Tag: nacismus

Články k tagu

Svatá Trojice v Katovských Břežanech

Zámky tam jsou dva. Dole bydlel, i když jen krátce, Reinhard Heydrich. Poté co z něj 27. května 1942 naposledy vyjel, v něm žila do dubna 1945 s dětmi jeho žena Lina. Jedno jejich dítě, nejstarší Klaus, je tam v zahradě pochované. Když si desetiletý chlapec hrál na cestě, přejel ho náklaďák. V horním zámku bydlel od začátku protektorátu K. H. Frank, prý si občas s Heydrichem společně vyjeli po okolí na koni. Byly mezi nimi korektní vztahy, dva a půl měsíce tady byli sousedé.

Zámek, v němž bydlel u Prahy Heydrich, se vydražil za 39 milionů korun. Kupec neznámý

Dolní zámek v Panenských Břežanech u Prahy, který za druhé světové války obýval zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, byl v pátek vydražen za 38,7 milionu korun. Vyplývá to z webu exekutorského úřadu. Kdo bude novým majitelem, není známo. Hodnotu nemovitosti znalec odhadl na 36 milionů korun, vyvolávací cena byla 30 milionů. Elektronická dražba trvala 1,5 hodiny. Dražební jistotu složili tři zájemci. O zámek, který jen od roku 2017 kulturní památkou, se utkali dva z nich.

Rakouská televize vs. Svobodní. Jejich plakát proti migrantům prý vypadá jako nacistická propaganda

Rakouská veřejnoprávní televize ORF se v pátek ohradila proti vyhrůžce politika pravicové populistické strany Svobodných (FPÖ) Haralda Vilimského vůči novináři Arminu Wolfovi, který srovnal stranický protiimigrační plakát (klikni na obrázek v článku) s nacistickou propagandou. Vilimsky řekl, že žurnalistovo jednání „nezůstane bez následků“.

Cena zločinů nacimu. Německo dle polského poslance dluží Varšavě téměř 20 bilionů Kč

Německo by mohlo dlužit Polsku více než 850 miliard dolarů (19,6 bilionů Kč) na odškodnění za ztráty, které Poláci utrpěli německou vinou během druhé světové války a brutální nacistické okupace. Agentuře Reuters to řekl poslanec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Arkadiusz Mularczyk, který v dolní komoře polského parlamentu vede podvýbor pro reparace.

Jak si Hitler dal k večeři Rakousko

Göring v březnu 1938, když wehrmacht obsazoval Rakousko, ještě netušil, že ho v říjnu 1946 v Norimberku pověsí. A určitě ani Hitler netušil, co ho čeká, měl jiné starosti. Tak třeba při jednání s rakouským kancléřem Schuschniggem se jeho „tělo zmítalo vášní“, bylo „napjaté jako struna a jedovaté jako plivance“. A pak je to ještě rozvedeno „Hitlerovo tělo muselo proniknout do snů a vědomí, máme pocit, že se s ním setkáváme ve stinných zákoutích času, na vězeňských zdech, plazí se po kavalci, kde si lidé vyryli siluety, které je straší“.

Rockeři jako oběti holokaustu? Rammstein opět šokuje, tentokrát koncentráčnickým videem

Jako už mnohdy předtím vyvolala německá hardrocková skupina Rammstein opět kontroverze. Tentokrát kvůli propagačnímu videu k nově vydané písni Deutschland (psáno písmem podobným fraktuře). Na něm členové kapely figurují jako vězni koncentračního tábora v pruhovaném mundúru a smyčkou kolem krku. Na klopě jednoho ze čtyř hudebníků je žlutá hvězda, podobná té, kterou museli za nacismu nosit Židé. Krátké video se setkalo se tvrdou kritikou především ze strany židovských spolků a organizací.

Praha se dohodla s Mašínovou na exhumaci ostatků její matky. Město začne dohledávat dokumenty

Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky na Ďáblickém hřbitově. Nyní město začne dohledávat nutné dokumenty a poté vyřídí povolení k exhumaci. Kdy přesně by se mohla exhumace uskutečnit, zatím není jasné. Novinářům to řekli představitelé města a Zdena Mašínová mladší. Magistrát původně vyzvednutí ostatků odmítl s odůvodněním, že není možné bez prověření možností, jak by se postupovalo. Zdena Mašínová starší byla pohřbena do hromadného hrobu.

Zemřel slavný špión, který dopadl nacistu Eichmanna

V Izraeli zemřel jeden z nejslavnějších izraelských špionů a pozdější ministr Rafi Ejtan. Bývalý agent organizace Šin bet zemřel ve věku 92 let. Jeho nejznámějším počinem byl únos a následné převezení jednoho z hlavních organizátorů holokaustu Adolfa Eichmanna. Ejtan totiž šéfoval izraelskému komandu, které nacistického válečného zločince uneslo z Argentiny v květnu roku 1960. Informaci přinesl izraelský deník Haaretz.

Temná přitažlivost radikalizace

Radikalizace. Termín, který se v médiích a debatách na sociálních sítích začne skloňovat pokaždé, když dojde k podobnému útoku, jako bylo vraždění v mešitách v novozélandském městě Christchurch. Kdosi působil docela normálně, pak se radikalizoval a výsledkem byly desítky mrtvých. Snaha podobné hrůzné činy nějak vysvětlit je pochopitelná a v nějaké míře i užitečná.

Protiútok Klause ml.: Ti největší lumpové se ze mě pokusí dělat antisemitu

Poslanec ODS Václav Klaus ml. obhajuje svůj výrok z úterý, v němž přirovnal schvalování zákonů kvůli předpisům EU k rozhodování o složení židovských transportů do nacistických táborů. Sice uznal, že byl jeho příměr příliš drakonický, ale zároveň si za něm stojí. „U 60 procent zákonů, co doručujeme českým občanům je míra naší suverenity nula,“ napsal na svůj Facebook.

Odhalení ve vztazích církve a nacistů? Papež zpřístupní tajné vatikánské archivy z doby Hitlera

Vatikán zpřístupní archivy z doby úřadování papeže Pia XII., který bývá někdy kritizován za to, že nedokázal dost důrazně vystoupit proti nacistickému vyhlazování Židů. Papež František v pondělí oznámil, že archivy otevře 2. března 2020, informovala agentura Reuters. Zprávu už přivítalo izraelské ministerstvo zahraničí, památník Jad vašem či americký židovský výbor, podle něhož tento krok pomůže objektivně zhodnotit činnost církve za holokaustu.

Vodička nepromluví ani v Ležákách. Nevhodně vystupuje, je kontroverzní, ozývá se

Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička nepromluví na letošních pietních akcích ani v Lidicích, ani v Ležákách. Důvodem je podle Památníku Lidice, který je pořadatelem obou vzpomínek, Vodičkovo nevhodné vystupování a celková kontroverze, které podle památníku neodpovídají důstojnosti a vážnosti pietních aktů v Lidicích a v Ležákách. Památník Lidice to uvedl ve čtvrtečním prohlášení, které vzniklo podle mluvčího památníku Filipa Petličky po jednání se všemi zástupci spoluorganizátorů jak v Lidicích, tak v Ležákách.

Hákové kříže na židovských hrobech. Vandalové ve Francii znesvětili hřbitov

Neznámý pachatel v noci na úterý zneuctil bezmála stovku hrobů na židovském hřbitově ve východofrancouzském městě Quatzenheim, ležícím nedaleko Štrasburku, informoval alsaský list Les Dernières Nouvelles d‘Alsace. Na hroby někdo žlutou a modrou barvou namaloval nápisy v němčině a hákové kříže. Alsasko v úterý navštíví i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Poláci se zlobí. Židé ve Varšavě prý povstali proti polskému režimu, tvrdila reportérka

Reportérka americké televize MSNBC se ve středu dopustila solidního přešlapu, když na kameru prohlásila, že židovské povstání ve varšavském ghettu z roku 1943 bylo vedené vůči „polskému a nacistickému režimu“. Kritika na sebe nenechala dlouho čekat, například polská ambasáda ve Spojených státech přispěchala s opravou, že povstání bylo „hrdinským činem“ namířenému čistě proti útlaku okupujícího Německa, které na území Polska vystavělo hned několik koncentračních táborů.

Inženýr je dnes jako nácek

Soudě podle zpráv posledních měsíců a týdnů se nad klasickým automobilem stahují mraky. Švédská vláda zvažuje zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2030. Zákazy vjezdu pro „špinavé“ diesely avizovaly radnice v Paříži, Madridu, Kodani. První celoplošný zákaz pro „starší“ diesely platí od 1. ledna ve Stuttgartu. Souběžně s tím EU zásadně zpřísňuje limity pro emise CO2 u aut.

Bývalý člen AfD zakládá novou stranu a jde do voleb. Jako logo zvolil symbol rakouských nacistů

Ještě nedávno vysoký představitel německé Alternativy pro Německo (AfD), sasko-anhaltský zemský poslanec a kontroverzní politik André Poggenburg se po rozporech s jejím vedením rozhodl odejít ze strany a založit si své vlastní nacionální uskupení. Partaji s názvem Probuzení německých patriotů (Aufbruch deutscher Patrioten — Mitteldeutschland) přitom vybral jako logo modrou chrpu, jíž jako svůj symbol používali ve 30. letech minulého století rakouští nacisté. Chrpa se později v hnědém hnutí objevovala opakovaně.

Podezřele velkorysý dar. Obrazy věnované muzeu byly ukradeny nacisty

Když začal Georges Keller s darováním obrazů Uměleckému muzeu v Bernu, nikdo o jeho pověsti nepochyboval. Respektovaný obchodník s uměním daroval muzeu od 50. let do své smrti v roce 1981 celkem 116 děl takových mistrů, jako byl Henri Matisse nebo Salvador Dalí. Před několika měsíci však pracovník muzea pověřený ověřováním původu uměleckých děl narazil na dokument spojující Kellera s Etiennem Bignouem, Francouzem, který je dnes považován za obchodníka s "horkým" uměním a který za okupace Paříže obchodoval s Němci.

Smrt Karla Čapka je i po 80 letech křivda

Když se člověk začal kdysi trochu zajímat o Karla Čapka, tak ho jeho smrt, od které včera uplynulo osmdesát let, nepřestala nikdy mrzet. Zároveň je jisté, že předčasná smrt v 48 letech ho ušetřila před režimy, ve kterých by nemohl existovat a přežít, jak to ukázal osud jeho bratra Josefa. Každá smrt je smutná a jednou nutná, jenže smrt lidí, jako byl Karel Čapek, se nás nějak dotýká i dnes právě proto, že to byla křivda.

Poláci se nevzdávají nároku na válečné reparace. Podle Dudy jde o otázku pravdy a odpovědnosti

Polský prezident Andrzej Duda dnes znovu zdůraznil, že Polsko bude požadovat od Německa odškodnění za ztráty a škody způsobené za druhé světové války. Je to otázka pravdy a odpovědnosti, řekl podle agentury AFP Duda v rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Bild. "Otázka placení reparací podle mého názoru není uzavřenou kapitolou," řekl polský prezident. Odvolával se přitom na parlamentní zprávu, kterou podepsal i bývalý polský prezident Lech Kachyński. Podle ní za škody způsobené válkou v Polsku, zejména pak bombardování metropole Varšavy německými jednotkami, nebylo nikdy vyplaceno odškodnění.

Druhá republika: plavba vytřeštěných zavrženců

Po Mnichovu ’38 následuje tak zvaná druhá republika, trvala krátce, od 1. října 1938 do 15. března 1939, to je 167 dní. Václav Černý popsal ve svých pamětech Křik koruny české oněch pět měsíců druhé republiky sugestivně takto: „Plavba vytřeštěných zavrženců, napěchovaných na rozbitý člunek bez plachet a spuštěný bez cíle na živé moře.“ Tato plavba nemohla skončit jinak než vpádem krvelačných pirátů na palubu a vřícením se do válečných proudů, i když je nutné vždy dodat, že hlavní příboj šel mimo.

Sváděla nacisty, střílela je z bicyklu, vyhazovala dynamitem mosty. Zemřela slavná Holanďanka

Nizozemský odboj byl za druhé světové války převážně mužskou záležitostí, našly se však i výjimky. Freddie Oversteegenové bylo 14 let, když se poprvé zúčastnila protinacistické činnosti, třebaže se svými dlouhými černými vlasy spletenými do copů vypadala ještě mladší. Když na kole projížděla ulicemi Haarlemu západně od Amsterdamu se zbraněmi ukrytými v košíku, málokdo ji zastavil. Když lákala německé důstojníky na odlehlé místo, nikdo netušil, že se je chystá zlikvidovat. Oversteegenová zemřela letos 5. září, den před svými 93. narozeninami, píše Washington Post.

USA vydaly do Německa bývalého dozorce z koncentračního tábora

Americké úřady deportovaly do Německa 95letého Newyorčana Jakiva Palije. Muž údajně působil jako dozorce v nacistickém pracovním a koncentračním táboře Trawniki. Americký soud nařídil jeho vypovězení ze země už před 14 lety. Podle dnešního prohlášení Bílého domu byl Palij deportován dnes brzy ráno. Polský rodák Palij po 2. světové válce tajil svůj podíl na vyvražďování židů v táboře Trawniki v okupovaném Polsku.

Vzplanula celá Treblinka, přežila desetina. Povstání v lágru vedl československý důstojník

Před 70 lety, 2. srpna 1943, začalo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka na východě dnešního Polska. Vězni z obslužného tábora, kteří se vzbouřili, zapálili domy a pobili několik strážných, utéci a přežít do konce války se ale podařilo jen několika desítkám z nich. Byl mezi nimi i český Žid Richard Glazar, autor knihy Treblinka – slovo jak z dětské říkanky.

Poslední naději na východní frontě vzala Němcům bitva tisíců tanků u Kursku

Bitva u Kursku, do které se v létě 1943 na obou stranách zapojily skoro dva miliony vojáků a tisíce tanků nebo samohybných děl, zůstává největším střetnutím obrněnců všech dob. Pro nacistické Německo představovala asi poslední naději na zvrat na východní frontě, očekávaný výsledek ale nepřinesla. Bitva, která po krátké předehře předchozího večera začala ráno 5. července 1943, totiž přes výrazné sovětské ztráty po 50 dnech bojů prakticky vyčerpala německé síly.