Odboráři se ohradili proti tvrzením, že platy části zaměstnanců od září neporostou kvůli nim. Považují za nepřípustné, aby vláda podmiňovala navýšení výdělků ve veřejné sféře jejich souhlasem, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odbory ve středu odmítly návrh ministrů na zářijové zvýšení tarifů asi dvěma pětinám pracovníků veřejné sféry. Vláda oznámila, že bez dohody s předáky tedy tarify od příštího měsíce nezvedne a platy se zvýší až v lednu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že vláda chtěla dohodu proto, aby ona i odbory byly schopny vysvětlit, že zbývající zaměstnanci dostanou přidáno později.

„Je ale nepřípustné, aby vláda podmiňovala svůj návrh tím, že odbory s ním budou veřejně souhlasit, jinak nepřidá žádné skupině zaměstnanců. Mrzí nás také i rétorika, s kterou se nyní setkáváme, kdy je sdělováno, že kvůli odborům zaměstnanci nedostanou přidáno. To je úplný nonsens," uvedl místopředseda ČMKOS Jiří Vaňásek. Dodal, že kabinet mohl navýšení tarifů schválit bez ohledu na souhlas odborářů a v minulosti tak i postupoval. Centrála v tiskové zprávě napsala, že "vládní návrh byl podmíněn akceptací ze strany odborů".

Jurečka novinářům řekl, že někteří odboráři po odmítnutí návrhu zopakovali, že měli představu o vyšším a plošném přidání. "My jsme vlastně tu dohodu chtěli uzavřít na základě právě i toho, že je složitá, je to kompromis kompromisů, abychom my i oni (odboráři) byli schopni vysvětlit, že pro pracovníky v ostatních stupnicích (platových tabulkách) dojde k navýšení až od ledna 2025 a pouze u lidí v první stupnici do 12. platové třídy uděláme tento krok, abychom jim dokázali pomoci o čtyři měsíce dříve... Potřebovali jsme, aby zástupci ostatních sektorů řekli: na čtyři měsíce my tuto dohodu respektujeme, podporujeme, abychom pomohli těmto pracovníkům, a na nás ostatní se dostane od 1. ledna," řekl Jurečka.

Odbory požadovaly nejdřív přidání pro všechny pracovníky veřejného sektoru o 15 procent, poté o deset procent. Ministerstvo práce navrhovalo zvýšit od září platové tarify buď o sedm procent, nebo o deset procent asi polovině zaměstnanců. Týkat se to mělo asi 430 300 úředníků, pracovníků kultury, nepedagogů ve školství či nezdravotníků ve zdravotnictví a státních zaměstnanců. Poslední vládní návrh počítal s nižším přidáním menšímu počtu lidí. Přilepšit si mělo 348 500 lidí. Zhruba polovině z nich by základ výdělku rostl o pět procent, v průměru o 925 korun hrubého měsíčně. Druhá polovina by dostala o tři procenta navíc, tedy průměrně 867 korun. Předáci označili návrh za vyděračský.

Resorty se klonily k růstu tarifů části pracovníků o deset procent, žádaly na to ale posílení svých rozpočtů. Premiér Petr Fiala (ODS) několikrát zopakoval, že v rozpočtové rezervě peníze nejsou. Ve středu uvedl, že resorty sice prostředky našly, ale na přidání všem to nestačí.