nepříliš vznešené, ale už značně načaté společnosti podnikatelského polosvěta jsem byl překvapen nevšední otázkou: „Hele, ty to musíš vědět, vám to určitě říkají, na kolik let byla východní Evropa postoupena Američanům?“ Když tazatel viděl můj nechápavý pohled, upřesnil: „No jak tenkrát na Maltě – nebo to bylo v Reykjavíku – nás Gorbačov zaprodal Amíkům. To bylo na třicet let, že?“
Martin Bursík ztělesňuje člověka, který se v jedné osobě dokázal nejdřív zasloužit o oslabování Evropy a jejího průmyslu, a teď nesnese pohled na to, jak se zesláblá Evropa koří před čínským obrem.
Málokterá země je napohled tak vzdálená Česku jako Nepál. Přesto jsem se během návštěvy čínského prezidenta v Praze nemohl ubránit déjà vu z cest do Himálaje.
Velká servilita, velká show, velká očekávání obřích miliardových investic. A nakonec skoro nic. Oficiální ohlášení týdny dopředu známého faktu, že čínská skupina CEFC nechce získat v bankovní skupině J&T Group původně plánovaných třicet, ale rovnou padesát procent, je tou jedinou skutečnou čínskou investicí, která byla oznámena. Na vstup Číňanů do J&T Group se přitom čeká už víc než rok a půl.
Na pohled rutinní záležitost schvalování partnerské dohody mezi Prahou a Pekingem rozpoutala nečekané vášně. V městské radě dohoda neprošla.
Ti, kdo si ráno 3. září přivstali, aby v přímém přenosu viděli velkou vojenskou přehlídku v Pekingu, byli odměněni opravdu působivou podívanou. Čína zvládla tuto akci na jedničku, avšak nešlo zdaleka jen o prezentaci moderních zbraní (ačkoli ty asi přitáhly největší pozornost), protože čínské vedení se rozhodlo přehlídku využít i pro vyslání politických signálů světu.
Rozkvět Asie zastavila těžká krize, která přivedla celý svět až na pokraj propasti globální hospodářské krize.
Ruský historik Andrej Zubov se u nás stal již jakousi mediální hvězdou – vždy, když se v České republice objeví, vycházejí tu s ním série rozhovorů, jeho názory tisknou v novinách a časopisech, mluví v televizi.
Rejdařům v Rotterdamu a Hamburku, v Antverpách i Brémách asi zatrnulo, když se dozvěděli, že je o zisky připraví moravská konkurence, konkrétně nový přístav v Hodoníně. Severomořské přístavy dosud měly monopol na lodní přepravu z Číny a dalších zemí Dálného východu do Evropy, teď se však objevila nová „hedvábná stezka“, která zkrátí vodní cestu o dva a půl tisíce kilometrů.
Džbán jako kdyby se naplnil říjnovou návštěvou prezidenta Miloše Zemana v Číně. Ale už několik měsíců předtím, po vyjádřeních prezidenta i jeho předchůdce Václava Klause a koneckonců i několika ministrů k dění na Ukrajině, se začaly ozývat obavy o příslušnost České republiky k Západu.
Za pěnou veřejné debaty o nedůstojnosti hlavy státu, Krtečkovi, poklonkování komunistickým mandarínům a rezignaci na obhajobu lidských práv zapadlo, co se v Číně opravdu dělo. Tou nejpodstatnější zprávou je, že si tam nejdravější v tuzemsku působící finanční skupina našla partnera, který jí otevře cestu k desítkám miliard korun.
Čínský spisovatel Jen Lien-Kche v Praze převzal Cenu Franze Kafky. Tři hodiny před ceremoniálem v Praze zalité hustým deštěm ještě seděl na obědě a vychutnával si gulášovou polévku. Jídlo má opravdu rád a nestydí se za to.
Rusko úspěšně rozbíjí Ukrajinu, o část území ji už zřejmě obralo definitivně. Západ tomu jen přihlíží. A ještě někdo se dívá. Můžeme na to dát krk, že ten, kdo pečlivě analyzuje, co se letos dělo a děje na Krymu a na Donbase a jak reaguje mezinárodní společenství, je Čína.
Times Square je od rána do večera plné lidí. Podobně jako každý jiný den. Zdejší nákupní centrum láká místní i zahraniční zájemce stejně jako desítky a desítky obchodů i restaurací v přilehlých ulicích. Nejžádanějším zbožím je však v těchto dnech a hodinách obyčejná voda. Rtuť na teploměru sice překračuje třicítku, horko je ale obyvatelům milionové metropole kvůli něčemu zcela jinému. A nejen jim.
