Vláda letos nakonec podpoří domácnosti, které zasáhly stoupající ceny plynu a elektřiny, jen čtvrtinou ze slíbených 66 miliard korun. Drtivá většina vyčleněné finanční pomoci v rámci avizovaného energetického balíčku dorazí až v roce 2023. Cílem je podle ministerstva průmyslu a obchodu stihnout příspěvky vyplatit do konce příštího května, oficiálně je ale program vypsaný až do září. Vyplývá to z vyjádření jednotlivých resortů, která má redakce k dispozici. Ta jsou však v jistém rozporu se slovy premiéra Petra Fialy, podle něhož se detaily ještě řeší.

Fialův kabinet v minulých týdnech opakovaně zdůrazňoval, že v těžké době nenechá nikoho padnout. Předseda vlády v úterý pro Echo24 řekl, že konkrétní distribuce pomoci se teprve připravuje a není tak třeba předčasně spekulovat. „Jde o řešení, jež se v České republice zatím nikdy nerealizovalo,“ uvedl.

Možná až v květnu, možná v září

Jak se však zdá, Fialovy resorty už mají jasno. Podle ministerstva financí vyplatí vláda příspěvky ve slíbené výši 66 miliard, ovšem tři čtvrtiny z toho až příští rok, a to do 30. září 2023. „Vzhledem k načasování vládní pomoci (3 měsíce letos a 9 měsíců příští rok) pokrývá letošní novelizovaný státní rozpočet právě čtvrtinu celkové pomoci ve výši 16,75 mld. Kč. Zbývající částka téměř 50 mld. Kč bude financována z rozpočtu pro rok 2023 a bude ji možné čerpat od ledna příštího roku,“ sdělil deníku Echo24 mluvčí resortu financí Tomáš Weiss. Konkrétní termín a podobu vyplácené pomoci má podle něj ale v gesci ministerstvo průmyslu.

To ubezpečilo, že v rámci celkové pomoci se nakonec dostane i na příspěvky na elektřinu, plyn nebo vytápění z domácích kotelen nebo centrálních tepláren. Ani resort Jozefa Síkely (za STAN) ale neví, kdy a jak se to stane. „Detaily pomoci určí nařízení vlády, které MPO připraví tak, aby bylo administrativně nenáročné a spravedlivě odráželo vývoj na trzích s energiemi a také velikost domácností, jimž pomoc ministerstvo poskytne,“ uvedl na dotaz redakce mluvčí ministerstva průmyslu Marek Vošahlík.

Pomoc určenou pro rok 2023 bude údajně možné čerpat od počátku ledna, kdy by se ale mohla reálně dostat k domácnostem? „Záměrem je pomoc přes úsporný tarif vyplatit do konce topné sezóny,“ informoval Vošáhlík. Ta přitom dle legislativy začíná už 1. září a končí 31. května s tím, že se termíny mohou posouvat v závislosti na vývoji teplot. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale výplaty podpory potrvají až do září příštího roku.

Podpora pro elektřinu i plyn

Dalším problémem je to, že vláda letos lidem zřejmě pošle jen pomoc určenou na dorovnání cen elektřiny, nikoliv plynu. „Ve čtvrtek a pátek nám zástupci ministerstva průmyslu jasně řekli, že na podporu letos půjde jen asi deset miliard korun, a to pravděpodobně jen pro elektřinu a plošně. Pokud to tedy vydělíme odběrnými místy, vychází to na nějaké dva až dva a půl tisíce na jednoho,“ citovaly v úterý Hospodářské noviny jeden ze svých zdrojů.

Tyto informace ale v pátek vyvrátil ministr financí Stanjura. „Platí, že budeme kompenzovat jak elektřinu, tak plyn,“ sdělil deníku Právo Stanjura.

Pomoc je to plošná, tudíž se rozpočte mezi všechny a nepomůže tolik těm, kteří by státní podporu potřebovali nejvíce. „Bohaté domácnosti si budou moci za peníze státu zajít na dobrou rodinnou večeři, chudým domácnostem dva tisíce navíc příliš nepomohou,“ glosoval to ekonom Lukáš Kovanda.

Vládní balíček pomoci zahrnuje zejména odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie, podporu kotelen a teplárenství, kompenzace energeticky náročným firmám a úsporný energetický tarif, který bude kompenzovat část zvýšených výdajů za elektřinu a plyn. Tento díl ve výši 27 miliard korun je klíčový pro běžné domácnosti.

Zákon o mimořádném tarifu schválila v polovině července Poslanecká sněmovna a podepsal jej i prezident Miloš Zeman. Nyní je na vládě, aby ve spolupráci s resortem průmyslu nastavila finální parametry.