Protestujícím v Rusku se dostává uznání hlavně v zahraničí. V některých případech však může být překvapující, že „ne válce“ nemusí nutně znamenat jednoznačný prozápadní postoj k roky trvajícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Mezi ty, kteří se okamžitě vyjádřili proti invazi, patří i ruský vysokoškolák Sergej.
ČR dosud zmrazila majetek za stovky milionů korun ruským občanům, na které se vztahují sankce EU uvalené na Moskvu po invazi na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala (ODS) v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že stát v tom postupuje razantně, limituje ho ale současná legislativa. Vláda proto chystá změnu zákonů, které úřadům uvolní ruce. Zmrazení majetku ruských oligarchů je podle českého premiéra komplikované, často totiž není izolovaný, ale bývá součástí větších firem.
Ruský vpád na Ukrajinu má a hlavně bude mít i mohutné ekonomické dopady. Nejsou to jen přímé hospodářské škody pro Ukrajinu, ale i sankce uvalené západní Evropou a USA na Rusko (bývalý třetí svět se nepřidal). Aspoň teď vypadá zcela reálně budoucnost, v níž někde mezi Ruskem a EU povede železná opona, tentokrát hospodářská. EU se od Ruska ekonomicky odpoutává, zatímco Rusové uzavírají ad hoc smlouvy na odběr svého plynu a dalších surovin s Indií, Pákistánem, Čínou a dalšími. Ekonomka Elisabeth Christenová je specialistkou na mezinárodní obchod v rakouském institutu WIFO ve Vídni.
Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Oznámili to v pátek ve společném prohlášení americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.
Platba pouze v rublech za ruský plyn či ropu může prodražit Čechům život. Zároveň to však ukazuje, že západní sankce skutečně fungují. Ruská centrální banka má totiž zmrazené devizové rezervy a od začátku invaze na Ukrajinu silně oslabil rubl. Ruskou měnu se nyní snaží prezident Ruska Vladimir Putin posílit tím, že požaduje platby po Evropě za plyn a ropu právě v rublech. Platí to pro ty státy, které jsou brány z ruské strany jako nepřátelské.
Podobně jako mnoho uživatelů sociálních sítí jsem tam v posledních dnech a týdnech viděl násobně víc videí než dřív. V naprosté většině jsou to záběry toho typu, který by se v této spíš nevážné rubrice nehodilo rozebírat a připomínat. Objevují se ovšem i stopy válečného humoru, fórky o ukrajinských traktoristech, schopných zneškodnit a odtáhnout jakýkoli výkřik ruské vojenské techniky včetně rakety Sojuz. Někteří uživatelé také s dávkou pochopitelné škodolibosti sdíleli rozlučková videa, s nimiž ruské slečny a mladí pánové opouštěli Instagram.
Hackerské hnutí Anonymous vyslalo v noci poslední varování světovým firmám, které zatím neukončily podnikání v Rusku. Mezi nimi jsou třeba mobilní operátor T-Mobile, aerolinky Emirates, výrobce počítačů Acer nebo Raiffeisenbank a další. Firmy se podle hnutí účastní financování ruské vojenské kampaně. Tyto společnosti se podle Anonymous podílejí na financování „kremelského zločineckého režimu“ tím, že v Rusku nadále odvádí daně. Vyhrožují proto, že pokud se ze země nestáhnou, stanou se terčem útoků hackerů.
Francouzská automobilka Renault oznámila, že pozastavuje veškerou činnost v Rusku. S okamžitou platností zastavila výrobu ve své moskevské továrně a zvažuje další postup ohledně automobilky AvtoVAZ, kterou kontroluje. Automobilka uvedla, že kvůli pozastavení činnosti v Rusku přehodnocuje svůj finanční výhled na letošní rok. Podle AFP přišlo oznámení poté, co ukrajinští představitelé opakovaně vyzývali k bojkotu značek, které navzdory ruské invazi na Ukrajinu v Rusku dál operují.
Jedním z mála zábavných důsledků války na Ukrajině je hon na jachty ruských miliardářů. Tyto obří plující paláce jsou zabavovány po celé Evropě. Ruští boháči mohou jen se slzami v očích sledovat, jak jsou jim jejich oblíbené hračky obstavovány, jelikož jejich prezident se rozhodl pro nevyprovokovanou agresivní válku. Nazývat tyto muže oligarchy, jak je v médiích běžné, je však lehce zavádějící. Oligarcha je člen oligarchie čili „vlády hrstky“. Jenže dnešní ruští oligarchové ničemu nevládnou. V 90. letech byl jejich vliv nepochybný.
Megajachtě Šeherezáda, kotvící v italském městě Carrara, bylo ve středu ráno zabráněno opustit marinu. Přibývají důkazy, že obří jachta patří ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Pokud se to prokáže, bude jachta pravděpodobně zabavena v rámci sankcí proti Rusku. Britský list The Sun uvedl, že se lodí zabývají italské úřady, a ukázal fotografie přepychového interiéru jachty. Ruská investigativní novinářka Maria Pevčiková napsla, že Šeherezáda patří Putinovi, s odkazem na výpověď jednoho z členů posádky lodi.
Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a osoby v souvislosti s válkou na Ukrajině. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun. FAÚ účty zmrazil a podal trestní oznámení. Případy nyní řeší policie, uvedlo bez bližších podrobností ministerstvo financí na twitteru. Unijní země se za více než tři týdny od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které dopadají na ruskou ekonomiku.
Firmy z EU zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400.000 eur (9,8 milionu Kč). Oznámila to Evropská komise (EK). Za tímto účelem uvolnila pravidla poskytování státní pomoci, která by to jinak neumožňovala. Unie zavedla proti Rusku sérii sankcí a na další se chystá. Je to postih v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Firmy z odvětví zemědělství, rybolovu či akvakultury budou moci dostat až 35.000 eur, zatímco firmy, které nejsou schopny dostat se k úvěrům, mohou využít státních garancí a subvencovaných půjček.
V důsledku protiruských sankcí bylo ruským leteckým společnostem v zahraničí zabaveno téměř 80 letadel. Řekl to ruský ministr dopravy Vitalij Saveljev. Západní leasingové společnosti kvůli sankcím vypovídají ruským aerolinkám smlouvy a žádají vrácení letadel. Saveljev též uvedl, že ruské aerolinky S7 do provozu vrátí stroje domácí výroby Iljušin Il-86 a Il-96, napsala agentura RIA Novosti. „Měli jsme v zemi 1367 letadel (před sankcemi). Přišli jsme o 78,“ řekl podle agentury Interfax ministr.
EU začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku. Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán co nejrychlejšího odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.
Zatímco Austrálie, Británie, Kanada a Spojené státy nákup ruské ropy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu zakázaly, v Evropské unii není na tuto problematiku jasný názor. Členské země chtějí návrhy na takový zákaz projednat v nejbližších dnech a už jen představa, že návrh schválí, přispívá k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích. Před unáhlenými zákazy ale v EU varuje například Německo nebo Nizozemsko.
Ukrajinská armáda tvrdí, že ruská společnost, která vyrábí a opravuje tanky, pozastavila práci. Okupační vojska přitom podle ní nutně potřebují obnovit poškozenou vojenskou techniku. Agentura Unian píše, že firmu Uralvagonzavod, která je podle ní jediným ruským výrobcem tanků, postihly sankce EU, Británie a Japonska. Unie už dříve zakázala společnostem z EU obchodovat s ruskými firmami, mezi něž patří i Uralvagonzavod, píše Unian, podle níž na tuto společnost uvalily sankce i Británie a Japonsko.
Vladimir Putin všemi těmi dramatickými projevy přiznává, že ekonomická izolace, kterou použil Západ, je skutečně silnou zbraní, na niž Rusko moc nemůže odpovědět. Mohlo by udělat jedinou věc, která by některé země v čele s Německem v Evropě skutečně bolela. Odstřihnout Evropu od dodávek plynu. To ale Moskva neudělala a ani se k tomu nechystá. Do Evropy naopak nyní proudí víc ruského plynu než před invazí na Ukrajinu. Strach, že Putin zavře plynové kohoutky, byl lichý. Platby za proudící plyn a ropu jsou v této chvíli fakticky jediné v dolarech a eurech, k nimž se Rusko dostává.
Čím dál víc se začíná mluvit o tom, jak se Rusko bude snažit obchodní blokádu obejít přes třetí země, které na něj sankce zatím neuvalily. Izrael, arabské země, jihovýchodní Asii. Lavírovat se dá do chvíle, než vás někdo s jasným zájmem a velkou silou donutí se rozhodnout. Do této pozice se teď dostala Čína. Od ruského útoku na Ukrajinu před téměř měsícem lavírovala a manévrovala. Jestli se někomu Putinův atak opravdu nehodil do jeho plánů, byl to Peking.
Rusko zavádí sankce proti americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi, šéfovi diplomacie USA Antonymu Blinkenovi, ministrovi obrany Lloydovi Austinovi a dalším představitelům současné americké administrativy. Na svých internetových stránkách o tom informuje ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého jde o reakci na to, že Spojené státy zakázaly vstup na své území nejvyšším představitelům Ruské federace.
Ve Spojených státech se připravují další sankce proti Rusku v rámci izolování ruského hospodářství od ekonomiky světové. Skupina amerických senátorů předložila návrh zákona o uvalení sankcí na všechny, kdo obchodují s ruským zlatem a tím pomáhají Rusku kompenzovat pád rublu a obchodování se světem. Tento krok by tak podle navrhovatelů mohl odradit například i banky Číny nebo Indie.
Válka na Ukrajině a na Rusko uvalené západní sankce vyvolaly další vlnu zdražování a ještě více prohloubily rozjetou energetickou krizi. Unijní lídři vymýšlejí, jak finanční ztráty zalepit a žádným tabu už není ani další masivní společné zadlužení. Stejně jako u historicky prvních vydaných evropských dluhopisů v reakci na ekonomický otřes po covidu tlačí tuto myšlenku hlavně Francouzi.
Do výčtu sociálních sítí, které Rusko blokuje, přibyl Instagram. Ten je zde extrémně oblíbený, skrz tuto platformu si vydělávají influenceři, ale pomáhá v reklamě i maloobchodním firmám. Podle některých mediálních analytiků zákaz Instagramu finančně ovlivní přes milion ruských uživatelů. Platforma byla v zemi neobyčejně populární, využívalo ji 80 milionů lidí. V pátek oznámila ruská vláda další zásah na poli sociálních sítí: zákaz Instagramu na celém území RF a to s platností od pondělí 14. března.
Rusko v sobotu varovalo Evropskou unii před růstem cen energií způsobeným západními sankcemi uvalenými za ruskou invazi na Ukrajinu. Je připraveno na konfrontaci s evropským blokem v energetickém sektoru, pokud to bude nutné, uvedla agentura Interfax s odkazem na představitele ruského ministerstva zahraničí. Rusko v pondělí večer poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
Západní protiruské sankce mohou mít za následek pád Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Řekl to šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který zároveň žádá zrušení sankcí uplatňovaných vůči ruské kosmické korporaci. Jeho výzva je adresovaná partnerským agenturám v USA, Kanadě a Evropě – NASA, CSA a ESA. Rogozin řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen. Ovlivní to podle něj i ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze.
Většina západních zemí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Rusko v odvetě uzavřelo své nebe pro letadla z 36 zemí. Ruští turisté však našli možnost, jak se dostat do letovisek a měst v západní Evropě. Využívají k tomu Srbsko, které tradičně s Ruskem udržuje silné vazby a jehož letadla mohou do Ruska stále létat, upozornila agentura Bloomberg. Kapacita míst mezi Srbskem a Ruskem v prvním týdnu tohoto měsíce stoupla ve srovnání s obdobím před invazí přibližně o 50 procent.
Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank v pátek večer překvapila oznámením, že se stahuje z Ruska. Banka čelila kritice z řad investorů a politiků kvůli tomu, že navzdory invazi Moskvy na Ukrajinu zůstává v Rusku. Hájila se tím, že případný odchod by odporoval jejím hodnotám a tvrdila, že v Rusku musí nadále poskytovat podporu nadnárodním firmám, které v zemi podnikají. Večer však nečekaně změnila názor, uvedla agentura Reuters.
Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank čelí kritice z řad investorů a politiků kvůli tomu, že navzdory invazi Moskvy na Ukrajinu zůstává v Rusku. Banka se hájí tím, že případný odchod by odporoval jejím hodnotám. Tvrdí, že v Rusku musí nadále poskytovat podporu nadnárodním firmám, které v zemi podnikají. Ve čtvrtek ukončení aktivit v Rusku ohlásily první velké americké banky, Goldman Sachs a JPMorgan Chase. Zvýšilo to tlak na konkurenty, aby učinili stejný krok, napsal Reuters.
