Odboráři Škody Auto budou při nadcházejícím kolektivním vyjednávání požadovat dvouciferný růst mezd. Odboráři k tomu mají v rukou například koncem roku končící dohody o flexikontech, tedy směnách navíc a o organizaci práce do sedmnácti a osmnácti směn týdně, kdy zaměstnanci chodí navíc ještě na páteční noční směnu a na sobotní ranní směnu.
Odbory budou ve firmách požadovat pro příští rok růst mezd o osm až deset procent. V Praze na odborářském shromáždění to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že se výdělky zvedají. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák označil jednání odborářů za „předvolební nátlak“.
Starostové a primátoři si od příštího roku polepší zhruba o 8,5 procenta. Podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, budou vydělávat od 36 500 korun do téměř 95 000 korun. Hejtmani a pražský primátor budou dostávat průměrně o téměř 16 procent víc, přijdou si na 109 500 až 120 500 korun.
Platy učitelů se od začátku listopadu zvýší o 15 procent, platy ostatních zaměstnanců ve státní správě o deset procent. Dohodnuté zvýšení i jeho termín odpovídá požadavkům odborů. Na zvýšení prostředků pro vysoké školy se koalice zatím nedohodla. Odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti do schválení růstu platů.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) zvýšil v novém návrhu rozpočtu příjmy o 21 miliard korun proti červnovému návrhu. Ministerstvo totiž zvýšilo odhad růstu ekonomiky v roce 2018 z 2,9 procenta na 3,1 procenta. Stále ale kvůli platům chybí zhruba osm miliard korun, uvedl v neděli Pilný v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Scházející peníze by měla ministerstva najít v nespotřebovaných výdajích. V pátek ale podle Pilného resorty uvedly, že nemohou poskytnout nic.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) předpokládá, že se v pondělí koalice dohodne na navýšení mezd ve veřejném sektoru. S účastí na pondělním koaličním jednání o rozpočtu počítá i předseda ANO Andrej Babiš. Jednání se uskuteční ve Strakově akademii ráno před pravidelným zasedáním vlády.
Včerejšek přinesl dvě důležité zprávy, které spolu přímo souvisí.
Průměrná mzda v Česku v letošním 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,6 procenta na 29 346 korun. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2074 korun. Reálně, bez zahrnutí inflace, se jejich měsíční výdělek zvýšil o 5,3 procenta. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad.
Letos od listopadu by si mohli polepšit učitelé a úředníci samospráv, od ledna pak lékaři, sestry a zbývající pracovníci veřejného sektoru. Platové tarify by se mohly zvednout buď všem stejně o čtyři procenta, o 12 procent kantorům a o sedm procent ostatním, nebo o 15 procent učitelům a o deset procent ostatním. Počítá s tím návrh nařízení, který vláda zveřejnila na svém webu.
Lidé dostanou možnost žádat až o tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Volno uzákoní novela o nemocenském pojištění, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. O prezidentově podpisu informoval Hrad. Z nemocenského pojištění budou lidé dostávat ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) bude v nejbližším období jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) o nárocích na zvýšení platů ve veřejné sféře. Pedagogům na pátečním protestu proti podfinancování školství v Betlémské kapli řekl, že nároky všech profesí na zvýšení mezd v příštím roce nemůže pokrýt.
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel dnes podpořil návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu směrnice o vysílání pracovníků do jiných členských zemí EU. Evropa musí být spravedlivější pro všechny, řekl Gabriel po setkání s Macronem v Paříži. Francouzský prezident už minulý týden o změnách směrnice jednal v s představiteli Česka, Slovenska, Rakouska, Rumunska a Bulharska.
Školské odbory nebudou vyhrožovat stávkou za zvýšení platů, dokud se jedná. Své požadavky zopakují na protestním setkání 1. září v Betlémské kapli v Praze představitelům vlády. Na tiskové konferenci zástupců školských odborů a asociací a představitelů vysokých škol to řekl šéf školských odborů František Dobšík.
Zvyšování minimální mzdy je odborářsko-sociální šidítko, sociální inženýrství a medvědí služba, která míří na necelá 3 procenta zaměstnanců pobírající minimální mzdu, říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Podle něj zaměstnanci, kteří budou pobírat „o pár stovek korun navíc“, přijdou v případě krize na řadu jako první.
Vláda odhlasovala zvýšení minimální mzdy o 11 procent, tedy o 1 200 korun na 12 200 korun od 1. ledna 2018. Je to tak již čtvrté navýšení této vlády za poslední čtyři roky. Hospodářská komora, podnikatelé, živnostníci i opozice však navýšení kritizují a mluví o zvýšení ceny práce, krachu malých podniků na vesnicích a paradoxně i o dopadech právě na ty, kteří minimální mzdu pobírají.
Platy učitelů porostou nejspíš víc než platy ostatních pracovníků veřejného sektoru. Shodli se na tom v pondělí zástupci vlády a odborů. Dohoda o tom, o kolik a kdy si zaměstnanci veřejných služeb polepší, ale v pondělí nepadla. Další jednání se uskuteční v září. Novinářům to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Odbory žádají pro kantory přidání o 15 procent a pro ostatní o deset procent od listopadu. Ve hře je víc variant.
Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12 200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom v pondělí kabinet. Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) tak nejnižší výdělek v příštím roce překročí 40,5 procenta průměrné mzdy ve státě. Koaliční partneři ČSSD šli na jednání s požadavkem pomalejšího růstu.
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změnila svůj postoj k progresivní dani z příjmu. Sociální demokraté chtěli původně zatížit progresivní daní občany pobírající mzdy vyšší než 50 tisíc korun. Podle volebního lídra strany Lubomíra Zaorálka bude ale ČSSD prosazovat progresivní zdanění až od 80 tisíc korun. Zaorálek to řekl pro Českou televizi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce za týden jednat v Salcburku o mzdovém dumpingu s premiéry České republiky a Slovenska a pak dále na návštěvě v Rumunsku a Bulharsku, protože jde o země, které Paříž považuje za vstřícnější ke kompromisnímu jednání.
Učitelé i akademici si již dlouho stěžují na nízké platy. O výrazné podfinancovanosti celého sektoru veřejně hovoří i rektoři, zástupci odborů a ředitelé gymnázií a na září a říjen plánují protestní akce. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v rozhovoru pro Echo24 řekl, že jako učitelé sice nemohou naplánovat protestní akce, při nichž zastaví metro či vlaky, ale slíbil, že o nich bude slyšet a budou vidět.
Kolem třetiny občanů Evropské unie si z finančních důvodů nemůže během roku dopřát týdenní dovolenou mimo domov. Vyplývá to z pondělní zveřejněné zprávy Eurostatu. V České republice si týdenní dovolenou mimo domov neužije 28,9 procent lidí.
Britská veřejnoprávní televize BBC dostála zákonu a zveřejnila platy svých lidí přesahující 150 tisíc liber ročně (4,5 milionu korun).
Česká ekonomika je rozjetá na plné obrátky. Nezaměstnanost je nejnižší v Evropské unii. Práci má nejvíce lidí v historii země. A v posledních měsících už také začaly rychle růst platy.
Starostové a primátoři by si od příštího roku mohli polepšit zhruba o 8,5 procenta. V závislosti na velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, by mohli vydělávat od 36.500 korun do téměř 95.000 korun. Hejtmani a pražský primátor by pak mohli dostávat průměrně o téměř 16 procent více, přišli by si na 109.500 až 120.500 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády připraveného ministerstvem vnitra, který má ČTK k dispozici.
Na důležitou pozici státního tajemníka pro EU nastoupil ekonom, devětadvacetiletý Aleš Chmelař. Ten je řadovým členem ČSSD a čtvrt roku před volbami tak vznikla zajímavá situace.
V budoucnu počet zaměstnanců v českém zemědělství klesne kvůli zvyšující se produktivitě práce a technologiím o čtvrtinu na 75 000. Průměrný zaměstnanec by ale měl mít plat okolo 40 000 korun hrubého, řekl ČTK šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.
Tlak na vyšší platy ve firmách se šíří. Po Lidlu, který zvedl platy o 25 procent, následuje Globus. Oznámil, že průměrný příjem v jeho obchodech se zvedne o tisíc korun. Za dva roky tak dohromady platy vzrostou o 16 procent.
Generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi vzroste měsíční plat v novém funkčním období od letošního října o 12 000 korun na 242 000 korun. Vyplývá to z nové manažerské smlouvy, kterou ve středu schválila Rada ČT. Řekla to mluvčí České televize Alžběta Plívová.
Německý Volkswagen se dohodl po šestidenní stávce s odbory, že se průměrný plat ve slovenské továrně u Bratislavy zvedne do příštího roku o více než 14 procent na 1 952 eur, což je něco přes 51 tisíc korun měsíčně.
Zaměstnanci v sociálním sektoru dostanou od Prahy do konce roku přidáno každý měsíc 6800 korun. Částka se týká 3280 zaměstnanců města v organizacích působících v sociální oblasti. Řekli to náměstkyně primátorky Eva Kislingerová (ANO) a radní Daniel Hodek (ČSSD).
