Prezident USA Joe Biden může zcela zakázat dovoz ropy z Ruska, nezávisle na svých spojencích v Evropě. Informuje o tom s odvoláním na dva zdroje agentura Reuters. Lídři Spojených států, Německa, Francie a Británie jsou společně odhodláni dál stupňovat opatření namířená proti Moskvě za pokračování ruské invaze na Ukrajině. Podle prohlášení Berlína se také čtveřice shodla, že ochrana civilistů na Ukrajině musí být prvořadým úkolem a že trvá na požadavku stažení ruských vojáků.

Embargo na ruskou ropu a plyn odmítlo Německo. Podle kancléře Olafa Scholze je ropa z Ruska příliš nezbytná pro běžný život občanů. „V současné době nelze dodávky energie pro výrobu tepla, mobilitu, zásobování elektřinou a průmysl v Evropě zajistit jiným způsobem. Má proto zásadní význam pro poskytování veřejných služeb a každodenní život našich občanů,“ uvedl Scholz.

Nyní se ale zdá, že by k tomuto kroku mohly Spojené státy přistoupit nehledě na postoj Německa a jiných států. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová v neděli uvedla, že její sněmovna „zkoumá“ legislativu, která by zakázala dovoz ruské ropy, a že Kongres hodlá tento týden schválit pomoc Ukrajině ve výši 10 miliard dolarů v reakci na vojenskou invazi Moskvy na území sousedního státu.

Tématy on-line schůzky zástupců čtyř států, která podle Bílého domu trvala asi 80 minut, bylo kromě postupu proti Moskvě a samotné situace na Ukrajině také pokračování obranné i humanitární pomoci Ukrajincům. Státníci probírali také předchozí kontakty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

„Lídři potvrdili své odhodlání nadále Rusku zvyšovat ceny jeho nevyprovokované a neoprávněné invaze na Ukrajinu,“ uvedla kancelář prezidenta Bidena. Žádné podrobnosti ohledně možných dalších sankcí mířících proti Rusku ovšem nesdělila. V zahraničních médiích se mezitím skloňuje rozšiřování postihů proti ruským bankám nebo právě omezování nákupů plynu a ropy z Ruska.

Podle tiskového mluvčího německého kancléře Steffena Hebestreita chce čtveřice státníků rozšířit humanitární pomoc Ukrajině, trvá na zastavení ruské invaze a zároveň je ochotna hledat diplomatické řešení. „Panovala shoda, že ochrana civilistů musí mít nejvyšší prioritu a že trvá požadavek, aby Rusko okamžitě zastavilo útok na Ukrajinu, který je v rozporu s mezinárodním právem, a aby stáhlo své vojáky,“ uvedl kancléřův mluvčí.

Lidské utrpení na Ukrajině není podle Scholze, Bidena, Macrona a Johnsona ničím a nikým ospravedlnitelné. Čtveřice proto jednala o další humanitární pomoci Ukrajině.