Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) navrhl vládě zvýšit platové tarify pedagogických pracovníků o sedm procent. Návrh je podle něj výsledkem jednání se školskými odbory. Zvýšení tarifů se týká nejen učitelů, upozornil šéf školských odborů František Dobšík, návrh označil za solidní kompromis. Bek a Dobšík to dnes řekli na společném briefingu. Podle Dobšíka to pro učitele představuje nárůst řádově od 2200 do 3200 korun měsíčně.
Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví (MZd) po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka dnes jednání skončila, další návrh ministerstvo nepředloží. Další kroky chce komora představit ve středu na tiskové konferenci, řekl Kubek po dnešní schůzce ve Sněmovně. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u ÚS).
Pražský hrad a ministerstvo práce a sociálních věcí se už nějakou chvíli ocitají ve středu pozornosti kvůli kontroverznímu návrhu na zavedení finanční náhrady pro první dámu Evu Pavlovou. Legislativa totiž podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prošla změnami, o kterých nebyl včas informován. Zatímco Hrad relativizuje a tvrdí, že s návrhem nemá nic společného, Jurečka popisuje situaci zcela odlišně.
Odbory zdravotnictví a sociální péče chtějí s ministry znovu jednat o růstu platů sester, pečovatelů či sociálních pracovníků. Nesouhlasí s přidáním o 1400 korun od ledna, na kterém se začátkem října dohodla vláda s předáky veřejného sektoru. Považují ohlášené navýšení za nedostatečné. Budou usilovat o vyšší. Novinářům to dnes řekla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.
Opoziční hnutí ANO navrhlo zmrazit platy politiků na příštích pět let. Na sociální síti X to oznámil jeho šéf Andrej Babiš. O platech vrcholných představitelů státu je teď slyšet především v souvislosti s návrhem zákona, který by zvedl platy politikům podobně jako soudcům, což mnozí vzhledem k deficitu státního rozpočtu kritizovali. Hnutí ANO už dříve tvrdilo, že by se platy měly zmrazit. Vláda Petra Fialy krok odůvodňovala tím, že musí reagovat na Ústavním soudem zrušené rozhodnutí, soud to ale popřel.
Pod obrovský tlak se dostali ministři i Pražský hrad poté, co se objevil návrh na zvýšení platů ústavních činitelů až o 13 procent a také snaha zavést náhrady pro první dámu. Vláda tvrdí, že navýšení je reakcí na rozhodnutí Ústavního soudu, který v květnu zrušil stávající úpravu platů soudců, prezidentská kancelář zase říká, že chce narovnat nepoměr mezi postavením hlavy státu a jeho partnera či partnerky.
V pořadu Partie televize Prima se dnes místopředseda vlády a ministr sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL) poprvé vyjádřil k náhradám, které má Eva Pavlová dostávat od státu, které mají podle dostupných informací činit 95 250 korun měsíčně. Původní dohoda mezi ministerstvem práce a kanceláří prezidenta zněla tak, že dojde k legislativní změně, aby první dáma mohla čerpat peníze z náhrad, které dostává prezident, psali jsme zde.
Vláda nechce zvýšit platy politiků o 13 % jak navrhuje MPSV po rozhodnutí Ústavního soudu. Na čtvrtečním zasedání vlády o tom sice členové Fialova kabinetu debatovali, ale přímo jednat o návrhem budou až příští týden až skončí připomínkové řízení. Růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru. Novinářům to po čtvrtečním jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Vláda zvýšení platů ústavních činitelů ve čtvrtek projednávat nebude, ještě není u konce připomínkové řízení k zákonu. Novinářům to při příchodu na jednání kabinetu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který by měl normu předložit. Podle něj se zákon dostane na jednání kabinetu za týden nebo dva. O tom, že by se kabinet ve čtvrtek mohl návrhem zabývat, mluvil ve středu ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Opoziční hnutí ANO kritizuje možné zvýšení platů vrcholných politiků, o kterém ve čtvrtek vláda začne jednat. Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci stínové vlády avizoval, že poslanci hnutí chtějí k tématu mimořádnou schůzi Sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhodování o platech ústavních činitelů není vůle vlády, ale reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. Platy politiků by podle něj neměly růst rychleji než průměrné mzdy, řekl webu Blesk.cz.
Český premiér Petr Fiala je podle všeho ve vztahu k průměrné mzdě v zemi třetím nejlépe vydělávajícím předsedou vlády v Evropské unii. Podle analýzy údajů maďarské neziskové organizace Átlátszo se před Fialou umístili jen maďarský premiér Viktor Orbán a jeho slovenský protějšek Robert Fico. Podle některých to vyvolává otázky, zda je spravedlivé, aby se platy politiků nadále zvyšovaly, zejména ve světle současné ekonomické situace.
Pražský hrad po veřejné kritice couvl a přiznal, že dosavadní debata o penězích navíc pro první dámu vycházela ze špatně napsaného návrhu. Kancelář prezidenta republiky (KPR) nově navrhuje změnu, která má vést ke snížení finančních náhrad pro prezidenta, a zároveň zavést náhrady pro současnou manželku hlavy státu Evu Pavlovou. Hradit se ji nově má i sociální a zdravotní pojištění. V původní verzi přitom byly jen extra finance pro prezidentovu manželku, což by zatěžovalo státní rozpočet.
Kolující návrh na zvýšení platů vrcholných českých politiků pro příští rok vzbuzuje silnou kritiku nejen mezi opozičními politiky, ale i v odborových svazech a širší veřejnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo návrh novely zákona, podle kterého by platy politických představitelů vzrostly o více než 13 procent. Platy premiéra a předsedů parlamentních komor by poprvé přesáhly 300 tisíc korun měsíčně, zatímco platy ministrů by se mohly vyšplhat nad 200 tisíc korun.
Zpráva, že by příští rok mohly vzrůst platy vrcholných politiků, vyvolala rozsáhlou kritiku. Kromě exministra financí Miroslava Kalouska si servítky nebral ani exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). "Odrbat důchodce, zvýšit daně/odvody nejmenším živnostníkům, šetřit na policistech, hasičích nebo kuchařkách na ZŠ... a současně navrhnout zvýšení platů ministrů, poslanců a nově i plat pro první dámu, může jen ten, jehož emoční inteligence je záporná," uvedl Havlíček na síti X.
Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 000 korun a plat ministrů 200 000 korun. Vyplývá to z výpočtu z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je na takové zvyšování „hodně nesprávná chvíle“.
Třídenní stávka justičních zaměstnanců, která dnes po celé zemi začala, paralyzovala chod většiny soudů. Zaměstnanci protestují za vyšší mzdy. Vysvětlují, že z peněz, které čerpají v rámci justice, sotva vyžijí a že si proto musí často přivydělávat i jinou prací. Dlouhodobá skepse a především nízká životní úroveň stojí například za motivem stávky mladé soudní úřednice z olomouckého okresního soudu. Na své konto dostává každý měsíc ve výplatě 21 000 korun čistého. Za sebou má přitom osm let praxe.
Na soudech po celém Česku dnes začíná třídenní stávka justičních zaměstnanců. Kvůli nízkým platům personálu ji vyhlásil Odborový svaz justice. Protest až do středy značně omezí fungování soudů. Zavřené zůstanou podatelny, pokladny a informační centra. Zaměstnanci nebudou odpovídat na dotazy a rozesílat rozhodnutí, lidé nebudou moci nahlížet do spisů. Soudci ze zákona stávkovat nesmějí, ale odročí některá již nařízená jednání.
Vláda Petra Fialy dospěla k dohodě s odbory o navýšení platů státních zaměstnanců. Od příštího roku se platy zaměstnanců v platových skupinách jedna až čtyři zvýší o 1400 korun měsíčně. Dohoda, kterou premiér Fiala a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula označili za „férový kompromis“, má přinést klid, přichází ale ve velmi citlivé době, kdy Česká republika čelí výraznému rozpočtovému schodku a stále se vypořádává s následky zářijových povodní.
Na světlo světa se opět dostávají renty bývalých prezidentů. S tématem přišel bývalý europoslanec a viditelná figura ODS Jan Zahradil, jenž skrze to reaguje na informaci, že by první dáma Eva Pavlová mohla pobírat měsíční plat do výše až 95 tisíc korun. "Aktuálně si připomeňme, že renta ex-prezidentů se od roku 2004, kdy byla zavedena, nezměnila, bez ohledu na inflaci. Je to celkem ostuda a nelze se zbavit dojmu, že spíš než deklarovaná úspornost v tom sehrály roli osobní antipatie," uvedl Zahradil.
Spekulace kolem výplaty pro první dámu vyvolává silné emoce napříč politickým spektrem. Šéf Motoristů a mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka se ostře pustil do toho, že by Eva Pavlová pobírala za svoji funkci plat ve výši až 95 tisíc korun, jelikož dosavadní první dámy žádný plat neměly. Připomněl, že v minulosti žádná manželka českého prezidenta plat nepobírala a označil ji za "první vyžírku". Manželky Petra Pavla se zastal prezidentův poradce, exdiplomat a lobbista Petr Kolář.
Český trh práce je dlouhodobě nenasycený a zahraniční pracovníci jsou stěžejní pro firmy v hojení nedostatku pracovní síly. Zástupci firem apelovaly i v tomto volebním období na navyšování vládních programů pro „dovoz“ zaměstnanců a v Česku jich skrze ně působí tisíce. To se týká i programu kvalifikovaný zaměstnanec, u kterého má nastat zásadní zdražení pracovní síly, tedy vysoké navýšení mzdových podmínek na minimum 1,4 násobku minimální mzdy od začátku příštího roku.
V blízké budoucnosti může dojít ke změně v odměňování prvních dam. Eva Pavlová, manželka prezidenta Petra Pavla, by měla od příštího roku dostávat pravidelnou měsíční finanční podporu ve výši 95 250 korun. Tato částka je určena na pokrytí výdajů spojených s jejími reprezentačními povinnostmi. Informaci přinesl deník Blesk. Nová úprava se opírá o návrh zákona, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom dnes dohodla s odbory, řekl premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul. Dohoda se týká platových skupin jedna až čtyři. U skupiny pět, která se týká pracovníků ve školství, ještě bude vláda s odbory jednat o tom, jak přesně se mzdové prostředky rozdělí.
Spory ohledně zvýšení platů pro příslušníky a zaměstnance bezpečnostních sborů neberou konce. Policejní odbory opět vyrukovaly s požadavkem na celoplošné přidání. Podle odborářů je nutné řešit dlouhodobé podfinancování, ale také zohlednit skutečnost, že reálné příjmy policistů, hasičů a dalších bezpečnostních složek za poslední roky výrazně poklesly v důsledku vysoké inflace. Stát jim pro letošek přidat odmítl, do budoucna ale slíbil navýšení o pět procent. Jak se nicméně teď zdá, ani to není tak docela pravda.
Obvodní soud pro Prahu 1 přiřkl bývalému olomouckému doručovateli Petru Hradilovi odškodnění za to, že pobíral nižší mzdu než jeho pražský kolega na stejné pracovní pozici. Česká pošta mu má vyplatit 101.000 korun s úroky. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Rozhodnutí není pravomocné. Podle webu má pošta dorovnat Hradilovi mzdu za období mezi roky 2014 až 2016. Pobíral v té době zhruba o 3500 korun měsíčně méně než jeho kolega v Praze.
V krajských volbách kandiduje celá řada členů Parlamentu. Ať se jedná o místopředsedu sněmovny Jana Skopečka (ODS), předsedy poslanců SPD Radima Fialy, místopředsedy hnutí ANO Richarda Brabce či senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Mzda placených zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou zároveň členy parlamentu nebo vlády, se při kumulaci funkcí snižuje na 40 procent. Vedla k tomu novela zákona platná od roku 2020.
Vláda dnes rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18.900 Kč na již dříve slibovaných 20.800 korun. V dalším roce by poměr měl být na 43,4 procenta.
Větru a dešti poručit nelze. Sporné je také to, jak významný vliv má člověk na změnu klimatu. Fakt je, že mnoho míst země zasáhly ničivé povodně, které jsou rozsahem škod a lidského neštěstí stejně devastující jako ty z července roku 1997 nebo ze srpna 2002. Na společnost se v posledních letech valí zkoušek osudu víc než dost, paralyzující byla pandemie čínského viru, obrovské znejistění přišlo s ruskou agresí vůči Ukrajině a s ní ekonomické potíže spojené se zvyšováním cen elektřiny, plynu, které provázela hrozivá inflace a pokles reálných mezd.
Kdybychom začali psát nějakou novou reformu, tak už se to do sněmovních voleb nestihne schválit, musíme je tedy psát tak, abychom je mohli uskutečnit po volbách. Dramaticky se musí změnit odměňování státních zaměstnanců. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Český rozhlas. Současný systém podle něj demotivační pro mladé lidi a zbytečně komplikovaný.
Pokračují jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců, které by se případně mělo promítnout od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil, že navýšení nebude plošné, ale zaměřené především na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, přesto podle odhadů čeká státní kasu zásah na úrovni více než 24 miliard korun. Objevují se tak otázky, jestli navyšování o 8 procent dává v případě ztrátového státu smysl, obzvláště, když si kabinet vytyčil ještě ambicióznější cíl, než na jaký může pomýšlet soukromý sektor.
