Poslaneckou sněmovnou míří ke schválení návrh státního rozpočtu na příští rok, který je úplně virtuální. Vláda se příliš neobtěžovala s aktualizací prognóz vývoje ekonomiky, na nichž stojí. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že nejistota koronavirové krize je tak velká, že odhady fakticky není možné dělat. Prognóza, na níž je nakonec rozpočet postaven, je optimističtější než vývoj, jaký příští rok očekává většina ekonomů a mezinárodních institucí. To znamená, že očekávané příjmy státu jsou v rozpočtu nadstřelené.

V Senátu bude 10. prosince, kdy vychází toto číslo Týdeníku Echo, schválen daňový balíček. Ten sníží příjmy státu o dalších 88 až 130 miliard korun. Záleží na tom, jaká verze nakonec sněmovnou projde. V pondělí se rýsoval senátní konsenzus na tom, že nové sazby daně z příjmů zůstanou 15 a 23 procent hrubého platu. Tedy ve verzi schválené poslanci. Daňová sleva na poplatníka, kterou se pirátským návrhem ve sněmovně podařilo zvednout ze současných 24 840 korun na 34 tisíc korun za rok, se v horní komoře podle všeho ořeže zhruba na 28 tisíc korun. Celkový výpadek v příjmech státu tak bude kolem 100 miliard Kč.

Při projednávání ve sněmovně se ale znovu jasně ukazuje, že hlavní problém rozpočtu není v příjmech, ale v obřích nabobtnalých výdajích. Ty se mají příští rok zvýšit o dalších 188 miliard korun na 1806 miliard Kč.

Jestli něco rozpočet rozvrací, rozhodně to nejsou příliš nízké daně, ale nabotnalé výdaje. Téměř osmdesát procent rozpočtu tvoří takzvané mandatorní výdaje. To jsou platby diktované zákony. Změnit se mohou právě jen úpravou zákonů. To jsou především výdaje na důchody a sociální dávky. A pak výdaje kvazimandatorní. Na zásah do nich není potřeba změny zákonů. Nedají se ale změnit ze dne na den. Jsou to především platy ve veřejném sektoru. Úplně volně se proto dá nakládat jen s 361 miliardami Kč.

Tradiční argument proti snižování výdajů zní, že se s nimi rychle prostě nedá nic dělat. To není pravda. Zákony o sociálních dávkách atd. se dají rychle změnit. Tak jako se dávky zvyšují, mohou se i snižovat. Opoziční strany proto navrhují pro rozpočet odtučňovací kúru ve výdajích. Není šance, že mnoho z jejich představ za této vlády projde. Je to ale ukázka, kde by škrtali opozičníci, kdyby vládli nebo až budou vládnout.

Občanští demokraté navrhují škrty téměř za 81 miliard korun. „Na platech státních úředníků navrhujeme ušetřit 17 miliard korun,“ říká ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Netýká se to učitelů. Za současné vlády bylo podle něho přijato 16 tisíc nových úředníků. „Z námi nalezených úspor ve výši 80,8 miliardy korun stojí za zmínku především úspora téměř 22,5 miliardy korun za neinvestiční nákupy státu. Každoročním evergreenem jsou pak neinvestiční dotace, které většinově shrábnou velké firmy a koncerny, nikoli malí a střední podnikatelé, v této kapitole se dá uspořit téměř jedenáct miliard, stejně tak chceme ubrat pět miliard na dotacích pro solární elektrárny.“

S výraznými škrty přicházejí i poslanci Trikolóry. Václav Klaus mladší navrhuje seškrtat 16 miliard korun na dotacích ve školství a výzkumu. Navrhuje omezit rozpočet Grantové agentury, Technologické agentury i Národní agentury pro sport. „Hlavním motorem technologických inovací jsou soukromé subjekty, proto navrhujeme snížení veřejných prostředků, které plynou do inovací pár vybraným firmám. Primární výzkum financovaný z veřejných prostředků je třeba, proto dochází pouze k mírné korekci rozpočtu Akademie věd,“ píše v návrhu Klaus. Zároveň navrhuje i omezit výdaje školství, protože je přesvědčen, že počet „soukromých i veřejných vysokých škol je v České republice značně naddimenzovaný a z peněz daňových poplatníků jsou udržovány neperspektivní a někdy značně obskurní obory bez reálného uplatnění“.

Piráti navrhují škrty za osm miliard korun, z nichž největší částku má přinést zrušení slevy na jízdném pro důchodce. Celkově ale vládní rozpočet považují za nereformovatelný. V souvislosti s těmito návrhy bude zajímavé sledovat, jaká odtučňovací výdajová kúra v příštím povolebním rozpočtu skutečně přijde.