Premiér Petr Fiala (ODS) ustupuje od svého tvrzení, že budou Češi mít mzdy jako v Německu, nicméně nadále hovoří o tom, že chce zvyšování podporovat například uvolněním podnikatelského prostředí či zvýšením poměru vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku. Opozice obratem „ocenila“, že Fiala ustupuje od podle ekonomů nerealistického slibu německých platů.
Více než polovina českých zaměstnanců se obává toho, že v příštím roce ztratí práci. Většina z nich se přitom domnívá, že najít nové místo bude obtížné. Zároveň ale 56,1 procenta Čechů zvažuje, že příští rok změní zaměstnání z vlastní iniciativy, hlavním důvodem pro takový krok by bylo finanční ohodnocení. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. Obavu ze ztráty zaměstnání v příštím roce vyjádřilo 54,4 procenta lidí. "Míra nezaměstnanosti v České republice patří dlouhodobě k nejnižším v rámci Evropské unie
Vzájemné ostřelování premiéra Petra Fialy a jeho předchůdce Andreje Babiše nebere konce. Tentokrát se ozval předseda vlády, když v televizním pořadu na CNN Prima News obvinil svého oponenta, že neumí říct pár po sobě jdoucích smysluplných vět. Navazuje to na jejich přestřelku z konce minulého týdne, kdy Babiš „projevil obavy“ o psychické zdraví Fialy, který slíbil do pěti let dohnat německé platy. Fiala v úterý řekl, že si ale takové Babišovy výroky nebere osobně.
Sdělení Petra Fialy o tom, že pod jeho vedením budeme mít platy jako v Německu, se zařadilo do českého národního folkloru a slyšel jsem už nejedno přirovnání ke slavnému Jakešovu projevu z Červeného Hrádku. Upřímně si myslím, že toto přirovnání je nefér – k Jakešovi. On byl sice nevzdělanec, a proto jeho projev obsahoval několik blekotavých „perel“, kterým se smál celý národ, ale když se člověk podívá na celý jeho text a odmyslí si humpolácký tón, jde řada těch poznámek zcela k věci. Dá se říci, že Milouš Jakeš léta Páně 1989 jakž takž chápal hloubku marasmu, ve kterém se tehdejší Československo nacházelo, a dokázal některé konkrétní problémy i pojmenovat.
V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.
Česko nezvládne v dalších čtyřech letech po příštích volbách srovnat české mzdy s německými. Potřeba je ale pokračovat v přibližování. V Partii na CNN Prima News to řekl místopředseda Sněmovny a člen vedení vládní ODS Jan Skopeček. Podle něj je k dohánění německých výdělků potřeba dál v ČR zvyšovat produktivitu práce, posilovat kurz koruny a zajistit hospodářský růst. Premiér Petr Fiala (ODS) před týdnem řekl, že pokud jeho vláda bude po volbách pokračovat další čtyři roky, budou v Česku výdělky jako v Německu.
Běží šestý taneční večer letošní řady StarDance, tanečnice a pětinásobná mistryně světa v kickboxu Martina Ptáčková spolu se svým tanečním partnerem Dominikem Vodičkou sedí na gauči ve zkušebně České televize na Kavčích horách a oba nadšeně líčí, jaké už bojovnice udělala v soutěži pokroky: prý už docela svede hrát v obličeji, ještě k tomu přidat nohy, což by v relaci mohlo přijít vhod. Zpovzdálí – jelikož jde o epizodu, do níž si soutěžící směli pozvat své blízké – vše sleduje Martinin bratr. Je to také bojovník, usmívá se, vzpomíná na to, jaké dřevo jeho sestra bývala, obdivně na ni hledí na parket a u toho na okamžik drží v rukou výrobek známé tuzemské oplatkárny, jež se jmenuje po hlavním městě české části Slezska.
Jde hlavně o ambiciózní cíle, už teď mají někteří zaměstnanci platy jako jejich kolegové v Německu. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura v reakci na výrok premiéra Petra Fialy (oba ODS). Vláda podle něj nemůže výši mezd přímo ovlivnit, musí ale nastavovat zlepšit podnikatelské prostředí. Konkrétní však být nechtěl, většina ekonomů považuje závazek za nerealistický. Premiér Fiala o víkendu v České televizi řekl, že potřebuje ještě čtyři roky a budou mít Češi platy jako Němci.
Lesbické ženy podle respektované studie vydělávají v průměru více než homosexuální muži či heterosexuální ženy. Nová metaanalýza profesora ekonomie Nicka Drydakise z Univerzity v Cambridge, zahrnuje 24 studií publikovaných mezi lety 2012 až 2020, se zaměřila na rozdíly ve výdělcích podle sexuální orientace (bisexuálové, gayové, lesby, heterosexuálové). Studie, která byla zveřejněná na odborném webu Springer Nature Link, zahrnuje období od roku 1991 do 2018 a data ze zemí Evropy,
Současný a bývalý premiér pokračují od pátečního rána ve společném osočování. Hádka se točí kolem výroku premiéra Petra Fialy (ODS), který slíbil do pěti let dohnat německé platy. „Andrej Babiš na mne zuřivě útočí a stupňuje osobní urážky. Proč? Protože ho představa, že by někdy musel platit svým zaměstnancům německé či rakouské mzdy, dohání k šílenství,“ pokračoval premiér Fiala na síti X. Bývalý premiér Babiš na to konto znovu vyjádřil obavy o premiérovo zdraví.
Premiér Petr Fiala opět pochválil svoji vládu. V posledních dnech se stal terčem silné kritiky i posměchu, když mluvil o tom, že Česká republika může v příštích letech, pokud bude znovuzvolen, dohnat platy v Německu. Nyní tuto kritiku při interpelacích odmítl slovy, že se nezbláznil. Česká republika je podle Fialy úspěšná země a může být ještě úspěšnější. Fiala nedávno ve vysílání České televize uvedl, že svou vládu považuje za jednu z nejúspěšnějších v české historii.
Policisté, hasiči a příslušníci dalších bezpečnostních sborů ve čtvrtek před budovou ministerstva vnitra na Letné protestovali za vyšší platy a zlepšení personální situace. Při protestu vypískali ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který před protestujícími mluvil o tom, že chápe jejich problémy. Vypočítal všechny změny, které vláda dělá. Vznikla pracovní skupina, která má pracovat na snížení byrokracie policie.
Odborová organizace IG Metall, která zastupuje zaměstnance německého automobilového koncernu Volkswagen (VW), společně s podnikovou radou možná trochu překvapivě navrhla odložit plánované zvýšení mezd o 7 procent. Chtějí tyto prostředky použít na vytvoření speciálního fondu pro budoucnost, který by podpořil stabilitu firmy, vývoj inovací a zaměstnanost, píše deník Bild. Podle odborů je tento krok reakcí na nejistou ekonomickou situaci, která ovlivňuje automobilový průmysl nejen v Německu
Dnes začíná v Poslanecké sněmovně dlouho očekávané jednání o navýšení platů politiků, které v minulých týdnech popudilo opozici i voliče. Vládní návrh počítá s růstem o téměř 7 procent, původně to ale mělo být dvakrát tolik. Podle aktuální novely by se plat řadového zákonodárce měl zvýšit o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, zatímco plat prezidenta republiky by narostl o 23 800 korun na výsledných 365 000 korun měsíčně.
„Potřeboval bych alespoň 8 let a budeme tady mít stejné platy jako v Německu.“ Takto se vyjádřil o víkendu premiér Petr Fiala (ODS). Vyvolal tak vlnu reakcí, ať už politických či ze strany ekonomických expertů. Ti, které oslovil deník Echo24, se shodují, že prakticky zdvojnásobení mezd za čtyři roky je nesplnitelný závazek. Od roku 2000 se poměr mezd zvýšil jen o necelých 30 procentních bodů. Fiala ve vysílání České televize uvedl, že svou vládu považuje za jednu z nejúspěšnějších v české historii.
Výrok premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že Česko dožene za pár let německé platy, vyvolal velké pozdvižení a to včetně opozičního hnutí ANO. Do Fialy se opřel jak jeho předseda Andrej Babiš, tak třeba bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Premiér kontroval tím, že pokud Česko nebude mít velké cíle, bude mít za pár let mzdy jako mají zaměstnanci Agrofertu. Fiala doufá, že po volbách příští rok bude mít současná vládní koalice možnost dokončit změny, které začala.
Poradce prezidenta Petra Pavla, ekonom David Marek řekl již dříve České televizi, že v návrhu rozpočtu na příští rok jsou nevyjasněné položky, nedoporučuje ho podepsat. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že rozpočet je odpovědně sestavený a prorůstový. "Neočekávám veto od prezidenta Petra Pavla. Věřím, že rozpočet je realisticky navržený," řekl Fiala. Premiér rovněž avizoval, že pokud by vládl po volbách příští rok ještě další čtyři léta, byly by u nás platy stejné jako v Německu.
Platy ve veřejném sektoru i platy státních zaměstnanců od příštího roku porostou. Učitelům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent a ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu by měl základ výdělku vzrůst o 1400 korun, jak uvádí vládní návrh nařízení. Níže přinášíme přehledně pět platových tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe, jak je navrhuje vláda od 1. ledna 2025. Do přidání by mělo příští rok putovat zhruba 24 miliard korun.
Následuje poznámka o něčem, co se nestalo. Byla napsána proto, že se to asi stejně brzy stane. Ve čtvrtek akademický senát Filozofické fakulty UK v Praze nakonec nerozhodoval o restrukturalizaci, v jejímž rámci by skončil Ústav českých dějin, stálá značka v oboru. Má to širší souvislosti, v tomto případě váhám mezi přídavnými jmény politické a civilizační. Na Filozofické fakultě mají tři ústavy pro dějiny – kromě Ústavu českých dějin ještě Ústav světových dějin a Ústav hospodářských a sociálních dějin – a vznikl plán sloučit je v jeden „superústav“. Úspory nevypadají kdovíjak impozantně, restrukturalizací by se ušetřilo asi 15 úvazků z dnešních asi 60. Filozofická fakulta tu jedná z nezbytí, cítí potřebu přidat zaměstnancům, kterým tak jako všem inflace požrala čtvrtinu platu
Úředníci v Bruselu dostanou přidáno. Zatímco většina Evropy hledá cesty ke snížení výdajů, zaměstnanci institucí Evropské unie si přijdou na další výrazné zvýšení svých platů. Podle deníku Bild mají jejich příjmy vzrůst o 7,2 procent, což je již šesté zvýšení od začátku roku 2022. Plánované navýšení, které má být oznámeno v prosinci, se týká i předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejích komisařů. Zpráva přichází pár týdnů poté, co Fialova vláda rozhodla, že platy českých vrcholných politiků budou také růst
Slovenská prezidentská kancelář zastavila bývalé hlavě státu Andreji Kiskovi vyplácení doživotní renty. Zdůvodnila to tím, že Kiskovi po jeho pravomocném odsouzení za daňový podvod na ni v souladu s příslušným zákonem zanikl nárok, informovala kancelář prezidenta. Kiska v reakci uvedl, že se v této záležitosti obrátí na soud. Odvolací soud na konci října potrestal exprezidenta podmíněným trestem za nadměrné daňové odpočty jeho rodinné firmy KTAG ve výši přes 155 000 eur (3,9 milionu korun)
Učitelé v mateřských, základních a středních školách loni vydělávali po započtení všech příplatků a odměn v průměru 49 058 korun, meziročně jim tak hrubý měsíční plat stoupl o 1327 korun, tedy o 2,8 procenta. Při započtení inflace mzdy reálně ale klesly o 7,1 procenta. Vyplynulo to z údajů SÚ. Co se týče kupní síly výdělku učitelů v regionálním školství, podle ředitele odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ Martina Many byla kvůli nižším nominálním nárůstům a vyšší inflaci v posledních dvou letech na stejné úrovni jako v roce 2018.
Koaliční TOP 09 chce změnit systém platů poslanců a senátorů. V rámci nedávných ostrých diskuzí o výši platů politiků nebo státních zaměstnanců a obav o udržitelnost přichází s novým nápadem - navázat odměny na kondici veřejných financí. Konkrétně: pokud by zadlužení české ekonomiky překročilo hranici 50 procent hrubého domácího produktu (HDP), měly by se platy poslanců a senátorů automaticky snížit o 20 procent.
Kraje a záchranné služby doplatí miliony záchranářům za jejich nasazení v době covidu. Doplatků se za záchranáře domáhaly odbory poté, co v dubnu Nejvyšší soud rozhodl, že ministerstvo zdravotnictví chybně nezapočítalo covidové odměny do průměrného výdělku záchranářů, od kterého se odvíjí finance například za přesčasy. Za čtvrtletí mohli záchranáři získat odměnu až 120 000 korun.
Nespokojenost policistů a dalších zaměstnanců bezpečnostních sborů má vyvrcholit listopadovými protesty. První akce začíná už v pondělí. Část policistů plánuje proti nízkým platům protestovat tím, že v terénu nebudou trestat přestupky pokutami, ale budou je řešit domluvou. Policejní prezidium nechce protestu bránit, ubezpečuje však, že zajistí, aby nedocházelo k žádnému přehlížení porušování zákona.
Směrnice Evropské unie, která má nařídit nejprve největším a pak i menším firmám pravidelně zveřejňovat zprávy o příjmech mužů a žen, vyvolává v Rakousku rozporuplné reakce, píše server Kronen Zeitung. Zatímco podnikatelé očekávají jen malý dopad na rovnost odměňování, ale zato další nárůst byrokracie, Rakouská Arbeiterkammer (AK) zastupující zaměstnance požaduje, aby se tato povinnost vztahovala i na firmy s 25 zaměstnanci.
Vláda uvažuje o navýšení měsíční renty pro bývalé prezidenty. Změna by podle všeho mohla vstoupit v platnost od ledna příštího roku a dorovnala by penze bývalých hlav státu na částku odpovídající základnímu platu poslance, tedy přes 100 tisíc korun. Na stůl se návrh ministrům může dostat už příští měsíc.
Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.
V české politice se opět rozhořela debata o platech vrcholných politiků, kterou vyvolaly koaliční návrhy na jejich zvýšení i zmrazení platů předložené opozicí. V diskusi se však neřeší pouze samotné platy, ale dochází i na systém finančních náhrad, které politikům náleží nad rámec jejich základních příjmů. Tam mohou politici inkasovat další desítky tisíc měsíčně. To se teď znovu dostává do popředí i díky iniciativě nyní už nevládních Pirátů.
Odbory zaměstnanců ministerstva spravedlnosti uspořádají v listopadu před budovou úřadu protestní akci za zlepšení platových podmínek, sdělila předsedkyně odborové platformy Eliška Hronová. Podle ní se podobná akce uskuteční poprvé v historii ministerstva. Odboráři jednomyslně podpořili i případnou stávku, uvažují až o týdenní.
