Krizová situace na stavebním trhu s byty zdaleka nekončí. Důvodem je pomalé tempo povolování bytové výstavby. Absence nových bytů tak tlačí ceny stávajících nemovitostí nahoru. Podle některých odborníků se tristní výstavba projevila na postoji developerů, kteří se přesunuli do blízkých regionů a okolí Prahy.

Lednová čísla výstavby bytů v metropoli sice vykazují, že se v Praze staví trojnásobně více než v minulém roce. Stavba bytů je přesto třetí nejnižší za posledních třináct let. Celkem se od začátku roku začalo stavět 98 bytů. Praha jich přitom potřebuje každý rok na 6 tisíc. Důvodem je zejména pomalé vydávání povolení staveb, které se od roku 2008 proloužilo více než třikrát. Před deseti lety trvalo vydání dva roky. Nyní se doba pohybuje okolo sedmi let. „Mezi lety 2006 až 2018 se počet stavebních povolení v Praze snížil z 11 000 na 4 000,“ řekl Petr Hána ze společnosti Deloitte na Stavebním fóru.

Situace s vydáváním stavebních povolení je už znatelná na ceně stávajících bytů. Vysoká cena je také patrná u nových bytů, jejichž hodnota vzrostla meziročně v loňském roce o skoro 20 procent na 101 091 korun za metr čtvereční. Zlom v cenovém vývoji nastal v polovině roku 2015. Do té doby se ceny nových bytů v hlavním městě za dva roky zvýšily o dvě procenta. Aktuálně jsou však v porovnání s červnem 2015 vyšší o 82 procent.

Developeři se proto z Prahy obracejí do blízkého okolí. „Podle našich údajů se ve Středočeském kraji staví třikrát rychleji než v Praze,“ řekl na Stavebním fóru ředitel sekce strategií a politik na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Tomáš Lapáček. To potvrzuje i generální ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec. „Dá se říci, že nedostatek bytů na pražském trhu a jejich rostoucí ceny vedou k tomu, že lidé začínají preferovat pořízení rodinného domku daleko za hranicemi hlavního města. Cenově je to už bohužel často vyjde velmi podobně jako byt v hlavním městě. Tato demografická migrace však s sebou nese spoustu problémů včetně vyšší zátěže na infrastrukturu středočeských obcí či zhoršení dopravní situace na příjezdových trasách do Prahy,“ uvedl Korec.

Zlepšení situace na trhu má přinést rekodifikace stavebního zákona. Tu vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Kláry Dostálové. Od novinky si vláda slibuje velké zjednodušení při povolování nových staveb. Někteří odborníci však varují, že nový zákon omezí ochranu kulturního dědictví. Mezi kritiky se přidaly i Českomoravská konferederace odborových svazů, Mezinárodní rada pro památky a sídla, Svaz měst a obcí ČR či Český svaz ochránců přírody.

Organizacím také vadí zavedení fikce souhlasu. Pokud by se úřad nevyjádřil ve lhůtě třicet dnů, stavba by byla automaticky povolena. Podle kritiků však tato možnost znamená rezignaci na ochranu veřejného zájmu a může přinést spoustu negativních dopadů.  

Pokud by se situace na trhu s byty nezlepšila, mohlo by v Praze v roce 2030 chybět až 50 tisíc bytů. Uvádí to studie Sdružení pro architekturu a rozvoj. Podle sdružení má Praha tři možnosti, jak výstavbu vylepšit. „V krátkodobém horizontu by pomohl rozhýbat zablokovanou výstavbu jeden centrální stavební úřad a rychlé projednání prioritních změn územního plánu pro dopravní stavby a bytové projekty, a to zejména na brownfieldech, ve kterých je uzamčeno 60 procent z celkem 90 tisíc připravovaných bytů. To jsou opatření, na kterých může začít pracovat Praha hned,“ uvádí tisková zpráva sdružení. Třetí možností je pak právě nový stavební zákon.

O zavedení centrálního stavebního úřadu už Praha uvažuje. S nápadem souhlasí i opoziční hnutí ANO a ODS. „Centrální stavební úřad – zejména pro velké stavby – by měl stavební řízení zrychlit, proto jsem jeho zřízení podporoval. Ovšem jako vždy je ďábel skryt v detailu. Pokud nedojde k jednoduchému, jasnému a transparentnímu rozdělení kompetencí mezi centrálním stavebním úřadem a stavebními úřady městských částí, vznikne byrokratický moloch, který nakonec stavební řízení ještě prodlouží,“ řekl pro deník Echo24 Petr Stuchlík.

Podobně hovoří i místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. „Z našeho pohledu by jeden úřad pro stavby infrastrukturní a celoměstského významu smysl dával. Město by spíš mělo zapracovat na propojení stavebních úřadů jednotlivých městských částí a jejich digitalizaci, která by proces vydávání stavebních povolení urychlila,“ řekla pro Echo24 pražská zastupitelka.