Včera se po více než měsíci otevřely školy pro nejmenší děti z prvních a druhých tříd. Podle informací z terénu dorazili do škol skoro všichni prvňáčci a druháci. Potvrzuje to i spolek Pedagogická komora, jejíž šéf Radek Sárközi rozhodně nepatří k entuziastickým zastáncům otevírání škol. Spíš se mu brání a distribuuje do veřejného prostoru všechny možné scénáře, co to způsobí. Rodiče to naštěstí vidí jinak a děti do škol poslali. A většinou byli moc rádi, že už konečně můžou jít. Podle aktuálního průzkumu agentury Median pro Český rozhlas jsou právě zavřené školy restrikcí, která lidem nejvíc ze všeho vadí. Pro třetinu společnosti je to omezení velmi zásadní.

Školní docházka je naštěstí na rozdíl od jara, kdy ve vzdělání panovala anarchie, povinná. Ten, kdo dítě do otevřené školy poslat odmítá, musí individuálně dojednat výjimku.

PES má také své regionální verze, kdy se dá rozlišovat po okresech a krajích. Především ve větších městech od Prahy, Brna, Ostravy a Plzně už je situaci na úrovni třetího stupně. Ten dovoluje, aby na střídačku po týdnech začali chodit do školy i všichni středoškoláci a vrátili se studenti prvních ročníků vysokých škol. Ve škole už by konečně byla velká část studentů. Třeba Praha už je v trojce deset dní. Takže těch deset dní už měla být dávno většina studentů ve školách.

Ministr Blatný sliboval, že PES bude fungovat regionálně. Takže kdy už všichni ti studenti půjdou do škol?

PES je sám o sobě systém velmi restriktivní. Vláda by ho tedy měla alespoň dodržovat. A otvírat podle něj po regionech, jak slibovala.

Jestli to udělá, snad konečně přestaneme být jednou ze dvou zemí Evropské unie, která má komplet zavřené školy (tou druhou se teprve v úterý stalo sousední Rakousko).

Do toho bohužel hází rozbušku Piráti. Strana momentálně stíhající Andreje Babiše v průzkumech veřejného mínění, která má ambici po volbách vládnout. Její lídr Ivan Bartoš, který už si veřejně řekl o funkci premiéra, aktuálně tlačí, aby školní docházka nebyla povinná. „Piráti vyzývají vládu, aby umožnila rodinám svobodně se rozhodnout, zda budou děti chodit během pandemie do školy fyzicky, či pokračovat v online výuce. Větší svobodu v organizaci výuky požadujeme i pro školy,“ uvedl na sociálních sítích předseda Pirátů Ivan Bartoš. „V případě, kdy žák nebo člen domácnosti spadají do rizikové skupiny, by mělo být žákům umožněno vzdělávat se alternativním způsobem,“ píše Bartoš v otevřeném dopise.

Do už tak vypínáním destruovaných škol vnést ještě další chaos, je skutečná anarchie. Navazuje to na dlouhodobou snahu Pirátů na snižování nároků ve školách. Už stihli (bohužel i ve spolupráci s ODS) odpálit povinnou maturitu z matematiky. Tlačí i na to, aby se u maturit pokud možno vůbec neznámkovalo.

Dá se celkem snadno představit, jak by škola po pirátsku vypadala. Děti z méně motivovaných rodin by zůstaly doma na distanční výuce, které by nevěnovaly zrovna moc pozornosti a úsilí. Ty z motivovaných rodin samozřejmě do školy půjdou. Takže by se dál zvýšily rozdíly v úrovni vzdělání. A Piráti by pak jistě opět přišli s tím, že je potřeba snížit laťky nároků, aby se přes ně dostali všichni.

Ivan Bartoš se tváří, že chce nepovinnou školní docházkou ochránit rodiny, kde někdo z jejich členů patří do rizikové skupiny. Kvůli tomu se ale nemusí bořit povinná škola. Takový žák může dostat individuální pardon a může se domluvit na základě potvrzení lékaře na speciálních studijních podmínkách. Zdravotní pojišťovny umí velmi rychle poznat podle diagnóz, kdo je rizikový, a neměl by být problém takové potvrzení získat.

Je škoda, že se Piráti selektivnímu přístupu k rizikovým skupinám a jejich ochraně nevěnovali dřív, když vláda restrikcemi omezovala život všem a vůbec se neobtěžovala ty zranitelné najít, snažit se je chránit a nechat normálně žít.

Piráti v průzkumech sílí, protože je volí mladé a produktivní generace. Ty podle průzkumu Medianu pro Český rozhlas žádají co nejvíc uvolnění restrikcí ještě do Vánoc. Celkově to chtějí dvě třetiny lidí. V generaci 18 a ž 29 let, kde Piráti s podporou přes 38 procent dominují, si to žádá 74 procent příslušníků této generace. Mezi všemi voliči Pirátů napříč generacemi je to dokonce 76 procent.

Z různých průzkumů se dá dát dohromady, proč Pirátům tak přibývají voliči. Mladší a produktivní generace je považují za „digitalizační stranu“, která by právě důrazem na elektronizaci byla schopná zemi lépe řídit.

Dnes se dá i s restrikcemi relativně normálně žít jen tam, kde je to digitalizované. Díky tomu, že funguje nakupování po internetu, různé zásilkové aplikace, digitální bankovnictví, úřady, elektronické recepty, datové schránky nebo on-line výuka. Kromě toho nejspíš mladší generace v Pirátech také vidí otvírače, kteří odmítají současné vládní zavírání a restrikce. Je to ale optický klam. Ivan Bartoš nikdy proti zavírání škol, obchodů, restaurací nebo zákazům vycházení, které jeho voličům tolik vadí, nevystoupil.

Bohužel to ale razantně neudělal ani nikdo z jeho konkurentů. Takže ten, kdo si chce do Pirátů projektovat touhu po co největším uvolnění restrikcí, může se svou naivitou žít a nikdo z politických konkurentů mu ji nebude vyvracet.