Je vysoce pravděpodobné, že se zaměstnancům od ledna sníží daně z příjmu zhruba o sto miliard korun. Senát včera vrátil s vlastními úpravami daňový balíček. V horní komoře parlamentu se na změnách shodlo 46 ze 77 přítomných senátorů široké hlasovací koalice ODS a TOP 09, KDU-ČSL a klubu ProRegion, v němž jsou senátoři ANO a ČSSD. Pro vrácení zákona sněmovně s přijatými úpravami hlasovalo i šest členů klubu STAN.

Je velmi pravděpodobné, že tuto verzi přijme dva dny před Vánocemi sněmovna. Prezident Miloš Zeman sice prvního prosince ohlásil, že je připraven daňový balíček vetovat. Dal si ale konkrétní podmínky, z nichž je přinejmenším jedna z velké části splněna. Takže podle dostupných kuloárových informací hlava státu ohlásí svůj vliv na podobu daní a nechá nakonec snížení daní bez veta projít.

I kdyby ho Miloš Zeman nakonec přece jen použil, ve sněmovně by pro senátní verzi byla pohodlná většina pro jeho přehlasování. Prezidentův případný zásah by ale ohrozil start nižších daní od prvního ledna. Sněmovna už by totiž do konce roku veto zvrátit nestihla. Podle všeho ale zásah Pražského hradu nakonec nepřijde a nižší daně od prvního ledna budou.

V zákoně naopak zůstává zrušení superhrubé mzdy. A dvě sazby 15 a 23 procent z hrubého platu. Daň z hrubého platu u zaměstnanců se tak sníží ze současných 20,1 procenta (ta se rovná 15 procentům ze superhrubého platu, což je hrubý plat ve smlouvě plus 34 procent odvodů pojistného za zaměstnavatele). Lidé s příjmem na čtyřnásobek průměru, tedy necelých 140 tisíc, budou odvádět sazbu 23 procent. Živnostníků se snížení daní nedotkne. Nic na něm neušetří.

Stát bude zároveň kompenzovat 80 procent výpadku příjmů z daní obcím a krajům. To byla podmínka za projití Senátem, kde dominují regionální politici.

Schodek státního rozpočtu, který visí ve sněmovně ve druhém čtení, se tak zvýší z navržených 320 na přinejmenším 420 miliard korun.

Je dobře, že se tady i s babišovskou vládou podařilo snížit daně z příjmů, které jsou pro značnou část zaměstnanců včetně všech odvodů vyšší než ve Skandinávii.

Jasně to ukazuje srovnání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Taxing Wages 2020. Když se vezme daň z příjmu a odvody sociálního pojištění, včetně těch, které za člověka platí firma, a odečtou se daňové slevy a bonusy, stát zaměstnanci s průměrným platem sebere 43,9 procenta jeho příjmu. Platí to pro singl člověka bez dětí a manželky. U těch, kdo je mají, je odvod díky bonusům a slevám podstatně nižší. Pro srovnání: průměr zemí Evropské unie, které jsou členy OECD, je 41,4 procenta. Dán s průměrným platem zaplatí státu 35,4 procenta. Švéd 42,7 procenta, Fin 41,9 procenta.

Babišova vláda se ráda odvolává na lidi s nižšími příjmy. I ti už platí na evropské poměry ze svých příjmů hodně. Člověk s platem 23 tisíc korun měsíčně odvede státu 41,7 procenta. V Dánsku jen 32,6 procenta, ve Švédsku 40,5 a ve Finsku 35,6 procenta. S výší platu podíl, který si bere stát, prudce stoupá.

Za nižšími daněmi musí velmi rychle následovat razantní škrty v rozpočtu, včetně snížení počtu lidí pracujících pro stát, jejichž řady za Babiše nabobtnaly o 16 tisíc hlav. Současná babišovsko-socialisticko-komunistická vláda v rozpočtu žádné škrty neudělá. Naopak covidu zneužila k dalšímu masovému zvyšování dotací. Opoziční ODS, Piráti, lidovci, topka, SPD i Trikolóra se ale ve sněmovně předhání návrhy na úspory v rozpočtu za desítky miliard. Teď je neprosadí. Je ale potřeba brát tyto návrhy jako součást předvolebních slibů a tvrdě je po nich vymáhat, až kdokoliv z nich zasedne v příští vládě po podzimních volbách.

Potřebujeme nejen nižší daně z příjmu, ale urgentně také o desítky miliard nižší dotace firmám a celkové výdaje státu.