Komentáře - 14. února

Ondřej Štindl

Ceny za správné smýšlení

Koncem minulého týdne se udělovaly Ceny Jindřicha Chalupeckého pro výtvarné umělce, dříve se udělovaly tvůrcům do pětatřiceti let, letos poprvé bez věkového omezení. Laureáti byli vyhlášeni tři, dle ředitelky Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karin Kottové jsou to všechno umělci, „kterým není jedno, co se kolem nás děje, a výrazným uměleckým hlasem se vyjadřují k tématům naší doby. Ať už je to třeba gentrifikace městského prostoru, developerismus, takzvaná ženská práce, nebo herní prostředí a jeho stereotypy.

13. února

Ondřej Šmigol

Trump bez dospěláků a NATO

Evropa na západ od Ukrajiny vděčí svému blahobytu obrannému deštníku Spojených států. Článek 5 severoatlantické smlouvy praví, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Válka s členem NATO tak znamená válku s nejmocnější armádou světa. Přes veškeré vychloubání Evropské unie, že zajistila mír na kontinentě po druhé světové válce, ve skutečnosti evropská integrace je jeho důsledkem, nikoliv příčinou.

12. února

Lukáš Kovanda

EU už dávno měla najet na válečnou ekonomiku, nejnebezpečnějším „chcimírem“ je Brusel či Berlín

Vrcholní představitelé EU si stále žijí svá „devadesátá léta“. Toto jejich odtržení od reality tedy není ničím novým. Nyní však nejde jen o ekonomický problém, leč též – a zejména – o problém bezpečnostní. Prominentní experti se už zamýšlejí nad scénáři třetí světové války, přitom stále pravděpodobnější budoucí americký prezident Trump dává nadále najevo, že americké vojsko se při rozšíření ruské agrese Evropě na pomoc nevydá. Avšak Brusel se nadále v zaslepení utápí v zelené, ESG či genderové ideologii. Snad stále míní, že může být vzorem ostatnímu světu.

11. února

Daniel Kaiser

Carlson nám pustil druhou půlku příběhu

Ještě než americký komentátor Tucker Carlson své dvouhodinové povídání s Vladimirem Putinem pověsil na síť X, bylo zřejmé, že kritici Carlsona, lidé, kteří dnes tvoří jakýsi atlantický mainstream, najdou na rozhovoru řadu chyb. Je prý nudný, Carlson byl vůči ruskému prezidentovi poddajný (což není pravda), už jak ho nechal bez přerušení na úvod dvacet minut mluvit o historii a vyřknout řadu dezinformací a lží, jichž si ignorant z Ameriky nemůže snad ani všimnout, natož aby je na místě vyvrátil.

09. února

Martin Weiss

Kdo za to může

V Praze začal padat kus Libeňského mostu. Tento případ má ovšem to plus, že je za něj někdo osobně, zřetelně a nepopiratelně odpovědný. A to někdejší náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr. Dokonce kvůli své vizi, že most se nemá bourat, šel do politiky. A prosadil ji. Nevyšla – na to nepotřebujeme NKÚ, ÚHOS, soud ani žádný jiný orgán, protože je to evidentní. Historici debatují o roli osobnosti v dějinách, ale málokdy je to tak průzračné jako tady – nebýt Scheinherra, už by se skoro jistě stavěl nový most. Politici bývají odvoláváni z nějakých nemastných, neslaných důvodů. Špatně komunikuje.

08. února

Daniel Kaiser

Všichni jsme zemědělci

Hraje se kdo s koho. V několika zemích Evropy současně pokračují zemědělské demonstrace a protesty. Po Německu, kde prozatímní vrchol už mají za sebou, to minulý a tento týden byla Francie a v ní blokáda centrální Paříže těžkou zemědělskou technikou. V pátek 9. února se opět přidává Polsko, kde stará známá Solidarita ohlašuje jednak blokády vybraných silnic ve vnitrozemí, jednak blokádu hranice s Ukrajinou kvůli dovozu levnější ukrajinské mouky. Konečně i u nás strašidlo rozezleného zemědělce visí ve vzduchu. Radikálnější část scény avizuje jízdu těžké techniky na Prahu 19. února, umírněnější skupiny jako Agrární komora se kloní k protestům později, během března.

07. února

Lukáš Novosad

Jak se nepodařilo začít přijímačky, proč a co to znamená

Když jsem tu minulý týden psal o novém systému přihlašování se k středoškolským přijímacím zkouškám, které má od letoška probíhat online a na tři školy, a o tom, že si to neděláme snadné už tím, že spuštění bylo naplánovalo na začátek jarních prázdnin a že přihlašovat se ke zkoušce bude možné vlastně jen v jejich průběhu, kdy školy avizovaly, že budou zavřené, schválně jsem sebe i vás ušetřil jakýchkoli svých pochybností, že systém nazvaný Dipsy poběží správně a včas od prvního února, jak bylo avizováno.

06. února

Dalibor Balšínek

Přizná Vít Rakušan barvu?

Udělali jsme vše, co jsme mohli. Nehledejte jiné viníky. Viník je jen jeden. To je nejsilnější odpověď na jeden z největších násilných zločinů v novodobé historii, který se odehrál ve čtvrtek 21. prosince loňského roku na filozofické fakultě v Praze. Zavražděno bylo 14 lidí, převážně studentů, a další byli zraněni. Obratnou krizovou komunikací ministerstva vnitra byl položen základ mýtu, podle něhož policie, a tedy stát, udělala vše pro ochranu občanů a zabránila většímu krveprolití. Šokovaná a ustrnulá společnost verzi ministerstva vnitra uvěřila, dokonce natolik, že významná část odmítala připustit zpochybňující a legitimní otázky.

05. února

Lukáš Kovanda

Co zavinilo úpadek Západu a vzestup Číny

Západ za 30 let totalitní Číně odevzdal, aniž za to něco dostal, plody svého 350 let trvajícího úsilí – výsledky celé průmyslové a IT revoluce. A Afriku k tomu. Navíc sám sebe dále ochromuje regulačním spoutáváním se právě na čínský způsob. Jde asi o největší porážku svobody v dějinách. Například republikáni v USA už si ale začínají uvědomovat, že zelená a ESG agenda nahrávají režimům právě v Číně či v Rusku. Zideologizovaným byrokratům v Bruselu se oči ale stále neotevřely. Bohužel ani Fialově vládě ne.

03. února

Ondřej Štindl

Dvacet let s Facebookem

V neděli to bude dvacet let od začátku naší éry, čtvrtého února byla spuštěna sociální síť dnes známá jako Facebook. Je to už dávno. Ale uvědomí-li si člověk míru změn lidského chování a všemožných sfér lidské existence, kterou sociální sítě přinesly, je to „jenom“ dvacet let. Ty začátky byly, svým způsobem, hezké. Dnes se o sociálních sítích debatuje především ve vztahu k tomu zlému, co přinesly – od různých pro ně specifických forem zločinu přes „těžení“ a zneužívání dat uživatelů po velmi pravděpodobný destruktivní dopad na duševní zdraví především mladších uživatelů,

02. února

Daniel Kaiser

Vyplácí se Orbánovi vzdor?

Ve čtvrtek se na mimořádném summitu EU v Bruselu podařilo nalodit ve prospěch Ukrajiny Viktora Orbána. Na rozdíl od řádného summitu loni v prosinci tentokrát Maďar souhlasil s 50 miliardami eur na pomoc Ukrajině, která by jinak jako stát patrně zkolabovala. Nejsou to peníze na vojenské účely, o těch se bude jednat nadto, ale peníze určené k tomu, aby ukrajinský stát bezprostředně nezkolaboval ve svých základních funkcích.

01. února

Martin Weiss

„Chci mír“ pro liberály

Senát neratifikoval Istanbulskou úmluvu, což považujeme za správné. Ti, kdo to nepovažují za správné, jsou zklamaní, to se v politice stává a není třeba se jim posmívat a jejich porážku si vychutnávat. Ale čeho si nemůžeme nevšimnout, je to, jak intenzivně a emocionálně se některé vrstvy k úmluvě upnuly a jak je to svedlo ke zcela iracionálnímu uvažování.

31. ledna

Ondřej Štindl

Sen o občanské válce

Dálnice ucpané auty s rodinami, které prchají z amerických měst, vojenské helikoptéry útočící na Bílý dům, uniformovaný ozbrojenec klade skupině novinářů v civilu otázku „Co jste za Američany?“ a je zřejmé, že na odpovědi závisí jejich život. Podobných dráždivých a pro někoho i zneklidňujících obrazů je plný trailer k filmu známého sci-fi tvůrce Alexe Garlanda Občanská válka, do kin by měl přijít někdy na jaře. Zasáhnout publikum se autorům nepochybně podařilo, došlo k tzv. rozpoutání debaty. Představa občanské války mezi Američany totiž některým z nich přišla nepříjemně reálná, tak reálná, že považovali za nevhodné, aby byla využívaná pro zábavu, byť třeba inteligentní, na základě traileru těžko usuzovat.

30. ledna

Dalibor Balšínek

Velitel, nebo pucflek? Petr Pavel před zásadním dilematem

Je jasnější a zářivější, že musíme být obezřetnější před těmi, kteří to s námi a uspořádáním společnosti myslí dobře a chtějí vylepšit náš život a dělat ho radostnějším, přinést harmonii do mezilidských vztahů, domoci se rovnoprávnosti a dát každému možnost ke spokojenějšímu životu. Projevuje se to v debatě parlamentu o Istanbulské úmluvě nebo v zavedení korespondenčního hlasování ve volbách.

Zpět na hlavní stranu