Směrnice Evropské unie, která má nařídit nejprve největším a pak i menším firmám pravidelně zveřejňovat zprávy o příjmech mužů a žen, vyvolává v Rakousku rozporuplné reakce, píše server Kronen Zeitung. Zatímco podnikatelé očekávají jen malý dopad na rovnost odměňování, ale zato další nárůst byrokracie, Rakouská Arbeiterkammer (AK) zastupující zaměstnance požaduje, aby se tato povinnost vztahovala i na firmy s 25 zaměstnanci. To směrnice vyvolala kontroverze i v Česku, kde se ale zdá, že vláda se ji rozhodla „vysedět“ do voleb.

Platová nerovnost je v Rakousku jednou z nejvyšších v rámci EU, přičemž ženy zde vydělávají v průměru o 18,4 % méně než muži za hodinu práce. Tento rozdíl je druhý největší v EU hned po Estonsku, zatímco průměr EU činí kolem 13 %. Zamýšlené řešení vycházející ze směrnice EU o posílení zásad stejné odměny za stejnou práci však v Rakousku vyvolalo spor mezi AK zastupující zaměstnance a Wirtschaftskammer (WKÖ), komorou zaměstnavatelů. Spor stojí především na tom, jak malých firem se mají tvrdší pravidla o transparentnosti odměňování týkat.

Eva-Maria Burgerová z AK, která se zabývá politikou rovnosti žen, podle serveru upozornila, že zavedení směrnice pouze pro firmy s více než 100 zaměstnanci by v Rakousku zasáhlo jen 0,7 % všech podniků. Burgerová proto žádá, aby příští rakouská vláda rozšířila povinnost na firmy s více než 25 zaměstnanci. Podle ní by se tak lépe zohlednila struktura rakouského trhu, kde dominují malé a střední podniky.

Rakouská hospodářská komora (WKÖ) se proti rozšíření povinnosti ohradila a varuje před zvýšenou administrativní zátěží. Robert Albrecht, mluvčí WKÖ, zdůrazňuje, že rozšíření povinnosti na menší firmy přinese podle zkušeností jen více byrokracie bez skutečného zlepšení příjmů žen. Podle něj Rakousko již v mezinárodním srovnání dosáhlo pokroku v oblasti platové transparentnosti, ale další rozšiřování směrnice nepovažuje za přínosné.

Podobná debata se rozvířila dříve i v Česku, zatímco se zaměstnavatelé obávají administrativních dopadů či narušení vztahů na pracovištích, odbory podobné kroky vítají. Ministerstva pod vedením hnutí STAN nedávno tlačila na to, aby se alespoň část směrnice týkající se odhalování mzdových podmínek v inzerátech uvedla už do poslední novely zákoníku práce. Česko patří v EU také k zemím s nejvyšším rozdílem ve výdělcích mužů a žen. Podle vládních dokumentů ženy v ČR vydělávají o 17 procent méně než muži. Na stejných pozicích za srovnatelnou práci pak mají ve firmách méně o desetinu a ve veřejném sektoru o pět procent.

Loňská směrnice EU má ambici tento takzvaný Gender Pay Gap neboli výdělkovou propast řešit. Podle legislativního plánu vlády na letošní rok se měl unijní předpis promítnout do chystané novely zákoníku práce, ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) však i přes naléhání jiných resortů k implementaci dílčích kroků neustoupil. Na jaře oznámil, že si ani není jistý, zda se stihne návrh implementace dokončit do konce volebního období. Směrnici mají členské státy uvést do praxe do 7. června 2026.

Podle směrnice je za dlouhodobým udržováním propasti ve výdělcích mužů a žen netransparentnost a jsou „zapotřebí závazná opatření“. Uchazeči by měli dostat informace o počáteční odměně a jejím rozsahu před přijímacím pohovorem a uzavřením pracovní smlouvy, a to třeba v inzerátu na volné místo. Zaměstnavatelé by se nesměli ptát, kolik člověk na předchozím místě vydělával. Měli by zpřístupnit také kritéria pro přidávání. Odměna se má stanovit podle objektivních hledisek, a to podle vzdělání, kvalifikace, odborné přípravy, úsilí, dovedností, odpovědnosti a pracovních podmínek. Pracovníci by měli mít možnost získat v podniku údaje o průměrné částce za stejnou práci podle pohlaví.

Podobné kroky ale obsahuje i český plán kroků na podporu rovného odměňování na roky 2023 až 2026, který vláda Petra Fialy (ODS) schválila předloni před Vánocemi. Počítá s novelou zákoníku práce, podle níž by zaměstnavatelé museli v inzerátech na pracovní pozice uvádět i výdělek a která by zrušila doložky o mlčenlivosti o mzdě či platu. Sledovala by se také statistika.