Hlavním bojovníkem proti drahotě by zjevně rád byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. V poslední době byl u návrhu nebo realizace hned několika protikrizových či protiinflačních kroků. Spojuje je jedno: ač ministra dostávají do titulků médií, vesměs jsou nešťastné a chybí jim skutečné ekonomické a sociální opodstatnění.
I když se Evropa potýká s energetickou krizí, Evropská unie nijak neslevuje ze svých klimatických závazků. I nadále bude před letošním klimatickým summitem OSN naléhat na největší světové ekonomiky, aby zlepšily své cíle v boji proti změně klimatu, a upozorní, že současné úsilí států je nedostatečné. Vyplývá to z návrhu dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters.
Některé nemocnice mají smlouvy na dodávky energií uzavřené jen do konce roku a v krajním případě jim hrozí, že od ledna nebudou mít jak svítit a topit. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v nedělních Otázkách Václava Moravce slíbil, že nehodlá odpojení nemocnice od sítě dopustit. Pokud by se mu to do konce září nepodařilo vyřešit, rezignuje, uvedl. Na rozdíl od domácností totiž neexistuje pro instituce typu nemocnic institut dodavatele poslední instance.
Rusko teď spaluje obrovské množství zemního plynu, denně odhadem 4,34 milionu metrů krychlových za přibližně deset milionů dolarů (asi 247 milionů Kč). Vyplývá to z analýzy, na kterou poukázala britská BBC. Podle té jde o plyn, který by navíc proudil především do Německa a zprostředkovaně také do České republiky. Smůlou Berlína ale je, že za plyn, který nikdy nespotřebuje, musí stále platit, protože s ruským Gazpromem má uzavřenou smlouvu až do roku 2030.
Pakliže by vláda nevyřešila stoupající ceny energií, mohlo by to vést až k rozpadu Evropské unie, prohlásil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V pořadu Partie na CNN Prima News řekl, že řešení se ale nalézt musí a věří, že se tak stane do dvou týdnů. Jednou z variant je podle něj spustit takzvaný kurzarbeit. Jurečka se v debatě střetl s místopředsedou hnutí ANO exministrem průmyslu Karlem Havlíčkem, který vládu silně kritizoval za nedostatečnou pomoc občanům.
Krize opět hrozí dopadnout na české žáky a studenty. Po dvou letech pandemie, kdy děti v Česku patřily mezi ty nejdéle sedící doma z Evropy, se politici zaklínali tím, že další přechod na distanční výuku nedopustí. Tedy alespoň v souvislosti s covidem. Distanční výuka má totiž prokazatelné dopady na vzdělání i budoucí výdělky žáků, stejně jako dopady do státního rozpočtu. Nyní se však hrozba návratu k distanční výuce vrátila. A pro studenty by mohla znamenat i značné náklady navíc.
V parnu pozdního léta stojí ve frontě před černouhelným dolem Bogdanka u polského Lublinu desítky osobních automobilů a dodávek. Někteří lidé čekají ve frontě i několik dní ve snaze zásobit se v době energetické krize před nadcházející zimou, napsala agentura Reuters. Je to případ i 57letého penzisty Artura, který se k dolu vydal v úterý ze svého domovského města Świdnik vzdáleného asi 30 kilometrů. Artur doufá, že pro sebe a pro rodinu koupí několik tun uhlí.
Norsko, které je klíčovým vývozcem elektřiny do EU, zvažuje snížení kapacity elektrických propojovacích vedení poté, co jeho výrobu elektřiny z vodních elektráren zasáhlo suché léto. Oznámení z Osla vzbudilo obavy mezi provozovateli přenosových soustav (TSO), kteří jsou odpovědní za přenos energie ve Švédsku, Dánsku a Finsku. Píše o tom server euroactiv.fr a konstatuje, že případ ilustruje selhání přípravy EU na energetickou krizi.
Páteční horlivé diskuze v Poslanecké sněmovně doprovodil také osobní útok předsedy SPD Tomia Okamury na šéfku dolní komory na Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). Ta se nedávno nechala slyšet, že Českou republiku nečekají z hlediska cen energií jednoduché časy a možná bude třeba si „obléci svetr navíc“. Okamura jí u řečnického pultíku vytkl, že jde o nesmysl a nepřímo prohlásil, že by na něco takového ani nepřišla, kdyby měla vlastní děti.
Vláda se chlubí tím, že patří v krizové pomoci mezi ty nejštědřejší v Evropě. Jenže podle některých odborníků, ale i zástupců krajů je to pomoc nepříliš funkční. Zatímco vládní strany dříve z opozice tvrdě kritizovaly plošné příspěvky, nyní s nimi sami nešetří, zvyšují platy státním zaměstnancům či posílají pětitisícové částky domácnostem. Pomoc je tak podle kritiků značně neefektivní, navíc podle některých kvůli tomu často i zbytečně drahá. A žádají proto razantní politická rozhodnutí.
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš souhlasí s velmi kritickými výroky ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), ačkoliv už dlouhodobě upozorňuje, že je nutné současnou energetickou krizi řešit. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný uvedl, že si jako vláda riziko současné situace uvědomuje a výrok Blažka považuje za reálný pohled na současnou energetickou krizi. Naopak jeho stranický kolega Jan Bartošek si nemyslí, že je "třeba strašit lidi kolapsem státu."
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na evropské úrovni. Řekl to na dnešním briefingu ve Sněmovně. Jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, vyjednává podporu dalších zemí. Kabinet má podle premiéra na stole několik variant transformace energetické skupiny ČEZ. Fiala předpokládá, že brzy bude moci oznámit řešení.
Po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou svolá české předsednictví urychleně jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace. Na twitteru o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) doplnil, že jednání navrhne svolat na co nejbližší datum. Vládu dnes k přijetí rychlých opatření na národní úrovni i úrovni EU kvůli razantnímu růstu cen vyzvali hejtmani.
Jeden z dosud odpojených reaktorů Záporožské jaderné elektrárny je znovu připojen k energetické síti, oznámila dnes odpoledne ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Blok podle ní pokračuje v navyšování své kapacity a proud jde do ukrajinské energetické sítě. Ráno firma uvedla, že všech šest reaktorů je odpojeno od ukrajinské elektrické sítě a pokračuje příprava na připojení dvou bloků atomové elektrárny k síti.
Pokud se nevyřeší nynější energetická krize, mohl by být ohrožen politický systém země, řekl poslancům ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Souhlasí s úvahami o stanovení maximálních cen a bude hledat řešení, aby to bylo právně možné. Blažek reagoval na návrhy některých opozičních poslanců, podle nichž by se Sněmovna měla na nynější schůzi přednostně zabývat opatřeními proti rostoucím cenám energií. Předsedkyně opozičního klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová Blažkovo vystoupení ocenila.
Hejtmani v pátek vyzvali vládu k přijetí rychlých opatření na národní úrovni i úrovni EU kvůli dramatickému růstu cen. Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) označil situaci v energetice za kolaps trhu. Premiér Petr Fiala (ODS) odpoledne oznámil, že po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou svolá české předsednictví urychleně jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace.
Asociace krajů vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Vláda by to měla udělat od začátku roku 2023, řekl novinářům jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Vláda by měla určit státního obchodníka s energií, jemuž by ji firmy musely prodat. Je to řešení pro školy, nemocnice i domovy seniorů, řekl Kuba. Vláda by měla směřovat k tomu, že získá stoprocentní podíl ve výrobních kapacitách ČEZ. Podle Kuby to limituje to, že vládní kroky v energetické krizi zatím nejsou rychlejší.
Letošní energeticky extrémně náročná zima se pomalu blíží a pandemie koronaviru stále nezmizela. I proto se naskýtá otázka, jak se vypořádat s možnou karanténou nebo nařízeným home office, což jsou situace, které by při delším trvání mohly výrazně zatížit rozpočty domácností. Výdaje na topení a elektřinu by mohly v takových případech výrazně stoupnout. Ministerstvo práce a sociálních věcí pro Echo24 uvedlo, že připravuje reformu, která práci z domova usnadní jak zaměstnancům, tak firmám.
Firmy se doposud v letošním roce překvapivě dobře drží, to nejhorší však může přijít teprve na podzim i se zpožděním v příštích letech. Přes příznivou statistiku začínají padat první podniky kvůli vysokým cenám energií, další úpadky pak stále souvisí s dobou covidových restrikcí. A podle Hospodářské komory zůstávají ve hře stále dva scénáře: krize s vážnými dopady i stabilita.
Na jihočeské výstavě Země živitelka se objevila řada osobností, vedle politiků také šéfové zemědělských svazů nebo kupříkladu ředitel největší české mlékárny Madeta Milan Teplý. Ten si na akci v rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem stěžoval, že nezvládá stoupající ceny energií, podle něj po Novém roce nebude mít podnik dostatek prostředků na zaplacení elektřiny. Došlo k tomu během téměř hodinového setkání v pavilonu Potravinářské komory.
Příští týden začíná nový školní rok a letos mají ředitelé kromě běžných provozních problémů navíc několik výrazných starostí. Jde především o ceny energií, které straší v souvislosti s blížící se zimou domácnosti a firmy, školy nejsou výjimkou. Podle odborů rozhodně není reálné, že by školy mohly větší částky ušetřit na topení. Školy by měly podle ministra školství Balaše dostat podporu od státu na úhradu energií. Peníze by měl získat jejich zřizovatel. Další věcí je nástup dětí z Ukrajiny do škol na plnohodnotný školní rok.
Premiér Petr Fiala navštívil v Lánech prezidenta Miloše Zemana. Po odchodu z audience prohlásil: „Velmi podrobně jsme se bavili o situaci s cenami energií a s energetickou politikou jak v České republice, tak v Evropské unii. Shodli jsme se, že vývoj cen elektřiny – zvlášť v těch posledních dnech – překračuje všechna, i ta nejhorší očekávání.“ Jen pár hodin předtím cena elektřiny na burze překročila 700 eur za MWh. Před dvěma lety ve stejné době se obchodovala za 48 eur za MWh.
Příliš obecný, složitý a příliš pozdě. Tak by se dala shrnout kritika, která míří na takzvaný úsporný energetický tarif schválený ve středu vládou. Kabinet oznámil, že na pomoc s cenami plynu a elektřiny vyčlenil celkem 177 miliard korun, což v praxi znamená, že každá domácnost má obdržet v průměru 15 tisíc korun – 4 tisíce letos a 11 tisíc příští rok. Vládní Deštník proti drahotě má ale podle odborníků trhliny – nedokáže už kompenzovat rychle stoupající ceny a není dostatečně adresný.
Vláda na svém středečním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15.000 korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Úsporný tarif je určený pro domácnosti. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny.
Zastavení toku plynu z Ruska by mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Na twitteru to ve středu uvedlo ministerstvo financí (MF). Domácnosti ani průmysl v ČR minimálně v následující topné sezoně nejsou podle ministerstva v ohrožení.
Po dvou měsících se v Lánech opět sešli prezident republiky Miloš Zeman a premiér Petr Fiala. Podle Fialy se spolu bavili především o rostoucích cenách energií, zahraniční politice, blížící se volbě prezidenta i o situaci ohledně jmenování Petra Mlejnka šéfem civilní rozvědky (ÚZSI). Ceny energií podle Fialy překračují nejhorší očekávání. „Je potřeba, abychom zajistili pro české občany a české firmy přijatelné ceny za energie,“ shodl se Fiala s prezidentem.
Jednou z podstatných příčin energetické krize je zelený fanatismus, ať už se nazývá Green Deal nebo jakkoli jinak. Při setkání na Pražském hradě to českým velvyslancům řekl prezident Miloš Zeman. Apeloval na ně, aby pečovali o prosazení českých exportérů na zahraničních trzích a o přivedení efektivních zahraničních investic do Česka. Zeman připomněl sousední Německo, které podle něj má v úmyslu uzavřít tři zbývající jaderné elektrárny.
Minulý týden se cena za jednu tunu emisí v systému evropských povolenek (ETS) vyšplhala k rekordním sto eurům. Z velkoobchodní ceny elektřiny dnes povolenka dělá něco mezi pětinou a čtvrtinou. Na smysluplné činy tu máme národní vlády. Ta česká je ale asi tak zavalena organizačními povinnostmi předsednictví, že téma povolenek na žádném summitu, žádné radě dosud nenastolila. Podle zákulisních zpráv je rozhodnuta se ETS neunavovat, předpokládajíc, že pro reformu by stejně nenašla spojence. Ale do dogmatu, jakým klimatická a energetická politika EU jsou, se musí šít, veřejně ho zpochybňovat, samo od sebe se žádné dogma nevzdá.
Čím dál méně Čechů si dokáže uspořit a pod hranici chudoby míří čím dál více domácností. Ukazuje to průzkum Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém spolupracovala společnost PAQ Research s Českým rozhlasem. Lidé kvůli prudkému zdražování také čím dál více zvažují, za co budou peníze utrácet. Téměř čtvrtina domácností se snaží šetřit, což je asi dvakrát větší počet oproti létu roku 2020.
Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v tomto týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus. Jedna povolenka představuje povolení vypustit do ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého. Důvodem růstu cen povolenek je fakt, že elektrárny, teplárny, ale také velké podniky typu cementáren musí v rostoucí míře při své výrobě spalovat uhlí, nebo dokonce mazut.
