Kraje a záchranné služby doplatí miliony záchranářům za jejich nasazení v době covidu. Doplatků se za záchranáře domáhaly odbory poté, co v dubnu Nejvyšší soud rozhodl, že ministerstvo zdravotnictví chybně nezapočítalo covidové odměny do průměrného výdělku záchranářů, od kterého se odvíjí finance například za přesčasy. Za čtvrtletí mohli záchranáři získat odměnu až 120 000 korun.
Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví (MZd) prezentovaných v pořadu České televize Otázky Václava Moravce nemá přes 920 000 lidí, mezi nimi více než 131 000 dětí. Čtyřicet procent praktických lékařů je navíc starších 60 let, dá se tedy očekávat jejich odchod do penze. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se situace zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových lékařů.
Postupného zpoplatňování zdravotnictví si podle průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) a Hospodářské komory ČR všímají téměř dvě třetiny respondentů. Třetina si už za některé služby sama platí. Za důsledek nedostatku peněz ve zdravotnictví považují dlouhé čekací lhůty nebo nedostupnost či omezení péče.
Původně lék proti cukrovce by mohl pomoci kromě hubnutí i ke zmírnění bolesti. Podle nedávno zveřejněné klinické studie může aktivní látka v lécích Ozempic a Wegovy, určených původně pro léčbu diabetu a hubnutí, výrazně snižovat bolest kolenní artrózy u pacientů s obezitou. Výsledky studie, financované výrobcem léku Novo Nordisk, ukázaly, že pacienti zaznamenali téměř poloviční úlevu od bolesti oproti těm, kteří užívali placebo.
Vláda schválila novelu, která čelila v době příprav na ministerstvu zdravotnictví tvrdé kritice za několik „výchovných“ návrhů. Kupříkladu ze strany stomatologů kvůli konci amalgámových plomb bez jiné hrazené verze či kvůli návrhům, aby si lidé už při přestupku hradili vysoké náklady na léčbu z vlastní kapsy. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) však nakonec kritice ustoupil a řada kontroverzních věcí tak z novely vypadla.
Financování zdravotnictví, platy lékařů, hrozící stávka i spory o to, kdo by měl platit nákladnou léčbu lidem se vzácnými onemocněními. To byla témata rozhovoru s Romanem Prymulou, epidemiologem a bývalým ministrem zdravotnictví ve vládě Andreje Babiše (ANO). V podcastu s Pavlem Štruncem mluvili i o případu primáře domažlické nemocnice, kterého policie v úterý obvinila z vraždy, pokusu o vraždu a znásilnění.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se v roce 2027 mohla dostat do problémů, pokud nedojde ke změně na příjmové i výdajové straně a dále bude pokračovat růst výdajů na straně zdravotních služeb. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl její ředitel Zdeněk Kabátek.
Ordinace v úterý a ve středu příští týden nezavřou ani ambulantní specialisté, dohodli se s ministerstvem zdravotnictví (MZd) a zdravotními pojišťovnami. Novinářům to dnes po celém týdnu jednání potvrdili ministr Vlastimil Válek (TOP 09) a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Do debaty o budoucí podobě zdravotnictví se zapojily organizace zastupující pacienty. V příštích deseti letech by chtěly reálnější konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami, definovaný standard a z toho plynoucí možnost využívat nadstandardní péči i otevřenost dat o kvalitě péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních.
Hygienici se při kontrolách zaměřili na potenciálně rakovinotvornou látku akrylamid, která vzniká při smažení či pečení. Ze 160 kontrolovaných vzorků jídel z restaurací limit překročila více než třetina, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví (MZd). Příčinou překročení limitů může být podle MZd nevhodná technologická příprava a varující může být intenzivně hnědá či připálená barva.
Nejnovější data ze Spojených států ukázala na potenciálně zásadní zvrat. Po dekádách růstu se zastavil růst počtu obézních lidí, dokonce o téměř dvě procenta poklesl. Objevují se tak úvahy, že došlo k zásadnímu zlomu, který by mohl postupně začít zmírňovat dopady na zdraví lidí i rozpočty zdravotnictví napříč vyspělými státy od Česka po USA.
K dohodě s ambulantními specialisty ministerstvo zdravotnictví (MZd) dnes nedospělo. Po jednání to řekli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Protest plánovaný na úterý a středu příštího týdne na rozdíl od odvolaného uzavření ordinací praktických lékařům zatím trvá. S ministrem se znovu sejdou ve čtvrtek, do té doby budou jednat i se zdravotními pojišťovnami.
Lékaři čtyř odborností dohodli jednotné postupy pro léčbu pacientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími demencemi. S diagnózou by měl vždy začínat praktický lékař, který podle nových doporučení rozhodne, zda pacientovi nejvíc prospěje péče neurologa, psychiatra nebo geriatra, tedy specialisty na komplexní léčbu starších osob, informovali dnes novináře zástupci odborných společností. Nemocných v Česku je podle odhadů asi 170 000, v roce 2050 to může být téměř 300 000.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se marně snaží na poslední chvíli zastavit protest, který uzavře ordinace praktiků a ambulantních specialistů. Pojišťovny se zatím na jednání o rozpouštění dalších peněz ze svých rezerv netváří příliš pozitivně a některá krajská sdružení lékařů už dávají najevo, kde by mohlo dojít k uzavření i drtivé většiny ordinací. Protest by se měl odehrát už za několik dní.
Lékaři odhalili řídnutí kostí, které může vést ke zlomeninám, u jedné z pěti vyšetřených žen. Informovala o tom Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Za 16 měsíců lékaři otestovali 230 000 jejích klientů, většinou žen nad 65 let, z nich 166 000 by mělo podstoupit vyšetření speciálním přístrojem, takzvaným denzitometrem. Počet nemocných v Česku se odhaduje na 750 000, riziko roste s věkem. Jako prevenci lékaři doporučují pohyb, dostatek vápníku ve stravě a ve vyšším věku doplňovat vitamin D.
Boj o rozebrání už půlbilionového balíku ve zdravotnictví se vrátil do tradičních kolejí. Nereformovaná nemocniční péče pobírá většinu ze stovek miliard a zatímco lékařské protesty z minulého roku přetavily odbory do boje za větší přidávání a nařizování mezd v soukromých nemocnicích, praktici a specialisté si stěžují na to, že na ně – lidově řečeno – opět nic nezbývá. Pacient se tak musí připravit na možné omezování péče.
V českém zdravotnictví se schyluje k napětí mezi jednotlivými segmenty lékařů, přičemž na povrch vyplouvají především rozdíly v přístupu k jejich odměňování. Praktici a ambulantní specialisté plánují protest na konec října, kterého se ale lékaři z nemocnic nezúčastní. Důvodem je odlišný kontext jejich požadavků, což ilustruje hlubší nerovnosti v systému odměňování zdravotníků. Protesty organizované praktickými lékaři a ambulantními specialisty poukazují na dlouhodobé nespokojenosti s výší úhrad za poskytovanou péči.
K protestům praktických lékařů, vyhlášeným na konec října, se přidají i ambulantní specialisté. Také oni nesouhlasí s podobou úhradové vyhlášky na příští rok a chtějí proto zavřít na dva dny ordinace. Dnes o tom informoval předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko. Praktičtí lékaři naplánovali protest od úterý 29. října do středy 30. října. V tyto dny by měly být ordinace zavřené, na jejich dveřích by měly být uvedené kontakty pro případ akutní nouze.
Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví (MZd) po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka dnes jednání skončila, další návrh ministerstvo nepředloží. Další kroky chce komora představit ve středu na tiskové konferenci, řekl Kubek po dnešní schůzce ve Sněmovně. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u ÚS).
Odbory zdravotnictví a sociální péče chtějí s ministry znovu jednat o růstu platů sester, pečovatelů či sociálních pracovníků. Nesouhlasí s přidáním o 1400 korun od ledna, na kterém se začátkem října dohodla vláda s předáky veřejného sektoru. Považují ohlášené navýšení za nedostatečné. Budou usilovat o vyšší. Novinářům to dnes řekla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.
Jednoho dubnového večera roku 2018 vynesl nenápadný starý muž z domu koš s odpadky. Aniž to tušil, šlo o příležitost, na kterou čekali další nenápadní pánové. Mezi odpadky v popelnici se ocitl i použitý papírový kapesník a na něm stopy DNA člověka, který se do něj vysmrkal. Laboratorní analýza prokázala shodu se vzorky odebranými o mnoho desítek let dřív na místech, kde byly spáchány brutální a dosud neobjasněné zločiny. Nenápadný starý muž byl sériový vrah „na odpočinku“, pachatel nejméně třinácti vražd, padesáti znásilnění a víc než stovky vloupání. Kalifornská policie jej léta znala jen pod přezdívkou Golden State Killer, činný byl v letech 1974–1986.
Vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) za covidu podmiňovala testováním a očkováním fungování v řadě oblastí běžného života. A dva roky po pandemii úřady čelí obvinění, že z těchto restriktivních opatření nelegálně těží. Podle analýzy, kterou zpracovala organizace Iuridicum Remedium (IuRe), totiž ještě dnes drží osobní údaje lidí, aniž by to zákon dovoloval. Ministerstvo zdravotnictví prý odmítá osobní údaje smazat. A tak se jejich likvidace bude organizace domáhat soudní cestou.
Dlouho neřešený problém dostal v Česku poměrně silný impulz kvůli lékařským protestům v minulém roce. Ty z počátku vypukly kvůli nevoli mladých lékařů trávit nekonečné přesčasy v nemocnicích. Neschopnost systému fungovat jiným způsobem tak opět vrhla světlo na základní problém: zdravotníků není nedostatek, příliš štědrá síť nemocniční péče ale zkrátka nejde v běžných podmínkách pokrýt.
Ukrajinou otřásá další korupční skandál ze zdravotnictví. Tentokrát je ve středu pozornosti vedoucí Chmelnyckého krajského centra lékařské a sociální expertizy (MSEC) Taťána Krupaová, která pomáhala Ukrajincům vyhnout se odvodu na frontu a mobilizaci. Za falešné lékařské osvědčení a fiktivní diagnózy inkasovala desítky milionů. Předsedkyně centra, která je zároveň členkou oblastní rady vládního hnutí Sluha národa, byla obviněna z nelegálního obohacování, podvodného jednání, praní špinavých peněz a falšování úředních dokumentů.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají vliv na regulaci genů. V pondělí to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut. Ambros a Ruvkun se ve svém výzkumu věnovali tomu, jak se vyvíjejí různé typy buněk. Přitom objevili novou skupinu miniaturních molekul RNA, které hrají klíčovou roli v regulaci genů.
Ve Francii se schyluje k procesu s bývalým chirurgem Joël Le Scouarnekem, který podle vyšetřujícího soudce za 30 let sexuálně zneužil a znásilnil téměř 300 lidí, ve velké většině dětí. Le Scouarnec byl už v roce 2020 odsouzen k 15 letům za zneužívání dětí. V první polovině příštího roku začne nový proces, v němž 73letému muži hrozí až 20 let vězení, uvedl v pondělí podle agentury AFP prokurátor ve městě Lorient na severozápadě Francie Stéphane Kellenberger.
Ve věku 87 let zemřel v pátek 20. září významný hematolog a onkolog, pedagog, bývalý prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Pavel Klener. Oznámily to Česká onkologická společnost a Univerzita Karlova. Klener se angažoval také ve veřejném životě - v prosinci 1989 se jako kandidát Občanského fóra (OF) stal prvním polistopadovým ministrem zdravotnictví.
Vážení spoluobčané, tento dopis je datován na svátek sv. Ludmily, naší první světice a zároveň našeho prvního křesťanského státníka. Jde mi o to, aby se určitě dostal ke čtenářům v den sv. Václava, dědice České země, vladaře, který se stal vzorem a úměrou všech našich vladařů. Není třeba připomínat, že ho vychovala právě jeho babička, sv. Ludmila.
Vláda schválila návrh, který má údajně zatočit s už poměrně tradiční nelegální praxí. Při té lékaři vybírají od lidí i tisíce navíc za péči, kterou jim přitom hradí zdravotní pojišťovny. Nemusí jít zrovna o malé sumy, ilustruje to třeba i dřívější případ uprchlice před válkou na Ukrajině, po které lékař vyžadoval za přijetí do péče i za její dceru několik tisíc korun. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tedy navrhuje změny: vysoké pokuty a „převést“ kontrolu na krajské úřady. Jenže to může být úplně k ničemu, zásadní problém totiž je, že ke kontrolám vůbec nedojde.
V oblastech zasažených povodní se může šířit leptospiróza, která může vést až k selhání jater a ledvin a být potenciálně smrtelná. Ročně se jí vyskytuje několik desítek případů, letos jich do konce srpna podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo 15. Po povodních v letech 1997 a 2002 se nemocnost zvýšila trojnásobně až pětinásobně, informovalo ministerstvo zdravotnictví.
