Problémy s pražskými mosty neberou konce. Sitauci v už tak ucpané dopravě komplikuje uzavření mostu na Vltavské, špatný stav Libeňského mostu a nejnověji železniční most pod Vyšehradem. Novému vedení metropole však starosti pokračují. V celé Praze je na 700 mostů, z nichž josu desítky ve špatném, velmi špatném či havarijním stavu. Dosavadní uzavírky mostů tím nemusí končit. „Vedení Prahy by nyní mělo zjistit, v jakém stavu jsou mosty a jak jsou roztříděné,“ řekla pro Echo24 stavební inženýrka Miloslava Pošvářová.

Technická správa komunikací už v březnu vydala zprávu o stavech mostů, které jsou ve špatném stavu. TSK seřadila kategorie do sedmi stupňů, přičemž už pátá kategorie znamená špatný stav. V něm se ocitá na sedm desítek mostů, které jsou delší než sto metrů. V šesté kategorii se ocitá na dvacet takových mostů. Nejnověji se čeká na diagnostiku mostu Legií a Hlávkova mostu. TSK se chystá zjistit stav také u Lanového mostu.

Podle stavební inženýrky Miloslavy Pošvářové je tragický stav mostů zaviněn právě Technickou správou komunikací. „Chyba je v systémové správě mostů. Majetkový správce, kterým je TSK, má vést dokumentaci s ohledem na plánování oprav. A ta se nedělala dostatečně. Neexistoval ani žádný kontrolní mechanismus z hlediska magistrátu, který poskytoval finanční prostředky a neměl zpětnou vazbu, co se s finančními prostředky dělá. V TSK je dlouhodobě podceněné množství pracovníků. V roce 2016 to bylo asi sedm pracovníků, kteří nebyli ani odborně vzděláni v tom, aby mohli práci vykonávat,“ řekla pro Echo24 Miloslava Pošvářová.

Současné vedení Prahy by nyní mělo dle Pošvářové prověřit, v jakém stavu jsou mosty ve skutečnosti. Údaje TSK prý nemusejí odpovídat realitě. „Byl velký tlak na to, aby se některé mosty upřednostnily a získaly tak vyšší klasifikační stupeň. První věc je, provést hloubkovou kontrolu a udělat si jasno v tom, jaké mosty v rámci oprav upřednostnit a jaké ne,“ řekla Miloslava Pošvářová.

V havarijním stavu jsou totiž nyní zapsány i Karlův most, Palackého most či lávka na Dlabačově. „Otázka je, čemu kdo říká havarijní stav. Pokud někdo říká, že Karlův most je v havarijním stavu, tak v jeho případě nehrozí okamžité zhroucení,“ řekla Pošvářová. Zajištění nového stavu mostů by mohlo být hotové do půl roku.

Na novou studii nyní čeká i Libeňský most, který se rozhodl tehdejší radní pro dopravu Petr Dolínek strhnout. Nové pražské vedení však uvedlo, že se most bude opravovat. Stane se to tak poprvé v jeho devadesátileté historii. Dolínkův nástupce proto chystá novou studii.

Studie by měla například doporučit, zda budou muset být vnitřní obloukové pásy vybourány, nebo zůstanou zachovány. „Tyto dvě varianty nám srovná z hlediska zatížitelnosti mostu, životnosti a z hlediska nákladů na rekonstrukci. Na základě toho se rada rozhodne,“ řekl Adam Scheinherr.

Problém se stavem mostů se do pozornosti veřejnosti dostal poté, co se minulý rok zřítila lávka v Troji. Nejnovější problém je u železničního mostu, který bude zbourán. Uvedla to studie Kloknerova ústavu, která hovoří o nereálnosti oprav. „V současné době víme, že oprava ocelových nosníků by byla velmi komplikovaná a bez potřebné životnosti. Oprava kamenných částí mostu je reálná. Bude se jednat o možnostech opravy stávajícího mostu. Jeho úplné zbourání nepřipadá v úvahu,“ řekl ve středu pro Echo24 ředitel Národního památkové ústavu Ondřej Šefců.