Kdy skončí pandemie čínského koronaviru, ve většině zemí Západu včetně Česka provázená vypínáním a zapínáním společnosti a ekonomik, devastujícím normální život? Až se objeví vakcína, zní skoro unisono odpověď. Až na Švédy a teď na podzim Dány si nikdo bez vakcíny netroufl učit se žít s virem. Chránit rizikové, které covid skutečně vážně ohrožuje, a ostatní nechat volně žít a budovat si imunitu. Nikdo s výjimkou Skandinávců neměl odvahu a organizační schopnosti to zvládat bez lockdownů. Zavírání obchodů, restaurací. Ti opravdu brutální jako vláda Andreje Babiše k tomu ještě zavírají školy (zatím jediný, kdo to kromě nás v Evropské unii udělal, jsou Rakušané). V té zavřené společnosti chtějí čekat na vakcínu, která by dušení společnosti restrikcemi měla konečně utnout.

V minulých dnech to světlo na konci covidového tunelu zasvítilo. Konsorcium americké firmy Pfizer a německého BioNTech oznámilo, že byla ukončena poslední, třetí fáze klinických testů jejich vakcíny. Ta má velmi vysokou účinnost: 90 procent. U vakcín se za úspěch považují i hodnoty o desítky procent nižší.

Byl to startovní výstřel pro vlády a týmy jejich vědeckých poradců, aby začaly dávat dohromady, nebo v lepším případě vytáhly ze šuplíků, strategické logistické plány, jak se spustí očkování. Kdo půjde první, kde se bude očkovat, jak se budou vakcíny distribuovat. Logistika vakcíny od Pfizeru je složitá, protože dózy s ní musejí být uchovávány při teplotě minus osmdesát stupňů. To fakticky znemožňuje, aby očkovali praktičtí lékaři. Bude potřeba vybudovat síť speciálních očkovacích center, která budou mít podmínky k uchovávání vakcíny. Každý z očkovaných touto vakcínou musí dostat dvě dávky.

Očkování bude podle všeho ještě logisticky a organizačně náročnější operace, než bylo testování a trasování nakažených nebo ochrana rizikových lidí. U obou předchozích covidových výzev nebylo v Evropě moc zemí, které to dobře zvládly. Některé přímo selhaly. To platí u testování, trasování i ochrany ohrožených především o vládě Andreje Babiše. Výsledkem je, že nejvíc nakažených je mezi těmi úplně nejohroženějšími. Seniory v domovech důchodců, Alzheimer centrech a dalších ústavech. Ministr zdravotnictví Jan Blatný přiznal, že plošné testování v domovech odhalilo 20 procent nakažených seniorů. Sám Babiš ve svém pravidelném nedělením hlášení Čau lidi na Facebooku přiznal, jak moc selhal. Upozornil, že i při klesajícím celkovém počtu nakažených stoupá podíl infikovaných starších 65 let, tedy těch nejohroženějších. Tam byl „sedmého listopadu podíl 19 procent a třináctého listopadu to bylo 23 procent populace“, sdělil svým fanouškům. To vše kvůli organizační neschopnosti Babišovy vlády zajistit, aby se k těm nejzranitelnějším nedostal nikdo bez testů. Zní to až neuvěřitelně, ale personál v domovech se až do listopadu vůbec netestoval.

Teď je před vládami třetí velká výzva. Zorganizovat očkování. Tato operace má přinejmenším tři části. První je zajistit vakcínu. Druhá dát dohromady očkovací jízdní řád, tedy kdo, kdy, kde. A třetí část: připravit síť očkovacích center. A současně je třeba vysvětlit lidem, proč je vakcína tak důležitá, proč je bezpečná. U nás to bude vysvětlování obzvlášť náročné. Nedůvěra k očkování je tady velmi vysoká. Proti nemoci covid-19 by se v případě, že by byla vyvinuta účinná vakcína, dalo očkovat 36 procent Čechů. Naopak 46 procent o tom neuvažuje a zhruba pětina není rozhodnuta. Vyplynulo to z průzkumu National Pandemic Alarm, který vznikl mezi 30. říjnem a 2. listopadem na reprezentativním vzorku 1725 lidí. Ochota Čechů k očkování proti jejímu předchozímu zjišťování mírně klesla. Nechuť k očkování stoupá s dosaženým vzděláním. Mezi vysokoškoláky je ochotno dát se očkovat jen 26 procent lidí. Mezi těmi, kdo mají maturitu, 33 procent. U lidí s nižším vzděláním je to 42 procent. V řadě západních zemí je k vakcíně výrazně vyšší důvěra. Zájem o očkování projevuje například 56 procent Švédů.

Před Babišovou vládou je spousta práce, avšak zatím nic ze strategických plánů nepředstavila. S nákupem vakcín si kabinet starost dělat nemusí. Pro členské země je objednává Evropská unie. Od Pfizeru chce koupit 300 milionů dávek. My musíme jen do Bruselu nahlásit náš zájem. Ministr Blatný už ohlásil, že i u nás by snad mohlo očkování začít už do konce prosince. V té době očekávají první očkované také Američané nebo Němci. V první fázi chce Blatný od Pfizeru koupit pět milionů dávek, jimiž by mohlo být očkováno přes dva miliony lidí. Obecně je vyhlášeno, že to mají být zdravotníci z první linie, senioři a lidé z rizikových skupin. Žádný přesný detailní plán ale vláda nepředstavila.

Hlavně zatím ani neohlásila, že by dávala dohromady konkrétní plán, jak logisticky očkování zařídí. I tak organizačně zdatná země jako Německo, které covidové testování a trasování zvládlo nejlépe v Evropě, operaci vakcína řeší naplno a připouští, že je to logisticky složitá záležitost. Deník Welt am Sonntag přinesl v neděli velkou analýzu příprav. Němci se chystají postavit stovky očkovacích center. Ministři zdravotnictví šestnácti spolkových zemí sepisují plány, podle nichž by bylo jedno až dvě očkovací centra v každém administrativním okrsku. V Německu je vakcinací pověřen Paul Ehrlich Institute, který už je dnes pod tvrdým veřejným tlakem, aby představil co nejdetailnější plány očkovací logistiky. I Andrej Babiš v hlášeníčku zdůrazňuje, že vakcína je jediným řešením. Žádný detailní očkovací plán ale zatím nemá. „Minulý týden jsem měl s ministrem Janem Blatným videohovor s firmou AstraZeneca, mluvíme s firmami, připravujeme očkovací plán.“ Je nejvyšší čas ten plán ukázat a ukončit prokrastinaci. Jestli Babiš u příprav očkování zase selže jako u testování a ochrany rizikových, budeme se v lockdownech topit dlouhé měsíce. Zatímco ti schopní, co umějí očkovat, už budou normálně žít.