Sněmovna možná ohraničí meziroční růst platů vrcholných politiků na nejvýše pět procent. Kladné stanovisko k pozměňovacímu návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) k vládní platové novele přijal rozpočtový výbor. Opoziční hnutí ANO a SPD patrně neprosadí zmrazení platů politiků do konce roku 2029 na loňské úrovni, vyplývá z postojů výboru. Podle vládní novely mají platy pro letošek vzrůst skoro o sedm procent. Závěrečné schvalování čeká spornou předlohu na plénu ve středu.

Jurečka zdůvodnil svou úpravu na omezení meziročního růstu na nejvýše pět procent záporným postojem veřejnosti k razantnějšímu zvyšování platů politiků potom, co skončí dříve schválené restrikce. Pro rok 2026 by se bez navrhovaného ohraničení mohly zvednout podle zdůvodnění asi o 13,6 procenta. Bez stanoviska výboru budou poslanci na plénu hlasovat o obdobné úpravě předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka s šestiprocentní hranicí pro meziroční růst platů ústavních činitelů. Prakticky to znamená, že na plénu by se pro schválení tohoto návrhu neměl najít dostatečný počet hlasů.

Stanovisko výbor nepřijal ani k návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků do roku 2029, jak jej předložila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. K prakticky stejné úpravě předsedy SPD Tomia Okamury se výbor postavil záporně.

Bez stanoviska garančního výboru budou poslanci hlasovat také o některých dalších pozměňovacích návrzích. Patří k nim úprava Miloše Nového (TOP 09), která by krátila poslancům a senátorům platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu, a Michálkův návrh na snížení náhrad na dopravu zákonodárců až o čtvrtinu. Sněmovna by mohla podle stanovisek výboru schválit jednu z několika úprav, které by politikům důsledněji omezily platy při hromadění některých funkcí.

Potom, co předlohu Sněmovna schválí, musí ji projednat Senát a podepsat prezident. Jurečka už dříve řekl, že důležitý moment je začátek února, kdy účtárny musí zpracovat lednové výplaty. Rozpočtový výbor doporučil už koncem listopadu posun účinnosti z původně plánovaného 1. ledna na den následující po vyhlášení novely ve sbírce. Přechodné ustanovení pak má zajistit, že se podle ní budou počítat již lednové platy.

Z výpočtu z předlohy vyplývá, že by se plat například řadového zákonodárce zvýšil letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 000 korun, o 23 800 korun víc než loni. Vlnu kritiky vyvolal především původní návrh, podle kterého by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o 14 procent.

Předloha dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Prakticky ji bere z paušální náhrady hlavy státu.