V krajských volbách kandiduje celá řada členů Parlamentu. Ať se jedná o místopředsedu sněmovny Jana Skopečka (ODS), předsedy poslanců SPD Radima Fialy, místopředsedy hnutí ANO Richarda Brabce či senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Mzda placených zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou zároveň členy parlamentu nebo vlády, se při kumulaci funkcí snižuje na 40 procent. Vedla k tomu novela zákona platná od roku 2020.
Vláda dnes rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18.900 Kč na již dříve slibovaných 20.800 korun. V dalším roce by poměr měl být na 43,4 procenta.
Větru a dešti poručit nelze. Sporné je také to, jak významný vliv má člověk na změnu klimatu. Fakt je, že mnoho míst země zasáhly ničivé povodně, které jsou rozsahem škod a lidského neštěstí stejně devastující jako ty z července roku 1997 nebo ze srpna 2002. Na společnost se v posledních letech valí zkoušek osudu víc než dost, paralyzující byla pandemie čínského viru, obrovské znejistění přišlo s ruskou agresí vůči Ukrajině a s ní ekonomické potíže spojené se zvyšováním cen elektřiny, plynu, které provázela hrozivá inflace a pokles reálných mezd.
Kdybychom začali psát nějakou novou reformu, tak už se to do sněmovních voleb nestihne schválit, musíme je tedy psát tak, abychom je mohli uskutečnit po volbách. Dramaticky se musí změnit odměňování státních zaměstnanců. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Český rozhlas. Současný systém podle něj demotivační pro mladé lidi a zbytečně komplikovaný.
Pokračují jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců, které by se případně mělo promítnout od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil, že navýšení nebude plošné, ale zaměřené především na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, přesto podle odhadů čeká státní kasu zásah na úrovni více než 24 miliard korun. Objevují se tak otázky, jestli navyšování o 8 procent dává v případě ztrátového státu smysl, obzvláště, když si kabinet vytyčil ještě ambicióznější cíl, než na jaký může pomýšlet soukromý sektor.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v následujícím týdnu připravit návrh, který by navyšoval platy státních zaměstnanců ne plošně, ale víc těm, kteří je mají nižší. Jurečka to řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Vláda odborům přislíbila zvýšení objemu financí na platy ve veřejném sektoru od ledna 2025 o osm procent, v absolutních částkách by mohlo jít o růst o více než 24 miliard korun.
Odbory dostaly příslib záruky růstu platů po další tři roky, reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na chystaný protest policistů. S odboráři hovoří a dále bude, plánovaný protest před úřadem vlády týden před krajskými a senátními volbami ale podle něj může vypadat jako vyjádření politického názoru. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je ministrova „záruka“ růstu platů nesmyslná.
Černá díra na peníze. Tak se dlouhodobě mluví o českém zdravotnictví. Tečou do něj stále větší prostředky, ale bez efektu, protože celý systém je dlouhodobě neudržitelný. A bohužel se ukazuje, jakou černou dírou je i české školství. Všechny problémy, které ho trápí, jsou na širší debatu. Podívejme se na ten, který souvisí s bobtnáním státu kvůli nabírání stále více lidí pro něj pracujících. Protože nejvíce státních zaměstnanců teď pracuje právě pro školství, což bude pro stát brzy neufinancovatelné. A co především, nabírání dalších a dalších pedagogů i nepedagogů, a tím pádem růst nákladů nevedly a nevedou k vyšší kvalitě.
Objem prostředků na platy ve veřejném sektoru by se od 1. ledna 2025 mohl zvýšit o osm procent. Odborům to přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dnešním jednání předsednictva tripartity. V absolutních částkách by podle něj mohlo jít o růst o více než 24 miliard korun, avšak očištěných o 30 procent, které se podle něho státu navrátí v příjmech. Růst by tak mohl být vyšší než v soukromém sektoru, což Stanjura avizoval, že nechce. Počet státních zaměstnanců navíc příští rok poroste.
Příslušníci bezpečnostních sborů, včetně policistů, hasičů nebo celníků se rozhodli naplnit své dřívější pohrůžky a demonstrovat proti rozhodnutí vlády navýšit jejich platy o 5 procent, a to až od začátku příštího roku. Jejich odboráři to totiž považují za nedostatečné a příliš pozdě. Protestní akce jsou plánovány již na září a podle organizátorů může jít o dlouhodobou kampaň, která bude pokračovat, dokud vláda jejich požadavky nevyřeší..
V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 Kč z 18.900 Kč na 20.800 Kč měsíčně. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20.600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení. Růst minimální mzdy bude znamenat pro dalších zhruba 500.000 lidí v platové sféře růst zaručených mezd v jednotlivých platových stupních.
Ministerstvo práce pracuje na revizi systému odměňování ve veřejném sektoru. O novém modelu jedná pracovní skupina. Řeší se rozdělení platových tabulek i možné oslabení délky praxe ve výši výdělku. Do sněmovních voleb do podzimu 2025 se změny ale provést nestihnou, uvedl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Reformu odměňování žádají samosprávy i odboráři. Podle nich je obtížné za nynějšího nastavení platů pracovníky získat a udržet a řada tarifů je navíc pod minimální mzdou.
Zprávy o středečním krachu jednání vlády s odbory státních zaměstnanců mají schopnost vzbudit v lidech, kteří mají takové nastavení, řekněme pravicovou nostalgii. Ano, tak se chová rozpočtově zodpovědná vláda: rok před volbami vláda neváhá směrem k odborářům, zastupujícím více než 300 tisíc voličů, konstatovat, že pro ně nemá peníze. Už vyjednávací protinávrh pětikoalice byl rozpočtově šetrný: místo původně požadovaných 15 a pak 10 procent a nakonec 7 procent pro všechny je to jen 5 procent pro ty nejhůř placené a 3 procenta pro ty odměňované „středně“.
Odboráři se ohradili proti tvrzením, že platy části zaměstnanců od září neporostou kvůli nim. Považují za nepřípustné, aby vláda podmiňovala navýšení výdělků ve veřejné sféře jejich souhlasem, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odbory ve středu odmítly návrh ministrů na zářijové zvýšení tarifů asi dvěma pětinám pracovníků veřejné sféry. Vláda oznámila, že bez dohody s předáky tedy tarify od příštího měsíce nezvedne a platy se zvýší až v lednu.
Zaměstnanci České pošty dostanou od říjnové výplaty přidáno přibližně deset procent. Zvýšení mezd se dotkne zejména provozních zaměstnanců. Na tiskové konferenci to dnes uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Generální ředitel Miroslav Štěpán oznámil, že od 1. dubna se od České pošty oddělí do samostatné společnosti Balíkovna jako poskytovatel komerčních poštovních služeb.
Odboráři a zástupci vlády se ani v úterý nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Resorty propočítávají další možné varianty přidání. Jednání bude pokračovat ve středu před zasedáním kabinetu. Novinářům to po schůzce ministrů a odborových předáků řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. S navýšením se počítá od začátku příštího roku.
Na přidávání státním zaměstnancům od září nemáme peníze. Platy porostou od ledna, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru na CNN Prima News. Fiala nebyl schopný vysvětlit, proč vláda nedodržela slib a nesnižuje deficit o jedno procento HDP ročně. K nepovedené digitalizaci stavebního řízení premiér řekl, že jeho autor ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) musí problémy zvládnout vyřešit. Odvolávat z funkce ho neplánuje.
Téma zvyšování platů se v poslední době dostalo do centra pozornosti nejen kvůli tlaku ze strany odborových organizací, ale i kvůli omezeným možnostem státního rozpočtu. Rozhodnutí o zářijovém růstu platů by mělo být přijato na vládě tuto středu, přičemž situace zůstává nadále napjatá a nejistá. Obecně se totiž má za to, že na vyšší platy nejsou s napnutým rozpočtem peníze, například policisté ale v případě, že nedostanou přidáno, hrozí demonstracemi.
Všichni členové vlády berou na vědomí, že celkový objem platů státních zaměstnanců se zvedat nebude. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že debata ohledně zvyšování platů je zmatená, neboť se mluví o takzvaných tarifech, které by se teoreticky sice zvednout mohly, ale na zvýšení celkového objemu nemá stát peníze. Podle Stanjury dělá vláda vše proto, aby udržela letošní schválený deficit. Stanjura se během čtvrtečního jednání s novináři vyjádřil i k pokračující debatě o zvyšování platů ve státní sféře.
Ještě nedávno to vycházelo, ale teď už to nevychází. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, na které odvádí státu zdaleka nejvíce ČEZ, nezrušíme. To včera sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten opakovaně, naposledy ještě v červenci, tvrdil, že by měly být mimořádné příjmy z windfall tax a z odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny více méně vyrovnané s mimořádnými výdaji státu. Že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů.
Členové vlády Petra Fialy (ODS) se vrací z tzv. vládních prázdnin a hned na prvním středečním zasedání je čeká několik klíčových změn. Tou asi největší je flexibilní reforma zákoníku práce. Nejsilnější vládní subjekt ODS nadále trvá na zahrnutí výpovědí bez udání důvodů, což ale odmítají lidovci. Novela se týká například výpovědní a zkušební doby, na pořadu dne by mělo být také zvyšování platů ve státní správě.
Ve vládní koalici roste napětí ohledně navyšování platů ve státní sféře. Z jejích řad se totiž stále častěji ozývají hlasy prosazující šetření v již tak ztrátovém rozpočtu. Plánované zvýšení z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by znamenalo zvýšení platového základu buď o sedm, nebo deset procent, což by do konce roku představovalo náklady ve výši 4,57 miliardy korun, respektive 6,53 miliardy korun. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že pouhé zalepení na dluh dělat nelze. A přidávají se k němu další.
Zářijové zvyšování platů státním zaměstnancům, jak ho požaduje lidovecký ministr práce Marian Jurečka, by bylo celé na dluh. Nejprve ho zkritizovala drtivá část ostatních ministerstev, teď ho zásadně odmítl i samotný resort financí. Ten uvedl, že vládní rozpočtová rezerva je vyčerpaná a není kde brát. Přidávání by mělo zvýšit platy buď o sedm, nebo o deset procent víc, a stálo by až šest a půl miliardy. Každý výdaj navíc znamená, že stát zaplatí ročně o miliardy víc jen na úrocích, obsluha státního dluhu je drahá.
Vládní návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru čelí výrazným tlakům ze všech stran. Dvě varianty navýšení platových tarifů navrhlo nedávno ministerstvo práce, a to buď o sedm procent, nebo o deset. Zatímco odbory požadují ještě více a hrozí stávkami, kritici vládního rozhazování upozorňují na to, že to bude mít drtivý dopad na už tak ztrátový státní rozpočet. ve stejném duchu se ozvala i některá ministerstva, která chtějí, aby vláda vysvětlila, kde na přidávání vlastně vezme.
Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun měsíčně. Nyní činí 18 900 korun měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení, informovalo dnes v tiskové zprávě.
Česká ekonomika mírně roste, nicméně růst mezd je například ve srovnání s Polskem pomalejší. Na vině je podle ekonomů mimo jiné vyšší úspěšnost polské ekonomiky, jejich větší trh, ale také slabé české odbory či rozpočtová disciplína české vlády. Pokles německé ekonomiky – respektive oddálení jejího oživení – může být pro Česko dalším problémem.
Navzdory rozpočtovému schodku se vláda chystá navýšit platy některých státních zaměstnanců. Státní kasu by to mohlo zatížit dalšími asi 5 miliardami korun. Spokojen s tím ale je jen málokdo – zatímco odbory nebo opozice by vlastně uvítaly ještě razantnější navýšení, kritici vládní rozpočtové nezodpovědnosti dostali do rukou další výtku vůči vládní koalici.
V podstatě na spadnutí je novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, tedy policistů nebo hasičů. Přinést má řadu důležitých změn, které mají modernizovat a zefektivnit fungování bezpečnostních sborů. Obzvláště v kontextu finančního zabezpečení příslušníků je ale okolo legislativy poměrně živo. Diskuze se neustále vedou o výsluhových příspěvcích a také platech – policejní odbory dokonce pohrozily protesty, pokud v dohledné době nedostanou přidáno.
Vláda se podle všeho chystá znovu zvýšit platy státních zaměstnanců – navzdory napjatému rozpočtu a tomu, že v uplynulých měsících a letech stát spíše bobtnal. Konkrétně podle nových dat počet zaměstnanců placených přímo ze státního rozpočtu za poslední tři roky vzrostl o 20 tisíc na celkových 484 tisíc lidí a výdaje na platy minulý rok překročily čtvrt bilionu. Podle nové analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR zaměstnává stát téměř půl milionu lidí
Výsluhy pro příslušníky bezpečnostních sborů – téma, které dlouhodobě rozděluje společnost na dva tábory. Na jedné straně jsou policisté nebo hasiči, pro něž jsou doživotní renty jedním z hlavních motivačních faktorů. Na druhé straně roste kritika, že náklady čím dál více zatěžují schodkový státní rozpočet. S rostoucími požadavky na vyšší výplaty se otázka finanční udržitelnosti stává stále palčivější. Stát totiž jakékoliv změny v systému odmítá, přičemž bezpečnostní sbory si na svůj provoz říkají o další peníze.
