Když v půli března vyrazili premiéři tří středoevropských zemí do Kyjeva, připojil se k polskému a českému premiérovi slovinský Janez Janša. Premiér Slovenska, jehož vztahy s oběma zeměmi jsou dlouhodobě mnohem intenzivnější, chyběl. Poté, co návštěva udělala velký dojem, litoval Eduard Heger, že by se dnes už rozhodl jinak. A jak se tehdy rozhodl? Poradil se s bezpečnostními složkami. Ty mu cestu nedoporučily. A on je poslechl.
Stínová vláda hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem poslední dobou viní kabinet Petra Fialy ze současné drahoty a stoupající inflace, představila i dvanáctibodový program, který má údajně pomoci zvyšující se ceny srazit. Na expremiéra se ale hned poté sesypala kritika, která upozornila na to, že Babišova opatření by jen za letošek vyšla na čtvrt bilionu a inflaci ještě více roztočila. Navrhovaná opatření vládní politici označili za nesmysl.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala a spolu s ním drtivá většina z dosavadního vedení občanských demokratů včetně prvního místopředsedy a ministra financí Zbyňka Stanjury bude v sobotu obhajovat stranickou funkci. První dva muži ODS nebudou mít podle dosavadních nominací protikandidáta. Do pražského kongresového centra O2 universum se 600 delegátů vrátí v pátek po dvou letech a třech měsících od posledního kongresu. Na něm Fiala obhájil mandát s podporou 90 procent hlasů.
Zamýšlené zastropování marží benzinových pump by bylo obrovským zásahem do trhu, který by slušel spíše socialistické zemi. Tak hodnotí ekonomové oslovení redakcí Echo24 návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který zvažuje zastropování cen na marže benzinových pump. Právě ceny čepracích stanic jsou v posledních týdnech hlavním tématem vládních i opozičních politiků. Důvodem je znatelný nárůst cen pohonných hmot v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Vláda ve středu schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny na litr. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ke snížení spotřební daně delší dobu vyzývali vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná. Snížení spotřební daně bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září.
Premiér Petr Fiala (ODS) zrušil středeční návštěvu Německa. Mluvčí vlády Václav Smolka řekl, že Fiala není po nákaze covidem-19 připravený na tak náročný program. Premiér měl pozitivní test minulé úterý a nastoupil týdenní karanténu. Na Twitteru v pondělí uvedl, že po skončení izolace se chce postupně vracet k plnému pracovnímu vytížení. Fiala minulý týden zrušil program, u kterého byla možná jen osobní účast.
V českých plynových zásobnících máme plyn zhruba na měsíc, může to být o pár dní více nebo o pár dní méně podle počasí. Řekl to v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle někdejšího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) měla vláda nakoupit po začátku války dalších 200 milionů kubíků plynu, ale rozhodla se spekulovat o příjmech a výnosech rozpočtu a nakonec nic nekoupila. Kupka reagoval s tím, že by vláda nedokázala vysvětlit, proč zbytečně utrácela.
Vláda ve středu kvůli pomoci domácnostem s rostoucími cenami rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o deset procent. Sdělila to mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová. Detaily podle ní oznámí ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po skončení vládního zasedání. Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek.
Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi do této země potrvá do konce května. Vláda Petra Fialy (ODS) jej bude moci o téměř dva měsíce prodloužit, v úterý získala potřebný souhlas Sněmovny. Dolní komora prodloužení nouzového stavu schválila hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozičních ANO a SPD žádost kabinetu nepodpořili. O návrhu hnutí ANO na prodloužení stavu nouze o 30 dnů, tedy do začátku května, už dolní komora nehlasovala.
Premiér Petr Fiala (ODS) hájil žádost vlády o sněmovní souhlas s prodloužením nouzového stavu až do konce května v souvislosti se zvládáním příchodu uprchlíků z Ukrajiny. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministerský předseda uvedl, že už nyní je zřejmé, že nejméně do té doby bude stav nouze potřeba. Sněmovna bude o žádosti jednat v úterý. Někteří ústavní právníci zapochybovali o tom, zda je žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní v souladu s předpisy.
Vláda Petra Fialy zatím proti vysokým cenám energií ve větší míře nezasahuje. Oproti tomu se chystá mimořádná valorizce důchodů a v rámci návrhu je také valorizace některých sociálních dávek. Zvyšování sociální dávek ale bude znamenat proinflační zásah, který přispěje ještě k dalšímu růstu cen. Vzhledem k vysoké inflaci také není vyloučeno, že by k další mimořádné valorizaci důchodů mohlo dojít ke konci letoška.
Opoziční Andrej Babiš a Tomio Okamura vydrželi hru na soudržnost české společnosti a otevřenosti vůči uprchlíkům z Putinem napadené Ukrajiny necelý měsíc. Včera, přesně měsíc od začátku ruské invaze, už si nemohli pomoci s tím, že s vládou drží stejnou linii, a rozjeli se. Nedovolí si přímo kritizovat, jak je kabinet otevřený Ukrajincům (přesněji řečeno Ukrajinkám s dětmi). Oba pánové jsou experty na průzkumy, takže dobře vědí, že společnost drtivou většinou otevřenost vůči Ukrajincům podporuje.
Spolupráce a podpora opozice směrem k vládě ze začátku ruské invaze na Ukrajinu je pryč. Opoziční politici včetně Andreje Babiše se v souvislosti s uprchlickou krizí ostře opírají do kabinetu Petra Fialy, který podle kritiků zapomíná na podporu českých občanů a více se věnujeme uprchlíkům a podpoře Ukrajiny. Podle Babiše vláda totálně selhává, šéf SPD Tomio Okamura zase uvedl, že přístup vlády bude znamenat katastrofu. V ČR dosud získalo víza 222 847 ukrajinských uprchlíků.
Česko poskytne Ukrajině balistickou ochrannou optiku a výzbroj ze zásob policie, hasiči darují šest hasičských vozů s žebříky a další vybavení. Schválila to vláda na středečním jednání, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) již dříve uvedl, že hasičský sbor pošle například plošiny a ochranné obleky, přilby a dýchací přístroje. Vyslání je podle něj otázkou dní. O vybavení pro hasiče požádal minulý čtvrtek kyjevský starosta Vitalij Kličko.
Lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě zdarma ubytují uprchlíky, budou moci získat příspěvek 3000 korun na osobu na měsíc na pokrytí nákladů. Na domácnost stát poskytne nejvýš 12.000 korun. Podpora se začne vyplácet po 11. dubnu, a to zpětně i za březen. Schválila to ve středu vláda. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle schváleného nařízení se nová dávka vyplatí tehdy, pokud příchozí v pokoji či bytě pobývali v měsíci nejméně 16 dní v kuse.
Česká společnost drží pod vlivem ruské agrese a války proti Ukrajině pohromadě jako už dlouho ne. Strach a solidarita s Putinovými oběťmi spojují. Podle průzkumu agentury Median pro deník MF DNES z tohoto týdne má 73 procent lidí obavy z další Putinovy agrese. Stejná část společnosti by chtěla, aby se Ukrajincům pomáhalo ještě víc než dnes. 65 procent podporuje dodávky zbraní a 43 procent lidí by si ukrajinské uprchlíky vzalo k sobě a nabídlo jim bydlení. Soudržnost a solidarita společnosti ukazují, že máme správně nastavený kompas a umíme poznat vážný dějinný moment.
Ocitli jsme se ve spirále zdražování, jakou Česká republika ve své historii zažila jen párkrát. Byli jsme v ní předtím, než Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Byli jsme v té chvíli jedni z nejzranitelnějších v Evropě. Měli jsme už v únoru před invazí jednu z nejvyšších inflací. Zároveň patříme k pětici zemí Evropské unie, kde účty za bydlení včetně všech energií s ním související spolknou největší část rozpočtu. Současná energetická krize nás proto ohrožuje víc než ostatní.
Vláda dá v příštím týdnu prostřednictvím ministerstva průmyslu pokyn k zahájení tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Konečného výběru se nebudou moci zúčastnit čínské a ruské firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to v neděli řekl ČT. Již dříve uvedl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Vláda podle Fialy udělala všechna rozhodnutí, která jsou potřeba k tomu, aby polostátní energetická společnost ČEZ mohla začít pracovat na tendru.
Vznikla nová platforma proti covidovým omezením. Chartu 2022 zveřejnili její mluvčí: profesor Jiří Beran a právníci Tomáš Nielsen a Jindřich Rajchl. Cílem je podle mluvčích především sjednotit skupiny, které se v posledních letech ozývají proti omezování svobody ze strany státu. Prvním signatářem se stal bývalý disident John Bok. Sdružení chce upozorňovat především na konkrétní porušování práv a předkládat návrhy na jejich ochranu.
S napětím očekávané zasedání vlády, na němž se měla hledat odpověď na prudké zdražování benzinu, nafty a v druhém sledu i dalších energií, porodilo myš. Prozatím se ani nebude odpouštět spotřební daň a DPH z pohonných hmot, ani se vláda neuchýlí k zastropování cen na benzinových stanicích. Místo toho ohlašuje dvě menší, byť vítané změny: zruší povinnost přimíchávat biosložky a načas vysazuje silniční daň pro vozidla do 12 tun.
Koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo ve Sněmovně prosadit svůj první státní rozpočet. Počítá se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Premiér Fiala minulý týden nevyloučil, že rozpočet bude muset přepracovat v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však ve čtvrtek řekl, že vláda potřebuje dostatek dat a kvalifikované rozhodování.
Rozhodnutí vlády Petra Fialy zrušit přimíchávání biosložek dopravcům příliš nepomůže. Kabinet současného premiéra odmítl cenu pohonných hmot zastropovat nebo snížit daň z přidané hodnoty. Místo toho tím končí jeden z obchodů někdejšího premiéra a současného poslance hnutí ANO Andreje Babiše se státem. V holdingu Agrofert totiž působí lovosická firma Preol, která je největším výrobcem biopaliv v České republice. Zrušení přimíchávání biopaliv se někdejší opozice snažila několikrát prosadit.
Vláda ve středu v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Na twitteru o tom informovalo ministerstvo financí. Ministerstvo průmyslu a obchodu také zadalo příslušným orgánům systém kontrol distributorů pohonných hmot, aby měl stát přehled o případném umělém zvyšování marží u benzinu a nafty.
Elektronická evidence tržeb (EET) ke konci letošního roku skončí. Počítá s tím návrh ministerstva financí, který schválila vláda. Zrušení EET má současná vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení. Evidence je kvůli pandemii do konce roku 2022 přerušena, žádný podnikatel tak nyní nemusí své tržby evidovat a úřady tuto povinnost nekontrolují. Podnikatelé nicméně mohou evidovat dobrovolně. Projekt EET byl jedním z ústředních témat Andreje Babiše (ANO).
Ministerstvo zdravotnictví ve středu vládě navrhne od 14. března zrušit nošení respirátorů kromě hromadné dopravy a zdravotnických a sociálních zařízení. Vyplývá to z návrhu mimořádného opatření. V současné době jsou kvůli epidemii koronaviru povinné respirátory ve veřejných vnitřních prostorech včetně obchodů, pracovišť a v hromadné dopravě. Na těchto místech by dál nemělo být nutné nosit ani roušky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v minulých dnech toto zmírnění opatření v polovině března avizoval.
Návrh státního rozpočtu na letošek Fialova vláda zdědila a za půldruhého měsíce, během rozpočtového provizoria, přepracovala. Ve výsledku už tak nemá deficit 377, ale „pouhých“ 280 miliard korun. Návrh minulý týden ve sněmovně prošel prvním čtením a premiér Petr Fiala ho prodával s argumentem, že v době vysoké inflace je to rozpočet protiinflační. Jedním z premiérových ekonomických poradců je hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Sněmovně se letos ještě nepodařilo otevřít projednávání korespondenční volby. Kvůli obstrukcím a nabitému programu na ni nedošlo ani v lednu, ani v únoru. Vládní strany přitom označují prosazení možnosti volit krajanům v zahraničí i mimo ambasády prostřednictvím dopisů za svou prioritu. Někteří vládní politici se nyní obávají, že by se zákon o korespondenčním hlasování nemusel stihnout projednat a schválit včas, což by znemožnilo hlasování na dálku během prezidentských voleb.
Česká republika se nemůže tvářit, že se jí krize na Ukrajině netýká. Řekl to náčelník generálního štábu Aleš Opata, který tamní události považuje za důkaz, že svět nebude bezpečné místo. Česko proto potřebuje NATO a modernizovanou armádu. Kvůli situaci na Ukrajině se podle slov ministryně obrany Jany Černochové sejde ve středu Bezpečnostní rada státu. Ministryně obrany Jana Černochová oznámila, že se ve středu sejde bezpečnostní rada státu.
Státní rozpočet po letech obrovských výdajů čeká osekání. Ocenila to předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která zároveň kritizovala dřívější vedení státní kasy. Expremiér Andrej Babiš se údajně s kritikou nesmířil a na rozpočtovém výboru bouchl dveřmi.
Na odkladu hlasování o sporné novele pandemického zákona na páteční odpoledne se podle premiéra Petra Fialy (ODS) koalice předem dohodla. Přesně určený termín má umožnit co největšímu počtu poslanců dostavit se. Fiala to řekl novinářům před odletem na evropský summit. Sám se bude snažit dorazit včas z Bruselu, a to i kvůli jednání o rozpočtu, u kterého by měl předseda vlády být. Podle informací deníku Echo24 nejsou zprávy o tom, že by některý z vládních poslanců byl třeba nemocný nebo v karanténě.
