Vláda dnes nebude podle Jurečky projednávat růst platů politiků
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vláda zvýšení platů ústavních činitelů ve čtvrtek projednávat nebude, ještě není u konce připomínkové řízení k zákonu. Novinářům to při příchodu na jednání kabinetu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který by měl normu předložit. Podle něj se zákon dostane na jednání kabinetu za týden nebo dva. O tom, že by se kabinet ve čtvrtek mohl návrhem zabývat, mluvil ve středu ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by platy vrcholných politiků mohly příští rok vzrůst o víc než 13 procent. Ministerstvo zákon předložilo s ohledem na květnové rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil snížení soudcovských platů. Platy politiků jsou na platy soudců navázané, rozhodnutí Ústavního soudu se nicméně týkalo jen soudcovských platů a zákon může pravidla pro odměňování politiků nastavit odlišně.
Jurečka novinářům řekl, že se návrh zákona vrací k úpravě, která platila před rozhodnutím o zmražení platů ústavních činitelů v roce 2021. Připomněl, že už u tehdejšího zmrazení platů odborníci upozorňovali, že po konci zmražení přijde skokový nárůst platů. Podle Jurečky přitom tehdejší rozhodnutí podpořila i čtvrteční opoziční hnutí ANO a SPD.
O novém nastavení platů chce Jurečka jednat i s opozicí, která zvýšení odměňování politiků kritizuje. "Něco jiného říkají někteří představitelé opozice a něco úplně jiného říkají opoziční poslanci v kuloárech," podotkl ministr.
Další členové vlády se nechtěli k možnému růstu platů politiků příliš vyjadřovat. Ministři průmyslu a obchodu a životního prostředí Lukáš Vlček (STAN) a Petr Hladík (KDU-ČSL) shodně řekli, že by považovali za nejlepší nastavit automatický mechanismus, takže by politici sami o svých platech nerozhodovali.
Nastavením platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů se musí politici znovu zabývat poté, co Ústavní soud koncem května zrušil s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů, které spočívalo v trvalé změně koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku. Bez schválení nové úpravy by platy nebylo jak stanovovat.
Pokud bude předloha přijata, plat řadového poslance by podle předběžných dat stoupl příští rok o 14.000 korun na 116.400 korun. Plat prezidenta by mohl činit 388.000 korun, o 46.800 korun víc než teď. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by příští rok podle výpočtu z nyní aktuálních údajů pobírali 312.500 korun, místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 222.000 korun. Nárůst by činil 37.600 korun a 26.700 korun. Odměna místopředsedy vlády by se mohla zvýšit o 32.400 korun na 268.400 korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací o 19.700 korun na 163.800 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů by si mohli polepšit o 16.800 korun na 140.100 korun.