Evropská unie začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku. Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán co nejrychlejšího odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.

Evropské země se kvůli válce způsobené ruskou agresí potýkají s novým růstem cen energií, který chce řada z nich řešit společnými kroky. Evropská komise proto ve středu představí plán, jak růst těchto cen omezit. Podle informací zveřejněných v úterý listem Financial Times hodlá Brusel vsadit především na společné nákupy plynu. S podobným krokem počítala již podzimní strategie komise, která byla reakcí na první růst cen způsobený nedostatkem zásob a postpandemickým oživením ekonomiky.

Zejména jihoevropské země či Francie přitom prosazují stanovení maximálních cen plynu a jejich oddělení od cen elektřiny, na něž jsou na jednotném unijním trhu navázány. Německo, Nizozemsko či skandinávské státy to však s odkazem na podle nich bezproblémové fungování trhu odmítají.

„Zdá se mi, že ty přístupy jsou různé, je možné snižovat daně, což je alespoň zatím lepší přístup z pohledu České republiky, než přímo zastropovat ceny,“ řekl dnes novinářům český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek po bruselském jednání s kolegy z ostatních členských zemí.

Ministři debatovali o navrhovaných závěrech summitu, jejichž text má ČTK k dispozici. Lídři podle nich pověří státy, aby co nejdříve začaly plnit plynové zásobníky a koordinovat zajištění dostatečných zásob pro celou EU. Vedle přípravy společných nákupů plynu by také unie podle šéfů států měla dokončit vzájemné propojení infrastruktury, což by dále snížilo závislost na ruském plynu.

Lídři se patrně stejně jako na nedávném neformálním summitu ve Versailles neshodnou na časovém horizontu, do kterého by se EU měla zcela zbavit závislosti na ruských energetických surovinách. Podle navrhovaného textu toho chtějí docílit „nejdříve, jak to bude možné“. Měli by proto pověřit komisi, aby do konce května připravila analýzu, jak toho dosáhnout. Unijní exekutiva už na versailleském summitu navrhla ukončit odběr ruského plynu do roku 2027, pro některé země více spoléhající na ruské dodávky však byl tento termín příliš krátký.

Podle Beka se nedá čekat, že by se lídři na summitu shodli na okamžitém embargu na dovoz ruské ropy, které by v rámci pátého balíku sankcí rády prosadily pobaltské země, Polsko, ale i ČR. Některé státy jako Německo nebo Maďarsko se však z ekonomických důvodů nechtějí od ruské ropy ani plynu odstřihnout, ačkoli evropské platby za tyto zdroje poskytují klíčový balík financí pro ruskou válečnou kampaň.

„Shoda zatím na tom balíčku není, bude se vyjednávat o rozšíření toho seznamu bank, které by sankce postihly,“ řekl český ministr s odkazem na dřívější vyřazení sedmi ruských bank z platebního systému SWIFT. Zastánci energetického embarga včetně ČR podle něj tlačí na nepřesvědčené země, k čemuž by mohlo pomoci i veřejné mínění nakloněné například v Německu ukončení dovozu ruských energií. Bek však soudí, že případná shoda celé EU je spíše věcí budoucích jednání, nikoli nadcházejícího summitu.