I přes současnou krizi na Ukrajině, která se silně dotýká celé Evropy, si europoslanci našli čas na hlasování o potrestání Polska a Maďarska za údajné porušování unijních hodnot. Odsouhlasenou rezolucí tak vyzvali k tomu, aby byly na oba státy uvaleny ekonomické sankce a bylo jim ztíženo čerpání evropských peněz. Rezoluce je především u Polska v aktuální situaci silně nevhodná, Poláci čelí obrovské humanitární krizi a projevují s ukrajinskými uprchlíky velkou solidaritu, říká pro Echo24 lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Podle něj se ale Evropská komise nyní rezolucí stejně odmítne zabývat. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) pak uvedl, že se za revoluci přímo stydí.

Europoslanci komisi znovu vyzvali, aby v případě Polska a Maďarska „neodkladně aktivovala mechanismus, jehož cílem je chránit rozpočet EU před zneužíváním ze strany vlád, které porušují její hodnoty“. Poslanci se na tom shodli v usnesení, které reagovalo na únorové rozhodnutí Soudního dvora EU ve sporu o navázání čerpání prostředků z evropských fondů na dodržování zásad právního státu. Návrh podpořilo 478 poslanců, 155 bylo proti a 29 se zdrželo.

„Byl jsem pro to, aby se v tuto chvíli rezoluce vůbec neprobírala vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci s Ukrajinou. Myslím si, že to v tuto chvíli opravdu není to nejdůležitější, co by měl parlament řešit. Přijde mi to navíc i silně nevhodné vzhledem k tomu, jakým způsobem Polsko Ukrajině pomáhá. Ať už materiálně, ekonomicky, vojensky nebo pomocí s přijímáním prchajících lidí,“ sdělil redakci Echo24 lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský s tím, že je nutné si uvědomit, že Polsko čelí největší humanitární krizi od druhé světové války.

„Europoslanci ze západní a severní Evropy tu krizi zkrátka nepociťují jako my. Z vyjadřování mnoha z nich lze vyčíst, že vůbec nechápou, co se na Ukrajině děje. Pro ně končí hranice Evropy a Berlína, to říkám zcela otevřeně. pro řadu mých kolegů z parlamentu je to celé o tom, že uspořádáme happening, všichni tam řekneme, jak šílená ta situace je, ale reálně neuděláme vůbec nic.Vidíte to na Němcích, kteří dnes blokují dodání stíhaček, nebo na Francouzích, kteří hrají dvojí hru. Staví se na stranu Ukrajiny a dodávají tam nějaké zbraně, a na druhou stranu se nebrání čilému obchodování s Putinem,“ tvrdí Zdechovský.

Podle něj se ale komise rezolucí nyní spíše nebude chtít zabývat. „Má plnou hlavu zcela jiných věcí, toto téma je velmi neaktuální. Když jsem mluvil s některými komisaři, sami říkali, že nemají důvod nyní tlačit na Polsko, nikdo na to ani nemá kapacity. Polská diplomacie je dnes zahlcena Ukrajinou a nebude řešit další věci,“ dodal europoslanec.

Také podle Vondry je rezoluce nesmyslná. „Nikdo v EU teď nedělá pro Ukrajinu tolik jako Poláci. To, že to vůbec bylo předloženo k hlasování, je trapný příklad toho, jak je europarlament mimo mísu. Stydím se za to,“ vyjádřil se pro Echo24.

Poláci od začátku ruské invaze přijali už 1,43 milionu uprchlíků, jen ve středu dorazilo zhruba 118 000 lidí. Vláda ujistila, že i nadále bude ze země zasažené konfliktem přijímat lidi bez ohledu na jejich původ nebo náboženství.

Unijní instituce obviňují Polsko a Maďarsko z porušování nezávislosti justice, plurality médií či akademických svobod. Členské země se loni dohodly s europarlamentem na nařízení o rozpočtové podmíněnosti. Komise ho zatím neuplatnila. Vlády v Budapešti a Varšavě se poté obrátily na Soudní dvůr EU, ten ale jejich žalobu zamítl.