Nový web nazvaný Deštník proti drahotě poradí jednotlivým skupinám obyvatel s problémy ohledně růstu cen. Připravila ho vláda Petra Fialy, která na podpůrná opatření vydá z rozpočtu v letošním roce zhruba 100 miliard korun. Informační portál vznikl ke zpřehlednění situace, zároveň má sloužit jako návod, jak má zájemce o podporu svůj nárok na ni uplatnit.
Od chvíle, kdy se v pátek sedmého května ve 13.01 na Seznamu Zprávy objevila spekulace, že se novým guvernérem České národní banky stane dosavadní radní Aleš Michl, oslabila do včerejšího večera koruna z 24,58 na 25,31 za euro. A to se během dne, v němž Miloš Zeman Aleše Michla v jedenáct hodin na Pražském hradě skutečně guvernérem jmenoval, propadla až na 25,44 za euro.
Navenek působí vládní koalice jednotně a to zejména „pod rouškou“ řešení konfliktu na Ukrajině. Jakmile však dojde k tajnému hlasování, jasná koaliční většina začíná místy skřípat. Opakovaně se to ukázalo u volby do Rady ČT, kterou v minulosti tehdy ještě opoziční strany akcentovaly jako zcela zásadní, znovu se to může stát také ve středu při volbě viceprezidenta NKÚ.
Česká republika zažívá třetí nejrychlejší zdražování ze všech zemí Evropské unie. Významnou roli v tom hrají ceny elektřiny. Do těch na rozdíl od plynu nebo ropy může stát zasáhnout, protože si dostatek elektřiny vyrábíme doma a nemusíme ji dovážet. Ministr financí Zbyněk Stanjura popisuje, jak by chtěl stát prudký růst cen elektřiny zkrotit fixováním ceny. Vysvětluje také, kdo dosáhne na levnější elektřinu, kterou státu aktuálně nabízí miliardář Pavel Tykač se svou firmou Sev.en.
Několik stovek lidí se v neděli shromáždilo na náměstí Republiky v Praze, protestující se vymezovali proti postoji české vlády k ruské invazi na Ukrajinu. Pořadatelé akce požadují, aby vládní kabinet přestal posílat Ukrajině zbraně a zasadil se o mírové řešení konfliktu. Účastníci podepsali výzvu vládě za mír a svobodu slova. „Přimějme vládu České republiky, aby přestala valit zbraně na Ukrajinu,“ prohlásil jeden z řečníků, europoslanec Hynek Blaško (SPD).
Energetická krize žene vysoko ceny plynu a elektřiny. Současná vláda řeší dílčí podporu pro nejohroženější domácnosti, kterým chce nejrůznějšími příspěvky pomoci. Podle energetického experta a bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka však vládě stejně nezbude nic jiného než ceny zastropovat. Dávno totiž podle něho neexistuje férový trh. Ten je pokřiven drtivými regulacemi, jejichž důsledkem je právě současná krize.
Premiér Petr Fiala (ODS) chce při čtvrteční návštěvě Berlína s kancléřem Olafem Scholzem hovořit o možnosti využití německých terminálů na zkapalněný zemní plyn pro zásoby, které by byly k dispozici Česku. Novinářům před odletem do Německa řekl, že energetika bude v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině klíčovým tématem schůzky. Se Scholzem plánuje jednat například o zvýšení kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod) z italského Terstu.
Drama, před nímž dnes stojí evropské vlády a mezi nimi ta česká, má ekonomické, bezpečnostní a zahraničněpolitické rozměry. Ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek je homo politicus a současně je znám jako politik se zálibou v širším, historickém uvažování. Na přísně resortní záležitosti také v tomto rozhovoru přijde řada až úplně na konci.
Generální stávka nebo dokonce blokáda hlavního města. Tyto scénáře nevyloučil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po svém opětovném zvolení. Narážel tím na požadavky k navýšení minimální mzdy a zmrazených platů státních zaměstnanců. Odbory chtějí k minimální mzdě přihodit další dvě tisícovky kvůli vysoké inflaci, která se drží na dvouciferných hodnotách. Premiér Petr Fiala už připustil jednání o výši minimální mzdy.
Zákonodárci po perné noci pokračují v jednání. Od zahájení schůze do dnešních časných ranních hodin jednali poslanci prakticky nepřetržitě 20 hodin. Od 04:00 do 08:00 následovaly dvě dvouhodinové „hygienické“ přestávky, které si vyžádaly opoziční kluby ANO a SPD. Poslanci bez řečnického přednostního práva budou moci vystoupit k navrhovanému snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce nejvýše dvakrát deset minut, rozhodla ve středu Sněmovna na návrh koalice.
Ceny elektřiny v Evropě se kvůli všem možným státním zásahům, prodávaným jako tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, dostaly do výšek ještě před pár lety nepředstavitelných.. Středopravicová vláda Petra Fialy od nástupu 17. prosince loni tvrdí, že vyřešení drahoty a prudkého zvyšování cen elektřiny je její prioritou. Že brzy představí řešení. Tajemně ani nenaznačuje. Premiér a ekonomičtí ministři jen stále dokola opakují, že řešení nebude plošné, ale adresné. Po čtyřech měsících a půl přichází místo plánu na řešení cen energií fialovné. Příspěvek 5000 korun na každé dítě do 18 let v rodinách, které mají hrubý příjem do jednoho milionu korun ročně.
Po více než pěti měsících „vysílání signálů“ se Fialova vláda vybarvuje. Nejen pod tíhou času, ale i atmosféry ve společnosti, která je zmlsána érou covidu. Během pandemie se poprvé v historii českých zemí dělo nevídané: lidé mnoha profesí a pozic nepracovali, přesto jim na dluh všech ostatních byla vyplácena mzda. Nejhlubší ekonomický propad od vzniku samostatné České republiky tak nedoprovodil žádný výraznější nárůst míry nezaměstnanosti. Do toho Babišova vláda přicházela s mimořádnými přilepšeními.
Na jednorázový příspěvek na děti nakonec dosáhne méně rodin. Vyplacení 5000 korun se totiž bude týkat jen domácností s příjmem do jednoho milionu korun hrubého za rok. Vláda původně oznámila, že se částka týká čistého příjmu. „Na tiskové konferenci jsem sdělil nepřesnost, za kterou se omlouvám,“ napsal na twitter ministr práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL).
Podle vlády příspěvek na pomoc rodinám, podle některých odborníků i politiků populistické gesto, které si nijak nezavdá s „úplatky“ důchodcům z repertoáru vlády bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Poslanci současné vládní koalice tehdy z opozičních lavic současné vládní strany tvrdě kritizovaly. Pochybnosti vzbuzuje i „zacílení“ pětitisícového příspěvku, na který dosáhne drtivá většina domácností s dětmi.
Sociálními sítěmi duní válka, moc algoritmů ale i tu její krvavou vážnost někdy dokáže zkroutit do grotesky. Momentálně (počátkem týdne) ke mně doléhají ozvěny „práskačského diskurzu“, který je zřejmě docela živý mezi stoupenci alternativních médií a alternativních pravd. Rozpoutala ho krátká výzva na webu Branmecesko.cz, spravovaném Úřadem vlády. Jsou na něm krátké tipy, jak se bránit dezinformacím a „ruským lžím“ (sdílet články z důvěryhodných zdrojů, před sdílením si je důkladně přečíst, diskutovat s druhou stranu, ale emocionálně se do toho nepokládat a podobně).
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) kritizuje koaliční vládu pěti stran, přičemž jedné z nich je součástí. Nelíbí se mu rozhodnutí vlády o jednorázovém příspěvku 5000 korun na dítě, který kabinet oznámil ve středu. „Budeme to financovat z dluhu, který ty samé děti budou muset splácet i s krvavým úrokem,“ uvedl na twitteru Kalousek. Opatření vlády považuje to za „volební úplatek“ před zářijovými volbami. Stát na něj vynaloží před 10 miliard korun.
Za projekt Chytré karantény vláda Andreje Babiše (ANO) utratila téměř 400 milionů korun, jak ale potvrdila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, bylo to v mnoha ohledech k ničemu. Podle jednoho z autorů původní Chytré karantény, internetového podnikatele Patricka Zandla z iniciativy Covid19cz, není překvapivé, že projekt vyšel do ztracena. Už v prvních měsících pandemie, kdy se iniciativa snažila o jeho zapojení, totiž narážel na neochotu státního aparátu.
Vláda Petra Fialy se chová diletantsky a nepomáhá českým lidem, v konfliktu s Ruskem naopak přilévá olej do ohně a nesnaží se k Vladimiru Putinovi přistupovat spíše diplomaticky. Tvrdí to sněmovní opozice a někteří bývalí političtí představitelé. Podle šéfa SPD Tomia Okamury ani dva měsíce po začátku invaze kabinet v podstatě nic nedělá. Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura uvedl, že „vláda neřeší problémy českých občanů“.
S uprchlickou vlnou z Ukrajiny a vysokým výdajům kvůli ruské invazi se objevují hlasy, že by vláda Petra Fialy měla zvedat daně. A to například daně z příjmu, které klesly v loňském roce při rušení superhrubé mzdy. Současný vládní kabinet však nic takového nechystá a naopak uvnitř vlády probíhá diskuze okolo daňového zvýhodnění rodin s dětmi. To by mohlo mít podobu jednorázového finančního příspěvku nebo slevy na dítě. Pro Echo24 to uvedl poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Nikdo za nic nenese odpovědnost – tedy pokud se v inkriminovaném okamžiku pohyboval dostatečně vysoko a přijímal strategická rozhodnutí. Tento předsudek si můžeme potvrdit při čtení téměř nepovšimnuté zprávy, že Nejvyšší správní soud (NSS) dal minulý týden za pravdu stížnosti proti diskriminaci neočkovaných, jak ji loni na podzim zavedla Babišova vláda. Na NSS se také ještě loni obrátil podnikatel v hazardu a bývalý senátor Ivo Valenta, zastupoval ho za dvě léta bojů s lockdownismem dosti úspěšný advokát Zdeněk Koudelka.
Zástupci organizací sdružených ve Stálé konferenci asociací ve vzdělávání (SKAV) mají výhrady k návrhu koncepce změny rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní školy. Například možnost rozdělení učiva na takzvané jádrové a rozšiřující je podle nich v rozporu s podporou individualizace výuky. V dokumentu je podle nich potřeba vyjasnit řadu detailů, a ministerstvo školství by proto mělo zvážit i prodloužení přípravy změn v učebních plánech.
Na skladech leží miliony nevyužitých vakcín a další miliony mají přijít další rok. Zatímco Polsko se proti dalšímu placení za vakcíny postavilo a riskuje soudní spor, česká vláda spoléhá zejména na to, že přesvědčí dostatek lidí. Mezitím zájem o očkování opět dramaticky poklesl a už na konci března slibovaná alternativa v podobě antivirotika paxlovid se zasekla v jednáních. S ústupem covidu-19 zájem o očkování opět dramaticky poklesl a podle statistik ministerstva zdravotnictví se podají jen nižší tisíce dávek denně.
Evropská komise bezprostředně po ruském vpádu na Ukrajinu vytyčila cíl zmenšit závislost na ruském plynu už do konce tohoto roku o 80 procent. Fiala je střízlivější, „vyvléci se z ruské energetické smyčky“ chce do pěti let. Ale i to je mamutí úloha. S klidem ji můžeme označit za energetickou pětiletku, poněvadž i tady má politika – ruská armáda, evropská reakce – převahu nad neviditelnou rukou trhu. Sousloví energetická bezpečnost má dva významy. Bezpečnost dodávek neboli aby energie vůbec byla k dispozici, zadruhé aby nebyla drahá tak, že její cena bude ohrožovat prosperitu země.
Jak už dobře víme, za březen jsme v České republice dosáhli meziroční inflace 12,7 procenta. To je ovšem číslo měřené domácí, českou metodikou, není tak úplně porovnatelné s celou Evropskou unií. Abychom mohli inflace napříč zeměmi porovnávat, musíme mít k dispozici nějaké srovnatelné číslo počítané mezinárodně jednotnou metodikou. A takové číslo přišlo tento týden. Můžeme už tedy směle porovnávat, jak jsme na tom z mezinárodního pohledu. Ukázalo se, že meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta.
Současná vlna zdražování, které je v Česku třetí nejvyšší v celé Evropské unii po Estonsku a Lotyšsku, má tři tvůrce. Jmenují se Andrej Babiš, covid a Green Deal. Zažíváme nepříjemné následky Babišflace, covidflace a greenflace. První tvůrce už je naštěstí volbami odstaven od exekutivní moci a v nejbližších letech se k ní snad nevrátí. I covidové lockdowny, ochromující ekonomiku po celém světě, jsou už snad s výjimkou Číny minulostí a lekcí, kterou doufejme svět nechce a nebude opakovat.
Česká republika by se měla snažit, aby vojáci měli v budoucnu k dispozici 24 stíhacích letounů, tedy o deset více než nyní. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Možnost pořízení nadzvukových strojů ze Spojených států projedná ve Washingtonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Mluvit s ním bude i o dalších modernizačních projektech včetně dalšího nákupu vrtulníků nebo tanků. Proberou i otázku uzavření obranné smlouvy mezi ČR a Spojenými státy.
Plošné rozdání tisícových příspěvků důchodcům, zvýšení rodičovského příspěvku nebo zastropovat maximální ceny u základních potravin. Těmito a dalšími kroky chce expremiér a poslanec Andrej Babiš zatočit s vysokými cenami. Vysoká inflace je přitom z části způsobená i masivním naléváním peněz jeho bývalé vlády za dob koronavirové krize. Podle poradce premiéra a hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka by to znamenalo, že by se schodek rozpočtu dostal rázem k 500 miliardám korun.
Vláda podle ekonomky a poradkyně premiéra Heleny Horské připravuje detailní strategii, jak zajistit dodávky energie pro příští topnou sezonu. Je třeba se připravit na přerušení dodávek plynu z Ruska v důsledku jeho agrese proti Ukrajině, uvedla dnes Horská v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Expremiér Vladimír Špidla (ČSSD) tento krok vlády podpořil, neboť ruský prezident Vladimir Putin podle něj bude v pokušení použít plyn jako zbraň.
Když v půli března vyrazili premiéři tří středoevropských zemí do Kyjeva, připojil se k polskému a českému premiérovi slovinský Janez Janša. Premiér Slovenska, jehož vztahy s oběma zeměmi jsou dlouhodobě mnohem intenzivnější, chyběl. Poté, co návštěva udělala velký dojem, litoval Eduard Heger, že by se dnes už rozhodl jinak. A jak se tehdy rozhodl? Poradil se s bezpečnostními složkami. Ty mu cestu nedoporučily. A on je poslechl.
Stínová vláda hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem poslední dobou viní kabinet Petra Fialy ze současné drahoty a stoupající inflace, představila i dvanáctibodový program, který má údajně pomoci zvyšující se ceny srazit. Na expremiéra se ale hned poté sesypala kritika, která upozornila na to, že Babišova opatření by jen za letošek vyšla na čtvrt bilionu a inflaci ještě více roztočila. Navrhovaná opatření vládní politici označili za nesmysl.
