Evropská komise chce podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové zastavit přístup ruských bank na evropské trhy. „Sankce jsou navrženy tak, aby těžce omezily schopnost Ruska vést válku,“ uvedla von der Leyenová. O jejich podobě budou večer debatovat prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella půjde o nejtvrdší sankce, jaké kdy EU přijala.
Západ se rozhodl potrestat Vladimira Putina za vpád na Ukrajinu sankcemi. Dohodl se na nich poměrně rychle. Demonstruje na nich jednotu. Zásadní problém je, že ty sankce nebudou fungovat. Nezaberou, protože jsou slabé. Vladimir Putin se jim směje. Přes mluvící hlavy ze svého okolí vysílá signály, že ho to nepřekvapuje. Že je to přesně to, co očekával. Že je na to připraven. Můžou to být prázdná slova. Nikdo moc neví, co Putin čekal a na co je připraven. V každém případě pokračuje v demonstraci síly.
Čína nesouhlasí se sankcemi, jež některé země uvalily na Rusko kvůli uznání dvou proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Sankce nejsou nejlepší způsob, jak řešit problémy, prohlásila dnes podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing na dotaz novinářů, zda se Peking k západním sankcím připojí. Čína zároveň obvinila Spojené státy, že svými dodávkami obranných zbraní Ukrajině a svými prohlášeními ke krizi vyvolávají strach a paniku.
V posledních hodinách přibývá západních státníků tvrdících, že ruský prezident Vladimir Putin už se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ujišťují, že stále věří v diplomatické řešení. Pro případ, že by se Moskva rozhodla k jakémukoli agresivnímu kroku, ale už Západ hrozí velmi tvrdými sankcemi. Vypadá to navíc, že po prvotním lavírování začínají být západní země soudržné. Už i Německo je soudě podle prohlášení premiéra Scholze a jeho ministryně zahraničí na tvrdé sankce připraveno.
Ukrajinský parlament schválil uvalení sankcí na 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti dvou separatistických regionů na východě země a vyslání ruských vojáků do regionu. Oznámila to ve středu agentura Reuters, podle níž postihy zahrnují mimo jiné zákaz vstupu na Ukrajinu, odepření přístupu ke kapitálu či nemovitostem. Kyjev navíc od středy začal povolávat vojenské zálohy ve věku 18 až 60 let. Postihy má na ruské činitele uvalit Rada národní bezpečnosti a obrany (SNBO)
Pokud Rusko napadne ukrajinské vnitrozemí, mohou na něj být ze strany Západu uvaleny další sada sankcí. Spojené státy by podle informací agentury Reuters mohlo například výrazně omezit export technologické zboží, od komerční elektroniky, přes počítače či polovodiče a letecké součástky. U Evropy je situace složitější, Itálie už mimo jiné uvedla,, že by se sankce určitě neměly týkat energetiky. Americký prezident Joe Biden v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin porušuje suverenitu Ukrajiny a všechny důkazy nasvědčují tomu, že na ni chce provést plnou invazi, řekl v úterý britský premiér Boris Johnson při oznamování sankcí proti ruským bankám a podnikatelům, kteří jsou podle Londýna blízcí Kremlu. Premiér v projevu v Dolní sněmovně uvedl, že jim Londýn zmrazí aktiva v Británii a zakáže jim vstup do země. Pokud bude Rusko v „dobývání“ Ukrajiny pokračovat, Británie podle Johnsona sankce ještě přitvrdí.
Rusko provedlo invazi na Ukrajinu a zaplatí za to vysokou cenu. Mimo jiné ve formě sankcí, které budou mnohem tvrdší, než ty dosavadní. Tak se dá ve stručnosti shrnout večerní projev amerického prezidenta Joe Bidena, který v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy. Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských „elit“.
Evropská unie pracuje na návrhu sankcí proti Rusku po uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny Moskvou. Prohlásil to v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož by zástupci zemí EU mohli o sankcích rozhodnout již odpoledne. O možných postizích budou už dopoledne hovořit velvyslanci členských zemí, kteří však zatím podle diplomatického zdroje nemají na stole konkrétní návrh.
Kanadská vláda se pod vedením premiéra Justina Trudeaua vrhla na demonstranty způsobem, za jaký by se nemusel stydět ani stát s autoritářským zřízením. Kvůli dlouhotrvajícím protestům Konvoje svobody byl totiž aktivován nouzový zákon, pomocí kterého může stát zmrazit bankovní účty demonstrantům. Kromě toho však může stát zmrazit peněžní dary přes crowdfundingové platformy nebo sleduje peněžní transakce, jako například u kryptoměn nebo jiných digitálních aktiv.
Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí prohlásil, že balíček sankcí, který Evropská unie připravila pro případ, že Rusko napadne Ukrajinu, zahrnuje opatření zaměřená na plynovod Nord Stream 2, spojující Rusko s Německem. „Certifikace (plynovodu) by pak byla (v případě napadení Ruska) zastavena. O tom není pochyb. To tedy znamená, že Nord Stream 2 je součástí sankcí,“ řekl Nehammer na tiskové konferenci. Plynovod byl již vybudován, ale ještě není v provozu.
I po anexi Krymu pokračovaly německé firmy a to se souhlasem spolkových úřadů v exportu výrobků tzv. dvojího užití, tedy potenciálně využitelné pro civilní i zbrojařský sektor do Ruska. Podle nedělníku Welt am Sonntag se tak dělo ve velkém a navzdory sankcím vyhlášených Evropskou unií. Německý nedělník to tvrdí na základě do této doby nezveřejněného seznamu Spolkového ministerstva hospodářství, který má k dispozici.
Silná armáda je zásadní především proto, aby nikdy nemusela být použita. Ale protivník musí počítat s tím, že použita bude. Obávat se toho a přizpůsobit tomu své chování. To je ve zkratce definice síly. Když tu armádu někdo má, ale tvrdí, že ji rozhodně nepoužije. Nikoho tou silou neodstraší. Rusko se k tlaku a novým požadavkům na chování Severoatlantické aliance nevybralo náhodou dobu, kdy je Západ zranitelný. Pandemie koronaviru oslabila a vnitřně rozložila západní demokracie víc než autoritářské režimy typu Ruska a Číny.
Administrativa amerického prezidenta Joa Bidena dokončuje přípravu ekonomických sankcí proti Rusku, pokud zaútočí na Ukrajinu. Mají zasáhnout velké ruské banky, státní společnosti a klíčový import. Sankce se naopak nemají vztahovat na export ropy a zemního plynu, ani nemá dojít na odpojení Ruska od platebního systému SWIFT. Uvádí to agentura Unian s odvoláním na informace listu The Wall Street Journal. Plánované akce proti Rusku nemají v posledních desetiletích obdoby. P
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že rozmisťování ruských jednotek u hranic s Ukrajinou je nepřijatelné a že pokud se situace na východě Ukrajiny vyhrotí, budou Spojené státy a jejich spojenci s velkou rozhodností reagovat. Informoval o tom Bílý dům. Podle Putina by ale další západní sankce vůči Rusku byly „kolosální chybou“, která by mohla vést k úplnému zhroucení vzájemných vztahů, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.
Státy Evropské unie se jednomyslně shodují, že Rusko zaplatí vysokou cenu v podobě ekonomických sankcí za případné napadení Ukrajiny. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to v pondělí řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Sankce chce EU sladit s USA a Británií. Zástupci vlád v pondělí debatovali o tom, jakými hrozbami odradit Rusko od dalšího vpádu na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva shromáždila vojáky a těžkou techniku.
Spojené státy, Evropská unie, Británie a Kanada oznámily nové sankce vůči Bělorusku. Režim tamního vůdce Alexandra Lukašenka viní z opakovaného porušování lidských práv a organizování migrace do EU, píše agentura AFP. „Opět vyzýváme Lukašenkův režim, aby okamžitě a úplně zastavil organizaci nelegální migrace přes své hranice s EU,“ zdůraznily země ve společném prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti ruským společnostem a ruským představitelům. Ruská odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil "ochranou národních zájmů".
Nový protisankční zákon z dílny Pekingu vyvolává silné obavy u mnoha evropských společností. Především německé firmy v klíčovém automobilovém a strojírenském průmyslu varují před eskalací obchodního konfliktu a doufají v „brzkou normalizaci vztahů“, informuje Die Welt. Čínská vláda přišla s odvetným zákonem poté, co na ni Západ uvalil sankce za porušování lidských práv, chce se jím bránit „západním diskriminačním opatřením“.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před překročením „nepřekročitelných mezí“ ve vztazích s Ruskem. „Kudy tyto meze povedou, budeme určovat sami v každém konkrétním případu,“ řekl. Rusko nechce spálit mosty, ale na zahraniční provokace odpoví tvrdě a rychle, zdůraznil Putin. Putin ve svém projevu kritizoval Západ za „nezákonné“ sankce a za přípravu státních převratů v ruském okolí. Puč a vražda hlavy státu se podle Putina chystala i v Bělorusku, které je nejbližším spojencem Moskvy.
Moskva je připravena přerušit vztahy s Evropskou unií, pokud sedmadvacítka uvalí na Rusko sankce. Řekl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru, jehož část je umístěna na webových stránkách ruské diplomacie. Vztahy mezi Ruskem a EU zhoršilo dění kolem opozičního předáka Alexeje Navalného a některé unijní země volají po uvalení postihů na spolupracovníky ruského prezidenta kvůli uvěznění kritika Kremlu.
Ruské plavidlo Fortuna v neděli večer v dánských vodách zahájilo práce spojené s dokončováním plynovodu Nord Stream 2, jenž má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Podle agentury AFP to oznámila společnost Nord Stream 2 patřící pod ruského plynárenského giganta Gazprom. Zmíněná loď je od minulého týdne terčem amerických sankcí.
Regulace zahraničních potravin pod rouškou potravinové soběstačnosti schválená sněmovnou stále nadzvedává ze židle odborníky a také politiky. Návrh totiž nyní míří do Senátu, kde je už teď podroben tvrdé kritice. Podobně o snaze poslanců SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM hovoří i čeští potravináři nebo vinaři, kteří se obávají o svou budoucnost. Zároveň se také rozjíždějí kroky k uvalení sankcí na Českou republiku za to, že chce zamezit volnému obchodu.
Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil „velkou odvetnou akcí“ v případě, že by Teherán kvůli zabití íránského generála Kásema Solejmáního zaútočil na americké cíle.
Spojené státy ruší sankce uvalené před týdnem na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie.
Americký prezident Donald Trump pověřil ministerstvo financí USA, aby podstatně rozšířilo sankce uvalené na Írán. Šéf Bílého domu to bez dalších podrobností napsal na twitteru. Podle serveru Politico rozhodnutí souvisí s nedávným útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii, který Spojené státy připisují Íránu. Později Trump novinářům řekl, že bližší detaily o sankcích zveřejní do 48 hodin.
Muhammad Hadží Ábid jezdí svým taxi damašskými ulicemi 12 hodin denně, ale stěží uživí pětičlennou rodinu. Lépe se mu žilo v době vrcholící občanské války, i když povstalci pravidelně ostřelovali město z jeho okolí. Na Syřany dopadají sankce, jež administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zpřísnila proti Sýrii a jež loni Washington obnovil také proti syrskému spojenci – Íránu, píše agentura AP.
Spojené státy rozhodnutím postihnout sankcemi íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího trvale uzavřely cestu diplomacie.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek na bruselském summitu jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska Preben Aamann.
Prezident Miloš Zeman jako již tradičně promluvil na Žofínském fóru o národních zájmech České republiky. Při této příležitosti bránil společnost Huawei, která by se podle něj měla podílet na digitalizaci ČR. Vyzýval rovněž ke zrušení sankcí proti Rusku, sankce totiž považuje za nefunkční. Podpořil taktéž myšlenku reformy Evropské unii a možné omezení pravomocí Evropské komise.
