Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se v roce 2027 mohla dostat do problémů, pokud nedojde ke změně na příjmové i výdajové straně a dále bude pokračovat růst výdajů na straně zdravotních služeb. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl její ředitel Zdeněk Kabátek.
Do debaty o budoucí podobě zdravotnictví se zapojily organizace zastupující pacienty. V příštích deseti letech by chtěly reálnější konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami, definovaný standard a z toho plynoucí možnost využívat nadstandardní péči i otevřenost dat o kvalitě péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních.
Lidé u některých zdravotních pojišťoven nebudou muset dokládat například to, že jsou nově zapsaní na úřadu práce, že budou studovat na vysoké škole či že začali pobírat starobní důchod. Pojišťovna si tyto informace sama zjistí u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Umožní jí to projekt, který zavedla Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP), která má asi 700 000 pojištěnců, řekl ekonomický ředitel VoZP Pavel Kolář. Řešení podle Koláře převzaly i pojišťovny RBP a ČPZP.
Dlouho neřešený problém dostal v Česku poměrně silný impulz kvůli lékařským protestům v minulém roce. Ty z počátku vypukly kvůli nevoli mladých lékařů trávit nekonečné přesčasy v nemocnicích. Neschopnost systému fungovat jiným způsobem tak opět vrhla světlo na základní problém: zdravotníků není nedostatek, příliš štědrá síť nemocniční péče ale zkrátka nejde v běžných podmínkách pokrýt.
Pojišťovny vyplatily za povodně, které zasáhly ČR v polovině září, přes dvě miliardy korun. Klienti jim nahlásili 66 300 pojistných událostí za 14,9 miliardy korun. Odhad pojištěných škod zvýšily na 17,9 miliardy korun, sdělila Česká asociace pojišťoven. Úřady práce zatím vyplatily přes 330 milionů korun v rámci mimořádné okamžité pomoci. Generali Česká pojišťovna má nahlášeno k dnešnímu dni 29 784 pojistných událostí za 4,5 miliardy korun
Kdo spáchá byť jen přestupek a způsobí si u něj zdravotní újmu, uhradí si lékařskou péči. Taková byla teze návrhu, který ministerstvo zdravotnictví pod vedením Vlastimila Válka (TOP 09) prosazovalo v rámci novely o veřejném zdravotním pojištění. Po tvrdé kritice od řady institucí se však resort rozhodl ustoupit a návrh z verze pro jednání vlády vypadl. Ministerstvo se námitky ani nepokoušelo vyvracet.
Se začátkem nového školního roku se objevují i praktické otázky studentů, jako je například zdravotní pojištění. Většina studentů si neplatí zdravotní pojištění, jelikož jsou navázáni na sociální podporu a platí to za ně stát. Pojistku si musí platit hlavně ti studenti, kteří dovršili 26 let, vydělávají více než 10 tisíc korun měsíčně nebo přerušili studium. Školy většinou ohlašují své studenty na pojišťovny, ale vždy je lepší si tuto informaci ověřit.
Po pátečním celosvětovém výpadku IT systémů, který byl bezpochyby nejhorší, jaký svět zažil, se začínají objevovat otázky, kdo zaplatí účet za škody, které během něj vznikly. Postiženo bylo velké množství odvětví, od leteckých společností po finanční služby, napsal server Sky News. Poněkud překvapivě klesly akcie společnosti CrowdStrike, která je v centru výpadku, pouze o 11 procent, zatímco během předobchodní fáze se propadly dvakrát tolik.
Zatímco na skutečný důvod původního protestu mladých lékařů už se prakticky zapomnělo, „Fialovo“ memorandum mezi vládou, lékařskými odbory a profesní komorou stále straší český zdravotnický rozpočet. Vyostřená debata o neefektivitě českého zdravotnictví se tak opět dostala do bodu, kdy mu má „pomoci“ nalití desítek miliard navíc – ty však nemají mířit ke zefektivnění systému, ale jako nástroj, který má nařídit vyšší platy a mzdy napříč nemocnicemi od státních po soukromé.
Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.
Nemyslíš, zaplatíš pojišťovně. Tak by se dala shrnout novinka, kterou se pokouší prosadit ministerstvo zdravotnictví. Myšlenka je jednoduchá, kdo si při páchání trestného činu či pouhého přestupku způsobí zranění a tím i výdaje zdravotnickému systému, zaplatí si nakonec péči z vlastní kapsy. Modelově se to tak může týkat třeba bouraček, úrazů na kole či opileckých rvaček. A také značně vysokých dlužných částek.
Po dvou letech konečně reálně vzrostla hrubá měsíční mzda. To je dobrá zpráva od Českého statistického úřadu. Za zmíněné poslední dva roky se totiž reálné mzdy snížily o skoro dvanáct procent a životní úroveň v Česku se tím razantně propadla, dokonce nejprudším tempem mezi zeměmi OECD. Inflace teď velmi klesla, proto ji mzdy konečně předehnaly. Nesmí se ovšem zapomínat na to, že domácnosti si od letošního roku po vládním zásahu v podobě konsolidačního balíčku o dost pohoršily. Všem se totiž zvedly daně a vzrostly životní náklady.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), potažmo jeho resort, ještě v minulém roce odmítali možnost trestat pojištěnce za nedodržování prevence či nezdravé chování. Nyní už ministr Válek mluví o diskuzi nad zavedením vyšších odvodů a de facto navrhuje, aby si část lidí za nedodržování správných pravidel připlácela i tisíce navíc už nyní. Alespoň podle stomatologů, kteří předlohu tvrdě kritizují. Někteří odborníci přitom upozorňují, že jde o věštění a nelze s jistotou říct, zda podobný přístup nepovede jen k vyhazování peněz pojištěnců.
Mezi zubaři a ministerstvem zdravotnictví se odehrává tradiční boj o peníze ze zdravotního pojištění. Ve hře je však nyní poměrně revoluční změna, dosud plně hrazené zubní amalgámové výplně mají skončit a nemalému počtu pacientů podle stomatologů hrozí, že skončí doslova bez zubů. Zatímco resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) za tím vidí příležitost motivovat pacienty k větší prevenci, za kterou si mají „vysloužit“ uhrazení dražších plomb, podle prezidenta stomatologické komory Romana Šmuclera je to lež.
Pojišťovny odmítají vyplatit Nord Stream pojistky pro pokrytí poškozených podmořských plynovodů z roku 2022. Podle nich se jedná o válečné škody, které pojistka nekryje. Rovněž se odvolávají na to, že nekryjí incidenty, které vznikly "na příkaz jakékoliv vlády". Společnost Nord Stream podala u londýnského Nejvyššího soudu žalobu a požaduje od svých pojistitelů přes 400 milionů. V roce 2022 exploze protrhly potrubí, které přepravovalo ruský zemní plyn, v prvé řadě do Německa.
Řidiči si v pátek měli dávat pozor na silnicích, jelikož se do terénu vydalo sedm stovek policistů. Hlídkovali na více než čtyř tisících místech v Česku. Od brzkého rána měřili rychlost, kontrolovali řidičské průkazy, telefonování za volantem, správné připoutání či technický stav vozidla. Policisté v rámci rozsáhlé celoevropské akce Speed Marathon 2024 dohlíží na dodržování předepsané rychlosti ve vybraných úsecích a na nebezpečných místech, které vybrali jak strážci zákona, tak samotní občané. Kde policisté s radary hlídkují, se můžete podívat zde.
U zdravotní pojišťovny bychom neměli zůstávat jen proto, že jsme u ní zaregistrovaní desítky let. Je potřeba se aktivně zajímat, zda je stávající pojišťovna pro nás ta pravá. Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) například významně navýšila příspěvky pro těhotné a maminky po porodu. Další novinkou je program Zdravý pojištěnec, jehož cílem je posílit motivaci klientů k absolvování preventivních prohlídek a doporučených screeningových vyšetření. Nejbližší termín pro změnu zdravotní pojišťovny je 1. července 2024, žádost je však třeba podat do konce března.
Stále více lidí se rozhoduje pro operaci, která jim prodlouží nohy a přidá tak několik centimetrů na výšce, píše server CBS News. Po jednom zákroku v Mezinárodním centru pro prodlužování končetin je možné být až o tři centimetry vyšší, při dvou až o 6 cm. Při této operaci lékaři zlomí pacientovi buď stehenní, nebo holenní kosti a vloží do ní zařízení, které má schopnost kost prodlužovat.
Soudní dvůr Evropské unie ve čtvrtek rozhodl, že jakékoli rozhodování, které využívá ratingové systémy s použitím osobních údajů, je nezákonné. Toto rozhodnutí, které se týkalo kauzy německé úvěrové společnosti Schufa, by mohlo mít významné důsledky pro fondy sociálního zabezpečení a úvěrové instituce nebo pojišťovny. Píše o tom server euractiv.fr.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pondělí projedná s řediteli zdravotních pojišťoven kroky k růstu mezd a platů ve zdravotnictví. Uvedl to v neděli v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Po jednání s pojišťovnami se ministr odpoledne sejde se zástupci lékařů, se kterými se chce definitivně dohodnout na navýšení peněz na odměny lékařských i nelékařských pracovníků nemocnic. S těmi se premiér Petr Fiala Část (ODS) ve čtvrtek dohodl na růstu mezd a platů v nemocnicích.
Povinné ručení bude zřejmě nutné platit za víc druhů vozidel. Nově se má vztahovat třeba na některé elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka. Počítá s tím návrh nového zákona, který dnes schválila Sněmovna. Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po zveřejnění ve sbírce. Zákon zvyšuje také minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody.
Případ vražedkyně Lucy Letbyové šokoval celou Británii. Soud třiatřicetiletou zdravotní sestru působící na novorozeneckém oddělení uznal vinnou z vraždy sedmi dětí a z pokusu o vraždu dalších šesti. Odsouzena byla na doživotí bez možnosti propuštění na podmínku. Za smrt nemluvňat je přímo zodpovědná pouze Letbyová. Během soudu však vyšlo najevo, že lékaři varovali vedení nemocnice před Letbyovou dávno předtím, než ji začala vyšetřovat policie. Vedení však odmítalo jednat a považovalo větší úmrtnost novorozenců v době, kdy měla službu Letbyová, pouze za náhodu.
Získat životní pojištění nemusí být vždy snadné. Pojišťovny v posledních letech rozšiřují sledované parametry, z nichž vypočítávají ceny i individuální přístupy k zákazníkům. A jedním z „ostře“ sledovaných parametrů je i ukazatel BMI (Body Mass Index), který určuje tělesnou konstituci na poměru váhy a výšky. Na některé uchazeče o pojištění tak čeká nepříjemné překvapení, pojišťovna je totiž může kvůli přílišné obezitě odmítnout.
Pojištění storna cesty lze uplatnit jen na ta místa, kde už hoří, tedy pouze do oblastí, které jsou přímo uvedeny na stránkách ministerstva zahraničí (MZV). Nyní jde tedy o oblasti na řeckých ostrovech Rhodos, Korfu, Euboia či na poloostrově Peloponés. Vyplývá to z vyjádření tuzemských pojišťoven. Některé z nich však pojištění storna uplatňují i na místa, kde požáry teprve hrozí.MZV určuje, do kterých míst cestování nedoporučuje.
Dětská primární péče je v krizi, alespoň podle dat a názorů odborných společností. S řešením je to horší. Z ministerstva zaznívá, že jde o problém zejména regionálního rozložení, lékaři zase poukazují na stárnutí dětských praktiků, jichž může brzy skoro tisíc odejít do důchodu. Zatímco rodiče už musí v některých případech jezdit desítky kilometrů daleko za praktickým lékařem a v budoucnu hrozí mnohem větší výpadek, odborníci se zatím spíše neshodnou ani na tom, zda je samotný obor praktika potřeba oddělovat od pediatrie.
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Německé pojišťovny Allianz a Munich Re obnovily krytí poškozeného plynovodu Nord Stream 1. Agentuře Reuters to v minulých dnech potvrdilo pět zdrojů obeznámených se skutečností. To by mohlo naznačovat, že obnova strategického plynovodu z Ruska do Německa a tudíž i dodávky ruského plynu nejsou do budoucna znovu vyloučeny. Pojištění dvou největších německých pojišťovacích společností je rozhodující pro jakoukoli dlouhodobou budoucnost plynovodu
Na dlouhodobou a nelegální praxi některých lékařů reagují odpovědné orgány dlouhodobě stejně: řešit ji musí prvotně pacienti. Ti se setkávají často s tím, že si musí připlácet i tisíce za péči, kterou jim přitom ze zákona zaručuje pojištění. K tomu se přidal i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten vidí možné kroky v budoucnu, podle kritiků však už nejen ministerstvo roky opomíjí možnosti, jak zasáhnout.
Mezi možnými návrhy na ošetření rozpočtu se objevil i takový, který míří k „výchově“ lidí za nezdravé či nevhodné chování. Kdo by neplnil určené parametry zdravého chování, měl by si připlatit na zdravotním pojištění. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jehož resort se návrhem zabývá, tvrdí, že zatím probíhá debata na odborné úrovni. Deník Echo24 se tedy na další detaily zeptal jeho poradce pro otázky zdravotnictví Martina Šamaje.
Zdravotní pojišťovny zaplatí za testování na covid-19 za letošní leden a část února téměř 3,5 miliardy korun. To je 38 procent toho, co činily náklady na testování za celý loňský rok. Pojišťovny jsou pro to, aby se s výjimkou testů nařízených lékařem testování z veřejného zdravotního pojištění neproplácelo. Tyto vysoké výdaje si kvůli úsporným opatřením nemohou dovolit. V tiskové zprávě to uvedl Svaz zdravotních pojišťoven ČR, který se stará o 4,7 milionu pojištěnců.
