V roce 2016 Týdeník Echo přinesl rozhovor s tehdejším předsedou zelených Matějem Stropnickým. Na pár dní se tehdy stal jednou z hlavních zpráv v republice. Šlo především o kontroverzní odpověď na otázku kolegy Daniela Kaisera ohledně letecké dopravy. „Není normální, aby 80 procent českých občanů mohlo každý rok dosáhnout na leteckou dovolenou,“ prohlásil tehdy Stropnický. Odpověď byla součástí argumentu, že letadla nejsou příliš ekologická, a doprava jimi by se proto měla omezit. Na Stropnického hlavu se tehdy sesypala kritika ze všech stran. Volný pohyb osob po EU byl stále považován za nedotknutelný benefit a cokoliv, co by to mohlo omezit, za zlo. Navíc poznávání cizích krajin je považováno za ctnost samo o sobě, jež člověku otevírá obzory a činí jej lepším. Po třech letech je jasné, že Stropnický pouze předběhl svou dobu.

Omezení letecké dopravy je stále populárnějším nápadem. V květnu Financial Times zveřejnily zprávu Evropské komise, která zkoumala dopady zavedení celoevropské daně na leteckou dopravu. Zpráva vypočítává, že zavedení daně 330 eur na tisíc litrů kerosinu by zdražilo leteckou dopravu po EU o 10 %, což by zmenšilo počet leteckých cestujících o 11 %.

První konkrétní kroky zavádí Nizozemsko a Francie. Nizozemská vládní koalice se dohodla, že zavede novou daň za cestování letadlem ve výši 7 eur na pasažéra. Zároveň Nizozemci hodlají ve dnech 20. a 21. července uspořádat konferenci pro ostatní evropské země a členy Evropské komise o danění letecké dopravy. Francie chce zavést poplatek 1,50 eura na pasažéra v economy a 18 eur na člověka v bussiness class. Slibuje si od toho 180 milionů eur do státní kasy. Plán by měl začít platit v roce 2021.

V Česku nápad většího zdanění letecké dopravy podporují Piráti. Na svém twitterovém profilu sdíleli petici, která vyzývá Komisi, „aby členským státům navrhla zavedení daně z leteckých pohonných hmot (leteckého petroleje). Odvětví letecké dopravy využívá daňových výhod, přestože se stále víc podílí na emisích skleníkových plynů.“

Pokud návrhy projdou, skončí zlatá éra evropské letecké dopravy. Po desetiletí nebylo létání doménou jen těch bohatších. Pravda, stalo se tak i na úkor pohodlí, létající autobusy Ryanairu jsou na hony vzdálené létání, jak ho zachycují fotografie ze šedesátých a sedmdesátých let. Na nich modelky v minisukních rozlévají šampaňské upraveným gentlemanům. Zásluhy na levné letecké dopravě je potřeba připsat, kromě nízkonákladových dopravců, kteří stlačili ceny na minimum, také Evropské unii. Ta od roku 2000 zavádí projekt „Jednotné evropské nebe“, který zrušil národní ochrany letecké dopravy, takže aerolinky mohou vzlétat z jakéholiv a přistávat na jakékoli letiště EU či do projektu přidružených zemí. To mnohonásobně zvětšilo konkurenci a umožnilo rozvoj levných letenek. V USA díky podobné deregulaci ceny letenek poklesly od roku 1990 o 40 %.

Zastánci daně z letecké dopravy poukazují na velké množství CO2, které letadla vypouštějí. Nizozemci v přípravných materiálech na svou konferenci tvrdí, že letecká doprava je zodpovědná za 2,5 % veškerých emisí CO2. Podle výše zmíněné zprávy Komise by navrhovaná daň snížila evropské emise o 11 %. V petici za zavedení daně z leteckého paliva zase stojí, že „zdanění leteckého petroleje by EU umožnilo výrazně navýšit financování ekologičtější mobility, neboť doprava je odvětvím, ve kterém nejrychleji rostou emise skleníkových plynů“.

Jenže není pochyb, že zvýšení ceny letenek nedopadne na byznysmeny, kteří létají ze schůzky na schůzku a jimž to hradí firmy, ale právě na ty nejchudší. Těch 11 %, kteří přestanou létat, budou rodiny, jež si ušetří jednou za rok na dovolenou v Řecku nebo na návštěvu Londýna. Velké lidové a demokratické cestování tak skončí.

Ekologové a státy navíc tvrdí, že jim jde především o narovnání konkurenčního prostředí. Z letecké dopravy se již nyní platí poplatek za pasažéra a DPH, které v EU dohromady činí v průměru 15 eur na osobu. V čem má letecká doprava výhodu, je to, že od daní je osvobozeno letecké palivo. Je to především díky mezinárodní Chicagské konvenci o mezinárodní civilní letecké dopravě, která zakazuje danění paliva, jež se v letadle při příletu nachází. Ale například Nizozemci tvrdí, že smlouva se nezmiňuje o palivu, které se tankuje na místě, a jež se tak teoreticky danit může. Francouzi se dušují, že vybrané peníze investují do ekologičtějších alternativ letadel.

Otázkou je, které teoretické alternativy to jsou, protože tam, kde k letecké dopravě alternativa existuje, se již uchytila. Rychlovlaky, které brázdí například Francii, letadlům cenou i časově, zvláště po započtení čekacích dob na letišti, zdatně konkurují. Avšak čím větší vzdálenost, tím víc výhoda letadel roste. I z Prahy je možné dojet autobusem do Londýna, ale cesta je to pekelná. Naděje, že se na dlouhé vzdálenosti uplatní jiná doprava, je dost lichá, to lidé spíš zůstanou doma. Nejpravděpodobnějším výsledkem zdanění leteckého paliva je tak omezení pohybu těch nejchudších a konec éry nejsvobodnějšího pohybu po Evropě.