Rusko teď spaluje obrovské množství zemního plynu, denně odhadem 4,34 milionu metrů krychlových za přibližně deset milionů dolarů (asi 247 milionů Kč). Vyplývá to z analýzy, na kterou poukázala britská BBC. Podle té jde o plyn, který by navíc proudil především do Německa a zprostředkovaně také do České republiky. Smůlou Berlína ale je, že za plyn, který nikdy nespotřebuje, musí stále platit, protože s ruským Gazpromem má uzavřenou smlouvu až do roku 2030. Odborníci upozorňují i na neblahé dopady spalovaného plynu na životní prostředí.

Těžební firmy spalují plyn běžně, když se jim nahromadí a nemohou jej vyvézt, anebo když vzniká jako vedlejší produkt, jehož další využití je nerentabilní. Rusko ale teď plyn blízko finských hranic spaluje v masivním množství a v situaci, kdy je po něm obrovská poptávka a kdy jeho cena strmě roste.

Analýza společnosti Rystad Energy uvádí, že objem spalovaného plynu se pohybuje kolem 4,34 milionu metrů krychlových za den. Jde o surovinu z nového zařízení na zkapalněný zemní plyn (LNG) v lokalitě Portovaja, severozápadně od Petrohradu. První náznaky, že něco není v pořádku, začaly přicházet od lidí na finské straně hranice. Ti si velkých plamenů na obzoru všimli už na začátku léta.

Server Deutsche Welle poznamenal, že Portovaja leží blízko kompresorové stanice na začátku plynovodu Nord Stream 1, který přepravuje ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Jenže aktuálně potrubím proudí jen 20 procent běžné kapacity, zbytek se spaluje. „Přesný objem se těžko vyčísluje, ale má být okolo 4,34 milionu metrů krychlových denně, což se rovná 1,6 miliardy metrů krychlových ročně,“ uvádí analýza Rystad Energy.

Smlouva s Gazpromem

Německo podle všeho ale musí za vypálený plyn platit dále. „Německo je napojeno na plyn z Ruska jako feťák na jehle a hned tak se ho nezbaví,“ zaznělo na jaře v německé veřejnoprávní televizi ZDF. „Například Německo bude muset do roku 2030 platit za ruský zemní plyn, i když se již nebude dovážet. Důvodem jsou takzvané dlouhodobé kontrakty s platností až 30 let, které německé firmy uzavřely s ruskou skupinou Gazprom,“ pokračuje ZDF.

Problém je v tom, že stávající smlouvy stanoví minimální nákupní množství. „Pokud této částky není dosaženo, plyn musí být stále zaplacen, i když není nakoupen,“ sdělil stanici Jack Sharples z výzkumného institutu Oxford Institute for Energy Studies (OIES). To je stanoveno v takzvaných doložkách „take or pay“.

Zátěž pro klima

Deutsche Welle se věnovalo také zátěži spalování ruského plynu na životní prostředí. „Je to velký enviromentální problém, především pro Severní pól, kde to rozhodně bude mít efekt na oteplování. Spalování je klimatická katastrofa, denně se tak spálí asi 9 tisíc tun oxidu uhličitého,“ cituje server finského profesora Esa Vakkilainenena.