Zneklidňující zprávy z dopravy přicházejí s rychlejší frekvencí a svědčí o tom, že přinejmenším sektor silničních staveb se propadá do krize. Zřejmě nejnápadnější je oznámení ministra Vladimíra Kremlíka, podle kterého Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v příštím roce utratí 70 miliard korun. To je o 28 miliard korun méně, než stojí v rozpočtovém výhledu schváleném sněmovnou. Něco se muselo přihodit.
Hlavní město vybralo variantu rekonstrukce Libeňského mostu, která počítá s posílením, nikoliv náhradou stávající konstrukce. Jde o druhou nejlevnější ze čtyř navržených variant, podle odhadu Kloknerova ústavu ČVUT by měly práce stát zhruba 476,9 milionu a trvat přes dva roky. O variantě dnes rozhodli pražští radní. Zároveň zrušili několik let starou a od roku 2016 přerušenou veřejnou zakázku na původní projekt bourání mostu. Opravy základů a pilířů by měly začít ještě letos, práce na mostovce se zastavením dopravy pak na konci roku 2021.
Konec bytové krize, která zuří nejvíce ve velkých městech, je zatím v nedohlednu. S řešením se snaží přijít samotní developeři, zastupitelé měst ale i politici, kteří narážejí na zdlouhavé stavební řízení. V hlavním městě se hovoří o vzniku městského developera nebo rozšíření družstevního bydlení. Ve hře by mohlo však být i zavedení progresivního zdanění nemovitostí.
Pražany v posledních letech trápí bytová krize daná malou výstavbou a doslova šílenými cenami bydlení. Může za to i dlouhý proces stavebního povolení, v Praze nyní trvá jeho vyřízení pro běžný bytový dům často 10 i více let. Řešení vidí radní pro legislativu Hana Marvanová (Spojené síly pro Prahu) ve vzniku jednoho centrálního stavebního úřadu místo stávajících 22. Řešil by stavby celoměstského významu, jako je například dopravní infrastruktura.
Jako vládní prioritu označil dříve premiér Andrej Babiš rekodifikaci stavebního zákona. Z toho důvodu tlačil na ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby byla novela co nejdříve hotová a schválená sněmovnou do roku 2021. Zákon v polovině dubna zamíří na vládu. Už nyní je však jasné, že sklízí kritiku ze všech stran. Vážné výhrady mají například Mezinárodní rady pro památky a sídla, Svaz měst a obcí, Česká svaz ochránců přírody či Bezpečností informační služba.
Krizová situace na stavebním trhu s byty zdaleka nekončí. Důvodem je pomalé tempo povolování bytové výstavby. Absence nových bytů tak tlačí ceny stávajících nemovitostí nahoru. Podle některých odborníků se tristní výstavba projevila na postoji developerů, kteří se přesunuli do blízkých regionů a okolí Prahy.
Předražené nemovitosti, slabá nabídka cenově dostupných bytů a obava ze zpomalující ekonomiky. To jsou důvody náhlého snižování úrokových sazeb u hypoték, o které je nejmenší zájem za posledních pět let. Svým dílem přispěly ke zmrazení hypotečního trhu i regulace České národní banky (ČNB), která zatím naposledy zvyšovala sazby loni v říjnu. Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Dominika Stroukala je možné, že pokud banky budou nadále snižovat hypoteční sazby, přinutí to ČNB k dalšímu navýšení sazeb.
Tuzemská průmyslová výroba se v lednu v meziročním sledování propadla druhý měsíc v řadě. V lednu klesla meziročně o 1,1 procenta. K poklesu přispěl hlavně automobilový průmysl. Negativní vliv na výsledek ale měla i vysoká srovnávací základna z loňského roku. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti prosinci loňského roku průmysl oslabil o 1,3 procenta, a to po vyloučení sezonních vlivů.
Pražské vedení se po schůzce se zástupci developerů shodlo na tom, že hlavní město potřebuje centrální stavební úřad. Pomoci má v jednom z největších současných problémů, jímž je nepřiměřená délka při vydávání stavebních povolení. S nápadem souhlasí i opoziční strany, podle kterých by návrh mohl pomoct s bytovou výstavbou. Zástupci ODS a hnutí ANO však varují, že bez spolupráce s městskými částmi se nápad stane jen „byrokratickým molochem“.
Pražské vedení se po schůzce se zástupci developerů shodlo na tom, že hlavní město potřebuje centrální stavební úřad. Pomoci má v jednom z největších současných problémů, jímž je nepřiměřená délka při vydávání stavebních povolení. S nápadem souhlasí i opoziční strany, podle kterých by návrh mohl pomoct s bytovou výstavbou. Zástupci ODS a hnutí ANO však varují, že bez spolupráce s městskými částmi se nápad stane jen „byrokratickým molochem“.
Strany reagují na nekonečně zdlouhavé stavební řízení, které se v průměru táhne až 246 dní. V prestižním žebříčku světové banky Doing Businnes se Česká republika umístila na neslavném 156. místě ze 190 států. Napravit a zrychlit stavební řízení se tak pokouší jak TOP 09 a ODS, tak vládní hnutí ANO, které si změnu stavebního zákona určilo jako svou prioritu.
Připravovaná vysokorychlostní trať mezi Prahou a Drážďany by měla vést přes Ústí nad Labem. Tvůrci studie trati odmítli původní variantu trasy mimo krajské město. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) to v pondělí oznámila v tiskové zprávě. Podle odhadů by vlaky na trati měly převážet desítky tisíc pasažérů denně.
Nejvyšší dálniční most na hlavní dopravní tepně D1 bude rozšířen. Most Vysočina, vysoký 76 metrů, tvoří vedle sebe dva souběžné mosty pro dva směry jízdy. Po opravě bude most širší, zmenší se totiž mezera mezi oběma mosty. Rekonstrukce je součástí složité rekonstrukce úseku okolo Velkého Meziříčí, začne na jaře a skončit má na podzim roku 2020. Až budou na mostě probíhat svářečské práce, z jednoho pruhu bude doprava zcela vyloučena. Dopravní komplikace tak čekají jak řidiče, tak Velké Meziříčí, přes které Most Vysočina vede.
Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci loňskA meziročně vzrostla o 18,6 procenta na 101 091 korun za metr čtvereční. Tempo růstu se proti konci 3. čtvrtletí zvýšilo. Počet prodaných bytů loni klesl o devět procent na 5000 a byl nejnižší od roku 2012. Vyplývá to z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group, které ve středu zveřejnily na tiskové konferenci
Prioritou pro vládu Andreje Babiše je odblokování stavebního řízení, které v současné době dosahuje délky 246 dní. Česká republika je tak pomalejší než Ukrajině či Maďarsko. Nové podmínky má přinést změna stavebního zákona, kterou chystá ministerstvo pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Babiš plánuje, že změna zákona by se měla stihnout do tří let. Nejsilnější opoziční strana ODS přišla se svou novelou, která počítá s tím, že pokud se úřad nevyjádří ve lhůtě třiceti dnů, bude se automaticky brát jako souhlas.
Stavební výroba v Česku v listopadu meziročně stagnovala po říjnovém růstu o 10,4 procenta. Zatímco produkce v inženýrském stavitelství v listopadu vzrostla o 1,5 procenta, v pozemním stavitelství naopak meziročně klesla o 0,7 procenta. Dnes o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Nový starosta Prahy 5 Daniel Mazur (Piráti) by rád dále jednal se společností Sekyra Group o podobě projektu Smíchov City na místě bývalého nákladového nádraží v Praze na Smíchově. Jak starosta informoval, s ohledem na velikost plánované výstavby podle něj není dořešena doprava v oblasti. Rozsáhlá zástavba, zahrnující i novou centrálu České spořitelny, má na brownfieldu postupně vznikat v následujících zhruba 15 letech. Se stavbou prvních budov chce developer začít letos.
Po problémech minulé pražské koalice se špatným stavem mostů se zdá, že nové vedení metropole bude mít mosty jako svou prioritu. Zastupitelé ve čtvrtek na návrh rady schválili zpracování projektové dokumentace Dvoreckého mostu, který by propojil Smíchov s Podolím. Praha zároveň plánuje alespoň provizorně obnovit Trojskou lávku, která se před více než rokem zřítila. Opozici se však nelíbí, že investice zatím nesměřují do dokončení pražských okruhů. „Dostavba okruhů je naší prioritou,“ brání se náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).
Praha otázku železničního mostu řešila v minulosti několikrát. Most z roku 1872 byl nahrazen novým již jednou v roce 1902. Výměna konstrukce se tehdy povedla za neuvěřitelných 36 hodin. „Šlo o naprostý majstrštyk,“ popsal výměnu architekt Petr Kučera. Most navíc nebyl vždy mezi Pražany oblíben, mnohým vadilo, že přetrhl vizuální kontakt mezi Vyšehradem a Pražským hradem. Nevhodně postaven byl i z dopravního hlediska, takže se o demolici uvažovalo rovněž v roce 1924. „Neobjevujeme Ameriku, řešíme stejné otázky kolem železničního mostu jako před sto lety,“ uvedl v rozhovoru pro Echo24 popularizátor pražské architektury Petr Kučera.
Problémy s pražskými mosty neberou konce. Sitauci v už tak ucpané dopravě komplikuje uzavření mostu na Vltavské, špatný stav Libeňského mostu a nejnověji železniční most pod Vyšehradem. Novému vedení metropole však starosti pokračují. V celé Praze je na 700 mostů, z nichž josu desítky ve špatném, velmi špatném či havarijním stavu. Dosavadní uzavírky mostů tím nemusí končit. „Vedení Prahy by nyní mělo zjistit, v jakém stavu jsou mosty a jak jsou roztříděné,“ řekla pro Echo24 stavební inženýrka Miloslava Pošvářová.
Společnost Tweelingen, která chtěla postavit na Litochlebském náměstí v Praze 11 výškovou kancelářskou budovu, podala na ministerstvo pro místní rozvoj žalobu kvůli okolnostem, za jakých její projekt nazvaný Litochlebský park přišel o potřebný koeficient v územním plánu a o územní rozhodnutí. Škodu vyčíslila na zhruba půl miliardy korun. Uvedl to dnes server E15.cz s odvoláním na vyjádření spolumajitele společnosti Tweelingen Daniela Barteka.
Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj a patriarcha rumunské pravoslavné církve Daniel v neděli požehnali nové katedrále v Bukurešti, označované za nejvyšší pravoslavný chrám na světě. Desítky tisíc věřících stály před katedrálou Spasení lidu, zatímco oba patriarchové sloužili bohoslužbu. Radost z nové sakrální stavby ale podle serveru Balkan Insight kalí sporné využití veřejných peněz na tento obří projekt.
Roku 2050 se Praha stává desátým největším městem Evropy. V metropoli a nejbližším okolí žije tři a půl milionu lidí, značná část se přistěhovala z východní Evropy. Nejde jen o Slováky, kteří Prahu dodnes považují za své hlavní město, anebo Ukrajince, pro které je kulturní metropolí, podobně jako pro Srby Vídeň. Praha si uchovala charakter slovanské vzájemnosti, o který se zasloužil nezapomenutelný prezident Miloš Zeman.
Pomalejší než Ukrajinci či například Indové. Doba stavebního řízení Česku podle aktuálních statistik Světové banky dosahuje v průměru 246 dní – v Dánsku přitom na vyřízení všech povolení stačí něco přes dva měsíce. Situace s rychlostí získání stavebního povolení je problematická dlouhodobě. Vloni Češi ve světovém srovnání obsadili 127. příčku, letos si dokonce ještě o téměř třicet míst pohoršili – na 156. místě ze 190 sledovaných nás tak předstihly i některé africké státy.
Pokud budoucí pražská koalice naplní své sliby, mohou se Pražané v brzké době těšit na nový Dvorecký most mezi Smíchovem a Podolím či na zrekonstruovaný Libeňský most. Nastupující vedení města představuje svojí vizi, kam by měla v příštích letech směřovat doprava v metropoli. Kromě zřizování nových cyklostezek či mobilního signálu v celé síti metra se nové vedení Prahy shodlo na potřebě tunelového komplexu Vlasta či železnici na Letiště Václava Havla.
Jak moc přispívají aktivisté šikanózními žalobami k neschopnosti stavět? Jaké překážky jim v tom chce ministr dopravy postavit?
Pražský magistrát bude vyjednávat o nákupu Nákladového nádraží Žižkov ve variantě, která počítá se získáním pozemků na jižní straně objektu. Cenu za 62.200 metrů čtverečních určil znalecký posudek na 662 milionů korun. Magistrát zvažoval i menší variantu o 46.800 metrech čtverečních za téměř 581 milionů, kterou nicméně vyhodnotil jako méně výhodnou. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválili radní. Nákup nemovitosti rada města schválila loni v létě. O nákupu jedná Praha mimo jiné se společným podnikem Sekyra Group a Českých drah, který chce část nádraží využít na byty a nebytové prostory.
Ministerstvo pro místní rozvoj a Svaz měst a obcí chystají výstavbu bytů s regulovaným nájemným. Roční investice by měly být zhruba dvě miliardy korun, začít se má nejpozději na jaře příštího roku. Hospodářským novinám (HN) to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Arbitráž, kterou proti Česku zahájil švýcarský investor Sebastian Pawlowski, už stála státní pokladnu 222 tisíc korun jen za právníky. A v případě nejhoršího scénaře stát až pět miliard, pokud arbitrážní tribunál usoudí, že stát zmařil Pawlowského stavební plány v Praze-Benicích. Pawlowski z neuskutečněné investice viní i exprimátora Tomáše Hudečka, ten pochybení odmítá.
Stavební firmy v Česku zahájily v prvním pololetí letošního roku stavbu 3758 bytů v bytových domech, to je meziroční nárůst o pět procent. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jde o nejvyšší údaj za dané období od roku 2009, stále to ale není dost. V Praze se v první půli roku začalo stavět 1141 bytů, což je také meziročně víc. Do města se ale dle oficiálních čísel přistěhuje ročně 14 tisíc lidí, neoficiální čísla jsou ještě vyšší. Proto by se za rok mělo v Praze postavit deset tisíc bytů i víc.
