Ondřej Šmigol

/

Články autora

Progresivní žiletky to vzdaly. Gillette mění marketingovou taktiku

Průmyslový gigant Gillette odstartoval letos v lednu novou reklamní kampaň. Tak banální věc, jako je krátký spot o mužské hygieně, se okamžitě stal součástí kulturních válek. Video zobrazovalo muže, kteří se špatně chovají, otravují ženy a podobně. Tehdy jsme ho popsali takto: „Na začátku různí muži oduševněle hledí do zrcadla a ozývají se slogany jako ,me too‘ a ,toxická maskulinita‘. Následuje několik výjevů problematického chování.

Amazonie bude v pořádku

Amazonie hoří. Po internetu kolují fotky z vesmíru, které zachycují tisíce ohňů. Obří létající tankery shazují hektolitry vody na postižené oblasti. Světová média a politici burcují ke světové záchraně amazonského pralesa. Francouzský prezident Emmanuel Macron tweetoval „náš dům hoří“, maje na mysli právě deštný prales. Kancléřka Angela Merkelová se přidala k Macronovi v požadavku, aby amazonskou krizi řešil právě probíhající summit G7. Za hlavního viníka požárů byl označen brazilský prezident Jair Bolsonaro.

Co znamená vypuštění strnada

Britští úředníci prokázali, že neztrácejí smysl pro humor ani tváří v tvář nejtěžší politické krizi jejich životů. Plán pro případ odchodu z EU bez dohody nese kódové označení operace Yellowhammer, což je anglický název strnada obecného. Ten je znám svým typickým zpěvem, který v angličtině zní jako „a little bit of bread and no cheese“ (trochu chleba a žádný sýr), což dobře ilustruje očekávání britských plánovačů. V neděli list Sunday Times publikoval analýzu dopadů „no deal“ brexitu a následného spuštění Yellowhammeru, které nasvědčuje, že by chybělo mnohem více než jen chleba a sýr.

První krok k čínské nadvládě nad světem

Čína čelí možná nejvážnější vnitřní krizi od potlačení protestů na náměstí Nebeského klidu před třiceti lety. Již nějakých deset týdnů trvající protesty v Hongkongu musejí Pekingu působit značné starosti. Komunistická strana začíná naznačovat, že pokud chaos bude pokračovat, může sáhnout k vojenskému řešení.

Téměř nebe

„Almost Heaven, West Virginia,“ zpívá ve svém hitu Take Me Home, Country Roads americký folkový zpěvák John Denver. Při našem příjezdu na světové skautské jamboree to tak ale rozhodně nepůsobilo. Od hranic státu nás pronásledovala bouře biblických rozměrů, při vjezdu do areálu do našeho autobusu pak přistoupili dva nadšení Američané, na které naše vyčerpaná skupina po 31 hodinách cestování z Prahy nebyla připravená. Erin nám hlasitě sdělovala, že hlavně nemáme zapomínat na hydrataci, což se vzhledem k okolní spoušti jevilo jako absurdní. Michael nás zase informoval, že umí jedno slovo česky, totiž „ahoj“, a pravidelně ho vykřikoval na celý autobus. Když nás okolo jedenácté večer autobus konečně vyhodil na tábořišti, s úlevou jsme si oddechli, spořádali pár hot dogů připravených od dřívější skupiny a šli spát.

Kdo zabil Epsteina?

Na základě prozatím známých okolností se tak jeví jako nejpravděpodobnější, že Epstein zabil sám sebe a bylo to umožněno neschopností a lhostejností bachařů. Složitější vysvětlení netřeba.

Johnsonův tým snů

Řada komentátorů věštila, že pokud se Boris Johnson stane britským premiérem, stejně nebude mít na výběr než pokračovat v cestě nastoupené Theresou Mayovou.

Skandál, ze kterého Amerika nespí

Na miliardáře Jeffreyho Epsteina, když 6. července vystoupil v New Jersey ze svého tryskáče, čekalo nepříjemné překvapení. Na letištní ploše ho přivítal speciální tým, složený s agentů FBI a detektivů newyorské policie, zaměřený na potírání dětské prostituce. Epstein byl zatčen za sexuální styk s nezletilými a odvezen do vazby, odkud zatím nebyl propuštěn. Byl to moment, na který celá Amerika čekala dvanáct let.

Orwell je pro Ujgury realita

Čínskému komunistickému režimu se povedlo uvěznit jedno celé etnikum bez většího povšimnutí světa. V autonomní oblasti Sin-ťiang žije zhruba deset milionů Ujgurů, jejichž většinovým náboženstvím je islám. Někdy v roce 2014 čínská vláda začala přesouvat Ujgury do „přeškolovacích“ táborů. Podle americké vlády jsou v nich umístěny až tři miliony lidí. Ti Ujguři, kteří zůstávají na svobodě, jsou podrobeni neustálému sledování a omezování práv.

Boris Johnson: blonďatý král světa

V pondělí 22. července budou ohlášeny výsledky voleb lídra britské Konzervativní strany. O dva dny později stávající premiérka rezignuje na vládní funkci, aby předala křeslo svému nástupci. Pokud půjde vše podle plánu, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nemělo, novým předsedou britského kabinetu se stane Boris Johnson, asi nejkontroverznější britský politik současnosti. Polovině země imponuje, druhá polovina ho nesnáší. Má zároveň pověst neseriózního šaška a bezohledného manipulátora.

Nehodni života?

V půlce června britský soud rozhodl, že mentálně postižená žena musí podstoupit interrupci, přestože proti byla těhotná i její matka. Nastávající babička, vyškolená zdravotní sestra z Nigérie, byla připravena se o dceru i vnouče postarat. Zdůvodnění rozsudku soudkyně Nathalie Lievenové, která předtím, než usedla na soudcovskou lavici, byla propotratovou aktivistkou, je příkladem toho nejhoršího státního paternalismu.

Zoufalci a pan nevyzpytatelný

Minulý čtvrtek se svět ocitl deset minut od další války v Perském zálivu. Podle vojenských zdrojů New York Times americké bombardéry již směřovaly na íránské cíle. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že útok odvolal deset minut před startem letounů. Přesný sled událostí je celkem nepodstatný. Důležité je, že Trump se rozhodl nepotrestat Írán za nedávné provokace v Ománském zálivu.

Muž, který byl u všeho

O životě Winstona Churchilla bylo napsáno 1009 knih, tedy aspoň podle výpočtu britského historika Andrewa Robertse. Ten číslo uvádí při své obhajobě, proč se rozhodl napsat státníkovu tisící desátou biografii; ta nedávno vyšla v angličtině. Životopis s názvem Churchill: Walking with Destiny (Churchill: Kráčení s osudem) sepsal, neboť teprve nyní může být poskládán obraz Churchillova života do relativní dokonalosti.

Britská tragédie

Theresa Mayová neměla být premiérkou. Měl jím být charismatický Boris Johnson. Oblíbenec řadových členů Konzervativní strany se po vítězné kampani za odchod z EU ocitl na vrcholu popularity. Zdálo se logické, aby Británii z Evropské unie vyvedl hlavní brexitář. Jedinou překážkou byla Johnsonova osobnost. Neprovázela ho zrovna pověst nejpracovitějšího a nejkompetentnějšího politika.

Konzervativní Hunger Games

Výběr lídra Konzervativní strany měl být především o brexitu. Přesto neustále zabočuje k malichernostem. Minulý týden bylo hlavním tématem, kdo bral jaké zakázané substance. Tento týden, kdy vrcholí parlamentní část voleb, zase byla tématem údajná protikonzervativní zaujatost televizních kanálů. To vyhovuje hlavnímu favoritovi, kterým je Boris Johnson. To, že se v tuto chvíli o něj nikdo nezajímá, je jedním z důvodů, proč sebejistě kráčí ke zvolení.

Třetí válka v Zálivu na spadnutí

Blízký východ je černou dírou světové geopolitiky. Vsakuje pozornost politiků, diplomatů a generálů přes jejich úpornou snahu oblast ignorovat. To se týká i Donalda Trumpa. Ten je považován za následovníka zahraničněpolitické tradice prezidenta Andrewa Jacksona. Jacksonovci jsou izolacionisté, kteří se brání zapojování USA v zahraničí. Ve chvíli, kdy je ale v ohrožení bezpečnost Spojených států, jsou ochotni chovat se agresivně a nebojí se vojenských řešení.

Když nemůžete věřit vlastním očím

Konec hollywoodského trháku Rychle a zběsile 7. Jedna ze dvou hlavních postav, Brian O’Conner, se rozhodla, že už má dost dobrodružného života a usadí se se svou rodinou. Brian proto ve sporťáku dohoní svého nejlepšího kamaráda a druhého hlavního představitele Dominica Toretta, který se potichu vypařil z poslední sešlosti všech hrdinů, neboť nezvládá emoce. Brian zastaví vedle Dominica na křižovatce a křikne na něj: „Myslel sis, že odjedeš, aniž by ses rozloučil?“

Drogy, brexit a špioni. Konzervativci volí lídra

První potvrzení odhadů, že příštím britským premiérem bude exministr zahraničí Boris Johnson, je na světě. Ve čtvrteční tajné volbě obdržel 114 poslaneckých hlasů ze 313. Druhý skončil jeho nástupce na ministerstvu zahraničí Jeremy Hunt se 43 hlasy. Zdá se, že místo ve finále, kdy budou všichni členové konzervativní strany vybírat mezi dvěma kandidáty přeposlanými z poslaneckého výběru, má zaručené. K postupu stačí jen 105 hlasů.

Trump o něco blíž znovuzvolení

Americká volební kampaň už dávno začala. Zatím kandidáti Demokratické strany soutěží mezi sebou o čest vyzvat na souboj Donalda Trumpa. Favoritem primárek je bývalý viceprezident Joe Biden. Podle průzkumů má největší šanci porazit stávajícího obyvatele Bílého domu. Bidenovou výhodou také je, že na rozdíl od ostatních kandidátů se tváří jako americký levičák starého typu, kterému jde hlavně o pracující třídu. Progresivní šílenosti, na kterých založili svou kampaň všichni ostatní, vytrvale ignoroval. Nyní se však dopustil zásadní chyby, která ho sice nemusí stát demokratickou nominaci, ale dává silnou munici Donaldu Trumpovi do hlavního střetnutí.

Novější články Starší články