Česko je v Evropské unii zemí s nejnižšími příjmovými rozdíly. Příjem pětiny nejbohatších je 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších. V osmadvacítce dosahuje rozdíl v průměru pětinásobku. Česká republika je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Obě instituce vycházejí z dat za rok 2017.

Podle zprávy Evropské komise příjmová nerovnost zůstává v Česku nízká a od roku 2005 se příliš nemění. Důvodem jsou spíš nivelizované výdělky než přerozdělování. „Reálný disponibilní příjem domácností se u různých příjmových skupin zvyšoval poměrně vyrovnaně. Nízká nerovnost je způsobena tím, že tržní příjmy před zdaněním a sociálními transfery jsou poměrně rovnoměrně rozděleny,“ uvedla ve zprávě o Česku Evropská komise.

Česko se v žebříčku o příčku pro stát s nejnižšími příjmovými nerovnostmi dělí se Slovinskem, kde se příjmy pětiny nejbohatších a nejchudších také liší 3,4krát. S 3,5násobným rozdílem následuje Slovensko a Finsko. V Maďarsku, Rakousku či Švédsku se částky liší 4,3krát, ve Francii 4,4krát, v Německu 4,5krát, v Polsku 4,6krát a v Řecku 6,1krát. Nejvyšší rozdíl panuje v Bulharsku, a to více než osminásobný.

Nejmenší nerovnosti dosahuje Česko i v příjmech lidí nad 65 let. Pětina nejchudších seniorů má 2,4krát méně než pětina nejbohatších. Penzisté a penzistky v Česku mají téměř celý svůj příjem z důchodu z veřejného důchodového systému. Ten tak podle odborníků patří k nejsolidárnějším. Ministryně práce Jana Maláčová nyní navrhuje míru solidarity ještě zvýšit.

Stejně jako v ČR jsou na tom i senioři na Slovensku, kde se příjmy pětiny nejbohatších a nejchudších lidí nad 65 let liší 2,4krát. Nejvyšší je rozdíl v seniorských částkách v Portugalsku, dosahuje 5,4násobku. V Řecku je to 4,2násobek, v Rakousku 3,7násobek a v Nizozemsku trojnásobek.

Nízké rozdíly v příjmech přispívají podle expertů na sociální problematiku k soudržnosti a ke klidu ve společnosti. Podle zprávy Evropské komise se v unii snižovala příjmová nerovnost a ubývalo i chudých. Podíl lidí, jimž hrozila chudoba a sociální vyloučení, činil 22,4 procenta. Byl tak nižší než v letech před krizí.

Situace se v různých částech osmadvacítky i u různých skupin obyvatel v jednotlivých státech ale výrazně lišila. Zatímco v Česku chudoba a vyloučení hrozily 12,2 procenta obyvatel, v Bulharsku téměř dvěma pětinám. V Rakousku to bylo 18 procent a na Slovensku 16 procent. V Dánsku se chudoba a vyloučení týkaly skoro pětiny lidí, z přistěhovalců ale téměř dvou pětin.

Podle zprávy Evropské komise má v Česku na chudobu dětí velký vliv vzdělání rodičů. U potomků otců a matek s nízkou kvalifikací patří riziko chudoby v EU k nejvyšším, naopak u dcer a synů vysoce kvalifikovaných rodičů k nejnižším.

Komise poukazuje na to, že podíl chudých a vyloučených je v Česku sice nízký, rozdíly mezi skupinami obyvatel a regiony se ale prohlubují. Praha a Brno se vzdalují venkovských oblastem, které jsou chudší, je v nich nižší produktivita, méně inovací, větší zadluženost či větší nerovnosti mezi muži a ženami.