Zaměstnanci České pošty dostanou od říjnové výplaty přidáno přibližně deset procent. Zvýšení mezd se dotkne zejména provozních zaměstnanců. Na tiskové konferenci to dnes uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Generální ředitel Miroslav Štěpán oznámil, že od 1. dubna se od České pošty oddělí do samostatné společnosti Balíkovna jako poskytovatel komerčních poštovních služeb.

Růst platů od výplaty za září, kterou zaměstnanci dostanou v říjnu, umožnila podle ministra Rakušana stabilizace hospodaření podniku. Pošta zároveň od státu nebude požadovat další úhradu nad rámec nyní vyplácených 1,5 miliardy korun ročně.

Na růst platů pošta vynaloží 320 milionů korun. V současnosti pošťáci podle dřívějších informací České pošty berou průměrně asi 31.000 korun, což je o 12.000 korun méně, než byla průměrná mzda v ČR v loňském roce.

Loni státní podnik přistoupil ke zrušení asi deseti procent poboček, ke konci června 2023 jich zavřel 300 z původních 3200. Pošta zaměstnávala téměř 23.000 lidí, ke konci května zrušila v souvislosti s rušením poboček 924 míst. Nyní zaměstnává kolem 20.000 lidí a provozuje 2900 poboček, z nichž asi 900 provozují partneři.

Česká pošta letos očekává hospodaření na tzv. červené nule. Podle Štěpána bude mimo jiné záležet na prodeji nemovitostí, včetně hlavního sídla v Jindřišské ulici v Praze. Budovu se zatím nepodařilo prodat, ale pošta se o to dál pokouší prostřednictvím realitních zprostředkovatelů.

V loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu na 756 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb jí meziročně vzrostly o 694 milionů korun, tedy zhruba o čtyři procenta, na 16,4 miliardy.

Balíkovna se oddělí od 1. dubna

Balíkovna jako poskytovatel komerčních poštovních služeb by se měla od České pošty oddělit do samostatné společnosti od 1. dubna příštího roku. Nějakou dobu pak zůstane ve vlastnictví státu, aby se ukázalo, jak dokáže samostatně fungovat. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl Rozdělení České pošty na provozovatele poboček, který poskytuje služby objednané státem, a na poskytovatele balíkových a logistických služeb, je jedním z kroků transformace společnosti. Štěpán dříve uvedl, že pošta zvažuje prodej Balíkovny soukromému subjektu, dnes ale upřesnil, že bude potřeba určitá doba, aby se ukázalo, jak Balíkovna hospodaří a jaké bude případně potřebovat investice.

"Provoz komerčních a veřejných služeb v jednom státním podniku je neudržitelný, vyčlenění komerčních služeb do samostatné entity je nevyhnutelné," podotkl Štěpán.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) poptávka po klasických poštovních službách klesá a bude klesat ještě rychleji. Zadání tedy bylo využít infrastruktury a široké sítě, znalostí zaměstnanců, aby pošta nabízela takové veřejné služby, které bude stát potřebovat a občané je budou chtít využívat, podotkl.

Podle Štěpána bude mít samostatná Balíkovna formu akciové společnosti, která bude dceřinou firmou České pošty. Rozdělení bude v souladu se zákonem o státním podniku, s případnými dílčími změnami, které ministerstvo vnitra navrhne během podzimu.

Státní podnik Česká pošta bude dál provozovat síť 2900 poboček a poskytovat základní poštovní služby na základě poštovní licence, kterou získal od Českého telekomunikačního úřadu na dalších pět let. Vedle toho bude pošta rozšiřovat nabídku služeb. Kromě již testovaného vyřizování agendy pro úřady práce by mělo jít například o servis pro zdravotní pojišťovny. Pobočky by také mohly nabízet příjem i výdej zásilek pro jiné komerční poskytovatele. Součástí transformace byla stabilizace hospodaření pošty. Jejím výsledkem je, že pošta nepotřebuje další prostředky od státu nad rámec 1,5 miliardy Kč, které jí v současnosti za objednané služby platí.

Česká pošta je ztrátová

- V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. V roce 2021 snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun (vedle vyšších výnosů k tomu přispěly úspory v nákladech nebo vyšší výnosy z prodeje nepotřebného majetku). Za rok 2022 vykázala pošta ztrátu na 1,75 miliardy korun, výnosy se snížily o dvě miliardy na 17,5 miliardy. Loni podnik vykázal ztrátu 756 milionů korun. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Letos počítá s hospodařením okolo nuly.

- V letošním prvním pololetí ČP prodala nemovitosti za téměř půl miliardy korun. Loni za celý rok to byly nepotřebné budovy a pozemky za 690 milionů korun, o rok dříve 50 budov za 1,2 miliardy korun. Letos v květnu se České poště opět nepřihlásil žádný zájemce o koupi budovy Hlavní pošty na rohu Jindřišské ulice a ulice Politických vězňů v Praze. Pošta proto prodej nemovitosti s odhadní cenou 1,54 miliardy korun zrušila a zváží její další využití.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) počátkem loňského února oznámil, že stát zahájí rozsáhlou transformaci České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Proces vyjde na víc než osm miliard korun. Pošta již dříve zahájila některé transformační kroky. Mimo jiné začala převádět těžkou nákladní dopravu na externí firmy nebo rozjela specializovanou síť výdejen balíkových zásilek Balíkovna.

- Česká pošta byla od loňského února do letošního ledna bez generálního ředitele. Od roku 2018 podnik vedl Roman Knap, předloni v červnu ale ministr vnitra Rakušan oznámil, že odejde z čela pošty ke konci září 2022. Knap nakonec po dohodě s Rakušanem ve funkci skončil až na konci února 2023, ministr výměnu zdůvodnil potřebou nového impulsu pro nutnou transformaci státního podniku. Ministerstvo na nového ředitele vypsalo tendr, ale v něm nikdo z deseti kandidátů, včetně Knapa, neuspěl. Poštu po Knapovi dočasně vedl dosavadní ředitel poštovní služby podniku Miroslav Štěpán, který v lednu vyhrál výběrové řízení na generálního ředitele.