Zaručená mzda pro číšníky, dělníky, zedníky nebo zubaře má být zrušena, protož neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru existovaly další sazby kromě minimální mzdy. S těmito argumenty navrhuje Hospodářská komora zrušení zaručené mzdy, které bude řešit ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové. S tím souhlasí ekonomové oslovení deníkem Echo24, podle nichž se ze zaručené i minimální mzdy stal levicový marketing, na kterém si vláda každoročně honí hlasy u voličů.

Vláda ve středu odhlasovala další skokové navýšení minimální mzdy, která tak vzroste od roku 2013 o skoro 90 procent. Současně s minimální mzdou se však navýší i mzda zaručená, která je minimálním ohodnocením pro některé profese. Ty jsou poté rozděleny do osmi mzdových skupin. Podle Hospodářské komory je však zaručená mzda přežitkem, který negativně zasahuje do podnikatelského prostředí.

„Neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru existovaly další sazby, než je minimální mzda. Pokud se zruší sazby zaručené mzdy, připustíme jako kompromis navýšení mzdy minimální. V opačném případě by ale došlo k dalšímu nárůstu nákladů například u řidičů autobusů, kde již dnes mají zaměstnavatelé, respektive objednatelé dopravní obslužnosti potíže mzdy platit a nezbývá žádný prostor na motivační složky mzdy. Stejný dopad je ve stavebnictví a dlouhodobých kontraktů na stavební práce,“ řekl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

Komora požadavek odeslala ministerstvu práce a sociálních věcí v minulém týdnu. Na dotaz deník Echo24, jestli se bude nadále zaručená mzda počítat i v soukromé sféře, však resort Jany Maláčové dosud neodpověděl.

Podle ekonomů je zavedení zaručené mzdy v tržní ekonomické škodlivé či zbytečné. „Stát si arbitrárně rozdělil zdaleka neúplný seznam profesí do osmi skupin a snaží se naplánovat ceny. Pokud se například u biomedicínských inženýrů rozhodl, že by měla být mzda nejméně 21 900 korun, potom můžeme jen doufat, že číslo stát podcenil a nikoho taková regulace vlastně ani nemusí zajímat. A to je důvod pro zrušení. Pokud by byla poptávka po biomedicínských inženýrech malá a tržní mzda výrazně nižší než zaručená, budou mít tito lidé problém najít práci. Což je také důvod pro zrušení,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční společnosti Roklen Dominik Stroukal.

Podle něj ani není jasné, kolik lidí zaručenou mzdu pobírá, proto je dosah zaručené i minimální mzdy slabý. „Pro vládu je to tak pouze marketing. Tváří se, že zvyšuje lidem mzdy, a doufá, že voliči neví, že jejich mzda je výsledkem nabídky a poptávky. V novinách se dočtou, že stát přidal zedníkům 1570 korun měsíčně na zaručené mzdě. Když to udělá v době, kdy mzdy rostou, člověk si to snadno spojí dohromady a věří, že za růstem mezd stojí vláda,“ řekl dále Dominik Stroukal, podle kterého velmi často levicové strany ujišťují, že zvednutím minimální mzdy se zvedají i mzdy ostatních pracovníků.

Smysl v existenci zaručené mzdy nevidí ani hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, podle kterého však minimální mzda v českém hospodářství smysl má. „Naší ekonomice by rozhodně neprospělo, kdyby byla minimální mzda zrušena. Vedlo by to ke zvýšeným výdajům v sociální oblasti. Jiné je to v případě zaručených mezd, které již nemají tak silnou vazbu na sociální systém. Zaručené mzdy bychom mohli zrušit bez výrazných dopadů na chod ekonomiky,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Vláda se ve středu shodla na růstu minimální mzdy o 1250 korun na 14 600 korun. Původně přitom ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) požadovala částku 15 tisíc korun. Navýšení ocenily odbory, které však požadovaly růst o 1650 korun. „Minimální mzda se  dostane nad hranici příjmové chudoby. Není možné, aby se nevyplácelo pracovat. ČR nemůže zůstat ostrůvkem levné práce,“ řekl ministr vnitra a předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Podle něj je dohodnutý kompromis adekvátní.

Proti skokovému růstu minimální mzdy se však ozývají kritické hlasy například z Asociace českého tradičního obchodu nebo Hospodářské komory. „Setrvalý tlak na opakované navyšování minimální mzdy může zcela vážně a bez nadsázky ohrozit existenci dalších malých prodejen potravin, které převážnou měrou zajišťují obchodní obslužnost venkova a malých měst. Mzdové náklady bývají často nejvyšším nákladem obchodníků a za současného stavu je zcela reálné, že další zvýšení minimální mzdy zaměstnancům nepomůže, ale naopak je o práci připraví, protože obchodníci takový tlak prostě ekonomicky nezvládnou a prodejnu budou muset uzavřít,“ uvedl tajemník asociace Jan Hrdina.

Podle Hospodářské komory však minimální mzda roste daleko více než produktivita práce. V loňském roce rostlo hospodářství o tři procenta a průměrné mzdy o osm procent. „Produktivita práce tak roste výrazně pomaleji než mzdy. Od začátku Sobotkovy vlády do konce loňského roku vzrostla minimální mzda o 44 procent a produktivita práce jen o 11 procent. Vyšší mzdy zajistí jen vyšší produktivita práce. Vláda by proto naopak měla podpořit zvyšování produktivity, nikoliv zaměstnavatele připravovat o možnost ji zvýšit.