Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Kdo si dá malý cíl a potom ho dokáže překonat, často ze sebe dělá borce. Všechno je věc očekávání. Koukněte, nakonec ten schodek státního rozpočtu v čase koronavirové pandemie nebyl ohlášených a schválených 500, ale jen 367 miliard korun. Výsledky státního rozpočtu za minulý rok, které zveřejnilo ministerstvo financí, ale ukazují úplně jiný příběh. Vláda Andreje Babiše totiž do značné míry využila čínský koronavirus jako maskování svého rozhazování.
Ještě před měsícem, kdy se na Západě začaly schvalovat k použití první vakcíny, to vypadalo, že velkým společenským problémem bude nechuť (strach, odpor) velké části společnosti nechat se očkovat.
Začíná rok, v jehož poslední třetině by konečně po dlouhých sedmi letech mohl skončit experiment známý pod heslem Řídit stát jako firmu. Rýsuje se nemalá šance, že Andrej Babiš se svým spolkem ANO by konečně po těch dlouhých letech mohl opustit vládu. Krize čínského koronaviru výrazně snižuje možnost odhadovat vývoj v delším časovém horizontu. Všechno se dnes mění ze dne na den nesrovnatelně vyšší rychlostí, než na jakou jsme byli zvyklí ještě před rokem.
Statistiky počtu očkovaných jsou jednoznačné a neúprosné. S obrovským náskokem vede Izrael následovaný Velkou Británií, Spojenými státy – nechme teď stranou, Bahrajnem.
Těsně před prvním výročím první zprávy o výskytu čínského koronaviru (Čína ho poprvé přiznala na Silvestra 2019) přichází první velká mezinárodní studie srovnávající, jak efektivně proti jeho šíření dokázaly jednotlivé země zasahovat a jak moc při těch zásazích poškodily společnost a ekonomiku. OECD srovnala ve velké analýze Walking the tightrope: avoding a lockdown while containing the virus (Chůze po provaze: jak se vyhnout lockdownu a udržet virus pod kontrolou) restrikce a omezení, jež od února do listopadu loňského roku provedlo téměř 150 zemí světa.
Čínský koronavirus prověřil, jak si jednotlivé země stojí v mezinárodní konkurenci. Čistou, exaktní konkurenční disciplínou je rychlost očkování. Kdo dřív zvládne proti covidu naočkovat alespoň tu rizikovou část společnosti, pro niž je virus skutečně nebezpečný, ten se dřív vrátí ke svobodnému životu bez ničivých lockdownů a izolací.
Ve stínu Vánoc a Andrejem Babišem orchestrovaného chaosu kolem očkování zapadlo představení společných vládních ambicí koalice Pirátů a Starostů.
Babiš jako šéf operace očkování musí přesně říct, kdy toto datum přijde. Kdy budeme mít dost vakcín pro všechny tyto lidi a zvládnou se naočkovat. Za toto datum nese odpovědnost jen on sám.
To, co měsíc viselo ve vzduchu, se naplno rozjelo. Americká vláda, přesněji řečeno Federální obchodní komise (FTC), která hraje roli úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a spolu s ní 46 amerických států plus speciální teritoria District of Columbia (hlavní město Washington) a Guam rozjely koordinovaně antimonopolní žaloby na Facebook. Viní ho ze zneužití dominantního postavení na trhu a poškozování konkurence.
Andrej Babiš nabídl lidem před Vánocemi dárek. Možnost otestovat se na účet zdravotní pojišťovny antigenním testem na čínský koronavirus v termínu od 18. do 31. prosince.
Čínský koronavirus nerespektuje rovnost pohlaví. Je to mužská nemoc. Všichni lékaři z první linie jednotek intenzivní péče po celém světě popisují typického pacienta s těžkým průběhem nemoci covid-19 stejně. Muž staršího věku. Obézní, s několika nemocemi. Cukrovkou, vysokým tlakem, nemocným srdcem. Muž zasažený civilizačními chorobami, k nimž si sám výrazně přispěl svým životním stylem. Nezdravým jídlem, přemírou alkoholu, nedostatkem pohybu, stresem.
O včera (pátek 18. prosince) schváleném státním rozpočtu na příští rok nemá cenu moc psát. Jak je v této chvíli nejisté skoro všechno, máme jednu jistotu: Česká republika podle tohoto rozpočtu nikdy nebude hospodařit. Stojí úplně na vodě.
Včerejší den, 16. prosinec 2020, je jedním z přelomových dní historie koronavirové krize v Česku.
Česko patří ve vztahu k vakcíně k vůbec nejskeptičtějším. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro ministerstvo zdravotnictví se chce ve chvíli, kdy bude existovat ta možnost, nechat očkovat 39 procent lidí. Dalších 19 procent si není jistých a není rozhodnuto, 45 procent to odmítá.
Je vysoce pravděpodobné, že se zaměstnancům od ledna sníží daně z příjmu zhruba o sto miliard korun.
Poslední listopadový den vypustil ministr zdravotnictví Jan Blatný nejkontroverznější návrh, jaký zatím z vlády Andreje Babiše vzešel. Navrhl, aby do základních práv a svobod mohl bez jakékoli kontroly parlamentu kdykoli jen o vlastní vůli zasahovat hlavní hygienik. Blatný mu narychlo spíchnutou novelou zákona o veřejném zdraví chce dát pravomoc zavírat obchody, vysoké školy, omezovat svobodu pohybu nebo sledovat bez souhlasu pohyb lidí podle mobilních telefonů až třicet dní zpětně od chvíle, kdy u nich byla diagnostikována nakažlivá choroba.
Poslaneckou sněmovnou míří ke schválení návrh státního rozpočtu na příští rok, který je úplně virtuální. Vláda se příliš neobtěžovala s aktualizací prognóz vývoje ekonomiky, na nichž stojí. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že nejistota koronavirové krize je tak velká, že odhady fakticky není možné dělat.
Přinejmenším od jedenáctého října, kdy nám to na dramatické tiskovce z průhonické Sokolovny oznámil do péřovky vystrojený premiér Andrej Babiš ve slavném projevu poptávající operátory do call center, víme, že se lidé vyhýbají testování na čínský koronavirus a trasování svých kontaktů.
Co by v současné situaci s epidemií čínského koronaviru, do níž jsme se dostali chaosem a neschopností současné vlády, dělala vláda schopná? O tom, že ta současná je neschopná situaci řešit, není potřeba vést dlouhé debaty. Je tady velmi dobře vypovídající žebříček agentury Bloomberg The Best and Worst Places to Be During the Covid Pandemic (Nejlepší a nejhorší místa, kde prožít pandemii) srovnávající dosavadní výsledky epidemie v 53 zemích.
Bylo jen otázkou času, kdy radikální islamisté využijí koronavirem oslabenou Evropu k útokům. První a nejhorší ránu, přesněji řečeno sérii hned tří vražedných ataků zažila nikoli překvapivě Francie. V posledních letech má právě ona ve srovnání s ostatními evropskými státy s převahou nejvíc útoků islamistů a nejvíce obětí.
Prosazování tak zásadních zásahů do práv a svobod koncentrovaných v rukou jediného člověka, bez kontroly vlády i sněmovny, je vysoce nebezpečné.
Vypadá to jako pozoruhodná snaha o odlákání pozornosti za vládní selhání v krizi čínského koronaviru. Podle aktuálního žebříčku sestaveného agenturou Bloomberg zvládáme krizi jako pátí nejhorší ze třiapadesáti sledovaných zemí světa. Z celé Evropy už je na tom hůř jen Belgie. Máme jeden z nejvíc restriktivních režimů s největším omezením mobility ve společnosti.
Chaos neskončil, chaos trvá. Kdo si myslel, že vláda Andreje Babiše konečně v krizi čínského koronaviru začíná jednat předvídatelně a systematicky, ošklivě se spletl.
Jaká je nejlepší ekonomická reakce na prudký koronavirový pád hospodářství? Různé země dávají dohromady různé stimulační balíčky. Jsou to kombinace snižování daní, různých podpor a investic. Francie schválila balík na podporu své ekonomiky na úrovni 4,3 procenta HDP. Němci mají balík na 3,8 procenta svého HDP.
Jistě byla by to skvělá věc, kdyby s tím Andrej Babiš přišel v dubnu, v květnu. Nejpozději v čase letních dovolených. Tehdy testování zdarma, nikoliv antigenními, ale přesnějšími PCR testy, nabídli všem občanům Němci.
Stříbrnou kulkou proti čínskému koronaviru, na kterou všichni netrpělivě čekají, je vakcína. Bez ní nemá žádná z vyspělých zemí, které nejsou izolované jako Austrálie nebo Nový Zéland, šanci se koronaviru zbavit, aby mohly žít bez vážnějších omezení a restrikcí. Celá už téměř roční historie ukazuje, že normální život s koronavirem zvládají jen společnosti, které dokážou ovládnout technologii, logistiku a vyspělou medicínu. To jsou přesně věci, které oddělují civilizačně nejvyspělejší státy od těch méně vyspělých.
V noci na pátek provedla Poslanecká sněmovna divokou formou jedno z největších snížení daní v historii Česka. Po hlasovací noci ušetří lidé na daních podle odhadů ministryně financí Aleny Schillerové 130 miliard korun.
Od března zpracovává v pravidelných intervalech velký průzkum, jak žijí Češi v pandemii čínského koronaviru. Zjišťuje nejen, jak hodnotí a přijímají vládní restrikce, ale hlavně to, jak jim ty restrikce proměnily život. Jaké mají motivace, jak se rozhodují, čeho se bojí. Daniel Prokop z agentury PAQ Research je aktuálně hlavním sociologem lockdownu.
Ivan Bartoš se tváří, že chce nepovinnou školní docházkou ochránit rodiny, kde někdo z jejich členů patří do rizikové skupiny. Kvůli tomu se ale nemusí bořit povinná škola.
Kdy skončí pandemie čínského koronaviru, ve většině zemí Západu včetně Česka provázená vypínáním a zapínáním společnosti a ekonomik, devastujícím normální život? Až se objeví vakcína, zní skoro unisono odpověď. Až na Švédy a teď na podzim Dány si nikdo bez vakcíny netroufl učit se žít s virem. Chránit rizikové, které covid skutečně vážně ohrožuje, a ostatní nechat volně žít a budovat si imunitu.
