V oblastech zasažených povodní se může šířit leptospiróza, která může vést až k selhání jater a ledvin a být potenciálně smrtelná. Ročně se jí vyskytuje několik desítek případů, letos jich do konce srpna podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo 15. Po povodních v letech 1997 a 2002 se nemocnost zvýšila trojnásobně až pětinásobně, informovalo ministerstvo zdravotnictví.
Město Litovel na Olomoucku je kvůli záplavám úplně uzavřené, včetně škol a zdravotnických zařízení. Radnice to dnes kolem 07:00 oznámila na facebooku. Zaplaveno je asi 70 procent území Litovle a na stejně velké ploše vypadl proud, řekl ve videu na facebooku starosta Viktor Kohout (SNK). Voda podle něj bude kulminovat až odpoledne.
Neznám nikoho, kdo by si myslel, že lidovci nejsou konzervativní a nevím, co tedy znamená, že bychom měli být ještě konzervativnější. V uplynulém období museli hejtmani kvůli covidu či uprchlické krizi přijmout za své krizové řízení. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl hejtman Jihomoravského kraje a lídr krajské kandidátky Spolu Jan Grolich (KDU-ČSL). Dále hovořil například o ekonomické situaci v kraji, o zdravotnictví, ale také třeba o slučování škol a obcí.
Zatímco lékařské odbory opět bouří kvůli platům, vláda musela řešit další nelehké nemocniční sousto. Schválila návrh, který může vést k urychlení konce řady lékařských pohotovostních služeb. Ty se totiž mají přesunout zejména do nemocnic k páteřní síti urgentních příjmů a zajišťování jejich služeb mají převzít zdravotní pojišťovny. Podle některých zbytečně přebujelá síť by se tak mohla kvůli určité neefektivitě ztenčit. A to teoreticky i poměrně výrazně, klidně o čtvrtinu.
Lékařské a zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) vyzvaly lékaře a další zdravotníky, aby k 30. říjnu podali v nemocnicích výpověď z přesčasových hodin, pokud se nedospěje k dohodě na navýšení platů. Změnu podle nich ministerstvo zdravotnictví slíbilo a nesplnilo. Jejich zástupci to dnes řekli na tiskové konferenci ke kampani Slibem neuzdravíš.
Kdo spáchá byť jen přestupek a způsobí si u něj zdravotní újmu, uhradí si lékařskou péči. Taková byla teze návrhu, který ministerstvo zdravotnictví pod vedením Vlastimila Válka (TOP 09) prosazovalo v rámci novely o veřejném zdravotním pojištění. Po tvrdé kritice od řady institucí se však resort rozhodl ustoupit a návrh z verze pro jednání vlády vypadl. Ministerstvo se námitky ani nepokoušelo vyvracet.
V návaznosti na nedávnou sebevraždu herce Karla Heřmánka a vlastně i na smrt Alaina Delona budeme mluvit o stále nevyřešeném tématu, našem právu na eutanazii. Ta je povolená jen v hrstce států světa, kromě Nizozemska například v Belgii, Lucembursku, Kolumbii či Kanadě. Více zemí včetně Rakouska, Švýcarska či Švédska dovoluje asistovanou sebevraždu. V Česku eutanazie ani asistovaná sebevražda legální nejsou. Téma pro Salon Echa.
Se začátkem nového školního roku se objevují i praktické otázky studentů, jako je například zdravotní pojištění. Většina studentů si neplatí zdravotní pojištění, jelikož jsou navázáni na sociální podporu a platí to za ně stát. Pojistku si musí platit hlavně ti studenti, kteří dovršili 26 let, vydělávají více než 10 tisíc korun měsíčně nebo přerušili studium. Školy většinou ohlašují své studenty na pojišťovny, ale vždy je lepší si tuto informaci ověřit.
Za posledních deset let se zdvojnásobil počet pokusů o početí v centrech asistované reprodukce, díky umělému oplodnění se u nás rodí pět procent miminek. Úspěšnost roste, do 35. roku mají ženy velkou šanci, že se in vitro fertilizace (IVF) povede, a lékaři si vědí rady i s těmi, kterým už bylo čtyřicet. Ale ve většině případů to chce velké a vysilující úsilí a mnoho párů lačných po dítěti neví, do jakého boje se to vlastně vydávají. Je to začarovaný kruh, ženy s těhotenstvím vyčkávají, i právě proto, že vždycky nějaká možnost existuje, a do center se dostávají čím dál starší.
Na lockdowny málokdo vzpomíná rád, takže si asi málokdo pamatuje na jeden konkrétní argument, který se ani tehdy v záplavě jiných příliš neujal. Ale zazněl. Občané by prý měli převzít odpovědnost za své zdraví, zněl ten argument. Jako že si mají sami rozhodnout, jestli zůstat doma, nebo se případně nakazit. Ty lockdowny nejspíš k ničemu moc nebyly, takže můžeme říct, že ti lidé ve jménu požadavku, jenž se ukázal jako správný, sáhli po argumentu, který je poněkud bizarní a těžko nad ním přemýšleli déle než deset sekund. Že má každý převzít odpovědnost sám za sebe a za své zdraví, to jsme naposledy slýchali leda z úst politiků ODS model cca 1995
Porodní asistentky mohou vést domácí porody, rozhodl Ústavní soud (ÚS) v průlomovém nálezu. Doplnil však, že z hlediska zákona nepůjde o poskytování zdravotní péče, na rozdíl od porodu, který asistentka vede ve zdravotnickém zařízení. Na domácí porod s asistentkou se tak nevztahují garance, které se pojí s běžnou zdravotní péčí, a rizika nese matka, případně ženy, které jí pomáhají.Soud se konkrétně zabýval stížností porodní asistentky a její potenciální klientky.
Smrt herce Karla Heřmánka, který odešel ze světa vlastní rukou, obnovila diskusi o povolení eutanazie v Česku. Heřmánek se údajně ke svému činu rozhodl kvůli utrpení, které mu působila dlouhodobá nemoc. Její zavedení sice není na vládním programu, ale vyslovil se pro ni například prezident Petr Pavel. Zároveň se můžeme spolehnout na různé kopírovače Západu, kteří již nyní upozorňují, že v určitých zemích, například v Nizozemsku, Kanadě, nebo Belgii, se jedná o běžnou a civilizovanou praxi. Mít eutanazii je přece moderní. Tyto snahy je třeba rezolutně odmítnout. Zastánci eutanazie argumentují nesnesitelným utrpením nevyléčitelných pacientů. Raději než tyto lidi udržovat při životě za každou cenu, dejme jim možnost odejít z tohoto světa v jimi určenou dobu. Smrt je pro ně osvobozením.
Konec amalgámu měl sloužit jako příležitost, jak „motivovat“ pacienty k větší péči o zdraví. Kdo by totiž nechodil na preventivní prohlídky, měl si v případě problému připlácet i tisíce za nehrazené bílé plomby.
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v čele s ministrem Vlastimilem Válkem (TOP 09) připravuje úpravu, která by měla podle kritiků fakticky zakázat takzvaný vaping, tedy kouření elektronických cigaret. Proti záměru vznikla petice, která apeluje na to, aby od něj MZd upustilo mimo jiné proto, že zákaz přinese zdravotní rizika, vytvoří černý trh či znevěrohodní předvídatelnost podnikatelského prostředí a sníží daňové výnosy.
Po zákazu amalgámu v roce 2026 zůstane i dospělým možnost mít zubní plomby plně hrazené ze zdravotního pojištění. Informaci České stomatologické komory (ČSK) potvrdilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). V původním návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který MZd předložilo v dubnu k připomínkám, se počítalo jen s variantou částečné úhrady, případně čerpání z fondu prevence.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se nakazil nemocí covid-19. Oznámil to na svém profilu na Facebooku. Zároveň se omluvil všem, se kterými se měl tento týden setkat. Babiš se ve videu podivil, že se nakazil i navzdory tomu, že byl třikrát očkovaný a už nemoc jednou prodělal. „V neděli jsem zjistil, že mám covid. Jsem třikrát očkovaný a už jsem ho jednou měl. Vysoké horečky, 38,7. Těšil jsem se na vás na Praze-Východ a na Nymbursku,“ uvedl Babiš s tím, že ho zastoupí stínový premiér Karel Havlíček.
Ministerstvo zdravotnictví musí řešit problémy s nedostupností zdravotní péče v některých regionech České republiky. Proto chystá změny, které mají v této oblasti pomoci. Jedná se například o rozdělování rezidenčních míst pro obory, které nejčastěji chybí, jako je pediatrie či praktické lékařství, ale také o možnost hrazení rozvolnění podmínky pro čerpání péče v blízkém příhraničí. Expert pro Echo24 popsal, jak mají postupovat lidé, kteří nejsou s dostupností spokojeni.
Akcie dánského výrobce vakcíny proti opičím neštovicím Bavarian Nordic prudce vzrostly po vyhlášení nejvyššího stupně varování proti onemocnění mpox v Africe. Světová zdravotnická organizace (WHO) před několik dny oznámila nejvyšší stupeň varování, ale nevyvodila žádné důsledky. Šlo pouze o varování pro úřady, uvedla WHO. Vzápětí Bloomber upozornil na významný růst hodnoty akcií dánské farmaceutické firmy na výrobu vakcín, která stoupla za poslední tři dny o 40 procent.
Indické nemocnice v sobotu zasáhla stávka lékařů na protest proti nedávnému znásilnění a vraždě mladé lékařky v Kalkatě. Podle agentury Reuters se očekává účast více než milionu lékařů, kteří požadují mimo jiné urychlené vyšetření případu a potrestání pachatelů. Nemocnice a kliniky napříč Indií podle Reuters odmítají pacienty a přijímají jen naléhavé případy. Stávka v nejlidnatější zemi světa začala v 6:00 místního času (2:30 SELČ) a má trvat 24 hodin. Odloženy jsou plánované operace a ambulantní konzultace, uvedlo sdružení indických lékařů.
Je to lehké déjà vu. Ve čtvrtek generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyhlásil jakousi pandemickou pohotovost. Jmenuje se to „mimořádná událost mezinárodního významu v oblasti veřejného zdraví“ a pan Tedros ji přijímá kvůli tzv. opičím neštovicím, nově mpox, v subsaharské Africe. Stejný pán na jaře 2020 jen tak vyhlásil covidovou pandemii. S výslovným odkazem na doporučení WHO jsme pak absolvovali lockdowny, potlačení primární lékařské péče, očkování... Dalo by se dokonce tvrdit, že Tedros A. Ghebreyesus je jedním z otců následující vysoké inflace u nás či náhlého propadu porodnosti.
Kanadská vláda v současnosti vydala výstrahu varující občany před možným novým nebezpečným virem, který ale nekonkretizovala. Podle vlády může kromě ohrožení zdraví vést virus k narušení dodávek potravin i pohonných hmot. Spekuluje se také, že nový vir má být více nebezpečný než covid. O zprávě informuje Daily Mail. V Kanadě vláda varuje obyvatele před novým virem.
Větší bezpečnost v nemocnicích, především pro ženy, žádaly tisíce lidí na demonstracích v několika indických městech. Protesty jsou reakcí na případ z minulého týdne, kdy byla ve státní nemocnici v Kalkatě znásilněna a zavražděna mladá lékařka, připomněla agentura AP. Demonstranti, kteří se shromáždili poblíž parlamentu v Dillí, drželi v rukou transparenty vyzývající k odpovědnosti za znásilnění a smrt jednatřicetileté ženy. Podobné protesty se konaly i v Kalkatě, v Bombaji, Hajdarábádu a v dalších indických městech.
Bývalá zdravotní sestra z Olomouce podvedla podle policie dvě desítky párů z celé republiky, kterým slibovala náhradní mateřství. Inkasovala za to částky v rozmezí od 10 tisíc do 50 tisíc korun. Dítě ale nikomu na svět jako náhradní matka nepřivedla. Podvedené páry připravila nejen o peníze, ale i o naději, mnohdy na ni spoléhaly jako na svou poslední šanci mít potomka. Novinářům to dnes řekl ředitel územního odboru Nový Jičín Tomáš Kvíčala.
Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli nové variantě virového onemocnění mpox v Africe. Informuje o tom agentura DPA, podle níž ale tento krok nemá žádné bezprostřední důsledky. Jeho cílem je především upozornit úřady na celém světě, aby se připravily na možné vypuknutí nemoci dříve známé jako opičí neštovice. Už v úterý zdravotnická agentura Africké unie vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu.
Nemocí od klíšťat přibývá. Letošních 1938 případů boreliózy je nejvíc za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo zatím 362 případů do konce července. Je to zhruba o polovinu víc než loni za stejné období. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o hlášených infekcích. Obě onemocnění mohou mít i trvalé následky včetně brnění či obrny končetin nebo poruchy paměti či spánku, odborníci proti doporučují očkování.
Bývalý francouzský anesteziolog Frédéric Péchier půjde před porotní soud kvůli otravám 30 pacientů, z nichž 12 zemřelo, řekl besançonský prokurátor Etienne Manteaux agentuře AFP. Podle něj lékaři hrozí doživotí. Péchier se bude zodpovídat před soudem v Doubs kvůli otravám, které se odehrály na klinikách ve městě Besançon. Úřady lékaře vyšetřovaly kvůli podezření ze záměrného otrávení několika pacientů už od roku 2017.
V České republice se uskuteční ročně přes 50 tisíc umělých oplodnění a jejich počet každoročně stoupá, v roce 2010 jich bylo o více než polovinu méně. Stát chce problematiku umělého oplodnění více regulovat. Ministerstvo zdravotnictví chystá do konce léta předložit vládě novelu, ve které bude regulovat dárcovství vajíček. Bojí se byznysu s reprodukcí i dopadů odebírání vajíček na ženy i celou populaci.
Bývalý dlouholetý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt ostře kritizuje praxi posuzování invalidity u žadatelů o invalidní důchody. Pro deník Echo24 situaci popsal jako pocit bezmoci, kdy se přes úřední „razítko“ nelze domoct spravedlivého posouzení zdravotního stavu. Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy nejde o nic ojedinělého, praxi kritizuje roky.
Studie zabývající se zbrusu novým sérem by mohla být zásadním průlomem ve zdravotnictví. Pokud si člověk aplikuje injekci s lékem Sunlenca dvakrát ročně, tak by měl stoprocentně předejít infekci HIV. Látka na bázi lenacapaviru by mohla být zdravotnickou revolucí hlavně pro chudší africké regiony, rozvojové státy a země třetího světa. Výzkumníci preventivně naočkovali lékem Sunlenca 5 000 mladých žen a dívek z Jihoafrické republiky a Ugandy, přičemž infekci nezaznamenali ani u jediné.
Bývalý dlouholetý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt se po vážných zdravotních komplikacích před třemi lety potýká se zcela novou životní zkušeností. A to nejen po zdravotní stránce, ale i v něčem, co podle něj silně evokuje aroganci státní moci. Vážně kvůli tomu zvažuje, že se s úřady pustí do vleklého soudního sporu. Pro deník Echo24 se rozhodl promluvit o svém zdravotním stavu a komplikacích, které ho provází v pozici žadatele o invalidní důchod.
