Tag: platy

Články k tagu

Stát nasekal manko čtvrt bilionu a nabral desetitisíce lidí. Teď chystá další navyšování platů

Vláda se podle všeho chystá znovu zvýšit platy státních zaměstnanců – navzdory napjatému rozpočtu a tomu, že v uplynulých měsících a letech stát spíše bobtnal. Konkrétně podle nových dat počet zaměstnanců placených přímo ze státního rozpočtu za poslední tři roky vzrostl o 20 tisíc na celkových 484 tisíc lidí a výdaje na platy minulý rok překročily čtvrt bilionu. Podle nové analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR zaměstnává stát téměř půl milionu lidí

Policisté a spol. si řekli o další miliardy. Jejich výsluhy tíží rozpočet čím dál tím víc

Výsluhy pro příslušníky bezpečnostních sborů – téma, které dlouhodobě rozděluje společnost na dva tábory. Na jedné straně jsou policisté nebo hasiči, pro něž jsou doživotní renty jedním z hlavních motivačních faktorů. Na druhé straně roste kritika, že náklady čím dál více zatěžují schodkový státní rozpočet. S rostoucími požadavky na vyšší výplaty se otázka finanční udržitelnosti stává stále palčivější. Stát totiž jakékoliv změny v systému odmítá, přičemž bezpečnostní sbory si na svůj provoz říkají o další peníze.

„Zaručená mzda křiví trh práce, růst té minimální sníží atraktivitu pro investory“

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, dlouhodobě označují zaručenou mzdu za pokřivení fungování trhu, názory na růst minimální mzdy se pak mezi experty liší.

Rozvrat střední třídy jako cíl

Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.

Stát na výplaty zaměstnanců Liberty počítá s 1,3 miliardami korun

Úřad práce dosud přijal asi 3900 žádostí zaměstnanců huti Liberty Ostrava o náhradu nevyplacené mzdy z celkového počtu 4815. V pátek začne úřad odesílat první příspěvky. Za tři měsíce stát počítá s tím, že na tyto účely vyplatí i s odvody asi 1,3 miliardy korun. Výdaje bude později uplatňovat jako pohledávku v insolvenčním řízení. Novinářům to po dnešním jednání s vedením huti a ostravského úřadu práce řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jasno o vyšších platech má být v červenci. Středula mluví o „devastaci“ a propadu o 25 procent

Tlak na růst platů ve státní sféře neustává ani po úterní schůzce tripartity. Ministr práce Marian Jurečka ze setkání odešel s tím, že je vláda ochotna zvedat úředníkům a dalším zaměstnancům ve státní službě o 7 až 10 procent. S tím ale dále nesouhlasí odbory, pro něž je 10 procent minimum. Jejich šéf Josef Středula pak ve středu požadavek zopakoval s poukazem na propad reálných mezd v minulých měsících.

Nemůžeme šetřit na lidech, hájí vláda vyšší platy. Musíme hledat další příjmy, upozorňuje Pekarová

Tlak na růst platů ve státní sféře je znovu tu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se nechal slyšet, že předloží na úterním jednání tripartity návrh na přidání úředníkům, pracovníkům v kultuře nebo ve školství a zaměstnancům ve státní službě. Vládnoucí pětikoalice v tom ale není úplně jednotná. Zatímco Piráti víceméně souhlasí, starostové poukazují na nutnost některých systémových změn a TOP 09 zase argumentuje těžkými časy a snahou šetřit.

Vláda: ušetřili jsme tím, že jsme vzali lidem z kapes víc. Státním zaměstnancům ale přidáme

Volby jsou za rok a pár měsíců. Pro vládu nejvyšší čas začít přemýšlet, komu přihodí víc peněz. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka nejdříve naznačil, že vyslyší požadavky odborů přidat od září plošně všem státním zaměstnancům. Protože prý jejich situace není dobrá a trpí propadem reálných příjmů. Nakonec se přidá „jen“ úředníkům a dalším pracovníkům až deset procent.

Jurečka chce přidat státním úředníkům až o deset procent na platech

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne na úterním jednání tripartity zvýšení platů ve veřejné sféře od září tzv. první skupině, kam patří úředníci, pracovníci v kultuře, techničtí pracovníci či nepedagogické síly ve školství, a zaměstnancům ve státní službě v rozmezí od sedmi do deseti procent. Jurečka to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Finální dohoda ve vládní koalici se bude hledat po 1. červenci na základě výsledků státního rozpočtu, uvedl Jurečka.

Je čas veřejně ukazovat nástupní mzdy zaměstnanců, žádají ministerstva

Další novela zákoníku práce čelí kritice institucí či dalších resortů, tentokrát však i za to, co v ní není. Některá ministerstva tak požadují, aby se už do nynější novely zavedla povinnost zveřejňovat v inzerci nástupní mzdy zaměstnanců. Stejně tak chtějí explicitně zneplatnit mlčenlivost nad výší příjmů. Jedním z důvodů je to, že si o to sama vláda Petra Fialy (ODS) řekla. V tzv. akčním plánu rovného odměňování žen a mužů si totiž stanovila mezi prvními cíli zvýšit transparentnost odměňování zaměstnanců.

Obří odměny šéfa pošty, štědrý stát. Podívejte se, kolik berou nejvyšší manažeři ve veřejné správě

Generální ředitelé, náměstci či předsedové. Nejlépe placení manažeři ve veřejné správě pobírají kromě vysokých platů často milionové odměny. Data, která získala organizace Hlídač státu, připomínají mimo jiné dříve diskutovanou obří odměnu pro bývalého ředitele České pošty, který ji opouštěl po letech propadu do vysokých ztrát. „Padák“ v podobě několika milionů tehdy ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) hájil tím, že jde o smlouvu uzavřenou za vlády hnutí ANO.

Odnesly to hlavně rodiny s dětmi. Proč vláda prezentuje zvýšení daní jako úspěch

Po dvou letech konečně reálně vzrostla hrubá měsíční mzda. To je dobrá zpráva od Českého statistického úřadu. Za zmíněné poslední dva roky se totiž reálné mzdy snížily o skoro dvanáct procent a životní úroveň v Česku se tím razantně propadla, dokonce nejprudším tempem mezi zeměmi OECD. Inflace teď velmi klesla, proto ji mzdy konečně předehnaly. Nesmí se ovšem zapomínat na to, že domácnosti si od letošního roku po vládním zásahu v podobě konsolidačního balíčku o dost pohoršily. Všem se totiž zvedly daně a vzrostly životní náklady.

Obrat po dvou letech. Čechům začaly růst reálné mzdy

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43.941 korun. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace vzrostla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Rozmáchlé české výsluhy za miliardy. Do voleb se na ně už nesáhne, tvrdí stát

Pro mnohé je to stále jeden z hlavních důvodů, proč vstupovat do služby, pro jiné příklad plýtvání veřejných peněz. Řeč je o výsluhách příslušníků bezpečnostních sborů, ať už jde o policisty, hasiče, nebo vězeňské dozorce. Na takzvaných rentách totiž každoročně odtečou miliardy korun, stát na nich nicméně i přes avizované snahy o šetření nehodlá nic měnit. Podle resortu vnitra minimálně do konce aktuálního volebního období.

Zvyšme si všichni platy vyhláškou

Soudci si žárlivě střeží svou nezávislost, takže by si jeden řekl, že při posuzování výše platů, jak jim ji stanovuje stát, budou postupovat obezřetně. Je to totiž takříkajíc provoz v obou směrech – jestliže by stát mohl saháním na platy teoreticky ohrožovat soudcovskou nezávislost, soudy by zase mohly zásahem ve prospěch vlastních platů zasahovat do pravomocí výkonné a zákonodárné moci.

Zaměstnanci soudů dnes stávkují za vyšší platy. Provoz soudů je omezený

Do jednodenní výstražné stávky se dnes zapojují pracovníci všech soudů v Česku vyjma Ústavního. Rozsah omezení jejich činnosti bude různý, od uzavřených infocenter a podatelen až po odročení jednání. Justiční odbory stávku vyhlásily poté, co se minulý týden ve čtvrtek nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na požadovaném navýšení platů o 15 procent. Odborový svaz justice ve čtvrtek uvedl, že zapojení do stávky přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců.

Stát se pokusil dvakrát zmrazit platy soudců. Rozhodnutí politiků zrušil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, byl to ze strany politiků vědomý neústavní zásah. Platy se ale zpětně dorovnávat nebudou. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Jiná je situace u letošního zmrazení soudcovských platů. Ústavní soud je rovněž označil za protiústavní. Soudci ale budou mít nárok na dorovnání platu od státu.

Zaměstnanci soudů jdou příští týden do stávky. Blažek jim nezvýšil platy

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku dnes vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Státní zaměstnanci si polepšili o 2 345 korun. Jejich počet už převýšil 484 tisíc

Výdaje na platy a ostatní osobní náklady zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 18 miliard korun, a vyžádaly si tak celkově 271,2 miliardy korun. Například objem peněz na platy učitelů v regionálním školství stoupl téměř o tři miliardy korun. Počet zaměstnanců na výplatní listině státu se zvýšil o 6950 lidí na 484.128. Průměrný měsíční plat vzrostl o 2345 Kč na 44.426 korun hrubého. Uvedlo to ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za loňský rok.

Nový tlak na růst platů státních zaměstnanců. Jurečka už koalici předložil data

Na stole je opět možnost přidávání státním zaměstnancům. Kabinet Petra Fialy sice pro letošek v rámci konsolidace veřejných financí úředníkům a dalším snížil prostředky na platy o dvě procenta, v současné době ale sílí tlak odborů na navyšování. Podle nich reálné mzdy začaly výrazně zaostávat za nedávným všeobecným růstem cen. O dalších penězích už jedná v počáteční fázi i vláda.

Armáda se zaměří na fyzičku vojáků. Kdo nesplní normy, bude mít nižší plat

Armáda mění hodnocení fyzické zdatnosti. Až čtvrtina vojáků podle ministerstva nesplní nebo splní jen těsně kritéria fyzické připravenosti. A to chce ministerstvo změnit. Podle něj je vysoká fyzická připravenost základním předpokladem pro vojenskou službu. Dosud byla fyzická zdatnost v hodnocení vojáka pouze poznamenána kolonkami splnil/nesplnil. Nově má mít hodnotící škálu, jako ostatní kategorie služebního hodnocení a může tak ovlivnit vojákův plat.

Vláda mění minimální a zaručené mzdy. Zločin proti hospodářské politice, zní z ODS

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Především k zaručené mzdě má dlouhodobě výhrady ministerstvo financí i ekonomové.

Michlovi a radním porostou mzdy. O kolik nižší jsou příjmy guvernéra než plat hlavy státu

Návrat inflace ke dvěma procentům neznamená jen dosažení inflačního cíle. Pro bankovní radu České národní banky se zároveň rozsvítí zelená ke zvýšení vlastního finančního ohodnocení. Základní mzdy guvernéra Aleše Michla i dalších radních totiž byly od roku 2021 zmrazené, což počínaje březnem a poklesem inflace pod tři procenta skončilo.

Vláda změní systém minimálních mezd. Ty zaručené jsou zbytečný diktát státu, míní experti

Minimální mzda v Česku by měla odpovídat asi 45 procentům průměrné mzdy. Vypočítávat by se měla jako násobek predikovaného průměrného výdělku na další rok a koeficientu, který podle kupní síly, životních nákladů, úrovně výdělků i produktivity stanoví na dva roky vláda. Změnit se má i systém zaručených mezd. Místo osmi jejich druhů podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by se od příštího roku měly vyplácet čtyři.

Průměrná mzda loni vzrostla o 3024 korun, reálně si lidé nepolepšili

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46.013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Za celý loňský rok činila průměrná mzda 43.341 korun.

Přes 80 procent českých podniků plánuje letos zaměstnancům zvýšit mzdy, vyplývá z průzkumu

Přes 80 procent českých podniků plánuje letos zaměstnancům zvýšit mzdy, z toho polovina o jedno až pět procent a polovina o šest až deset procent. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad. Žádná z dotázaných společností neplánuje v roce 2024 mzdy snižovat. Průzkum se uskutečnil mezi prosincem 2023 a lednem 2024 a zapojilo se do něj 154 vedoucích pracovníků z HR a managementu z různých sektorů českého trhu.

Češi zchudli o 11 procent za dva roky. Letos začnou umazávat ztráty

Průměrná mzda v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla pomaleji než spotřebitelské ceny, v reálném vyjádření se tak mzdy deváté čtvrtletí za sebou snížily. I v průměru za celý loňský rok vykázaly mzdy v reálném vyjádření pokles. Podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera za dva roky Češi zchudli o 11 procent. Letos by svůj propad mohli začít vyrovnávat, mzdy by mohly reálně vzrůst zhruba o čtyři procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v úterý.

Výpovědi bez udání důvodu nejsou téma, říká Jurečka. Změní se minimální a zaručená mzda

Výpovědi bez udání důvodu pro mě nejsou téma, chceme ale pracovní právo dostat do 21. století. Pro Echo24 to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V těchto dnech se mimo jiné finalizuje změna zákoníku práce, která řeší předvídatelné valorizace minimální mzdy a na to navázanou změnu u mezd zaručených.

Rakušan chce peníze pro „vnitřní bezpečnost“ a odmítá sáhnout na výsluhy

Ve hře je opět po čase přidávání policistům a dalším členům bezpečnostních sborů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v minulých dnech vyrukoval s návrhem požádat vládu o několik miliard korun na posílení vnitřní bezpečnosti. Rakušan tím tak znovu otevřel diskuzi o platech ve státní sféře a na to navázaných výsluhových systémech, které mohou do budoucna zatěžovat veřejné finance. Vicepremiér nyní řekl, že je správné bavit se o revizi jednotlivých policejních nebo jiných agend, v tomto volebním období ale nic měnit nehodlá.

Vláda skrouhla platy na soudech o tisíce. Soudci už píšou žalobu k Ústavnímu soudu

Od letošního roku zpomalilo tempo, jakým rostou platy ústavních činitelů, tedy politiků, ale také soudců nebo státních zástupců. Před časem o tom rozhodla vláda Petra Fialy, která tím chtěla bojovat se špatným stavem veřejných financí. Průběžný růst platů se tak v zásadě zastavil, což se nelíbí soudcům, kteří chystají žaloby.