Tag: energetika

Články k tagu

K čemu jsou teď povolenky, když jejich roli plní válka? Zrušme je

Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v tomto týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus. Jedna povolenka představuje povolení vypustit do ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého. Důvodem růstu cen povolenek je fakt, že elektrárny, teplárny, ale také velké podniky typu cementáren musí v rostoucí míře při své výrobě spalovat uhlí, nebo dokonce mazut.

Proč je elektřina nejdražší v historii? Krize ve Francii a zelené přifukování cen

Ceny energií rostou bezútěšným tempem od loňského podzimu, v posledních dnech ale jak plyn, tak elektřina vystřelily na rekordní hodnoty. Příčin je hned několik. Omezený tok ruského plynu do Evropy, emisní povolenky na šílených hodnotách, masivní výpadky jaderných reaktorů ve Francii a k tomu ještě horké počasí způsobující nízkou hladinu řek a téměř nulový výkon větrných elektráren. Nutno navíc dodat, že na české domácnosti dopadá energetické drahota výrazněji než na ty z okolních zemí.

„Kolik se vlastně ušetří?“ Vyhlášku o vytápění cupují resorty i odbory v připomínkovém řízení

Návrh nové vyhlášky, která by umožnila ministerstvu průmyslu omezit vytápění bytů, nemocnic či dalších prostor v případě nedostatku ruského plynu, schytává další kritiku v rámci meziresortního připomínkového řízení. To probíhalo do pátku a v připomínkách padá řada výtek, včetně toho, že návrh neřeší, jakou úsporu má vlastně přinést či vynechává zhodnocení dopadů na obyvatele či ekonomiku.

Vezměte si více svetrů, nevěřte kontrolám s teploměrem. Vládní komunikace drhne

Vláda se dostává s komunikací do úzkých. Zatímco v krizové době vystupuje poměrně jasně v zahraniční politice, na domácí scéně má její komunikace trhliny. Od „cíleného“ příspěvku pro rodiny s dětmi, přes nejasnosti kolem možného zvýšení daní či naposledy otázky vytápění v domácnostech, kvůli které musí premiér Petr Fiala (ODS) zpětně vyvracet, že k lidem domů nebudou chodit kontroloři s teploměrem.

Bydlení i s poplatky má Čechy stát 30% příjmů. Zbytek zaplatí vláda, prohlásil Fiala

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají. Po jednání vlády ve středu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé podle něj nemají za bydlení platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii.

Kdo je tato vláda, aby nám kontrolovala teploměry

Návrh vyhlášky ministerstva průmyslu, jímž by se v případě potřeby omezila teplota v bytech, na hotelích, ve školách či v domovech důchodců, sklízí zdrcující reakce. Zazněla i odborná, právní kritika. Pozoruhodný je zejména rozbor advokátky Jany Zwyrtek-Hamplové, držitelky titulu Právník roku 2019, podle níž by taková vyhláška hned pětkrát porušila ústavní Listinu základních práv a svobod.

Kvůli energiím mohou padnout desetitisíce domácností. „Vláda musí pomoc dobře zacílit“

Pomoc s drahými energiemi musí vláda podle ekonomů dobře cílit, neměla by být plošná. Nyní nesměřuje pouze k těm nejzranitelnějším. V pořadu Partie v CNN Prima News to řekli bývalá zástupkyně ČR při Světové bance Jana Matesová a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zdražování podle Kovandy dramaticky ohrožuje zhruba 25 procent domácností. Přestože ČR má dostatek dat o občanech, systémy českých ministerstev jsou podle Matesové nepropojené a často nepropojitelné.

V kanceláři 18, na chodbách jen 15 stupňů. Česko se připravuje na kritickou zimu

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. MPO o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Cílem Evropské komise je snížit spotřebu plynu v evropských zemích o 15 procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.

Národní divadlo zdražuje vstupné. Za energie bude platit o 285 procent více

Národní divadlo od září zvýší ceny vstupného, ceny činoherních představení se s novou sezonou plošně zdraží asi o 15 procent, u baletu se o stejnou sumu navýší ceny vybraných představení. Divadlo odhaduje, že letos zaplatí za energie o 285 procent více než loni. Cena za energie je významným zásahem do rozpočtu první české scény, která proto zvýší ceny vstupného. Dnes to řekl mluvčí ND Tomáš Staněk.

Zvažujeme zavedení válečné daně, oznámil ministr Stanjura

Vláda Petra Fialy vážně zvažuje zavedení takzvané válečné daně, která by znamenala mimořádné zdanění neočekávaného zisku. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opozice má proti válečné dani výhrady. Plán se nelíbí hnutí ANO, ani SPD. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že jde o čirý vládní populismus. „Jsem proti sektorové dani, tedy kdy se na nějaký sektor uvalí dodatečná daň. Vážně ale debatujeme zavedení něčeho, co bych nazval jako válečnou daň,“ potvrdil Stanjura ve vysílání CNN Prima NEWS.

Letošní dividendy z ČEZ stát použije na pomoc s energiemi, řekl Stanjura

Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Uvedl to ministr ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro stanici Radiožurnál. Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září. Energetická skupina ČEZ měla za letošní první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší.

Čistý zisk ČEZ za první pololetí je 33,6 miliard. Před rokem byl jen 1,6 miliardy

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. Růst čistého zisku byl podle společnosti kromě provozních vlivů způsoben loňskou ztrátou 11,6 miliardy korun související s opravnými položkami k majetku.

Zásobujte se svíčkami a dřevem, mohou přijít zimní výpadky energií, varuje Švýcarsko

Kdo může, ať si na zimu udělá zásoby svíček a ideálně i dřeva. Takovou zprávu poslal o víkendu Švýcarům tamní šéf Federální komise pro elektřinu (ElCom) Werner Luginbühl. Aktivisté kritizují švýcarskou vládu, že se nesnaží zajistit dostatečné úspory energií, ať už v oblasti průmyslu nebo v domácnostech. Ačkoliv švýcarská vláda obecně ujišťuje, že zemi nemůže energetická krize zasáhnout tolik, jako státy Evropské unie, nyní přišla výzva, aby byli lidé připraveni na náročné období.

Za dva roky zchudnete o třetinu. Nic s tím neděláme. Vzkazují vláda a centrální banka

Bankovní rada České národní banky se včera s novým guvernérem Alešem Michlem, viceguvernérkou Evou Zamrazilovou a dvěma novými členy poprvé sešla na měnovém zasedání. Ukázalo se to, co mnozí tušili. Nový guvernér má pro své pasivní přihlížení inflaci, kdy odmítá zvyšovat úroky a brzdit ji, v bankovní radě většinu. Podařilo se mu prosadit, že úrokové sazby se nezvedly a zůstaly na současných sedmi procentech.

Scholz poprvé připustil, že Německo nevypne jaderné elektrárny

Německý kancléř Olaf Scholz poprvé připustil, že by vzhledem k vývoji cen energií dávalo smysl, aby Berlín prodloužil provoz svých jaderných elektráren. Doposud to odmítal. Poslední tři německé jaderné elektrárny se totiž měly zastavit s koncem letoška a země měla směřovat k „zelenější“ budoucnosti. Válka na Ukrajině a všeobecně stoupající ceny ale vše změnily.

Vláda pomůže s elektřinou, plynem i kotelnami. Podle Stanjury utratí maximálně 66 miliard

Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl ve středu Stanjura.

Vláda si miliardy na energie schovala na příští rok. Přijít můžou třeba až v květnu

Vláda letos nakonec podpoří domácnosti, které zasáhly stoupající ceny plynu a elektřiny, jen čtvrtinou ze slíbených 66 miliard korun. Drtivá většina vyčleněné finanční pomoci v rámci avizovaného energetického balíčku dorazí až v roce 2023. Cílem je podle ministerstva průmyslu a obchodu stihnout příspěvky vyplatit do konce příštího května, oficiálně je ale program vypsaný až do září. Vyplývá to z vyjádření jednotlivých resortů, která má redakce k dispozici.

Plyn nic. Vláda dá letos lidem jen 2000 na elektřinu, stejně bohatým i chudým

Peníze od státu na elektřinu a plyn uvidí domácnosti spíše až příští rok, letos lidem přijde zhruba pouze čtvrtina slibované pomoci. Letošní příspěvek bude navíc kompenzovat pouze navýšení plateb za elektřinu, nikoliv za plyn. Dotace bude plošná, takže chudší a bohatší domácnosti dostanou příspěvek ve stejné výši, mělo by se jednat o 2000 až 2500 korun. Na podzim se očekává výrazné zdražení energií, je ohrožena i stabilita odběru plynu.

Podle Fialy se ke Green Dealu proválčíme

O víkendu umístil tým Petra Fialy na sociální sítě jedno z videí, v nichž se náš premiér pravidelně vyjadřuje k otázkám dneška. Úplně na konci několikaminutového, do té doby standardně fialovského přednesu se skrývá výbušná úvaha, jíž chceme věnovat následující poznámku. Fiala tu promlouvá o vlně veder v Evropě, připomene České Švýcarsko, samozřejmě hned za ním svou jižní Moravu a nepřímo to poskládá do souvislosti s antropogenním globálním oteplováním.

Firmy straší ceny energií a evropská směrnice. Ušetřit mohou na základních věcech

České společnosti v současné náročné situaci hledají způsoby, jak snížit svou energetickou spotřebu a změnit své podnikatelské aktivity na více udržitelné. Důvodem jsou extrémně vysoké náklady na energie i evropská směrnice CSRD. Ta začne platit od fiskálního roku 2023 a nařídí asi tisícovce českých firem vykazovat pravidelné nefinanční reporty. Odborníci nyní radí, jak ušetřit na základních položkách. Cena energií na českém i evropských trzích prudce stoupá.

Nord Stream 1 je rozbitý, oprava je mimo naše možnosti, tvrdí Rusko

Zařízení plynovodu Nord Stream 1 má závady, které vyžadují bezodkladnou opravu. Rusko má ale jen málo možností, jak by při nutné opravě mohlo pomoct. Řekl to v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko minulý týden snížilo dodávky tímto plynovodem na 20 procent kapacity, ruská plynárenská společnost Gazprom to odůvodňuje technickými problémy s turbínami. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU a Západ vnímá omezování těchto dodávek jako reakci Moskvy na protiruské sankce

Lidé se nemusí bát, že by si v zimě nezatopili, plynu bude dost, ubezpečuje Fiala

Na riziko nedostatku energií a především plynu musíme být v zimě připraveni, intenzivně na tom teď pracujeme. Řekl to premiér Petr Fiala pro Právo. Podle něj není hlavní problém v ceně plynu, ale aby ho české firmy a domácnosti měly v zimních chladných měsících dostatek. Občané se podle Fialy nemusí být, že by si v zimě nezatopili. „Udělali jsme kroky, které zaručí, že i kdyby nastal nejhorší scénář a Rusko dodávky plynu do Evropy úplně zastavilo, my plyn na podzim a na zimu mít budeme,“ řekl Fiala.

Rada z Madridu: Odložte kravaty, ušetří se tím za klimatizaci, vyzval španělský premiér

Španělský premiér Pedro Sánchez vyzval vládní úředníky a zaměstnance v soukromém sektoru, aby po jeho vzoru odložili kravaty. Budou se tak podle něj cítit pohodlněji a ušetří se energie na klimatizaci. „Rád bych, abyste si všichni všimli, že nemám kravatu,“ řekl Sánchez na tiskové konferenci. „To znamená, že z energetického hlediska můžeme ušetřit všichni,“ dodal. Vzápětí ve vážnějším tónu oznámil, že vláda příští týden zavede mimořádná opatření ke zvýšení energetických úspor.

ČEZ končí v Turecku, podepsal smlouvu o prodeji svého podílu v Akcez

Energetická skupina ČEZ zahájila odchod z Turecka. Dnes podepsala smlouvu o prodeji svého padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez. Transakci ještě musí schválit turecké úřady, vypořádání transakce je také podmíněno sjednáním bankovního financování. Prodej podílu v Akcezu je součástí strategického záměru ČEZ zbavit se části aktiv na vybraných trzích a soustředit se na dekarbonizaci svého výrobního portfolia a rozvoj obnovitelných zdrojů a moderních energetických služeb v Česku a v Evropě.

Odstěhujte se do Ruska, než nastane zima. Máme tu krásné ženy, vodku i levný plyn, láká video

Americká novinářka Fatima Tlisová na svém twitterovém účtu upozornila na ruské propagandistické video, které sdílí na Telegramu oficiální ruské státní účty. Profesionálně natočený klip láká lidi k životu v Rusku s tím, že jde o bohatou zemi, která překoná „i tisíce sankcí“. Nejděsivější věcí – kromě záběru malých holčiček – je, že každá věta totálně zapadá do ruské propagandy,“ komentuje video americká novinářka pracující pro VOA News.

V klimatizaci to není

Nějakou chvíli to sice trvalo, ale už i do české politiky se dostavily apely politiků na občany, aby byli dobrovolně zdrženliví při spotřebě energie. Vzorem je tady samozřejmě klíčový člen německé vlády, spolkový ministr hospodářství a klimatické změny, zelený Robert Habeck. Ten 23. června řadové Němce dramaticky vyzval, ať se uskrovní v každodenním životě, kratší dobu se sprchují, od podzimu ve svých bytech nastaví nižší teplotu a vůbec „překonají vnitřního sviňáka v sobě“. Mezi českými politiky se zatím nejvíc zaskvěl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). V neděli na Primě CNN veřejnost vyzval k uvážlivějšímu používání klimatizace.

Záměr Bruselu: Snižte vytápění bytů o jeden stupeň, v kancelářích ať je maximálně 19 stupňů

Návrh nařízení o koordinovaném evropském snížení spotřeby plynu v rámci balíčku opatření, který připravila Evropská komise, počítá se snížením teploty ve veřejných budovách na 19 stupňů Celsia a v domácnostech se snížením o jeden stupeň Celsia. Cílem tohoto balíčku je příprava zemí Evropské unie na nadcházející zimu pro případ přerušení dodávek ruského plynu. Na návrhu se v úterý shodli evropští ministři pro energetiku v Bruselu.