Pamatujete si na to copaté, zachmuřené děvče, které před několika lety zvedlo vlnu mládežnických demonstrací ve většině západní Evropy? Málokdy má člověk příležitost vidět na vlastní oči něco, o čem obvykle četl jen v učebnicích historie – hysterické uctívání svaté panny, spojené s velmi sprostými útoky na každého, kdo si Gretinu moudrost dovolil zpochybňovat. Hnutí Fridays for Future mělo nepochybně dopad i na volební výsledky.
Univerzita v britském Winchesteru se kvůli bronzové soše švédské aktivistky Grety Thunbergové za 24 000 liber (téměř 800 tisíc korun) dostala pod palbu kritiky. Studenti prohlásili, že peníze, za které bylo umělecké dílo pořízeno, mohly být vynaloženy na smysluplnější ekologické závazky, a označili pomník za „zelené vymývání mozků“. Socha byla nakonec přestěhována od hlavního vchodu na odlehlé místo. Podle univerzity k tomu došlo z důvodu výměny podstavce za stabilnější, někteří místní obyvatelé tomu však nevěří
Klimaaktivistka Greta Thunbergová se v posledních týdnech začala angažovat také v otázce izraelsko-palestinského konfliktu. Poté, co se jí dostalo tvrdého odsouzení za fotografii s chobotnicí, kterou někteří považovali za antisemitskou, byla nyní Thunbergová natočena na propalestinské demonstraci ve Stockholmu, jak s ostatními účastníky skanduje „Rozdrťte sionismus!“. Informují například The Epoch Times.
Nizozemským Amsterodamem v neděli pochodovaly desítky tisíc lidí, kteří žádali od vlády důraznější řešení klimatické změny. Policie podle agentury Reuters odhadla účast na 70.000 lidí, organizátoři uvádějí až 85.000 a tvrdí, že jde o největší klimatický protest v historii země. Nizozemsko čekají za deset dní parlamentní volby, kterým dosud dominovala témata migrace a cen nájemního bydlení. Protest s původně klimatickou tématikou se však rázem změnil v politický.
Konflikt na Blízkém východě je strašlivě, smrtelně vážná věc. To ovšem neznamená, že zuřivá debata, která se o něm vede, občas není někdy až groteskní, byť třeba mrazivým nebo velice vypovídajícím způsobem. Jeden se nestačí divit. Radikální feministky, pro něž je z jejich hlediska nevhodně zvolené slovo projevem nepřijatelného a brutálního sexuálního násilí, najednou dokážou mávnout rukou nad mučením a znásilňováním žen, pokud se ho dopouštějí bojovníci za „správnou věc“ a tak dále a tak podobně.
Dvacetiletá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se vydala na cestu za politikou. Ve svém nejnovějším příspěvku na síti X vyjádřila podporu Palestině a to přesně 270 týdnů poté, co poprvé odmítla jít v pátek do školy, čímž vyvolala celosvětové hnutí školních stávek za životní prostředí. „Dnes stávkujeme ze solidarity s Palestinou a Gazou,“ uvedla Thunbergová a připojila fotografii, na níž drží ceduli s nápisem „Postavte se na stranu Gazy“.
Letecký průmysl se po přežití pandemie covid-19 chystá vystavit cestujícím účet v hodnotě několika bilionů dolarů za tzv. dekarbonizaci. To vše s vidinou téměř nemožného cíle, tj. neutralizovat emise oxidu uhličitého z přibližně 25 000 letadel světové komerční flotily, která obvykle přepraví asi 4 miliardy lidí ročně a spálí téměř 378 miliard litrů kerosinu. To je více paliva, než kolik lidstvo vypije tekutin za rok. O chystaných dopadech na cestující informovala agentura Bloomberg.
Klimatická aktivistka Greta Thunbergová oslavila přijetí kontroverzního zákona o ochraně přírody v Evropském parlamentu, kde se při té příležitosti vysmála poraženým europoslancům a ukázala jim vztyčené prostředníčky. Thunbergová oslavovala nový zákon chránící přírodu v EU a její drzé gesto zachytil objektiv fotoreportéra AFP, píše zpravodajský portál Blick. Kromě toho aktivistce hrozí několik měsíců odnětí svobody kvůli neuposlechnutí policejní výzvy.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a desítky dalších demonstrantů dnes zablokovaly vchod do norského ministerstva energetiky. Protestují tak proti stavbám větrných turbín na území tradičně využívaném domorodými pastevci sobů Sámy, uvedla agentura Reuters. Thunbergová, která je hlasitou zastánkyní ukončení světové závislosti na uhelné energii, uvedla, že přechod na zelenou energii nemůže být na úkor práv původních obyvatel.
Německá policie zasahující proti aktivistům protestujícím proti těžbě uhlí v Porýní zadržela Gretu Thunbergovou, uvedla agentura Reuters. Během odpoledne se tato Švédka se skupinou několika desítek dalších demonstrantů dostala k okraji povrchového dolu Garzweiler, kam je z bezpečnostních důvodů vstup zakázaný. Úterní protest souvisí s vyklizením nedaleké vísky Lützerath, kterou čeká demolice kvůli dobývání uhlí. Na sociálních sítích kolují stovky videozáběrů a fotografují, které ukazují potyčky mezi německými policisty a aktivisty, kteří zablokovali např. obří rypadlo nebo železniční koleje.
Koncem prosince zažil Twitter souboj dvou opravdových gigantů. Jednoho z účastníků netřeba představovat, jde se o všeobecně oblíbenou prorokyni zelené zkázy a švédskou nepřítelkyni CO2 Gretu Thunbergovou. Na odpor se jí postavil Andrew Tate, ještě nedávno obskurní postava, který se během posledních pár let stal oblíbencem těch pochybnějších koutů pravicového internetu a guruem mladých mužů. Ve skutečnosti si Tate začal, když tweetoval, že má 33 aut a aby mu Thunbergová dala e-mailovou adresu, na kterou by jí mohl poslat kompletní seznam i s jejich „obřími emisemi“. Thunbergová ve své odpovědi naznačila, že Tate má malý penis.
V Rumunsku byl zatčen bývalý kickboxer Andrew Tate, který čelí obvinění ze znásilnění, obchodu s lidmi a založení zločinecké skupiny. Stalo se tak poté, co kontroverzní britsko-americký influencer proslulý nevybíravým chováním k ženám zveřejnil video kritické vůči klimatické aktivistce Gretě Thunbergové, na němž se objevila krabice od pizzy s nápisem v rumunštině.
Světoví lídři se v egyptském Šarm aš-Šajchu téměř dva týdny scházeli, aby jednali o možných řešeních tzv. klimatické krize. Oči mnohých sledujících se ale místo k politikům upínají k teprve dvacetileté Američance íránského původu Sophii Kianniové. Tato aktivistka a nejmladší členka mládežnické skupiny klimatických poradců při OSN zastupuje na klimatické konferenci Blízký východ. Řadou médií již byla překřtěna na nástupkyni Grety Thunbergové. Ta se kupodivu do Egypta nedostavila.
Česká veřejnost je odkojena investigativními texty o tom, kdo z veřejných činitelů neoprávněně jezdí autem s majáčkem – na tom se v 90. letech budovaly novinářské kariéry. Takže není překvapivé, že vzbudila jistou pozornost celkem nedůležitá věc, že aktivista Kryštof Stupka cestuje vládním letadlem na klimasummit v Káhiře, jak se pochlubil na svém Twitteru. Vozí se zadarmo vládním speciálem? Anebo je členem vládní delegace? Úřad vlády mlčí! Epizoda byla nakonec užitečná a vůbec ne malicherná. Ukázalo se, že Stupka se protekčně nevozí jen tak – kategorii modrý majáček můžeme odložit. Není ani vládním delegátem.
Minulou neděli vystoupila v Londýně na knižním festivalu Greta Thunbergová. Po propagaci své knihy, což je sborník příspěvků stovky autorů od Naomi Kleinové po Thomase Pikettyho, odpovídala na otázky z publika. Gretě už není šestnáct, ale devatenáct let, a chtělo by se napsat, že s věkem roste i její tematický záběr, respektive témata, o nichž se nezdráhá mluvit. Slova, která pronesla v Londýně a která rezonují napříč západním světem, se rovnají politickému manifestu. Je to manifest krajní levice: „Nikdy se nevrátíme k normálu, protože normál už předtím byla krize (...)."
Tento pátek končí klimatický summit ve skotském Glasgowě, nazvaný COP26. Následující text se netýká přijatých závěrů, ty v den naší uzávěrky ani nebyly známy. Týká se vystupování politiků a státníků. Pro ilustraci byli vybráni tři: královna Alžběta II., její poddaný a britský premiér Boris Johnson a jeho český protějšek Andrej Babiš.
Klimatická aktivistka Greta Thunbergová se na klimatickém summitu v Glasgow rozvášnila. Na pondělní demonstraci proti světovým lídrům a jejich nedostatku iniciativy v boji za záchranu klimatu Thunbergová zpívala spolu s ostatními protestujícími, že si mohou prázdné fráze o klimatické krizi „strčit do zadku.“ Situaci natočil jeden z účastníků demonstrace a Thunbergová následně video sdílela na svém twitteru s popiskem: Když už jste ve Skotsku…
Koncem osmdesátých let se do zdejších kin dostal sovětský (lotyšský) dokumentární film Je lehké být mladý?. V zemi původu byl velice populární a chodilo se na něj i v tehdejším Československu, naprosto se vymykal způsobu, jímž se v „táboře míru“ o mládí mluvilo, jak se ukazovalo – jako stav prakticky nepřetržitého nadšení z možností člověka v socialistickém zřízení, radostná cesta, na níž se sice mohou vyskytnout nějaké ty problémy, ale na jejím horizontu je všeobecné štěstí.
Evropská komise přišla s návrhem takzvaného klimatického zákona, podle něhož bude Evropská unie muset do poloviny století vyvážit všechny emise skleníkových plynů ekologickými opatřeními.
Tentýž den, kdy klimatická aktivistka Greta Thunbergová v anglickém Bristolu mluvila o tom, že „svět je v plamenech“, vystoupil ve Spojených státech na konferenci konzervativců její přesný protipól. Němce Naomi Seibtové je 19 let, sama se označuje za „klimatickou realistku“, ale média ji už překřtila na „Antigretu“. Seibtová má i vlastní slogan: „Nechci, abyste panikařili. Chci, abyste přemýšleli.“
Sedmnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová byla v pondělí opět navržena na Nobelovu cenu za mír. Informovala o tom agentura AP. Nominace přišla poté, co se loni Thunbergová stala osobností roku časopisu Time a spolu se třemi dalšími lidmi obdržela „alternativní Nobelovku“ – Cenu za správný život (Right Livelihood Award). Ekologickou aktivistku nominovali na Nobelovu cenu za mír již loni, byla považována za favoritku, nicméně ocenění nakonec získal etiopský premiér Abiy Ahmed.
Za účasti významných představitelů ekonomiky a politiky z celého světa dnes ve švýcarském horském letovisku Davos začalo 50. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). V popředí diskusí bude zejména problematika změn klimatu, kvůli níž do alpského střediska míří také stovky ekologických aktivistů. Ti po světových lídrech požadují, aby přijali opatření ke zmírnění dopadů globálního oteplování, a volají také po klimatické spravedlnosti.
Když si při příležitosti třiceti let svobody nechal studentský spolek Svobodný listopad dělat u agentury Median velký průzkum na téma Jací jsme? o generaci mezi 18 a 30 lety, vyšel z něj jeden překvapivě velmi silný trend. Strach z blížící se ekologické katastrofy. S tím, že přijde, souhlasí nebo spíš souhlasí 68 procent dotázaných. Pouhých osm procent je přesvědčeno o opaku. Síla ekologického katastrofismu mladé generace překvapila i zadavatele průzkumu.
Mezi témata, jež můžeme v novém roce očekávat, jistě patří i plný rozpuk boje za zelenější budoucnost. Nejen na „reálné“ frontě regulace ekonomiky, ale i na frontě symbolického boje. Tedy boje o to, které myšlenky jsou společensky přijatelné a žádoucí. Jedna z výtek (zbraní), která se v tomto boji používá, je výtka pokrytectví. Je lákavá, ale je třeba s ní nakládat opatrně.
Německé železnice Deutsche Bahn (DB) dostaly výtku od německého pověřencec pro ochranu osobních údajů za to, že zveřejnily detaily o cestě Grety Thunbergové vlakem. Dopravce uveřejnil jak číslo vlaku, ve kterém aktivistka cestovala, tak informaci, že seděla v první třídě. Informoval o tom server Spiegel.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová se omluvila za svůj výrok o potřebě postavit světové politiky ke zdi za průtahy madridské konference o klimatu.
Nadsadili klimatičtí aktivisté počty demonstrantů v Madridu až pětkát? I více než týden po mohutném protestu ve španělské metropoli právě tato akce ze 6. prosince plní stránky některých médií. Podle části organizátorů a účastníků bylo v ulicích Madridu půl milionu lidí, policie ale uvedla, že jde jen o 15 tisíc. Mluvčí německé odnože Fridays for Future (FFF), Luisa Neubauerová, též hovořila o půl milionu demonstrantů. Jaké číslo je tedy pravdivé? Nad tím se zamýšlí berlínský deník Tageszeitung (taz).
Greta Thunbergová v posledních několika měsících vypadla z pozornosti světových médií. Krátce se mihla zpráva, že se jí podařilo stopnout plachetnici na cestu zpět do Evropy, kterou se vydala na právě probíhající klimatický summit v Madridu. Nyní však vyšel článek, který je značně znepokojující. Ukazuje, že pokud si malá Švédka udrží lídrovství světového aktivismu proti globálnímu oteplování, máme se nač těšit.
Švédská aktivistka a bojovnice za zodpovědný přístup ke klimatickým změnám Greta Thunbergová volá o pomoc z USA. Zůstane snad navždy uvězněna v Americe? Původně měla namířeno na klimatický summit do Chile, ten se ale kvůli nepokojům v hlavním městě nakonec přesouvá do Španělska. Jak se ale Greta, pokud se nechce zpronevěřit svým zásadám, dostane zpět do Evropy, nad tím visí velký otazník.
Občas na tomto místě máme otravný zvyk doříkávat zprávy médií hlavního proudu, které se nějak týkají klimatické politiky a environmentalismu.
