V novém roce se změní řada věcí. Novinky se dotknou rodičů, podnikatelů či majitelů psů. Od ledna se zvyšuje rodičovský příspěvek, některé rodiny s dětmi do čtyř let věku ale na vyšší příspěvek nedosáhnou. Od Nového roku se zvyšuje znovu minimální mzda. Dále se například zvýší spotřební daň u alkoholu a tabáku a EET bude od května platit pro další profese, třeba pro cestovní kanceláře, kosmetičky a veterináře.
Mzda placených zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou zároveň členy Parlamentu nebo vlády, se od příštího roku sníží na dvě pětiny. Způsobí to změna zákona, která začne platit od 1. ledna. Ve Sněmovně ji navrhli poslanci ANO a Pirátů. Má za účel bránit kumulaci odměn z placených funkcí. Kritici tohoto opatření při jeho projednávání mluvili o populismu.
Ministerstvo práce navrhuje zvýšit životní minimum od března příštího roku o 13,2 procenta. U samotného dospělého by se zvedlo z nynějších 3410 na 3860 korun. U dětí a dalších dospělých v rodině, jejichž částky se pohybují od 1740 do 3140 korun, by se přidalo od 230 do 410 korun. Existenční minimum by se z 2200 dostalo na 2490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které na svém webu zveřejnil kabinet.
Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun, vláda v pondělí schválila příslušné nařízení. Informoval o tom předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
Napravit původní plané sliby od premiéra Andreje Babiše chce část sociálních demokratů. Vadí jim totiž, že hnutí ANO nedrží slovo a nedojde tak k původnímu navýšení platů učitelům a nepedagogickým pracovníkům. Pedagogové sice přidáno dostanou, ovšem nikoliv původních 15 procent, ale pouze 8. Babiš přitom při svém předvolebním tažení v roce 2017 uváděl, že učitelé jsou jeho prioritou a u této skupiny by platy měly prudce narůst.
Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí podle odhadů ekonomů zpomalil. Reálně, po zohlednění inflace, vzrostla méně než o čtyři procenta. Rychleji rostla mzda především zaměstnancům s nižšími příjmy, uvedli ekonomové. Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za 3. čtvrtletí ve středu 4. prosince.
Předseda ODS Petr Fiala vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby se podepsal pod závazek do roka společně s ODS zrušit superhrubou mzdu. Babiš to nepřijal, označil výzvu demagogii a řekl, že superhrubou mzdu chce vláda snížit na 19 procent. Zaznělo to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V reakci na dokončení auditu EK ke střetu zájmů premiér uvedl, že dodržel zákon, postupoval podle něj a jím vlastněnou firmu vložil do svěřenského fondu. Na zveřejnění auditu prý nemá vliv.
Zaručená mzda pro číšníky, dělníky, zedníky nebo zubaře má být zrušena, protož neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru existovaly další sazby kromě minimální mzdy. S těmito argumenty navrhuje Hospodářská komora zrušení zaručené mzdy, které bude řešit ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové. S tím souhlasí ekonomové oslovení deníkem Echo24, podle nichž se ze zaručené i minimální mzdy stal levicový marketing, na kterém si vláda každoročně honí hlasy u voličů.
Minimální mzda by se od ledna měla zvýšit o 1250 korun na 14 600 korun. Dohodli se na tom dnes zástupci vládních stran. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Výsledek považují za dobrý kompromis. Návrh nařízení bude ještě schvalovat vláda. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů je růst o devět procent naopak vysoký, neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
Vláda má splnit svůj slib, zaznělo den před jednáním sněmovny o státním rozpočtu z úst většiny opozičních stran. Chtějí totiž tlačit na původně slibované patnáctiprocentní navýšení platů v roce 2020. Vládní rozpočet nyní předpokládá osmiprocentní růst tarifů, odbory žádaly deset procent. Růst platů je součástí projednávání rozpočtu na příští rok, ke kterému se ve středu vrací sněmovna. Požadavkem dodatečného navýšení platů ve školství se má ve středu zabývat i koaliční rada.
Vedle ohlašované klimatické krize a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku je hitem veřejné debaty kritika stoupající nerovnosti. Obojí se přímo spojuje do jednoho ve stylu: příliš málo velmi bohatých ovládá příliš mnoho majetku. Z levice sílí volání po dalším posílení přerozdělování, které je už dnes v západních společnostech nejsilnější v historii. Ve Spojených státech amerických už se od adeptů na roli vyzývatele Donalda Trumpa za konkurenční Demokratickou stranu Bernieho Sanderse a Elizabeth Warrenové objevují návrhy na každoroční konfiskaci majetků milionářskými daněmi. Rovnost ve společnosti se dá měřit různě. A podle toho, jaké měřítko si vyberete, se také tatáž společnost může ukázat jako země s velkou nerovností, nebo jako země relativně rovnostářská. Ti, kdo chtějí upozornit na rostoucí nerovnost, nejčastěji sahají po nejpopulárnějším a nejvyhrocenějším srovnání. Jak velkou část bohatství, případně příjmů, ovládá nejbohatší jedno procento společnosti.
Když se Řecko před osmi lety dostalo na hranu státního bankrotu, trefně se o něm psalo jako o chudé zemi bohatých lidí. Platy Řeků v porovnání s bohatstvím, jaké byla jejich země schopna vytvořit, byly neúměrně vysoké. Na evropské poměry unikátní. Táhli je nahoru hlavně přeplácení státní zaměstnanci. Jim se musel přizpůsobovat soukromý byznys, aby mu stát lidi nepřetáhl. Bylo zřejmé, že dřív nebo později se tento model zhroutí. Stalo se.
Nikdy se levicové strany tak nehlásí k biblické moudrosti, jako v situaci, když bojují za zvýšení minimální mzdy. „Hoden je dělník své mzdy,“ prohlásil přece Ježíš podle Lukášova evangelia. Těžko pak mohou jeho radu zpochybňovat podnikatelé, obvykle příznivci pravicových, tedy křesťansky orientovaných stran.
Několik tisícovek škol se podle odborů chystá zapojit do dnešní stávky. Chtějí tak vytvořit tlak na ministra školství Roberta Plagu, který učitele podle jejich slov podvedl. Šéf školského resortu totiž navrhl, aby příští rok šlo na platy pedagogů pouze osm procent místo dříve slíbených deseti. Plaga navíc učitele popudil svým úterním vyjádřením, podle kterého je paradoxem, že odboráři nevědí přesný počet protestujících škol.
Dlouho doutnající spor o navýšení platů učitelů a nepedagogických pracovníků nemusí skončit pouze středeční stávkou. Další protest a zavření škol záleží zejména na vládních poslancích, kteří ještě mohou změnit podobu státního rozpočtu na příští rok. Premiér Andrej Babiš stávku kritizuje a tvrdí, že protest chce pouze malá skupina učitelů. To však odmítají odboráři, podle kterých jsou pod náporem telefonických hovorů, kdy učitelé žádají bližší informace k plánované stávce.
Tarify učitelských platů se od ledna 2020 zvýší o osm procent. Vyplývá to z vládního nařízení o platech, které dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci po jejím jednání to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Z celkového navýšení 11,1 miliardy korun tak má jít do základů platů osm miliard korun, řekla mluvčí ministra Aneta Lednová. Zbytek peněz bude na odměny a příplatky. Školské odbory s vládním plánem chtějí místo osmi procent dát do základů platů deset procent, na středu kvůli tomu vyhlásily stávku. Píšeme o ní zde. Odborový předák František Dobšík uvedl, že Plaga podvedl odbory, učitele, vládu i premiéra Andreje Babiše (ANO).
Učitelé velmi bystře pochopili, že Andrej Babiš je čistě transakční politik, který postavil svůj úspěch na tom, že ve velkém pumpuje veřejné peníze do svých voličů. Pilířem jeho politického marketingu je zvyšování důchodů, slevy na jízdném, vyšší rodičovská. Teď v poslední době ujištění, že pumpování neskončí ani ve chvíli, kdy se česká ekonomika dostane do útlumů a zdrojů ve státním rozpočtu bude méně.
Učitelům došla trpělivost s neustálým slibováním, že pedagogové jsou vládní prioritou a dostanou na platech přidáno. Původně totiž chtěl stát navýšit platy učitelům v příštím roce o 15 procent, vzhledem k vysokým výdajům ve státním rozpočtu však ministerstvo školství navrhuje, aby do tarifů šlo pouze 8 procent. Učitelé na to reagují jednodenní stávkou, kterou předseda vlády Andrej Babiš nazývá vyhrožováním.
Ve středu 6. listopadu bude celodenní stávka učitelů kvůli nesouhlasu s výsledky vyjednávání o růstu platů. Školy by měly zůstat zavřené. Ty, které nebudou, by měly mít omezený provoz. Vzhledem k podpoře stávky z regionů o tom rozhodlo vedení školských odborů. Uvedla to místopředsedkyně odborů Markéta Seidlová. Ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl novinářům, že nevidí ke stávce důvod.
Lepší však nepřipomínat, že průměrný německý zaměstnanec bere měsíčně skoro čtyři tisíce eur, zatímco jeho český kolega se teprve dostal přes 34 tisíc korun.
Tak rychle a dlouho platy v historii České republiky ještě nikdy nerostly. Země má za sebou rekordně dlouhou a silnou éru prosperity, která se tentokrát vůbec poprvé projevila i velmi silným růstem platů. Nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí Evropy a nedostatek lidí přinutily firmy přetahovat se o ně nabídkami čím dál vyšších platů. Od chvíle, kdy se země v roce 2013 dostala z recese a ekonomika začala rychle růst, se platy zvedly o 36 procent.
Školské odbory v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost. Nedohodly se s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) na růstu platů. S nabízeným navýšením nejsou spokojeny. Po jednání školské tripartity to řekl předák školských odborů František Dobšík. Plaga navrhl, aby si všichni učitelé od ledna přilepšili o 2250 korun. Dalších průměrně 1400 korun má putovat do odměn.
Nový návrh odmítáme a raději splňte své předchozí sliby. Tak zástupci pedagogů reagují na návrh státního rozpočtu, ve kterém se počítá s desetiprocentním navýšením pro učitele. Původní slib přitom zněl, že by pedagogové měli dostat přidání v podobě patnácti procent. Komora proto připravuje stávkovou pohotovost, u které má podporu drtivé většiny svých členů.
Pro odbory je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly neakceptovatelné, aby učitelé dostali do tarifů jen půlku ze slibovaného desetiprocentního růstu mezd v příštím roce. Na pondělním jednání sociálních partnerů chce podpořit i požadavek ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby kraje dostaly peníze na vládou slíbený růst platů ve veřejné sféře o 1500 korun.
Sporem o platy vygradovala už tak dost napjatá situace ve zdravotnictví.
Z porušených slibů naštvaní učitelé a hrozba stávkových pohotovostí. Tak se zatím vyvíjí jednání ohledně navýšení platů učitelů na příští rok. Původně totiž vláda slibovala přidání o 15 procent, nyní však už jen o 10 procent a v roce 2021 ještě o procento méně. Odbory ani učitelé s růstem nesouhlasí o připomínají dřívější sliby vlády Andreje Babiše. Podobnou situaci zažívají i zdravotníci, kteří mají dostat pouhá tři procenta navíc, tedy pouze pokrytí inflace.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent místo dosud navrhovaných dvou procent.
Mzdy a důchody se od listopadové revoluce v Česku výrazně zvedly. Zvyšování starobních penzí s růstem výdělků ale krok nedrželo a nůžky mezi nimi se rozevíraly.
