Tag: platy

Články k tagu

Český policejní ráj. Výsluhy závratně rostou, stát stojí miliardy ročně

Pokud by stát hledal, kde ušetřit na výdajích, mohl by se zaměřit na výsluhy příslušníků takzvaných bezpečnostních sborů. Jen vloni na ně podle dat ministerstva vnitra šlo ze státní kasy 6 miliard korun, prakticky o miliardu více než v roce 2021. Deník Echo24 se ke statistikám resortu dostal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Stát nicméně na renty, na něž mají nárok všichni policisté, hasiči nebo zpravodajci po odsloužení 15 let, sahat odmítá – a to i přesto, že český systém výsluh je v porovnání s ostatními státy mimořádně štědrý a náklady na ně budou jen růst.

Tlak na vyšší mzdy zadělává na „největší problém, kterému bychom čelili“

Česká ekonomika má solidně našlápnuto k tomu propadnout se do takzvané mzdově-inflační spirály. Poslední týdny se totiž kvůli rostoucím cenám výrazně tlačí na růst platů ve státním sektoru, k tomu se navyšují i mzdy v soukromých firmách. Přidat by se jen v nejbližší době mělo učitelům či policistům. Hrozí tak, že se společnost ocitne v nekonečném kruhu, kdy se budou stoupající ceny dorovnávat, což ještě více podpoří už tak vysokou inflaci.

Kupte to, než to zdraží a zakážou

Co zastaví zdražování? Zpravidla jen to, že ceny dostoupají do výšky, kdy je zákazníci přestanou být ochotni platit. A obchodníkům nezbyde nic jiného než ceny přestat zvedat, aby zákazníci kupovali. Od určitého momentu už se jim totiž přestane vyplácet méně kupujících při vyšších cenách. Jen toto narovnání dokáže zastavit inflaci. Když ceny prudce rostou a životní úroveň padá, jako to už dlouhé měsíce sledujeme u nás, lidé zpravidla nejdřív začnou omezovat nákupy těch velkých investičních věcí, které jsou největším zásahem do rodinných účtů.

Půl milionu měsíčně! I takový může být plat akademika na české univerzitě

ÚHEL POHLEDU: Akademici vyšli do ulic. Výše jejich platů je neúnosně nízká. Někteří vědci s titulem vydělávají méně než třicet tisíc hrubého. Nejhorší je situace na filozofických fakultách. Akademici říkají dost. Ke svým stížnostem by ale měli dodat i druhou část pravdy. Málokde panuje tak nepřehledný systém odměňování jako v akademické sféře. Někteří akademici mají díky tomu platy vyšší než prezident. Univerzity mají autonomii, tudíž si musejí poměry napravit samy. Moc se k tomu ale nemají.

70 tisíc policistů, hasičů či dozorců chtějí přidat. Už navyšujeme, limit je rozpočet, říká Rakušan

Požadavek policejního prezidenta Martina Vondráška, který si nedávno řekl o navýšení platů policistů, možná do značné míry posloužil jako startovní bod pro diskuzi o navyšování platů i u dalších příslušníků bezpečnostních sborů. Zájem jeví i hasiči, celníci nebo zaměstnanci vězeňské služby. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na to Echo24 řekl, že požadavky sborů v této době chápe, ale že je třeba brát ohled na napnutý státní rozpočet.

Snižme počty státních zaměstnanců

Přitom by stačilo vrátit zdanění zaměstnanců na úroveň roku 2020 a vrátit počet státních zaměstnanců a je v podstatě hotovo. Veřejná kasa by tím získala navíc přes 150 miliard korun ročně. Debata o ozdravení veřejných financí se zatím vede hlavně kolem titěrností. O věcech, které by přinesly opravdu zásadní úspory, se víceméně mlčí. To počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob.

Potíže s humanitními vědami

Protest zaměstnanců humanitních fakult za vyšší platy vyslal, jak praví oblíbené klišé, výrazný signál. Jenže přesnější by bylo říct, že v tom vysílání byl nejen signál, ale i hodně šumu. Hlavním generátorem šumu jistě byla okolnost, že procházíme dobou bezprecedentní inflace, jež ukrajuje z příjmů prakticky každého, a nátlakové akce dožadující se zvýšení příjmů je třeba očekávat.

Policejní šéf chce všem přidat 5 tisíc. „Už teď se trhá lavina,“ varuje Fialův poradce

Zatím posledním výstřelem do veřejných financí je požadavek policejní prezidenta Martina Vondráška na zvýšení platů policistů až na 140 procent průměrné mzdy, a to ze zákona. Podle něj jinak bezpečnostní sbor nebude konkurenceschopný na trhu práce. Navyšování by ale podle ekonomů v současné situaci jen dále zatěžovalo státní rozpočet, obzvláště, když by si pak o vyšší platy začali říkat další. Česká republika navíc dlouhodobě patří k zemím, kde by se počty policistů měly snižovat.

„Už není možné mlčet“. Humanitní fakulty demonstrují za vyšší mzdy. Pochod směřoval na Pražský hrad

Za ostudu, hanebnost nebo katastrofu považují zástupci českých univerzit, které se dnes připojily k protestní akci Hodina pravdy, podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících na humanitních a společenskovědních oborech. Organizátoři akce žádají pro univerzity více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi obory. Prahou prošel protestní pochod studentů a zaměstnanců univerzit. V čele průvodu valili protestující Sysifův balvan.

Češi ze Škody Auto stále jednají o bonusech, Němci dostanou přes 87 tisíc

Zaměstnanci automobilky Škoda Auto obdrží zatím nespecifikovaný roční finanční bonus, který je stále v jednání kvůli tomu, že se koncernu nedaří zvyšovat produktivitu a nedaří se prodeji automobilů. Zatímco německá mateřská firma Volkswagen rozdá každému svému pracovníkovi 3 630 euro navíc, píše německý deník Bild. "Nejsme v dobré kondici a nepodařilo se prodat dostatek vozů. Výše bonusu záleží na mnoha položkách včetně produktivity a prodeje," řekl pro deník Echo24 šéf Podnikové rady Odborů KOVO a člen dozorčí rady Škoda Auto Jaroslav Povšík.

Chudneme nejrychleji v historii, životní standard klesá. Vyhlídky se nezlepšují

Češi chudnou. Už dlouho trvající velmi vysoká inflace znehodnocuje rychlým tempem úspory a způsobuje prudký pokles reálné mzdy. Ta u nás minulý rok zažila nejstrmější propad ze všech ekonomicky vyspělých zemí OECD a kupní síla průměrné mzdy nás vrátila minimálně do roku 2018. Vyhlídky nezlepšuje ani fakt, že ve srovnání s ostatními zeměmi odevzdáváme vzhledem k vysokým odvodům na pojistném velkou část ze svých příjmů státu.

Univerzity chtějí deset miliard ročně navíc, platy učitelů bude řešit vláda

Vláda by podle České konference rektorů (ČKR) měla na vysoké školství dát o deset miliard korun ročně více než nyní. Podle rektorů univerzit je vysoké školství podfinancované. V Česku je totiž poměr výdajů na univerzity k HDP výrazně nižší i ve srovnání se státy sdruženými v OECD. Nároky na vysoké školy se přitom v posledních letech zvyšují, nejen ve smyslu tlaku na vědecký výkon, ale také kvůli rostoucí demografické křivce. Dílčí problém nízkých platů učitelů by se měl v řádu týdnů objevit na jednání vlády, uvedlo MŠMT pro Echo24.

Učitelé budou mít v příštím roce 130 % průměrné mzdy. Počítá s tím návrh koalice

Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Předloha také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Terčem kritiky byla možnost vysokoškoláků učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání.

Prémie za věrnost. Agrofert vyplácí před druhým kolem voleb mimořádné odměny

Koncern Agrofert, který je ve svěřenském fondu poslance Andreje Babiše, u příležitosti výročí třiceti let svojí existence vyplácí svým pracovníkům zvláštní odměny. Mimořádné prémie se odvíjejí od počtu let, po které zaměstnanec v koncernu pracuje. Existují obavy, že Babiš, který kandiduje na prezidenta, by si tímto způsobem mohl nakupovat hlasy voličů. Babiš v předvolebních debatách opakovaně uvedl, že Agrofert zaměstnává „40 tisíc rodin“.

Životní úroveň a platy nám dramaticky klesly, měsíčně jsme o tisíce chudší. Co bude příští rok?

Češi letos zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. A i příští rok čeká českou ekonomiku další citelné zdražování, i když cenové šoky už asi nepřijdou takové jako letos a míra inflace má podle optimističtějších očekávání klesat na jednotky procent. Tu zatím nadále táhnou hlavně násobné ceny energií, které nebývale zatěžují výdaje domácností, a také potravin

„Zaručená mzda je automat na inflaci. Svérázný vynález by zasloužil zrušit“

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila ve středu vláda. Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.

Minimální mzda vzroste o 1100 Kč na 17 300 Kč, rozhodla vláda

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17.300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17.300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32.400 na 34.600 korun. Nařízení schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Učitelské platy okolo 60 tisíc musí vláda pokrýt. Jinak je to populismus, míní odborník

Průměrný plat učitele má být zákonem stanoven od roku 2024 na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR za předminulý rok. Průměrný učitelský plat by se pohyboval kolem 60 tisíc korun. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila.

Průměrné platy učitelů se vyšplhají k 60 tisícům. „Populismus na účet poplatníků“

Učitelé dostali od politiků předvánoční dárek v podobě zvýšeného průměrného platu, který bude stanoven od roku 2024 na nejméně 1,4 násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou Sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. „Učitelé budou brát průměrně přes 60 tisíc korun měsíčně. Pokud ale neřeknou, kde na to vezmou, tak jde o populismus na účet daňového poplatníka,“ řekl k tomu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky.“ Mzdy se propadly o téměř 10 procent

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39.858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. "Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky (...)." píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Češi zchudli o 170 miliard. Jejich reálné mzdy klesají nejvíce mezi zeměmi OECD

Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard Kč. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou v úterý novinářům představil její analytik Vít Hradil. Reálné mzdy podle něj ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Důvodem je vysoká inflace.

Otevírá se cesta k vyššímu zdanění příjmů. Vláda vnáší do ekonomiky další nejistotu

Bez vyšších příjmů rozpočtu se nebezpečně vysokého strukturálního schodku nikdy nezbavíme, doléhá na vládu ze všech stran. Znamená to pro ni zvýšit daně, ačkoli se to míjí s předvolebními sliby. Zatím došlo jen k uvalení vysokého mimořádného zdanění na několik odvětví. Premiér už ale potvrdil, že dojde ke změně programového prohlášení, čímž si kabinet rozváže ruce a bude moci vyslyšet některé návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), mezi nimiž je i vyšší zdanění příjmů. T

Krize dál drtí české firmy, až pětina se chystá propouštět. Windfall tax může uškodit

Energetická krize dál tvrdě dopadá na české firmy. Podle posledních průzkumů se chystá kvůli nutným úsporám propouštět až pětina z nich. Abnormálně vysoké ceny plynu a elektřiny způsobují potíže zejména podnikům v energeticky náročných odvětvích, jako jsou pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštění by se mělo týkat hlavně administrativních pozic ve službách, dělnických nebo technických profesích.

Inflace v Česku řádí, skoro dvěma třetinám zaměstnanců se však mzdy nezvedly

Zvýšení mzdy ani jinou formu podpory kvůli rostoucí inflaci zatím nedostalo 61 procent zaměstnanců, 29 procentům firmy zvýšily mzdu nebo zavedly příspěvek na stravování či jinou formu zaměstnaneckých benefitů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Up Česká republika, takzvaného Barometru zaměstnanců, mezi tisícovkou respondentů z českých firem a organizací. Podle expertů musí lidé počítat s ním, že i kupní síla jejich úspor bude klesat.

Středula po spekulacích zveřejnil výši své mzdy. O den dřív to odmítl

Josef Středula po šíření zvěstí o své mzdě prozradil, že jako předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dostává měsíčně 110 000 korun. Reagoval tak na spekulaci, která kolovala po sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů tvrdila, že šéf odborů za svou práci bere 420 000 korun měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula v úterý deníku Echo24, předtím než zveřejnil výši své mzdy.

„Tolik neberu ani za čtvrtletí.“ Středula vyvrací zvěsti o výši svého platu

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a kandidát na prezidenta Josef Středula odmítá poslední zvěst o výši svého platu, která se objevila na sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů hovoří o tom, že Středula za svou práci bere 420.000 Kč měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula deníku Echo24. Informace o údajné výši Středulova platu vydal známý anonymní účet @JaraEfko, který se vydává za účet poslance za ANO Jaroslava Faltýnka.

Inflace a drahé energie drtí firmy. Každá třetí bude propouštět

Energetická krize, inflace nebo nedostupné a zdražující suroviny sužují české firmy. Podle výrazné většiny z nich v zásadě znemožňují podnikání a ženou společnosti k propouštění zaměstnanců. Podle průzkumu agentury IPSOS 25 procent zaměstnavatelů už propouštět musela a každý třetí se k tomu ještě chystá. Firmy žádají snížení DPH, přímou podporu i snížení dopadu Green Dealu, zaměstnanci si situaci chtějí vylepšit alespoň žádostí o vyšší mzdu.

Zvýší se minimum či příspěvky na dítě i bydlení. Rozpočtová rada ale vládu varuje

Vláda Petra Fialy (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tento týden oznámili řadu zásadních změn pro českou sociální politiku. Jednak se zvýší takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet příspěvku na bydlení, od října kvůli zdražování energií o 2000 až 4500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent. Od ledna se také zvýší životní a existenční minimum.

Reálná mzda v Česku poklesla téměř o 10 %. Klesá už tři čtvrtletí

Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali.