Německý kancléř Olaf Scholz odmítl navrhované evropské embargo na dovoz ruské ropy. Tvrdí, že se Německo raději zaměří na „udržitelný“ tlak na Moskvu, který by Němce příliš nezatížil, uvádí server Financial Times. Britský premiér Boris Johnson zatím slíbil Ukrajině další finanční podporu, kanadský premiér Justin Trudeau zase oznámil další protiruské sankce.

„Všechny naše kroky jsou navrženy tak, aby Rusko tvrdě zasáhly a byly dlouhodobě udržitelné,“ uvedl Scholz v pondělním prohlášení. „V současné době nelze dodávky energie pro výrobu tepla, mobilitu, zásobování elektřinou a průmysl v Evropě zajistit jiným způsobem. Má proto zásadní význam pro poskytování veřejných služeb a každodenní život našich občanů,“ uvedl Scholz.

Ruská energetika byla dosud ze sankcí vyňata, ale USA se svými evropskými spojenci zkoumají možnost uvalení embarga na ruskou ropu.

Německo, největší evropská ekonomika, je na Rusku závislé, protože dováží více než 55 % plynu, 50 % uhlí a 35 % ropy.

„Německá vláda již několik měsíců usilovně spolupracuje se svými partnery v rámci EU i mimo ni na vývoji alternativ k ruské energii. To však nelze udělat ze dne na den,“ řekl Scholz. „Proto je z naší strany vědomým rozhodnutím pokračovat v aktivitách obchodních podniků v oblasti energetických dodávek s Ruskem.“

Německo v posledních dnech změnilo svůj zdrženlivý postoj ve věci dodávek zbraní a začalo ukrajinské armádě posílat těžké zbraně. DPA uvádí, že ministerstvo obrany už několik dnů zjišťuje, zda a jaké další zbraně by mohly z Německa putovat na Ukrajinu. Vláda kancléře Olafa Scholze rozhodla, že Ukrajině dodá 1000 protitankových zbraní a 500 raket země-vzduch typu Stinger. Zdroje z německé vlády minulou středu uvedly, že Německo zásilku ukrajinské straně předalo.

Vojenskou pomoc poskytují i další členské země NATO. Boris Johnson oznámil, že jeho vláda poskytne dalších 175 milionů liber (5,4 miliardy Kč) na pomoc Ukrajině kvůli sílící humanitární krizi. Johnson řekl, že 100 milionů liber z nově ohlášené podpory Británie poskytne přímo ukrajinské vládě. Dodatečných 175 milionů liber pomoci podle Johnsona celkový objem poskytnuté britské pomoci Ukrajině zvýší na přibližně 400 milionů liber.

Johnson také uvedl, že se Evropa nemůže přes noc zbavit závislosti na ropě a plynu, ale doplnil, že by se evropské země měly rychle spojit a poohlédnout se po zásobách ropy a plynu, které nejsou z Ruska. Podobně se vyjádřil také nizozemský premiér Rutte, který řekl, že snížení závislosti na ruském plynu a ropě bude nějaký čas trvat.

Trudeau zase oznámil, že Kanada kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavede sankce proti dalším deseti jednotlivcům, kteří mají blízko k ruskému vedení a mají podíl na invazi. Terčem těchto sankcí jsou podle kanadského premiéra mimo jiné bývalí a současní ruští vládní úředníci, oligarchové a podporovatelé ruského vedení. „Jména těchto osob pocházejí ze seznamu, který sestavil vězněný opoziční lídr Alexej Navalnyj,“ uvedl Trudeau.

Kanadský premiér se před jednání s Johnsonem a Ruttem setkal s britskou panovnicí Alžbětou II. V této souvislosti poznamenal, že se královna velmi zajímala o aktuální dění a měla jako vždy bystré postřehy.

V úterý se Johnson setká s premiéry zemí Visegrádské skupiny včetně předsedy české vlády Petra Fialy.