Mzdy a důchody se od listopadové revoluce v Česku výrazně zvedly. Zvyšování starobních penzí s růstem výdělků ale krok nedrželo a nůžky mezi nimi se rozevíraly.
Zázrakem nízké nezaměstnanosti si Česko vysloužilo věhlas v celé Evropské unii. Přesto primát skrývá nepříjemnou skutečnost, že neobvykle mnoho lidí pracuje za velmi nízkou, dalo by se říci „hladovou“ mzdu.
Jednou z priorit vlády Andreje Babiše je každoroční navyšování platů pedagogických a nepedagogických pracovníků. V dlouhodobém záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023 se však počítá s tím, že se platy učitelů dostanou na 130 procent průměrné mzdy až v roce 2025, tedy až na konci příštího volebního období. Učitelé tento slib neslyší poprvé. V roce 2003 tehdejší ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) slibovala 130 procentní hranici překonat do dvou až tří let.
Zhruba polovinu celosvětových prostředků určených na mzdy dostává deset procent nejlépe placených zaměstnanců.
Vládní sliby začínají znepokojovat některé učitele. Původně se totiž pedagogové mohli těšit na navýšení platů o patnáct procent. Nyní však státní rozpočet počítá s pouze deseti procenty, které však zvednou platy pouze nepatrně. Podle Pedagogické komory je na vině vysoká průměrná mzda, která neustále roste.
Česko má za sebou druhou nejsilnější éru prosperity. Do rychlejších obrátek se dostalo jen v letech 2004 až 2007. Výkon ekonomiky se zvýšil o víc než bilion korun z 4,3 bilionu v roce 2013 na víc než 5,3 bilionu korun. Průměrný plat stoupl z 25 128 korun měsíčně na 33 840 korun. Výdaje státu se za těch šest let, kdy zemi začal fakticky řídit Andrej Babiš, zvedly o téměř tři sta miliard korun z 1,211 bilionu na 1,505 bilionu plánovaných na letošní rok.
Premiér Andrej Babiš dříve vyhlašoval, že „učitelé na tom musí být stejně jako právníci nebo doktoři. Finančně i společensky“. Nyní se však zdá, že se rozhodl na pedagozích šetřit. Ministryně financí Alena Schillerová totiž navrhla, že učitelé dostanou na příští rok přidáno o 10 procent místo slibovaných 15 procent. Krititka se však na šéfku financí strhla jak ze strany odborů, tak od zástupců zaměstnavatelů. Pedagogická komora v reakci na návrh Schillerové začala shánět podporu pro případnou stávku.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v dalších letech požadavku na navýšení platů učitelů. Chce dodržet vládní slib, že v roce 2021 budou pedagogové brát minimálně 45.000 korun. Schillerová to řekla delegátům sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se růst platů měl ukázat i ve výhledech rozpočtu na následující roky.
Celkové výdaje na platy zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o víc než 20 miliard na 187 miliard korun. Zaměstnanci na výplatní listině státu si měsíčně polepšili v průměru o 3179 korun a pobírali v průměru 33 806 korun hrubého. Průměrný plat v celé ekonomice podle předběžných údajů činil 31 885 korun hrubého. Uvádí to vláda v návrhu státního závěrečného účtu, který předložila sněmovně.
Nejnižší mzdy v textilním průmyslu mají dělníci v Etiopii, kde si měsíčně vydělají v průměru jen 26 dolarů (necelých 600 Kč). Vyplývá to z nové studie newyorské univerzity, o níž informovala agentura AP. Podle autorů studie vláda stanovila velmi nízké základní mzdy, aby do země přilákala velké oděvní firmy. V etiopských šicích dílnách se v současnosti vyrábějí například zakázky pro značky H&M, Gap, či PVH.
Češi letos v zaměstnání stráví mimopracovními aktivitami v průměru 65 minut denně, což je stejně jako loni. Zaměstnavateli tím způsobí ztrátu rekordních 51.813 korun za rok, tedy o 3869 Kč více, než loni. Vyplývá to z pravidelné analýzy společnosti truconneXion. „Převedeno do průměrné hrubé mzdy zaměstnavatelé denně tratí 206 Kč za to, že si zaměstnanec zařídil dovolenou, nakoupil on-line, navštívil sociální sítě nebo zhlédl několik zábavných videí.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) chce dál tlačit na růst výdělků a jejich rychlejší přibližování k západním částkám. Požadavky kvůli zpomalování ekonomiky výrazně omezit neplánuje. Vedle nich se chystá prosazovat i zkrácení pracovní doby a prodloužení zákonné dovolené na pět týdnů. V rozhovoru s ČTK to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Do čela největší odborové centrály v zemi ho odboráři zvolili před pěti lety. Teď kandiduje i na místopředsedu Evropské odborové konfederace (ETUC).
Ceny potravin, elektřiny a pohonných hmot neustále letí nahoru. V minulém měsíci bylo zdražení tak velké, jako naposledy v roce 2012. Za dražší potravin může zejména suché a teplé počasí, které žene ceny surovin až o sto procent v porovnání s minulým rokem. Svůj díl na vyšších spotřebitelských cenách má i navyšování platů ve státním sektoru, které v loňském roce rostly.
Daňové zatížení mezd v České republice vloni činilo 43,7 procenta, proti předchozímu roku se tak zvýšilo o 0,38 procentního bodu. V rámci 36 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo sedmé nejvyšší. Vyplývá to ze zprávy OECD. Daňové zatížení mezd ukazuje, jaké procento z celkových mzdových nákladů tvoří daně z příjmu zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Počítá se z průměrného příjmu svobodného a bezdětného zaměstnance.
Tarifní mzdy zaměstnanců v automobilce Škoda Auto vzrostou s platností od 1. dubna o 2500 korun měsíčně. Firma se na tom v pátek dohodla s odbory, skončilo tak kolektivní vyjednávání. Průměrná hrubá mzda zaměstnance, který je odměňován na základě tarifů, loni ve společnosti činila 51 275 Kč, uvedla v pátek Škoda Auto v tiskové zprávě.
Zaměstnanci automobilky Škoda Auto dostanou jednorázový bonus 65 000 korun. Je vyšší než loni, kdy dostali 60 000 korun. Jde o dílčí výsledek kolektivního vyjednávání, které ale ještě pokračuje. O bonusu informovalo vedení automobilky zaměstnance v dopise, který má ČTK k dispozici. Bonus vzrostl i navzdory poklesu zisku, nekonsolidovaný zisk po zdanění klesl loni firmě o devět procent na 28,89 miliardy korun.
Zrušení superhrubé mzdy je zatím v nedohlednu. Návrh je sice součástí programového prohlášení vlády ANO a ČSSD, není ale jasné, kdy bude zrušena. Ze čtvrtečního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) navíc vyplývá, že je její zrušení v roce 2021 ohroženo. Dle ministerstva financí je to totiž podmíněno změnou nastavení zdravotního pojištění, které odmítla velká část opozice i premiér Andrej Babiš (ANO).
Ženy v Česku vydělávají v průměru víc než muži jen asi ve dvou procentech zaměstnání. Mají v nich nejvýš o stokoruny měsíčně víc než jejich kolegové. V profesích s vysokou průměrnou mzdou a vysokou kvalifikací pobírají pak ale průměrně i o několik tisíc až desítek tisíc měsíčně méně než muži. Ukázala to analýza, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce. Česko patří v EU k zemím s největší propastí v odměňování mužů a žen. Ženy vydělávají průměrně asi o pětinu méně než muži, rozdíl se nemění.
Česko je v Evropské unii zemí s nejnižšími příjmovými rozdíly. Příjem pětiny nejbohatších je 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších. V osmadvacítce dosahuje rozdíl v průměru pětinásobku. Česká republika je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Obě instituce vycházejí z dat za rok 2017.
Vláda v čele s hnutím ANO se nepřestává inspirovat v programech ostatních politických stran. Větší praxi opisování zavedl Andrej Babiš už během své první vlády v demisi, kdy se rozhodl vzít budoucímu koaličnímu partnerovi ČSSD nápad s levnějšími jízdenkami pro studenty a seniory. Naposledy se předseda vlády nechal inspirovat u novely zákona o elektronických komunikacích, na které pracovala Pirátská strana. Její šéf Ivan Bartoš pak označil Babiše za „obyčejnou čórku, neboť ještě minulej tejden nevěděl, která bije“.
Na stole je nový vládní návrh, podle něhož by si pracovníci z Ukrajiny měli vydělat aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Za iniciativu resortu zahraničí bojuje především ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (za ČSSD), která nechce, aby cizinci Čechům konkurovali levnější prací. Proti se staví Hospodářská komora, její předseda Vladimír Dlouhý v návrhu vidí pokřivování pracovních podmínek a zvýhodňování Ukrajinců.
Přidávání na všech frontách. Tak by se dala nazvat politika ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Poté, co navrhla hradit školní obědy všem dětem a státní úhradu alimentů za neplatiče, bude se její úřad zabývat možností přidat peníze městským strážníkům. A to pomocí zvýšení rizikového příplatku. Že je potřeba navýšit rizikový příplatek městských strážníků stejně jako policistům či hasičům, upozornila pražská radní Hana Marvanová (STAN/Spojené síly) a ministryně práce Jana Maláčová souhlasí.
Zvýšení platů vrcholných politiků, snížení daně z přidané hodnoty na jízdné ve vlacích, autobusech nebo na lanovkách či roční odklad plného zavedení elektronické neschopenky přináší desítka zákonů, která nabyla účinnosti počátkem roku.
Vláda Andreje Babiše schválila růst tarifů pro policisty, hasiče či vojáky o dvě procenta. V praxi by to mělo znamenat navýšení o několik stovek korun. Ti, kteří nasazují své životy, si od nového roku přilepší o několik tisíc korun navíc. Podle ministerstva vnitra je navýšení platů motivační, kvůli počítanému náboru. Do roku 2021 se plánuje s přijetím až tisícovky nových policistů a na osm set hasičů.
Růst české ekonomiky příští rok mírně zpomalí na 2,9 procenta z letos odhadovaných tří procent. Stejně tak zpomalí růst mezd, ale i tak zůstane poměrně vysoký kvůli stále velmi nízké nezaměstnanosti, která přetrvá i v dalších letech. Inflace naopak stoupne z letos odhadovaných 2,3 procenta na 2,4 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.
Prvního prosince se stal viceguvernérem České národní banky. Do Prahy se před dvěma lety do bankovní rády vrátil po sedmi letech strávených na špičkovém postu v evropské administrativě. V rozhovoru pro Týdeník Echo Marek Mora popisuje, co se bude dít s českou ekonomikou a jak budou stoupat platy. Mluví i o tom, proč se v tuto chvíli nedá čekat žádná hlubší integrace Evropské unie.
Platy vrcholných politiků vzrostou příští rok pravděpodobně pouze o devět procent, jak to schválila Sněmovna. Senát na tom ve středu nic nezměnil. K přijetí návrhu na postupné navyšování platů v příštích dvou letech chyběl jeden hlas. Vládní platovou novelu, kterou horní komora neschválila ani neodmítla, tak zřejmě počátkem příštího týdne dostane k podpisu prezident.
Zatímco v roce 2018 byla pro evropské firmy největší brzdou růstu domácí poptávka následovaná nedostatkem zaměstnanců s odpovídající kvalifikací, v roce 2019 na první místo poskočí náklady na pracovní sílu. Vyplývá to z šetření Evropské asociace obchodních a průmyslových komor (Eurochambers), do kterého se zapojilo více než 45 000 podniků z 26 zemí.
Průměrná hrubá mzda v České republice se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 2458 korun na 31.516 Kč. Nominální nárůst tak činil 8,5 procenta. Reálně po zahrnutí růstu spotřebitelských cen byla mzda vyšší o šest procent. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, vzrostl o 9,8 procenta na 27.719 korun.
Minimální mzda vzroste od ledna o 1150 korun na 13.350 korun, rozhodla dnes vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) to oznámila na twitteru. Maláčová usiluje o to, aby se v roce 2021, kdy vyprší současnému kabinetu mandát, přiblížila 16.000 korun.
